1920 (MCMXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Události
Česko 8. ledna – založena Církev československá husitská (pod názvem Církev československá) 10. ledna – Hlučínsko se ratifikací versailleské smlouvy stává součástí Československa 4. února – Hlučínsko bylo obsazeno armádou a připojeno k Československu 29. února byla schválena Ústava republiky československé 7. června byla podepsána Brněnská smlouva o ochraně menšin 25. května – prezident Tomáš Garrigue Masaryk jmenoval na Pražském hradě Druhou vládu Vlastimila Tusara 27. května – druhá volba T. G. Masaryka prezidentem republiky 27.–30. června – v Praze na Letné se konal VII. všesokolský slet 28. července – konference ve Spa rozhodla o rozdělení Těšínska mezi Československo a Polsko a definitivně stanovila hranice rozděleného území. 31. července – zákonem 450/1920 Sb. připojuje Československo Valticko, Dyjský trojúhelník a část Vitorazska 8. září – druhá vláda Vlastimila Tusara podává kvůli rozkolu v sociálně demokratické straně demisi. Je nahrazena 4. československou vládou, první úřednickou vládou Jana Černého, kterou prezident Masaryk jmenoval 15. září. 21. září – vyšlo první číslo novin Rudé právo. 25. září – XIII. sjezd Československé sociálně demokratické strany dělnické, svolaný levicí, se sešel v Praze za účasti 69 % delegátů. Vyvrcholení rozkolu ve straně. 14.–15. prosince – generální stávka vyhlášena sociálně demokratickou levicí dopadla nezdarem. Nepokoje byly potlačeny armádou, četnictvem, ale i Sokoly a Orly. první sloka písně Nad Tatrou sa blýska se stala součástí československé hymny návrat Československé legie z Ruska vznik archivu Pražského hradu
Svět 10. ledna – V účinnost vstoupila Versailleská smlouva, která ustanovila vznik Společnosti národů. 2. února – Estonská válka za nezávislost: Tartskou dohodou byla stvrzena mírová smlouva a stanoveny hranice mezi Estonskem a Ruskem. 9. února – Špicberská dohoda přiznala Norsku svrchovanost nad tímto souostrovím. 24. února – vznik NSDAP 1. března – Obnovení Maďarského království v čele s regentem Miklósem Horthym. 13.–17. března – V Berlíně se odehrál neúspěšný Kappův puč. 6. dubna – Vznik loutkové Dálněvýchodní republiky. 23. dubna – V Ankaře bylo založeno Velké národní shromáždění Turecka. 25. dubna – Ustanovení Francouzského mandátu Sýrie a Libanonu. 28. dubna – Po obsazení Baku Rudou armádou zanikla Ázerbájdžánská demokratická republika a byla vyhlášena Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika. 7. května – Podpisem Moskevské dohody uznala RSFSR nezávislost Gruzínské demokratické republiky. 16. května Jana z Arku byla papežem Benediktem XV. prohlášena za svatou. V Krasnojarsku byla Čekou popravena Marija Bočkarjovová, první ženská velitelka v ruské armádě. 4. června – Mezi Maďarskem a většinou států Dohody byla podepsána Trianonská mírová smlouva. 11. června – Založení britské korunní kolonie Keňa. 19. července – 7. srpna – v Petrohradě se konal 2. kongres Komunistické internacionály 27. července – na základě dohody velvyslanců ve Spa získalo Polsko východní oblasti Těšínska. 10. srpna – Sèvreská smlouva, podepsaná mezi státy Dohody a Osmanskou říší, která redukovala turecké území. 14. srpna – 12. září – VII. letní olympijské hry v Antverpách. 18. srpna – Ratifikace Devatenáctého dodatku Ústavy Spojených států amerických, které přiznalo volební právo ženám. 16. září – Na Wall Street v New Yorku zemřelo při bombové útoku 40 osob a mnoho dalších bylo zraněno. Pachatele se nikdy nepodařilo vypátrat. 17. září – Vznik nejvyšší profesionální ligy amerického fotbalu. 24. září – 29. listopadu – Invaze Rudé armády do Arménie, která skončila svržením Arménské vlády a založením Arménské SSR. 2. listopadu – V amerických prezidentských volbách zvítězil Warren G. Harding. 11. listopadu – Pod Vítězným obloukem v Paříži na Place Charles-de-Gaulle byl zřízen hrob neznámého vojína. 15. listopadu – Vznik Svobodného města Gdaňsk. 20. listopadu – Artur z Connaughtu, vnuk britské královny Viktorie, je zvolen generálním guvernérem Jihoafrické unie. 16. prosince – Ničivé zemětřesení v Kan-su v Číně, zničeno přes 128 000 domů, ve kterých nalezlo smrt kolem 180 000 lidí 21.–28. prosince – Povstání horníků v Husinu v tehdejším Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. 25. prosince – Začaly vycházet stranické propagandistické noviny Völkischer Beobachter. založena MPL (Maltese Labour Party) zákon o Velkém Berlíně (poslední velké rozšíření území města) vznikl polonezávislý stát Střední Litva část Arménie byla připojena k Sovětskému svazu a zbytek zůstal součástí Turecka rozdělení Ulsteru Tirana se stala hlavním městem Albánie, do té doby jím bylo město Drač Turecko odmítlo mírové dohody v Bonnu založena firma Haribo konalo se 1. skautské světové jamboree v Anglii v Olympia Hall v Londýně Velká Británie vydává svůj první Zákon o nebezpečných drogách
Probíhající události 1917–1923 – Ruská občanská válka 1919–1921 – Polsko-sovětská válka 1919–1921 – Britsko-irská válka
Vědy a umění vznikla loutka Spejbl 5. října – vznikl Svaz moderní kultury Devětsil 9. listopadu – Vatikán zakázal film Bible Svatá (film) protože Eva a Adam jsou v ráji nazí Stefan Banach definoval prostor, který dnes nazýváme Banachův První pokusné vysílání rozhlasu v Anglii ze stanice Chelmsford.
Nobelova cena Nobelova cena za fyziku – Charles E. Guillaume za objev anomálií při práci s ocelí a zpřesněním měření Nobelova cena za fyziologii a lékařství – August Krogh za výzkum výměny plynů při dýchání a výzkum fyziologie kapilár Nobelova cena za chemii – Walter H. Nernst – zakladatel fyzikální chemie Nobelova cena za literaturu – Knut Hamsun (Norsko) Nobelova cena za mír – Léon Bourgeois
Narození
Česko náhled|upright|Zdenka Sulanová (* 18. února) náhled|upright|Dana Medřická (* 11. července) náhled|upright|Rudolf Hrušínský (* 17. října) náhled|upright|Vlastimil Brodský (* 15. prosince) náhled|upright|Jiří Hanzelka (* 24. prosince) náhled|upright|Jiří Sovák (* 27. prosince) 2. ledna – Čestmír Císař, ministr školství vlády ČSSR († 24. března 2013) 8. ledna – Kamil Linhart, výtvarník († 19. června 2006) 9. ledna – Marie Miková, československá politička († 25. srpna 2018) 11. ledna – Ignác Rendek, ministr vlád Československa († 30. května 2003) 13. ledna – Robert Vrchota, herec († 25. dubna 1993) 15. ledna – Anton Malatinský, československý fotbalový reprezentant († 1. prosince 1992) 17. ledna – Bohumil Váňa, stolní tenista, několikanásobný mistr světa († 4. listopadu 1989) 19. ledna – Andrej Barčák, ministr zahraničního obchodu ČSSR († 23. července 1984) 23. ledna – Ivan Slavík, básník, spisovatel, překladatel a editor († 24. prosince 2002) 24. ledna – Jiří Kárnet, česko-americký dramatik, divadelní kritik, režisér, básník a překladatel († 1. února 2011) 28. ledna Karel Kraus, teatrolog, dramaturg a překladatel († 15. března 2014) Gustav Francl, novinář, filmový kritik a překladatel († 6. ledna 2019) 31. ledna – Gustav Heverle, herec († 22. ledna 2008) 3. února Ján Grajzel, československý voják a příslušník výsadku Embassy († 10. února 1994) Zdeněk Sýkora, malíř († 12. července 2011) 10. února – Alois Sivek, literární historik a kritik († 7. října 1971) 12. února – Josef Bublík, voják a příslušník výsadku Bioscop († 18. června 1942) 14. února – Bohumil Kvasil, fyzik a politik († 30. října 1985) 18. února – Zdenka Sulanová, herečka a zpěvačka († 9. srpna 2004) 21. února – Nora Cífková, herečka († 25. ledna 2017) 23. února – František Hoffmann, archivář a historik († 1. října 2015) 26. února – Karel Houba, spisovatel a překladatel († 26. prosince 1999) 28. února – Ladislav Vychodil, scénograf († 20. srpna 2005) 3. března – Jaroslava Lukešová, sochařka († 15. prosince 2007) 4. března – Eva Gerová, herečka a zpěvačka († 5. června 2013) 6. března – Josef Kozák, československý volejbalový reprezentant a trenér († 7. června 2000) 15. března – Bohumil Kudrna, kanoista, olympionik († 11. února 1991) 16. března – Gustáv Herrmann, československý basketbalista († 31. března 2010) 19. března – Josef Bierský, výsadkář, Operace Wolfram († 19. října 1944) 20. března – Alena Maxová, překladatelka a rozhlasová redaktorka († 18. února 2013) 22. března Ivan Kolařík, voják a příslušník výsadku Out Distance († 1. dubna 1942) Jaroslav Brodský, politický vězeň komunistického režimu v Československu († 3. srpna 1981) Ludvík Kundera, básník, dramatik, prozaik a překladatel († 17. srpna 2010) 4. dubna – Jindřich Krejča, malíř, vědecký ilustrátor († 29. května 1991) 6. dubna – Magdalena Horňanová, spisovatelka, autorka svědectví o holokaustu († 30. září 2017) 8. dubna – Josef Daněk, vynálezce († 21. května 2001) 13. dubna Stanislav Rázl, předseda vlády České socialistické republiky († 4. listopadu 1999) Karel Otčenášek, 23. biskup královéhradecký († 23. května 2011) 17. dubna Jiří Štokman, voják a příslušník výsadku Clay († 17. června 1981) František Dvořák, historik umění († 9. listopadu 2015) 20. dubna – Záviš Bochníček, astronom († 23. února 2002) 21. dubna – Ladislav Koubek, československý fotbalový reprezentant († 9. října 1992) 26. dubna – František Peterka, malíř († 11. září 2007) 28. dubna – Vlastimil Fiala, historik umění a překladatel († 10. dubna 1993) 30. dubna – Josef Chvalina, herec († 19. listopadu 1982) 1. května Oldřich Švarný, sinolog a fonetik († 19. dubna 2011) Josef Hendrich, filolog († 9. dubna 2012) 6. května – Vladimír Terš, malíř († 31. srpna 2010) 7. května – Jana Ebertová, herečka a recitátorka († 10. listopadu 2010) 10. května – Josef Svoboda, scénograf († 8. dubna 2002) 12. května – Vilém Flusser, filozof působící v Brazílii († 27. listopadu 1991) 14. května – Jiřina Salačová, zpěvačka († 8. ledna 1991) 17. května – Vladimír Škacha, voják a příslušník výsadku Silver B († 23. března 1987) 19. května – Jan Hukna, herec působící převážně v Anglii († 3. ledna 2007) 21. května – Emil Velenský, basketbalista, mistr Evropy († 28. prosince 2003) 22. května – Ferdinand Plánický, československý fotbalový reprezentant († 10. dubna 2001) 25. května – Ctibor Rybár, šéfredaktor Nakladatelství Olympia, autor průvodců po Československu († 13. února 2013) 27. května – Mojmír Smékal, hudebník a skladatel († 21. září 1995) 29. května – Milan Pásek, režisér, herec a pedagog († 27. prosince 1990) 3. června – Zdeněk Mathauser, estetik a literární vědec († 27. května 2007) 4. června – Josef Kvapil, československý fotbalový reprezentant († 1988) 10. června – Zbyněk Vostřák, dirigent a hudební skladatel († 4. srpna 1985) 11. června – Jiří Karen, básník († 30. dubna 2000) 18. června Karel Risinger, skladatel a muzikolog († 11. srpna 2008) Přemysl Otakar Špidlen, houslař († 6. ledna 2010) 20. června – Libuše Přichystalová, herečka († 200?) 24. června – Jan Bula, kněz, oběť komunistického teroru († 20. května 1952) 29. června – Ladislav Fikar, básník, divadelní kritik a překladatel († 12. července 1975) 5. července Jaromír Vrba, hrdina protinacistického i protikomunistického odboje a oběť komunistického teroru († 19. prosince 1950) Zdeněk Tmej, reportážní a dokumentární fotograf († 22. července 2004) 10. července – Miloslav Chlupáč, sochař a malíř († 30. listopadu 2008) 11. července – Dana Medřická, herečka († 21. ledna 1983) 15. července – Vilém Kropp, reportážní fotograf († 2. února 2012) 16. července – Ivo Jirásek, skladatel († 8. ledna 2004) 19. července – Josef Kempný, dlouholetý komunistický politik († 25. listopadu 1996) 24. července – Josef Hiršal, básník a překladatel († 15. září 2003) 25. července – Jaroslav Deršák, fotbalový útočník a operní pěvec († 12. února 2013) 27. července – František Jungwirth, překladatel a redaktor († 17. ledna 1997) 31. července – Jiří Vršťala, herec († 10. června 1999) 3. srpna – Vítězslav Kocourek, spisovatel a překladatel († 30. prosince 1995) 7. srpna