Toto je seznam brněnských městských paláců. Informace ohledně obytných paláců na hradech a o zámcích na území města Brna jsou v článku Seznam hradů a zámků v Brně.
Zachovalé městské (šlechtické) paláce
NázevObrázekČást města a adresaStručný popis Biskupský dvůr 120px|Biskupský palác Brno-středMuzejní 1 Dům pánů z Kunštátu 120px|Dům pánů z Kunštátu Brno-středDominikánská 9 Dietrichsteinský palác 120px|Dietrichsteinský palác Brno-středZelný trh 8Lichtenštejnský palác na Zelném trhu, nyní divadlo Reduta 120px Brno-středZelný trh 4Rod Lichtenštejnů koupil v r. 1425 měšťanský dům na nároží Zelného trhu v Brně a používal jej do r. 1600, kdy jej Karel z Lichtenštejna a Maxmilián z Lichtenštejna prodali ve značně schátralém stavu městu. Palác se stal základem tzv. "Velké Taverny", později známé jako divadlo Reduta. Schrattenbachův palác 120px|Schrattenbachův palác Brno-středKobližná 4Palác postavený na místě dvou starších domů z let 1725 a 1739 byl připisován Mořici Grimmovi. Zdeněk Kudělka jej však připsal Christinanu Alexandru Oedtlovi. Dvoupatrová budova byla před polovinou 19. století zvýšena o patro, dnes slouží jako hlavní budova Knihovny Jiřího Mahena. Herringův palác 120px|Herringův palác vpravo Brno-střednáměstí Svobody 8 Nejstarším doloženým majitelem domu byl v roce 1328 městský rychtář Jan z Rohru. Později byl znám jako "Dům U Zlaté lodi". V 18. století byli majiteli Dietrichsteinové. Za současnou podobu vděčí podnikatelské rodině Herringů, kteří palác přestavěli ve 40. letech 19. stol. podle plánů Ludwiga Förstera V současné době se zde nachází sídlo Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště Brno. Dům pánů z Lipé 120px|Dům pánu z Lipé Brno-střednáměstí Svobody 17Tento renesanční palác nechal vystavět podle plánů Antonia Gabriho obchodník s vínem Kryštof Schwanz z Retzu. Vznikl tak třípatrový palác s pravidelnou prostorovou dispozicí se dvěma dvorními křídly obíhajícími arkádové pavlače. Parapety arkýřů pokrývají vysoké kamenné reliéfy, znázorňující výjevy ze starověké mytologie, biblické příběhy, postavy evropského středověku, a pracovní náměty, především vinobraní. Palác střídal majitele, mezi nimiž byli např. polní maršál a obránce Brna před Švédy Louis Raduit de Souches, svobodný pán Josef Edler von Hayek či obchodník s koloniálním zbožím Franz Komarek, podle něhož se domu dlouho říkalo "Komarek-Haus". Od roku 1831 byla v přízemí paláce zřízena kavárna zvaná Höfferovská. V roce 1913 koupil palác Ústředni svaz českých hospodářských společenstev v Markrabství moravském v Brně. Od roku 2006 je objekt ve vlastnictví společnosti DPL real Radima Jančury. Kleinův palác 120px|Kleinův palác Brno-střednáměstí Svobody 15Novorenesanční palác v historickém jádru Brna, postavený v l. 1847–1848 podle projektu architekta Ludwiga Förstera za spoluúčasti Theophila von Hansena. Kounicův palác 120px|Kounicův palác Brno-středŽerotínovo náměstí 9Palácová stavba byla nájemním domem Václava Roberta z Kounic, vzniklého v l. 1871–1872 v rámci zástavby brněnské Okružní třídy. Dnes rektorát Masarykovy univerzity. Palác Hausperských z Fanalu 120px|Palác Hausperských z Fanalu Brno-středZelný trh 9Jde o rohovou dvoupatrovou budovu v ose přízemí s průjezdem do dvora a vchodem na pilířové schodiště vedoucí k místnostem v patrech, většinou obrácených do náměstí. Rozsahem odpovídá spíše běžnému měšťanskému domu. Autorem stavby z počátku 18. století je snad Christian Alexander Oedtl. Drastické úpravy neponechaly ve vnitřním uspořádání mnoho z původního stavu. Dnes slouží Divadlu na provázku jako hlavní budova. Palác žďárských opatů 120px|Palác žďárských opatů Brno-středZelný trh 10 Palác Chlumeckých 120px Brno-středČeská 6Zrekonstruovaný palác, postavený na místě čtyř starších domů pro rodinu velkostatkářů a politiků se šlechtickým predikátem von Chlumetzky, slouží v současné době komerčním účelům. Původně byl nazýván Anenský dvůr podle sošky sv. Anny ve dvoře, dnes bohužel volně nepřístupné.Palác Sereniů a HaugwitzůBrno-středStarobrněnská 8Středověký měšťanský dům od 16. století používali nejrůznější šlechtici. Po roce 1692 jej nechal přestavět Bedřich Ehrenreich Schipka von Schiehoffen. Roku 1744 jej koupil hrabě Amando Serenyi a jeho potomci zde sídlili do roku 1770, kdy byl palác prodán v dražbě. Koupil jej hrabě Karel Vilém Haugvitz a jeho rodu sloužil mezi lety 1772–1833. Palác Říkovských z Dobrčic 120px Brno-středKobližná 2 Místodržitelský palác 120px|Místodržitelský palácBrno-středMoravské náměstí 1a Původně byl založen moravským markrabětem Janem Jindřichem ve 14. století jako klášter (a později opatství) augustiniánů. Koncem 18. století budova získala název Dikasteriální palác a stala se sídlem vysokých politických zemských úřadů (moravskoslezského gubernia, později moravského místodržitelství). Po vzniku Československa (1918) byl sídlem moravského respektive moravskoslezského zemského presidenta a zemských úřadů. Za socialismu připadl Muzeu dělnického hnutí a po roce 1990 Moravské galerii, které patří dodnes. Označení Místodržitelský palác tedy odráží jen malou část jeho historie. Pražákův palác 120px|Pražákův palácBrno-středHusova 18Berglův palác 120px Brno-středLidická 1Stavba významného vídeňského architekta, působícího i v Brně Heinricha Ferstela, postavená v l. 1860-1863 pro továrníka a obchodníka s kůžemi Johanna Bergla. Neogotický palác s výraznými arkýři je vystavěn z režných cihel. V r. 1888 provedl August Prokop pro nového majitele Edmunda Bochnera von Stražisko přestavbu, při které vzniklo nové křídlo. Ve 20. století se v paláci nacházela slavná kavárna Biber, později kavárna Muzejka.Palác Stefana Haupta von Buchenrode 120pxKoliště 17, 19Spojením pěti starších objektů v souvislé historické zástavby ulice Koliště vznikl monumentální pozdně klasicistní dvoupatrový palác. Už předtím byla součástí jednoho z pětice předchozích domů rozlehlá romanticky upravená zahrada s centrálním pavilonem, proslulá Casino-Garten Jana Křtitele Mitrovského. Od 50. let byl palác v majetku rodiny Hauptů. K přestavbě paláce s prvky art deco došlo na začátku 20. století. Tehdy byla budova zvýšena o jedno podlaží, které bylo nad rizality původně zdobeno atikovou balustrádou. V současné době v budově sídlí Úřad práce Brno-venkov.Kellerův palác 120pxLidická 36Rozlehlá novorenesanční stavba architektů Ferdinand Fellner a Hermann Helmer z r. 1880–1881. V průjezdu pompejánská výmalba, v interiérech bohatě dekorované salony. Od r. 1922 palác vlastnily Západomoravské elektrárny a dodnes slouží energetickým společnostem.Schoellerův palác 120pxCejl 50Novorenesanční palác z r. 1868, který byl součástí Schoellerovy textilní továrny, si nechala bohatá a vlivná podnikatelská rodina Schoellerů postavit poté, co získala šlechtický predikát. Projekt vypravoval brněnský stavitel Josef Arnold. Za palácem se nacházela rozsáhlá zahrada směrem k Mlýnskému náhonu.Soxhletův palác 120pxCejl 68Rozsáhlá pozdně klasicistní palácová budova na ulici Cejl, za níž se nacházela jedna z největších textilních továren v Brně, byla patrně postavena v letech 1833–1834 podle projektu Josefa Jakoba. Architektonicky ceněný je zachovaný tympanon s reliéfem z rostlinných motivů, který je dílem nejvýznamnějšího brněnského sochaře 1. pol. 19. století Benedikta Edeleho. Bohužel průčelí zadního dvorního křídla s osovým rizalitem a hodinami byl přestavěn.Palác Karla von Skene 120pxHybešova 43Historizující palác v arkádovém stylu, postavený Karlem von Skene a používaný jako bydliště brněnským starostou Alfredem Skene. Součástí jednopatrové volně stojící stavby byla rozlehlá zahrada, skleník a zahradnický dům. Palác měl poté mnoho majitelů, roku 1924 jej koupila brněnská židovská obec a zřídila zde gymnázium.Palác Bochnerů von Stražisko 120pxPřízova 3Neorenesanční palác je součástí bývalého rozlehlého průmyslového areálu textilních továren a jako jediná stavba byla zachována při bourání a nové výstavbě bývalé Vlněny. Projekt architekta Josefa Arnolda byl postaven v letech 1864–1867 jako jedna z prvních neorenesančních staveb . Palác Morgensternových 120pxŠtefánikova 1Jednopatrová stavba s dlouhým průčelím a výrazným nárožním arkýřem v minulosti fungovala jako správní budova druhého největšího brněnského pivovaru a sladovny Moravia nebo v něm sídlil Červený kříž . Vznikla v r. 1886–1887 podle projektu Josefa Nebehostenyho a byla vybavena luxusním zařízením brněnské firmy Franze SchantlaMüllerův palác 120pxŠtefánikova 28Na jedné z nejvýstavnějších tříd Brna, na ulici Štefánikově, si podnikatelská rodina Müllerových nechala postavit v r. 1868 své sídlo v novorenesančním palácovém slohu. Jako autora uvádí Pavel Zatloukal na základě srovnání tvarosloví architekta Arnolda Webera.
Zaniklé paláce