1980

1980 (MCMLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Události

Československo Do provozu byl uveden 162 m vysílač na nejvyšší hoře Moravy – Pradědu. Turistické zázemí stavby s vyhlídkou, restaurací a hotelem bylo otevřeno až o 3 roky později. Vyhlídková terasa věže je umístěna ve výšce 1 563 m n. m.

1. ledna – V ČSSR se ve fyzice začaly oficiálně využívat pouze jednotky mezinárodní měrné soustavy SI. 7. března – ÚV KSČ a federální vláda vydaly soubor opatření ke zdokonalování soustavy plánovitého řízení, který měl odstranit neefektivní prvky československého národního hospodářství. Opatření byla zaměřena zejména na snížení byrokracie v řízení ekonomiky a na úpravu struktury průmyslové výroby. 10. dubna – Byl vydán zákon 39/1980 Sb. o vysokých školách, který upravoval nové zmírněné podmínky pro získání vybraných akademických titulů. 22. května – Po 5 letech se konala volba prezidenta ČSSR. Jednalo se však pouze o formalitu, prezidentem byl jednomyslně zvolen Gustáv Husák. 29. května – V prostorách Národní galerie v Anežském klášteře v Praze byla otevřena expozice českého výtvarného umění 19. století. 26.–29. června – Konala se 5. československá spartakiáda. V 15 skladbách vystoupilo na Strahovském stadionu 180 000 cvičenců. Spartakiádní vystoupení zhlédlo na milion diváků. 6. července – U příležitosti 565. výročí upálení mistra Jana Husa se v Kostnici v NSR konal Československý týden. V budově koncilu byl v den výročí otevřen Husův dům s expozicí věnovanou Husově životu a dílu a jeho odkazu v podobě husitského hnutí. Obnova historické památky byla financována částečně československými prostředky a účastnili se jí také řemeslníci a památkáři z Tábora a Pelhřimova. Slavnostního zahájení Československého týdne se zúčastnil ministr kultury České socialistické republiky Milan Klusák. Součástí oslav byla výstava předních českých malířů a sochařů, přehlídka československých filmů, koncert Karla Gotta a vystoupení dechovky Ladislava Kubeše. 1. listopadu – V Československu proběhlo sčítání lidu. 4. listopad – V katastru obce Bartoušov na okrese Havlíčkův Brod došlo k havárii na ropovodu, při níž uniklo do přilehlého mokřadu a následně do povodí potoka Šlapanky a řeky Sázavy na 6 000 t ropy. Na likvidaci havárie se až do roku 1982 podílelo na 300 pracovníků. Pro zamezení kontaminace ropou byly na Šlapance a Sázavě vytvořeny norné stěny. 7. listopadu – V Praze byl do provozu slavnostně uveden úsek metra II. C o délce 5,3 km, který spojoval dosavadní konečnou stanici metra Kačerov s budovaným sídlištěm Jižní Město. Úsek zahrnuje 4 stanice – Primátora Vacka, Budovatelů, Družby a Kosmonautů, které byly v roce 1990 přejmenovány na Roztyly, Chodov, Opatov a Háje. O měsíc později – 19. prosince byl otevřen další úsek metra – trasa II. A dlouhá 2,7 km se třemi stanicemi – Jiřího z Poděbrad, Flora a Želivského. 8. listopadu – Zprovozněním úseků Jiřice – Pávov na dálnici D1 o délce 11 km a Hustopeče – Brodské na dálnici D2 o délce 35 km bylo dokončeno souvislé dálniční spojení Prahy s Bratislavou o délce 317 km. Slavnostní otevření dálnice se konalo na mostě přes řeku Moravu na hranici ČSR a SSR za účasti předsedy federální vlády Lubomíra Štrougala a předsedů obou národních vlád – Josefa Korčáka a Petra Colotky. 25. prosince – Televizní premiéru měl oblíbený pohádkový seriál Arabela scenáristy Miroslava Macourka a režiséra Václava Vorlíčka natočený v koprodukci se západoněmeckou televizí Westdeutsche Rundfunk.Arabela — Česká televize V Praze byl otevřen 360 m dlouhý Těšnovský tunel

Svět náhled|Erupce sopky St. Helens(18. května)|248x248pixelů 14. ledna – Indira Gándhíová se podruhé stala indickou premiérkou 4. února – Abú al-Hasan Baní Sadr se stal 1. prezidentem Íránu 18. dubna – Zimbabwe získalo nezávislost 30. dubna – Nizozemská královna Juliána abdikovala ve prospěch své dcery Beatrix 18. května – Došlo k masivnímu sesuvu a následné laterální erupci sopky Mount St. Helens, ležící v americkém státě Washington. Žhavý pyroklastický proud během pár minut úplně zničil území o ploše 600 km². Spolu s lahary, které se prohnaly okolními řekami, zabil 57 lidí a škody se vyšplhaly na 3 miliardy USD. 22. května – V Japonsku vyšla hra Pac-Man 18.–27. května – Při povstání v jihokorejském Kwangdžu zahynulo 191 lidí. 1. června – zahájeno vysílání zpravodajské stanice CNN 19. července–3. srpna – konaly se 22. letní olympijské hry v Moskvě 30. července – Vanuatu získalo nezávislost 1. srpna – do funkce prezidenta nastoupila první demokraticky zvolena žena v historii – Vigdís Finnbogadóttir se stala prezidentkou Islandu. 2. srpna – při bombovém útoku na železniční stanici v italské Boloni zahynulo 85 lidí a přes 200 jich bylo zraněno. 5. září – Ve Švýcarsku byl dán do provozu 16,4 km dlouhý Gotthardský silniční tunel 9. září – Při tajfunu Orchid se potopila MV Derbyshire. Katastrofa vedla k zásadním změnám v konstrukci velkých nákladních lodí. 22. září – začala Irácko-íránská válka 26. září – Při bombovém útoku na Oktoberfestu v Mnichově zahynulo 18 lidí a 211 bylo zraněno. 10. října – v Ženevě podepsána Úmluva o některých konvenčních zbraních 23. října – Zemětřesení v jižní Itálii o síle 7,2 stupňů Richterovy stupnice mělo epicentrum v Eboli a nejvíce zasáhlo Neapol. V oblasti zahynulo 2 735 osob. 4. listopadu – V prezidentských volbách v USA zvítězil republikánský kandidát Ronald Reagan nad dosavadním prezidentem Jimmym Carterem. vytvořeny nezávislé odbory Solidarita; Polsko byl vytvořen souborový systém FAT WHO prohlásilo pravé neštovice za zcela vyhubené celý Jeruzalém byl prohlášen za hlavní město Izraele přijata tzv. Lusacká deklarace, viz Jihoafrické rozvojové společenství akční plán z Lagosu obléhání íránské ambasády v Londýně

Vědy a umění byl zahájen experimentální provoz TCP/IP v síti ARPANET, adresace IPv4, protokol DNS, směrovací protokoly. založení americké heavymetalové kapely Manowar založena německá industriální skupina Einstürzende Neubauten založena anglická synthpopová skupina Depeche Mode první počítače ZX80, předchůdce populárního Sinclair ZX Spectrum byla vynalezena bezpapírová toaleta v Japonsku (kombinace toalety, bidetu a sušicího elementu, viz Japonská toaleta) zahájen projekt , zaměřený na hledání planetek a komet. americká herečka Meryl Streepová získala svého prvního Oscara za film Kramerová versus Kramer

Nobelova cena Nobelova cena za fyziku – James Watson Cronin, Val Logsdon Fitch Nobelova cena za chemii – Paul Berg, Walter Gilbert, Frederick Sanger Nobelova cena za fyziologii a lékařství – Baruj Benacerraf, Jean Dausset, George Davis Snell Nobelova cena za literaturu – Czesław Miłosz Nobelova cena za mír – Adolfo Pérez Esquivel Nobelova pamětní cena za ekonomii – Lawrence Klein

Narození Automatický abecedně řazený seznam viz :Kategorie:Narození v roce 1980

Česko náhled|238x238pixelů|Lucie Vondráčková (* 8. března) náhled|upright|Ivan Bartoš (* 20. března) náhled|upright|Tomáš Rosický (* 4. října) náhled|248x248pixelů|Václav Noid Bárta (* 27. října) 4. ledna – Milan Enčev, divadelní a televizní herec 10. ledna – Aleš Loprais, automobilový závodník 15. ledna – Adam B. Bartoš, novinář, politik a spisovatel 24. ledna – Petr Bakla, hudební skladatel 27. leden Lukáš Hejlík, filmový a divadelní herec Jiří Welsch, basketbalista 29. ledna – Jan Matura, sdruženář a skokan na lyžích 2. února – Lukáš Bárta, básník, prozaik 5. února Ivo Bystřičan, režisér a scenárista Robin Vik, tenista 8. února – Lucie Fabíková, házenkářka 12. února – Rudolf Brančovský, výtvarník a hudebník 13. února Zdeněk Kutlák, hokejový obránce David Kraus, herec a zpěvák 14. února – Lejla Abbasová, moderátorka, tanečnice, modelka, aktivistka a herečka 17. února – Tomáš Rolinek, lední hokejista 8. března – Lucie Vondráčková, herečka, zpěvačka, moderátorka 16. března – Iva Pazderková, herečka, moderátorka a komička 20. března – Ivan Bartoš, politik 22. března – Františka Jirousová, spisovatelka a knižní redaktorka 31. března – Daniel Bambas, herec 5. dubna – Martin Bohman, bobista a olympionik 7. dubna Luboš Bartoň, basketbalista Žaneta Peřinová, televizní sportovní novinářka a moderátorka 18. dubna – Jiří Beroun, hokejový útočník 4. května – Tereza Šefrnová, herečka, scenáristka a režisérka 14. května – Zdeněk Grygera, fotbalový obránce 20. května – Petr Benát, fotbalista 23. května – Miroslav Němeček, ragbista 17. června – Jiří Havelka, divadelní režisér, dramatik, herec 19. července – Miloš Buchta, fotbalový brankář 26. července – Michal Berg, politik a podnikatel 31. července – Jiří Fischer, hokejový obránce a trenér 6. srpna – Hana Holišová, herečka a zpěvačka 25. srpna – Lukáš Langmajer, herec 1. září – Eva Krejčířová, profesionální tanečnice a učitelka 5. září – Lukáš Adam, fotbalista 19. září Zuzana Vejvodová, herečka Miroslava Topinková Knapková, veslařka 26. září – Nelly Kudrová, sportovní lezkyně 29. září – Dušan Vitázek, divadelní herec 3. října – Jiří Březina, spisovatel a, překladatel 4. října Michael Beran, herec Tomáš Rosický, fotbalový záložník 18. října – Hana Dohnálková, muzikoložka, houslistka a hudební pedagožka 27. října Ondřej Bank, alpský lyžař Václav Noid Bárta, zpěvák, hudební skladatel a herec 31. října – Kateřina Tučková, spisovatelka a kurátorka 4. listopadu – Alexander Ač, vědec 7. listopadu – Helena Zeťová, zpěvačka († 20. prosince 2024) 29. listopadu – Daniel Barták, herec, hudební skladatel a zpěvák 1. prosince – Vladimír Sičák, hokejový obránce 2. prosince Hana Blažíková, sopranistka a harfenistka Libor Bouček, moderátor a dabér 31. prosince – Jiří Vašíček, hokejový obránce ? Ondřej Beránek, arabista a islamolog

Svět náhled|219x219pixelů|Christina Ricci (* 12. února) náhled|227x227pixelů|Venus Williamsová (* 17. června) náhled|214x214pixelů|Eva Greenová (* 6. července) náhled|upright|Macaulay Culkin (* 26. srpna) náhled|218x218pixelů|Ryan Gosling (* 12. listopadu) náhled|257x257pixelů|Christina Aguilera (* 18. prosince) náhled|248x248pixelů|Jake Gyllenhaal (* 19. prosince) náhled|248x248pixelů|Eliza Dushku (* 30. prosince) 1. ledna – Richie Faulkner, britský kytarista 3. ledna – Bryan Clay, americký desetibojař 9. ledna – Uroš Zorman, slovinský házenkář 10. ledna – Rastislav Staňa, slovenský lední hokejový brankář 12. ledna – Amerie, americká zpěvačka a skladatelka 14. ledna – Carlos Alvarado Quesada, kostarický politik, spisovatel a 48. prezident Kostariky 16. ledna – Amira Mohamed Aliová, německá politička 17. ledna – Zooey Deschanelová, americká herečka a zpěvačka 19. ledna – Jenson Button, britský pilot F1, mistr světa z roku 2009 25. ledna Xavi, španělský fotbalista Christian Olsson, švédský atlet, trojskokan 27. ledna – Marat Safin, ruský tenista 28. ledna – Nick Carter, americký zpěvák, člen skupiny Backstreet Boys 12. února Juan Carlos Ferrero, španělský tenista Gucci Mane, americký rapper Christina Ricci, americká herečka 21. února – Džigme Khesar Namgjel Wangčhug, král Bhútánu 27. února Chelsea Clintonová, americká spisovatelka Don Diablo, nizozemský DJ a hudební producent 1. března – Anna Semenovičová, ruská krasobruslařka 2. března – Rebel Wilson, australská herečka 4. března – Rohan Bopanna, indický tenista 7. března – Laura Prepon, americká herečka 18. března – Alexej Jagudin, ruský krasobruslař 21. března Marit Bjørgenová, norská běžkyně na lyžích Ronaldinho, brazilský fotbalista 24. března Ramzi Abid, bývalý kanadský profesionální hokejista Alexandra Antonovová, ruská atletka, překážkářka 26. března – Marianne Andersenová, norská reprezentantka v orientačním běhu 28. března – Sergej Makarov, ruský volejbalista 1. dubna – Randy Orton, americký profesionální wrestler 2. dubna – Erik Mongrain, kanadský skladatel a kytarista 5. dubna – Damien Abad, francouzský politik 10. dubna Charlie Hunnam, britský herec a scenárista Gro Hammerseng-Edinová, norská házenkářka