Mongolské písmo (mongolsky mongolským písmem Mongγol bičig, mongolskou cyrilicí Монгол бичиг, Mongol bičig), případně tradiční mongolské písmo, nebo staromongolské písmo, je první písmo navržené speciálně pro mongolštinu. Je používáno od svého vytvoření na počátku 13. století až dodnes a až do zavedení cyrilice pro mongolštinu v Mongolsku zůstávalo nejvyužívanějším psacím systémem vedle řady dalších, které byly pro mongolštinu vytvořeny nebo upraveny vedle tohoto písma. Dnes se používá v čínském Vnitřním Mongolsku a v Mongolsku se od roku 1994 vyučuje jako návrat ke kulturním tradicím.
Písmo vytvořil ujgurský písař Tatar-Tonga zajatý Čingischánem při tažení proti Najmanům na počátku 13. století jako upravené ujgurské písmo. Písmo se píše vertikálně od shora dolů a zleva doprava. Písmo je značně vzdálené od výslovnosti a zápis je proto často nejasný. V roce 1587 obohatil mongolské písmo o další znaky překladatel Ajuuš Güüš (Аюуш гүүш) a vznikla abeceda galik (Ali-gali) přizpůsobená pro přepis tibetštiny a sanskrtu.
Z mongolského písma potom vznikala i odvozená písma pro další jazyky. V roce 1648 přizpůsobením ojratského buddhistického mnicha Dzaja pandity vznikl todo bičig (jasné písmo) užívaný i Kalmyky, z mongolského písma dále vzniklo také mandžuské písmo či burjatské písmo.
Znaky Znaky abecedy nabývají zpravidla tři podoby, podle toho zdali stojí na počátku, uprostřed, nebo na konci slova (případně i čtvrtou podobu, když stojí znak samostatně). znaky přepis poznámka počáteční středový koncový latinka cyrilice Soubor:Mongol a head2.jpg Soubor:Mongol a middle 2.jpg Soubor:Mongol a tail 1.jpgSoubor:Mongol a tail 2.jpg a А Rozlišuje se skrze vokálovou harmonii (srovnej také q/γ a k/g) Soubor:Mongol e head.jpg e Э Soubor:Mg i initial.png Soubor:2mg i medial.pngNásleduje-li souhláska přepisuje se i. Soubor:Mongol i middle2.jpgNásleduje-li samohláska přepisuje se yi, s několika vzácnými výjimkami jako naim (osm) nebo Naiman. Soubor:3mg iy final.png i, yi И, Й, Ы, Ь Dnes často na konci slov pohlcováno předcházející slabikou. Soubor:Mg ou initial.png Soubor:2mg_öü2_medial.PNG Soubor:3mg ouöü final.PNG o, u О, У Rozlišení závisí na kontextu. Soubor:Mg öü initial.PNG Soubor:2mg öü1 medial.PNGSoubor:2mg öü2 medial.PNG Soubor:3mg ouöü final.PNGSoubor:Mongol oe tail.jpg ö, ü Ө, Ү Rozlišení závisí na kontextu. Soubor:Mg n initial.png Soubor:2mg n1 medial.pngZnak užívaný na začátku slabiky (n-<samohláska>). Soubor:2mg n2 medial.pngZnak užívaný na konci slabiky (<samohláska>-n). Soubor:3mg ae final.pngSoubor:3mg n2 final.png n Н Rozdíl mezi středovým a koncovým a/e je dán pozicí v slabikové sekvenci. Soubor:2mg ng medial.png Soubor:3mg ng final.png ng Н, НГ Vyskytuje se pouze na konci slov, středová podoba se užívá ve složeninách. Transkribuje tibetské ང; sanskrtské ङ. Soubor:Mg b initial.png Soubor:3mg_ouöü_final.PNG Soubor:3mg b1 final.pngSoubor:3mg b2 final.png b Б, В V klasickém písmu zpravidla přepisuje cizí slova, takže většina „В (V)“ v mongolské cyrilici odpovídá „Б (B)“ v klasickém písmu. Soubor:Mg p initial.png Soubor:2mg p medial.png Soubor:3mg p final.png p П Pouze na začátku mongolských slov. Transkribuje tibetské པ. Soubor:Mg q initial.png Soubor:2mg q medial.png Soubor:3mg q final.png q Х Pouze se zadními samohláskami Soubor:Mg gh initial.png Soubor:2mg gh1 medial.pngSoubor:2mg_q_medial.png Soubor:3mg gh1 final.png Soubor:3mg_q_final.png γ Г Pouze se zadními samohláskami. Mezi dvěma samohláskami vyslovováno v obecné mongolštině jako dlouhá samohláska.Například: qa-γ-an (chán) je zkráceno na qaan. Existují výjimky jako tsa-g-aan („bílá“). Koncová podoba se vyskytuje pouze pokud je následována a napsaným odděleně od slova. Soubor:Mg g initial.png Soubor:2mg g medial.png k Х Pouze s předními samohláskami, ale 'ki/gi' se může objevit jak případě slov s předními, tak zadními samohláskami. Na konci lsov pouze g, ne k. g mezi dvěma samohláskami se vysloví jako dlouhá samohláska, existují výjimky, jako ügüi (ne).Soubor:3mg g final.png g Г Soubor:Mg m initial.png Soubor:2mg m medial.png Soubor:3mg m final.png m М Soubor:Mg l initial.png Soubor:2mg l medial.png Soubor:3mg l final.png l Л Soubor:Mg s initial.png Soubor:2mg s medial.png Soubor:3mg s final.png s С Soubor:Mg sh initial.png Soubor:2mg sh medial.png Soubor:3mg sh final.png š Ш Soubor:Mg td initial.png Soubor:2mg td2 medial.pngSoubor:2mg td1 medial.png Soubor:3mg td final.png t, d Т, Д Rozlišení závisí na kontextu. Soubor:Mg c initial.png Soubor:2mg c medial.png č Ч, Ц Rozdíl mezi /tʃ'/ a /ts'/ v chalchské mongolštině. Soubor:Mg j initial.png Soubor:2mg j medial.png ǰ Ж, З Rozdíl podle kontextu v chalchské mongolštině. Soubor:Mg y initial.png Soubor:2mg y medial.png Soubor:3mg iy final.png y -Й, Е*, Ё*, Ю*, Я* Soubor:Mg r initial.png Soubor:2mg r medial.png Soubor:3mg r final.png r Р Zpravidla se nevyskytuje na počátcích slov.Při transkripci cizích slov se většinou předsune samohláska. Například transkribované Русь (Rusko) dá Oros. Soubor:Mg w initial.png Soubor:2mg w medial.png v В Užíváno pro transkripci cizích slov (původně pro sanskrtské व). Soubor:Mg f initial.png Soubor:2mg f medial.png Soubor:3mg f final.png f Ф Užíváno pro transkripci cizích slov. Soubor:Mg k initial.png Soubor:2mg k medial.png Soubor:3mg k final.png К Užíváno pro transkripci cizích slov. Soubor:Mg ts initial.png Soubor:2mg ts medial.png (c) (ц) Užíváno pro transkripci cizích slov (původně pro tibetské /ts'/ ཚ; sanskrtské छ) Soubor:Mg z initial.png Soubor:2mg z medial.png (z) (з) Užíváno pro transkripci cizích slov (původně pro tibetské /dz/ ཛ; sanskrtské ज) Soubor:Mg h initial.png Soubor:2mg h medial.png (h) (г, х) Užíváno pro transkripci cizích slov (původně pro tibetskén /h/ ཧ, ྷ; sanskrtské ह) Soubor:Mg zh initial.png (zh) (-,-) Transkribuje čínské č' ('zhi') – používáno ve vnitřním Mongolsku Soubor:Mg ri initial.png (ř) (-,-) Transkribuje čínské ž' (ri) – používáno ve vnitřním Mongolsku Soubor:Mg ch initial.png (chi) (-,-) Transkribuje čínské čch' (chi) – používáno ve vnitřním Mongolsku
Přepis Existuje fonetická transkripce (na základě výslovnosti čacharského dialektu mongolštiny) oficiálně přijatá ČLR (a rozeznaná Spojenými národy v roce 1982).http://www.eki.ee/wgrs/rom1_mnc.pdf
Pro vědecké účely se používá víceméně ucelený transliterační systém Vladimircov-Poppe-Mostaert-Cleaves (Vladimircov-Mostaert), vyvíjený postupně ve 20. století a pojmenovaný podle Borise Vladimircova a Antoine Mostaerta. Jiný navrhl německo-americký mongolista Ferdinand Lessing.
Několik možností zápisů a přepisů mongolského písma je možné uvést na příkladu hlavního města Vnitřního Mongolska, tedy „Modrého města“: zapisuje se mongolským písmem , znaky 呼和浩特 (Hūhéhàotè, Chu-che-chao-tche), chalchští Mongolové cyrilicí zapisují název Хөххот (transliterace cyrilicí zní хөхэхота), fonetickou transkripcí se přepíše název Hohhot (striktně Hôhhot), vědeckou transliterací Kökeqota.
Literatura Chaloupková, Lygžima. Mongolština. in: TŘÍSKOVÁ, Hana (ed). Transkripce čínštiny: tabulky a návody. Praha: Česko-čínská společnost, 1999, ix, 133 s. . S. (104)-107. Kiripolská, Marta, O starom mongolskom písme. in: Nový Orient, 47 (1992) 9, s. 262-264.
MOJDL, Lubor. Encyklopedie písem světa. Praha: Libri, 2005, 181 s. : il. . Kapitola Kalmycké písmo, s. 38-39.
Externí odkazy
linguamongolia.com Transliteration Systems for Uyghur-Mongolian or Vertical or Old Script na thilib.org
Reference
Kategorie:Písma Kategorie:Mongolská kultura Kategorie:Mongolština