Karel Jan z Clam-Martinic (celým jménem Karel Jan Nepomuk hrabě z Clam-Martinic) (23. května 1792, Praha – 29. ledna 1840 VídeňMatriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Smečno) byl český šlechtic, rakouský generál a diplomat.

Biografie vlevo|náhled|Zámek Smečno, sídlo rodu Clam-Martiniců Pocházel ze starého rakouského šlechtického rodu Clamů, po matce byl potomkem vymřelého českého rodu Martiniců. Otec Karel Josef z Clam-Martinic (1760–1826) se v roce 1791 oženil s hraběnkou Marií Annou z Martinic (1768–1832), dcerou posledního mužského potomka Martiniců, Františka Karla (1733–1789). Z majetku vymřelého rodu Martiniců zdědila panství Smečno a Slaný, císařským majestátem z roku 1792 bylo povoleno užívání jména Clam-Martinic.

Karel Jan studoval práva, ale během války v roce 1809 vstoupil jako dobrovolník do armády. V letech 1812–1815 byl pobočníkem maršála Karla Filipa ze Schwarzenbergu. V roce 1814 se v doprovodu generála Františka Kollera podílel na deportaci sesazeného císaře Napoleona na Elbu. Poté se zúčastnil Vídeňského kongresu a v roce 1815 byl již majorem u 2. hulánského pluku knížete Schwarzenberga, s nímž pobýval v Kyjově.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1815; Vídeň, 1815; s. 402 dostupné online V roce 1820 byl povýšen na plukovníka a stal se velitelem 4. kyrysnického pluku ve Svätém Juru v Horních Uhrách.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1822; Vídeň, 1822; s. 70, 291 dostupné online Mezitím byl také pověřován diplomatickými úkoly, v letech 1824 a 1826 vykonal dvě cesty do Ruska a zúčastnil se také mezinárodních kongresů Svaté aliance.

V roce 1830 byl povýšen do hodnosti generálmajora a stal se členem Dvorské válečné rady.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1831; Vídeň, 1831; s. 47 dostupné online Po nástupu Ferdinanda I. se v roce 1835 stal císařským generálním pobočníkem a nakonec i předsedou vojenské sekce ve státní radě.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1837; Vídeň, 1837; s. 45, 65 dostupné online K datu 26. listopadu 1837 dosáhl hodnosti polního podmaršála.Služební postup Karla Jana Clam-Martinice in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 28 dostupné online Ke své funkci ve státní radě přistupoval zodpovědně, a když se očekávalo jeho jmenování na post státního ministra, zemřel náhle na mrtvici ve věku 47 let.Ottův slovník naučný, díl V.; Praha, 1892 (reprint 1997); s. 427 ISBN 80-71-85-102-7

Po otci zdědil v roce 1830 nejstarší rodové sídlo hrad Clam v Horním Rakousku, ještě za života matky převzal v roce 1830 také česká panství Smečno a Slaný.Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy; Praha, 1984; s. 429 Kromě úprav zámku Smečno nechal roku 1832 vystavět uprostřed hřbitova empírovou rodinnou hrobku, kam nechal přenést ostatky svých předků a ve které byl po své smrti i sám pohřben.

Hrabě Clam-Martinic byl i příznivcem malířského umění a mecenášem, měl i výrazné spisovatelské nadání. Umožnil mimo jiné Josefu Vojtěchu Hellichovi studijní pobyt v Itálii.

Rodina náhled|vlevo|Lady Selina Meade, hraběnka Clam-Martinicová (1797–1872) V roce 1821 se oženil se Selinou Carolinou Meade (1797–1872) z irské šlechtické rodiny, dcerou Richarda Meada, 2. hraběte z Clanwilliamu (1766–1805).Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1838; Gotha, 1838; s. 133–134 dostupné online Selina byla později c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže.Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Smečno Z manželství se narodily čtyři děti:

1. Karolína Marie (1822–1898), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, ∞ 1847 hrabě Leopold Lev z Thun-Hohensteinu (1811–1888), c. k. tajný rada, komoří, prezident českého zemského gubernia 1847–1848, ministr kultu a vyučování Rakouského císařství 1849–1860 2. Jindřich Jaroslav (1826–1887), poslanec Říšské rady a českého zemského sněmu, ∞ 1851 Augusta hraběnka von Salm-Reifferscheidt-Raitz (1833–1891) 3. Kristina Marie (1827–1910), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, ∞ 1849 Hugo hrabě Nostic-Rieneck (1814–1884), poslanec českého zemského sněmu 4. Richard (1832–1891), c. k. tajný rada, komoří, plukovník, poslanec Říšské rady, člen Panské sněmovny, rytíř Řádu zlatého rouna, ∞ 1860 Luisa hraběnka von Bombelles (1831–1921)

Karlův mladší bratr Albrecht Jan Leopold (1796–1866) byl c. k. komořím, rytmistrem a později komturem komendy Maltézského řádu v Měcholupech. Sestra Anna (1802–1874) se provdala za polního podmaršálka barona Augusta Stillfrieda z Ratenic (1806–1897).

Karlův švagr Richard Meade, 3. hrabě z Clanwilliamu (1795–1879), byl britským diplomatem, státním podsekretářem zahraničí a vyslancem v Prusku.

Tituly a ocenění Od narození byl uživatelem šlechtického titulu hrabě spojeného na základě císařského majestátu z roku 1792 s aliančním jménem Clam-Martinic. V roce 1810 byl jmenován c. k. komořím a ve funkci císařského generálního pobočníka obdržel v roce 1836 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence. Jako voják a diplomat získal několik vysokých státních vyznamenání v Rakousku i v zahraničí.Přehled řádů a vyznamenání Karla Clam-Martinice in: Hof- und Staats-Schematismus des österreichischen Kaiserthums für das Jahr 1839; Vídeň, 1839; s. 161 dostupné online

Rakousko 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu 60x60pixelů Řád železné koruny I. třídy

Zahraničí 60x60pixelů Řád svaté Anny I. třídy (Rusko) 60x60pixelů Řád svatého Vladimíra III. třídy (Rusko) 60x60pixelů Řád červené orlice II. třídy (Prusko) 60x60pixelů Řád svatých Mořice a Lazara (Sardinie) 60x60pixelů Řád svatého Ludvíka (Francie) 60x60pixelů Vojenský řád Maxe Josefa (Bavorsko)

Zajímavost V roce 1814 se Karel Jan ještě jako svobodný na Vídeňském kongresu intimně sblížil s provdanou hraběnkou Dorotheou de Talleyrand-Périgord. Dorothea byla tehdy rozhodnutá se vymanit ze svého nešťastného manželství s Edmondem de Talleyrand-Périgord a provdat se za hraběte Clam-Martinice.

Podle některých teorií by Karel Jan z Clam-Martinic mohl být otcem české spisovatelky Boženy Němcové. Dostupné zdroje uvádějí, že se ze vztahu Dorothey a Clam-Martinice skutečně narodila nemanželská dcera. Stalo se tak ve francouzských lázních Bourbon-l'Archambault, které Dorothea navštívila se svým strýcem, státníkem Talleyrandem v září 1816, již po rozchodu obou milenců (v březnu 1816). Dorothea neuznala toto nemanželské dítě oficiálně za vlastní a nechala je do matriky města zanést pod jménem Marie-Henriette Dessalles.WILLMS, Johannes. "Talleyrand: Virtuose der Macht", C.H. Beck, Mnichov 2011, str. 226. O dalších osudech tohoto dítěte se Willms nezmiňuje. Podle alternativních úvah o původu Boženy Němcové byla tato dívka později dána Dorotheinou sestrou, vévodkyní Kateřinou Vilemínou Zaháňskou, do opatrování manželům Panklovým, jejím služebníkům na ratibořickém panství.

Na počest hraběte postavili jeho úředníci v roce 1847 v polích u Smečna 11 m vysoký sloup zvaný Martinický obelisk.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články Martinický obelisk Hrobka Clam-Martiniců

Externí odkazy

Kategorie:Clam-Martinicové Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Rakouští generálové Kategorie:Diplomaté Rakouska Kategorie:Osobnosti napoleonských válek Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Tajní radové Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny Kategorie:Nositelé Řádu svatého Vladimíra Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu svatého Ludvíka Kategorie:Nositelé Vojenského řádu Maxe Josefa Kategorie:Nositelé Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara Kategorie:Narození 23. května Kategorie:Narození v roce 1792 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 29. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1840 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Pohřbení ve Smečně Kategorie:Muži Kategorie:Lidé ze Smečna