1967

1967 (MCMLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Události Automatický abecedně řazený seznam viz :Kategorie:Události roku 1967

Československo V Prunéřově u Kadaně na Chomutovsku byl zahajován provoz tepelné elektrárny zásobované hnědým uhlím z přilehlého lomu Nástup. 1. ledna V souvislosti s probíhající ekonomickou reformou byla provedena přestavba velkoobchodních cen a změna jednotných odvodů podniků. Opatření mělo být dalším krokem k nezávislosti podniků a vedlo ke zvýšení jejich ziskovosti. Na druhé straně však vedlo k růstu inflace. V platnost vstoupil nový tiskový zákon, který oficiálně povoloval předběžnou cenzuru. Byla vytvořena Ústřední publikační správa, která zásahy státu do svobody tisku následně realizovala. 21. ledna – Českoslovenští házenkáři se stali ve Švédsku mistry světa, když ve finále MS porazili Dánsko 14:11. 30. ledna – Výpravu českých turistů z Turnova zavalila lavina v Kotlině Pěti Spišských ples v Malé Studené dolině ve Vysokých Tatrách a zahynulo 7 lidí. 31. ledna – 4. února – Na VI. sjezdu ROH vystoupil prezident Antonín Novotný s varováním před přílišnou demokratizací společnosti, která dle něho mohla vést až k podpoře imperialistických snah. 4.–6. února – Prahu navštívil nejvyšší sovětský představitel Leonid Iljič Brežněv a předseda sovětského Výboru státní bezpečnosti (KGB) Jurij Andropov. Předložili návrh na umístění dvou sovětských vojenských divizí v pohraničí ČSSR. Antonín Novotný tento požadavek odmítl. 16.–17. března – Na státní návštěvu do Prahy přiletěla delegace NDR vedená Walterem Ulbrichtem. Při této příležitosti podepsali nejvyšší představitelé NDR a ČSSR Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. 20.–21. března – Na zasedání Ústřední rady odborů byl předsedou zvolen K. Poláček. Bylo započato s decentralizací odborových svazů – z 15 jich vzniklo 57. 23.–25. března – Prahu navštívil budoucí americký prezident Richard Nixon. 3.–4. května – ÚV KSČ učinil první kroky k zablokování některých decentralizačních opatření ekonomické reformy. Podnikům byly odebrány finance a byla zastavena volná a limitní cenotvorba. 27. dubna – Do provozu byl předán Žďákovský most. 10. června – V reakci na Šestidenní válku přerušila ČSSR diplomatické styky s Izraelem. 27.–29. června – Na IV. sjezdu československých spisovatelů v Praze zazněla ostrá kritika odpůrců probíhajících společenských reforem. Spisovatelé požadovali návrat do evropské kulturně – civilizační sféry odpovídající českým tradicím. Největší ohlasy vzbudila vystoupení Ludvíka Vaculíka, Ivana Klímy, Václava Havla a Pavla Kohouta. Sjezd předčasně opustila delegace ÚV KSČ pod vedením ideologického tajemníka Jiřího Hendrycha. Členové Svazu československých spisovatelů byli následně perzekvováni. 30. června – Na Vysoké škole stranické vystoupil Antonín Novotný s projevem mířeným do řad kritiků vedení státu a nastolil tvrdý kurz, kterým chtěl ukončit společenské „tání“. 9. srpna – Vláda ČSSR přijala usnesení č. 288/1967 Sb., podle něhož se v Praze místo připravované podpovrchové tramvaje má vybudovat síť metra. Na základě tohoto usnesení musel být změněn projekt výstavby. 25.–28. srpna – Na oslavách Matice slovenské v Martině obvinil prezident Antonín Novotný Matici z buržoazního nacionalismu a vyvolal konflikt se slovenskými hostiteli. 8. září – Nedaleko Chodova (tehdy okr. Praha – západ, dnes Praha 4) byl za účasti členů československé vlády slavnostně položen základní kámen prvního úseku dálnice D1 z Prahy do Mirošovic. 13. září – Při železniční nehodě v Hradci nad Svitavou zemřelo 5 lidí a 21 jich bylo zraněno. 6. října – V Uherském Hradišti bylo předáno do provozu první československé širokoúhlé kino Hvězda pro 510 diváků. 30.–31. října – Na jednání ÚV KSČ vystoupil Alexander Dubček. Hovořil o nebezpečí hlásání třídního boje a kritizoval kumulování funkcí typické např. pro Antonína Novotného. V reakci na to Antonín Novotný vystoupil proti vedení KSS, což přerostlo do česko-slovenského sporu. 31. října – V reakci na výpadky elektrického proudu na studentských kolejích v Praze na Strahově demonstrovalo několik set studentů se svíčkami v ulicích za skandování hesla: „Chceme světlo“. V Nerudově ulici na Malé Straně jejich demonstraci rozehnala Veřejná bezpečnost. 10 osob muselo vyhledat lékařské ošetření. 10. listopadu – Při příležitosti 50. výročí VŘSR byl zahájen elektrický provoz na železniční trati z Břeclavi do Bratislavy. Jednalo se o poslední úsek mezi Prahou a Bratislavou, kde elektrická trakce nahradila parní pohon. 19.–21. prosince – Na schůzi ÚV KSČ vystoupila velká část jeho členů s kritikou práce Antonína Novotného. Ten pod jejím tlakem dal svoji funkci 1. tajemníka ÚV KSČ k dispozici.

Svět 2. ledna – Pedro Rodríguez na voze Cooper zvítězil v Grand Prix JAR. 2. ledna] – Válka ve Vietnamu: Americké fantomy úspěšně zrealizovaly operaci Bolo, když vylákaly k boji vietnamské migy a 5 z nich sestřelily. 3. ledna – Ronald Reagan se stal 33. guvernérem Kalifornie. 27. ledna – Při požáru v kabině kosmické lodi Apolla 1 v průběhu nácviku startu tragicky zahynuli 3 američtí astronauti. 27. února – Antigua a Barbuda získala vnitřní autonomii jako přidružený stát Velké Británie. 1. března – V Londýně byla otevřena koncertní síň Queen Elizabeth Hall. 9. března – Dcera Josefa Stalina Světlana Allilujevová emigrovala do USA. 11. března – Začala občanská válka v Kambodži. 12. března – Indonéským prezidentem se na 31. let stal Suharto. 26. března – Papež Pavel VI. vydal encykliku Populorum progressio o kapitalismu, sociálních právech a nerovnosti mezi lidmi. 9. dubna – Uskutečnil se první let letadla Boeing 737. 15. dubna – V New Yorku a San Francisku se konaly několikatisícové demonstrace proti válce ve Vietnamu. 21. dubna – Vojenská junta provedla v Řecku převrat a na 7 let převzala moc v zemi. 24. dubna – Sovětský kosmonaut Vladimir Komarov zahynul při neúspěšném přistání lodi Sojuz 1. 28. dubna–27. října – V kanadském Montréalu se konala výstava Expo 1967, které se účastnilo i Československo. 4. května – Americká NASA vypustila družici Lunar Orbiter 4, která pořídila 270 snímků přivrácené i odvrácené strany Měsíce. 23. května – Egypt uzavřel pro lodě Izraele Tiranskou úžinu, což mezinárodní právo hodnotí jako válečný akt. 27. května – V referendu bylo původním obyvatelům Austrálie Aboridžincům přiznána občanská práva. 30. května – Na jihovýchodě Nigérie byl vyhlášen samostatný stát Biafra. 2. června – Při protestech proti návštěvě íránského šáha Muhammada Rezi Pahlavího v Západním Berlíně byl agentem Stasi zabit student Benno Ohnesorg 5. června – Izraelské jednotky napadly Egypt, začala šestidenní válka; Jordánsko a Sýrie vyhlásily Izraeli válku. 11. června – Šestidenní válka skončila porážkou arabské koalice. 12. června – V Sovětském svazu byla vypuštěna sonda Veněra 4, která provedla analýzu atmosféry Venuše. 6. července Při železniční nehodě u východoněmeckého Magdeburku zahynulo 94 lidí. Začala Nigerijská občanská válka. 14. července – Vznikla Světová organizace duševního vlastnictví. 5. září – V kanadském Ganderu se zřítil Iljušin Il-18 Československých aerolinií na lince z Prahy do Havany a zemřelo 37 lidí. 10. září – Britská vláda uspořádala referendum v Gibraltaru o statutu Gibraltarského území. 21. říjen – Egyptské raketové čluny sovětského typu 183P (v kódu NATO Komar) potopily raketami SS-N-2 Styx nedaleko Port Saidu izraelský torpédoborec Eilat a byla zahájena Opotřebovací válka. 28. listopadu – Byla vyhlášena Jihojemenská lidová republika. 5. prosince – Válka ve Vietnamu: Vietkong spáchal masakr v Dak Son, který stál život nejméně 250 osob. 11. prosince – Byla založena Lidová fronta pro osvobození Palestiny. 15. prosince – Při zřícení mostu Silver Bridge v Ohiu zahynulo 46 osob. Spojené arabské emiráty se staly členy Organizace zemí vyvážejících ropu. V San Francisku vyhlášeno hnutí hippies.

Vědy a umění 4. října – Divadlo Járy Cimrmana uvádí veřejnou premiéru své první hry Akt 21. října – Po posledním představení ve staré budově se uskutečnil veselý smuteční průvod, kterým se zaměstnanci Divadla pracujících ve Gottwaldově rozloučili s prostory dřívějšího Komorního kina a přesunuli se do nově postavené budovy divadla. 11. listopadu – Slavnostní otevření nové divadelní budovy Divadla pracujících v Gottwaldově (Zlíně) premiérou hry Jiřího Mahena Jánošík v režii Karel Pokorného, v titulní roli s Miroslavem Moravcem 13. listopadu – Mladý houslista Václav Hudeček je představen Davidu Oistrachovi, který se nabídl, že ho bude učit 24. listopad – Premiéra českého historického filmu Markéta Lazarová Františka Vláčila podle stejnojmenné knihy Vladislava Vančury. 3. prosince – jihoafrický chirurg Christiaan Barnard provádí první transplantaci srdce. Natočen poslední díl seriálu Tom a Jerry. Založen soutěžní hudební festival Porta. Založení Divadla Husa na provázku. Vznikl programovací jazyk Simula 67. První vydání sbírky povídek A.C.Clarka Devět miliard božích jmen. První vydání ságy Gabriela Garcíi Márqueze Sto roků samoty. Vyšel román Ladislava Fukse Spalovač mrtvol. V tomto roce vyvezla M. Quantová do Francie 30 000 obleků. Paříž ztrácí v módě své dominantní postavení. Objevují se nová módní centra: Itálie, Moskva atd.

Sport 2. ledna – Pedro Rodríguez na voze Cooper T 12 zvítězil v Grand Prix JAR. 15. ledna – V Los Angeles proběhl první Super Bowl, finálový zápas NFL.

Nobelova cena Nobelova cena za fyziku – Hans Bethe Nobelova cena za chemii – Manfred Eigen, Ronald George Wreyford Norrish, George Porter Nobelova cena za fyziologii a lékařství – Ragnar Granit, Haldan Keffer Hartline, George Wald Nobelova cena za literaturu – Miguel Ángel Asturias Nobelova cena za mír – (Cena neudělena, finanční část vložena 1/3 do společného fondu Nobelových cen, 2/3 do zvláštního fondu Nobelovy ceny míru.)

Narození

Česko náhled|upright|Jan Hřebejk (* 27. červen) náhled|upright|Robert Záruba (* 18. srpen) 25. ledna – Václav Němeček, fotbalista 29. ledna – Cyril Suk, tenista 4. února – Jiří Dvořák, herec 7. únor – David Nykl, kanadský herec českého původu 8. února – Petr Hošek, baskytarista († 23. ledna 2023) 11. února – Ladislav Lubina, bývalý hráč a současný trenér ledního hokeje 20. února – Robert Kodym, zpěvák a textař 17. března – Simona Monyová, spisovatelka († 3. srpna 2011) 18. března – Mahulena Bočanová, herečka 23. března – Kateřina Kornová, herečka, modelka, moderátorka a podnikatelka 25. března – Pavel Kohout (ekonom), ekonom 14. dubna – Sára Saudková, fotografka 2. května – Alan Černohous, básník a spisovatel 3. května – Hana Kotková, houslistka 11. května – Zdeněk Jánoš, fotbalový brankář († 15. září 1999) 14. května – Pavel Kalný, horolezec, povoláním psychiatr († 10. května 2006) 24. května – Leona Machálková, zpěvačka 26. května – Martin Zounar, herec 29. května – Bohdan Sláma, režisér 27. června – Jan Hřebejk, režisér 9. srpna – Dana Vávrová, herečka († 5. února 2009) 11. srpna – Ostravak Ostravski, ostravský blogger 18. srpna – Robert Záruba, sportovní komentátor 20. června – Petr Kolář (zpěvák), zpěvák 30. července – Libor Barta, hokejový brankář 21. srpna – Petr Zelenka, dramatik, scenárista a režisér 27. srpna – Lucie Talmanová, politička, manželka Mirka Topolánka 29. srpna – Jiří Růžek, fotograf 30. srpna – Jakub Stretti, malíř 6. září – Bohdan Tůma, dabér 9. září – Hana Andronikova, spisovatelka († 20. prosince 2011) 16. září – Ludmila Peterková, klarinetistka 27. listopadu Ivan Adamovič, spisovatel Igor Indruch, spisovatel a překladatel Martin Minařík, horolezec († duben 2009) 1. prosince – Nela Boudová, herečka a dabérka 15. prosince – David Černý, výtvarný umělec 27. prosince – Šimon Pánek, politický aktivista, humanitární pracovník 31. prosince – Jiří Kulhánek, spisovatel sci-fi

Svět náhled|upright|Nicole Kidmanová (* 20. červen) náhled|upright|Gavin Newsom (*10. říjen)