Gnome-Rhône 14K Mistral Major byl čtrnáctiválcový vzduchem chlazený dvouhvězdicový motor navržený a vyráběný společností Société des Moteurs Gnome-et-Rhône ve Francii. Byl to nejpoužívanější francouzský letecký motor před 2. světovou válkou. Byl natolik žádaný, že byl licenčně vyráběn jak v Evropě, tak i v Japonsku. Byly vyrobeny tisíce těchto motorů, které byly široce používány v nejrůznějších typech letounů.
Vývoj a popis V roce 1921 společnost Gnome-Rhône zakoupila licenci na výrobu úspěšného britského motoru Bristol Jupiter a vyráběla jej společně s menším motorem Bristol Titan asi do roku 1930. Od roku 1926 však s použitím vzoru motoru Titan začala vyrábět nové motory, kterým se říkalo „série K“. Tato série začala motory 5K Titan, následovaly motory 7K Titan Major a motory 9K Mistral. Do roku 1930 bylo dodáno 6 000 těchto motorů.
V té době však docházelo k prudkému rozvoji leteckého průmyslu, přičemž byla stavěna stále větší letadla, která potřebovala stále větší motory. Gnome-Rhône na to reagovala vytvořením nového motoru spojením dvou motorů 7K za sebe do dvou řad, čímž vznikl motor 14K Mistral Major. První vyrobené motory se poprvé rozeběhly v roce 1929.
Odvozené motory vyráběné v licenci Manfred Weiss WM K.14 Piaggio P.XI IAR 14K Tumansky M-87 Walter Mistral K 14
Použití
Letouny poháněné originálními motory 14K Amiot 143 Aero A-102 Bloch MB.200 Bloch MB.210 Breguet 274 Breguet 460 Breguet 521 Dornier Do 17K Farman F.222 Letov Š-331 (prototyp) Loire 46 C1 PZL P.24 PZL P.43 Potez 62 Potez 651
Letouny poháněné licenčními motory 14K Aero A-102 Breda Ba.65 Breda Ba.88 CANT Z.1007 CANT Z.1011 Caproni Ca.135 Caproni Ca.161 Heinkel He 70 IAR-37 IAR-80 Iljušin DB-3 MÁVAG Héja Reggiane Re.2000 Saab 17 Savoia-Marchetti SM.79 Savoia-Marchetti SM.84 Suchoj Su-2 Weiss WM-21 Sólyom
Specifikace (Gnome-Rhône 14Kdrs) Data pocházejí z ruské publikace "Letecké motory vojenských vzdušných sil cizích států".Авиационные моторы военных воздушных сил иностранных государств. Государственное военное издательство Наркомата Обороны Союза ССР, 1939 (rusky)
Technické údaje Typ: čtrnáctiválcový dvouřadý vzduchem chlazený hvězdicový motor Vrtání: 146 mm Zdvih: 165 mm Zdvihový objem: 38,72 l Délka: ? m Průměr: 1,296 m Hmotnost: 540 kg
Součásti motoru Ventilový rozvod: OHV Kompresor (dmychadlo): jednostupňový jednorychlostní kompresor (dmychadlo) Palivový systém: Strombergův karburátor Palivo: letecký benzín, 87 oktanů Chlazení: vzduchem chlazený motor Redukce otáček vrtule: 2:3
Výkony Výkon: 1 100 k (821 kW) při 2 390 otáčkách za minutu ve výšce 2 600 m Výkon při vzletu: 996 k (743 kW) při 2 390 otáčkách Poměr výkonu a zdvihového objemu: 21,23 kW/l Kompresní poměr: 5,5:1 Specifická spotřeba paliva: 328 g/kWh Spotřeba oleje: 20 g/kWh Poměr výkonu a hmotnosti: 1,52 kW/kg
Odkazy
Externí odkazy
Reference
Literatura Danel, Raymond and Cuny, Jean. L'aviation française de bombardement et de renseignement 1918–1940 Docavia n°12, Editions Larivière
Související články Podobné motory: IAR 14K Piaggio P.XI Tumanskij M-87
14K Kategorie:Hvězdicové motory