Interogativ (česky tázací způsob) je slovesný způsob, pomocí kterého se vytváří tázací otázky, tedy věty, kterými se na něco ptáme. Jeho výskyt je vzácný. Většina indoevropských jazyků ho nemá a tázací otázky vytváří pomocí indikativu (tak je tomu i v češtině). Nicméně u několika málo indoevropských jazyků se s ním můžeme setkat, protože se v minulosti odtrhl od indikativu. Příkladem jsou např. keltské jazyky.
Ve většině jazyků, které používají tázací způsob, se věta, která ho obsahuje, ukončí otazníkem. V jazycích, které ho nemají, se tázací věty (nahrazující jeho funkci) také ukončují otazníkem.
Interogativ v rodině indoevropských jazyků V praindoevropském jazyce interogativ neexistoval, jak již bylo zmíněno, tázací věty se tvořily pomocí indikativu. Praindoevropský jazyk měl tyto čtyři způsoby: indikativ, konjunktiv, optativ a imperativ.
Interogativ v rodině eskymácko-aleutských jazyků Ve většině eskymácko-aleutských jazyků, například v grónštině, interogativ existuje a v praeskymácko-aleutském jazyce se vyskytoval také.
Grónština Zde je uvedeno časování sloves v interogativu v grónštině (koncovky přidávané ke kořenu slovesa).
Intranzitivní časování (pozitivní) Jednotné čísloMnožné čísloPrvní osoba-vunga*-vugut*Druhá osoba-it-isi*Třetí osoba-a-(p)pat**
Intranzitivní časování (negativní) Jednotné čísloMnožné čísloPrvní osoba-nngilanga*-nngilagut*Druhá osoba-nngilatit*-nngilasi*Třetí osoba-nngila-nngillat*
Tranzitivní časování (pozitivní) Jednotné čísloMnožné číslodruhá osoba singuláru > první osoba-inga-isigutdruhá osoba plurálu > první osoba-isinga-isigutdruhá osoba singuláru > třetí osoba-iuk-igitdruhá osoba plurálu > třetí osoba-isiuk-isigik
Tranzitivní časování (negativní) Jednotné čísloMnožné číslodruhá osoba singuláru > první osoba-nngilinga-nngilisigutdruhá osoba plurálu > první osoba-nngilisinga-nngilisigutdruhá osoba singuláru > třetí osoba-nngiliuk-nngiligitdruhá osoba plurálu > třetí osoba-nngilisiuk-nngilisigik
* Tvary označené hvězdičkou jsou shodné s indikativem. ** Slovesa zakončená na -voq mají koncovku -ppat (timmippat?), ale slovesa zakončená na -poq mají koncovku -pat (oqarpat?).
Kategorie:Slovesné způsoby