Dismanův rozhlasový dětský soubor je soubor fungující pod Českým rozhlasem. Roku 1935 ho založil režisér Miloslav Disman.
Historie DRDS Dne 31. května 1931 vystoupil poprvé v Československém rozhlase Dismanův rozhlasový a divadelní soubor dětí a mládeže Československého rozhlasu v Praze (pod zkratkou DRDS), jehož zakladatelem, dirigentem, režisérem, ředitelem i tajemníkem byl režisér Československého rozhlasu Miloslav Disman. V rozhlase začal Dismanův dětský recitační soubor působit nejprve v rozhlasových dětských činohrách a když byl Miloslav Disman angažován do rozhlasu jako dramaturg a režisér, stal se i jeho soubor trvalým spolupracovníkem dětských rozhlasových programů.
DRDS spolupracoval s „Pražským divadlem pro mládež” Míly Mellanové, divadlem Václava Vaňátka a od roku 1942 s „Intimním divadlem” Jaroslava Dohnala v Umělecké besedě, kde působilo Dismanovo vlastní divadlo „Intimní divadlo dětem” (IDD). IDD zahájilo r. 1943 Karafiátovými Broučky (dramaturg Miroslav Kolář), poté uvedlo Kolářovu hru „O rozmazlené Pamele” a r. 1944 jeho další hru „Bzunďa a Brunďa”, kde na rozdíl od ostatních inscenací většinu rolí hráli členové ID. Autorem hry „Hrdina zlatého kapradí” v r. 1944 byl 13letý V. Ryšánek. Inscenace hry J. Panenkové „Letíme do nebe” se již neuskutečnila v důsledku zákazu veškeré divadelní činnosti. „Broučci” byli hráni denně a měli 332 repríz. Finanční výtěžek byl r. 1944 věnován na letní tábor ve Vráži u Písku na řece Otavě (bývalý tábor YMCY). Tento záměr ohlásil Jaromír Dohnal na silvestrovském představení r. 1943 a táborovou osadu pojmenoval podle nejúspěšnější hry „Broučkov”. Letního soustředění se účastnili například Ladislav Padior (dělnický básník),Svobodné noviny: List Sdružení kulturních organisací. Praha: Orbis, 29.5.1945, 1(6*). s. 3. hudebník František Kaplan či Antonín Kurš s přednáškou o sovětském divadle.Rudé právo: Ústřední orgán Komunistické strany Československa. Praha: Komunistická strana Československa, 26.6.1946(147). s. 5.
Z několika desítek pořadů první svobodné sezóny lze uvést účast DRDS na Tryzně na paměť prezidenta T. G. Masaryka v září 1945 a odpolední pořad v předvečer prvních svobodných Vánoc na Pražském hradě, kde děti recitovaly a zpívaly pro prezidenta Edvarda Beneše, jeho manželku Hanu Benešovou, zaměstnancům hradní správy a jejich dětem. Divadlo mladých diváků (DMD), které Miloslav Disman po válce založil (děti mu říkaly Divadlo Miloslava Dismana) se pro nepřekonatelné technické obtíže brzy rozpadlo. První poválečný „Broučkov” směřoval Disman jako bývalý hraničář v létě 1945 do pohraničních Starých Splavů u Máchova jezera.Náš rozhlas. Praha: Orbis, 26.05.1946, 13(22). s. 5. V poválečných letech Miloslav Disman pokračoval ve svém nápadu přetvořit DRDS v Ústřední studovnu umění pro mládež tzv. ÚSUM. Tento záměr představil v roce 1946. ÚSUM měl kontrolovat veřejnou uměleckou činnost pro děti a sledovat a ovlivňovat činnost školy a rodiny v umělecké přípravě dětí.Pavel Kosatík: Fenomén Kohout, Paseka 2001, s. 34. Tato myšlenka konvenovala i s představami Ministerstva školství, věd a umění.Lukáš Skupa: Film pro děti mezi vědou, uměním a průmyslem. Počátky dětského žánru v české kinematografii 1945–1955 (magisterská diplomová práce), Brno 2009.
V průběhu let 1946–1947 se soubor ideologizoval, ustavil své IVE a OVE (ideové a organizační vedení), PROLIT (propagační, literární a tiskový odbor) a několik sekcí (pohybovou, výtvarnou, hudební, politickou).Pavel Kosatík: Fenomén Kohout, Paseka, 2001, s. 55.Divadlo: list Svazu českého herectva. Praha: Českomoravský Kompas, 1945-1946, 31(1-6). s. 73-74. V roce 1946 vystupoval DRDS skoro měsíc v Anglii (např. v Birminghamu před 3000 dělníky, o přestávce na fotbalovém hřišti Aston Villa), opětovně pak s programem, který se skládal z části staročeských tanců a části sovětské.Rovnost: list sociálních demokratů českých. Brno: J. Opletal, 29.12.1946, 62(299). s. 4.
V létě 1946 se letní tábor Broučkov konal ve Vysokých Tatrách a jeho úkolem bylo budovat československou vzájemnost. V létě 1947 byl již Dismanem pořádán ve spojitosti s projektem Ústřední studovny umění pro mládež a to v Jesenici u Rakovníka a byl označován jako letní pracovní tábor. Na táboře se také objevila rudá vlajka Mladých průkopníků ÚSUM.Rovnost: list sociálních demokratů českých. Brno: J. Opletal, 30.8.1947, 63(202). s. 4.
Dismanův rozhlasový a divadelní soubor vychoval řadu vynikajících dětských a mladých herců, kteří účinkovali v rozhlasových hrách, v divadle i ve filmu, dodával dětské herce a herečky do programů školského rozhlasu i rozhlasu pro mládež. Děti Dismanova souboru bylo slyšet i v literárních pořadech a vystupovaly společně s Dětským pěveckým sborem Českého rozhlasu. Činnost souboru měla podporu u Ministerstva informaci, Ministerstva školství a ředitelství i závodní rady Československého rozhlasu.
V létě 1948 se Letní pracovní tábor Broučkov konal v Krkonoších na Brádlerově boudě. Podle Dismanových kolektivistických ideálů členové souboru, počínaje šestiletými dětmi a konče osmnáctiletými výrostky, trávili na těchto letních táborech společně několik týdnů způsobem, který jejich vedoucí Disman později nazýval „neskutečnou pohádkou“.Pavel Kosatík: Fenomén Kohout, Paseka, 2001, s. 26.
Soubor pod dalším vedením Po Miloslavu Dismanovi vedl soubor režisér Jan Berger; v té době z politických důvodů nesl soubor oficiální název Dětský rozhlasový dramatický soubor a spadal pod Hlavní redakci pořadů pro děti a mládež. Od začátku 90. let byla uměleckou vedoucí Dismanova rozhlasového dětského souboru Zdena Fleglová, která spolu s manželem Václavem realizovala nejen výchovu dětí k uměleckým profesím, ale také nejrůznější divadelní představení a jiné akce. Soubor měl od roku 1990 přes 25 let na repertoáru dětskou židovskou operu Brundibár, která vznikla za války v terezínském ghettu. Operu vydal na CD a videokazetách a absolvoval s ní množství zahraničních zájezdů.
Po pětadvaceti letech svého působení předali manželé Fleglovi při příležitosti osmdesátého výročí vzniku DRDS vedení souboru Janě Doležalové Frankové. Ta v práci se souborem úspěšně navázala na vizi svých předchůdců. Soubor vedla do své náhlé smrti 18. června 2021. Od 1. prosince 2021 do června roku 2026 vedla soubor Magdaléna Gracerová Chrzová. V současnosti jsou uměleckými vedoucími DRDS Josef a Vlastimil Kaňkovi.
Během jedné sezóny jsou zpravidla uvedeny tři až čtyři divadelní premiéry, uskuteční se několik desítek představení v Praze i na zájezdech, včetně zahraničních turné. Soubor trvale spolupracuje s různými uměleckými agenturami, dabingovými a televizními studii. Členové DRDS se podílejí na vysílání Českého rozhlasu. Pro jeho vysílání připravují samostatné publicistické pořady. (Káva u Dismanů, Hnízdo, Podcast Děti se ptají…) Přehled inscenací od roku 1990