Zde je neúplný seznam historických dynastií, které byly v určitém čase turkické, nebo země, jejichž vládcové byli turkičtí mluvčí a současné země s významnými turkickými populacemi nebo s úředním turkickým jazykem. Turkické národy vytvořily nejméně 116 států, kaganátů, bejliků, říší, kočovních říší, sultanátů v historii až do současnosti.Çeçen Anıl, Tarihte Türk Devletleri, publikace: Milliyet Kültür Yayınevi, str.5 (turecky)

Aktuální státy

Nezávislé státy náhled|Mapa současných uznávaných nezávislých Turkických zemí Ázerbájdžán (1991) – 91,6 % Azerové, 0,29 % Tataři. Kazachstán (1991) – 63,1 % Kazaši, 2,9 % Uzbekové, 1,4 % Ujgurové, 1,3 % Tataři, 0,6 % Turci, 0,5 % Azerové, 0,1 % Kyrgyzové. Kyrgyzstán (1991) – 70,9 % Kyrgyzové, 14,3 % Uzbekové, 0,9 % Ujgurové, 0,7 % Turci, 0,6 % Kazaši, 0,6 % Tataři, 0,3 % Azerové. Turecko (1923) – 70–75 % Turci, 1,14 % Azerové. Turkmenistán (1995) – 76,7 % Turkmeni, 9,2 % Uzbekové, 2,0 % Kazaši, 0,8 % Tataři. Uzbekistán (1989) – 71,4 % Uzbekové, 4,1 % Kazaši, 2,1 % Karakalpakové, 2,4 % Tataři, 1 % Krymští Tataři, 0,8 % Kyrgyzové, 0,6 % Turkmeni, 0,5 % Turci, 0,2 % Azerové, 0,2 % Ujgurové, 0,2 % Baškirové, Meschetští Turci či Ahıska Turci

De facto stát Tato republika je uznána pouze Tureckem.

okraj|22px|Vlajka Severokyperské turecké republiky Severokyperská turecká republika (1983) – 67,54 % Turečtí Kypřané, 32,45 % Turci

Federální subjekty Ruska Turkická většina Baškortostán (2010) – 29,5 % Baškirové, 25,4 % Tataři, 2,7 % Čuvaši Čuvašsko (2010) – 67,7 % Čuvaši, 2,8 % Tataři Tatarstán (2010) – 53,2 % Tataři, 3,1 % Čuvaši (2010) – 82 % Tuvinci, 0,4 % Chakasové okraj|22px|Vlajka Sachy Sacha či Jakutsko (2010) – 49,9 % Sachové či Jakuti, 0,2 % Dolgani, 0,9 % Tataři

Turkická titulární národnost, ale menšina (Gorno-Altajsk) (2010) – 34,5 % Altajové, 6,2 % Kazaši (Čerkesk) (2010) – 41 % Karačajové, – okraj|22px|Vlajka Nogajů 3,3 % Nogajové (Abakan) (2010) – 12,1 % Chakasové (Nalčik) (2010) – 11,5 % Balkaři (Machačkala) (2002) – okraj|22px|Vlajka Kumuků 14,2 % Kumukové, 4,3 % Azerové, – okraj|22px|Vlajka Nogajů 1,5% Nogajové či Tajmyrský rajón (Dudinka, později Krasnojarsk) (2002) – 13,9 % Dolgani

Subjekt Mongolska okraj|22px|Vlajka Mongolska Turkická většina okraj|22px|Vlajka Bajan-Ölgij Bajan-Ölgij provincie — 88,7 % Kazaši.

Subjekty Íránu okraj|22px|Flag of Iran Turkická většina Ardabíl – Azerové Fárs – Kaškajové (1997-celkový počet-1 500 000) Golestán – Turkmeni Turkická titulární národnost v menšině Západní Ázerbájdžán – Afšarové, Karapapachové, Kara-Tataři (7 780) Gílán – Azerové Mázandarán – Kadžarové Golestán – Chorásánští Turci (33 000), Karagözlüové, Tímúrtašové Severní Chorásán – Chorásánští Turci (830 000), Turkmeni, Kara-Tataři, Karapapachové, Goudanové (165 000) Razaví Chorásán – Chorásánští Turci (137 000), Turkmeni, Goudanové, Kara-Tataři, Bajati (150 000) Jižní Chorásán – Afšarové Sístán a Balúčistán – Afšarové Hormozgán – Kara-Tataři Kermán – Pišagči Turci (65 000), Afšarové, Baharluové, Karagözlüové, Kara-Tataři Fárs – Ajnalluové, Nafarové, Baharluové, Kara-Tataři Čahármahál a Bachtijárí – Kaškajové Markazí – Chaladžové Jazd – Kara-Tataři

Subjekty Gruzínska okraj|22px|Vlajka Gruzínska Turkická titulární národnost v menšině okraj|22px|Vlajka Meschetštích Turků (Ahıska) Samcche-Džavachetie kraj – Meschetští Turci či Ahıska Turci, Urumové

Subjekt Afghánistánu okraj|22px|Vlajka Afghánistánu Turkická titulární národnost v menšině Hilmand provincie – Chaladžové

Subjekt Iráku okraj|22px|Navrhovaná vlajka Iráku (Koaliční prozatímní správa, 2004) SVG Turkická titulární národnost v menšině okraj|22px|Vlajka Iráčtích Turkmenů – Iráčtí Turkmeni

Subjekt Číny Turkická titulární národnost v menšině okraj|22px|Flag of the China Chej-lung-ťiang → : Čchi-čchi-cha-er prefektura → : Fujüský kraj – Fujüští Gïrgïzové

Autonomní regiony okraj|22px|Azerbaijan Nachičevan v Ázerbájdžáně – 99 % Azerové Karakalpakstán v Uzbekistáně – 36 % Uzbekové, 32 % Karakalpakové, 25 % Kazaši okraj|22px|Vlajka Krymštích Tatarů Krym na Ukrajině – 12 % Krymští Tataři.According to the constitution of the Autonomous Republic of Crimea, as published in Russian by its Verkhovna Rada, Russian and Crimean Tatar languages enjoy a "protected" (Russian – обеспечивается ... защита) status; every citizen is entitled, at his request (Russian ходатайство), to receive government documents, such as "Passport, Birth certificate and others" in Crimean Tatar. Конституция Автономной Республики Крым okraj|22px|Vlajka Gagauzů v Moldavě Gagauzie v Moldavsku (2004) – 82,1 % Gagauzové. okraj|22px|Vlajka Sin-ťiangu Sin-ťiang v Číně (2000) – 45,21 % Ujgurové, 6,74 % Kazaši, 0,86 % Kyrgyzové, 0,066 % Uzbekové, 0,024 % Tataři. Sin-ťiang v Číně → : Kazašská autonomní prefektura Ili (Jili) – 25,4 % Kazaši Kan-su v Číně → : Čang-jie prefektura-městské úrovně → : Sunan Juguřský autonomní kraj — Žlutý Ujgurové či Jugurové Kan-su v Číně → : Lin-sia Chuej autonomní prefektura → : Ťi-š'šan Po-nan, Tung-siang a Salařský autonomní kraj v (1990) – 85,31 % Salarové. Čching-chaj v Číně → : Chaj-tung prefektura → : Sün-chua Salařský autonomní kraj v (2000) – 61,14 % Salarové. Čching-chaj v Číně → : Chua-long Chuej autonomní kraj, – 5,19 % Salarové

Historické konfederace turkických kmenů a dynastii Antická doba Starého Orientu – starověk Světadíl Název útvaru Vznik Zánik Poznámky Asie Ting-lingská kočovní říše ( 丁零) – př. n. l. 220 př. n. l. byl starověký sibiřský lid. Jejích část přetrvala do období Tie-lejské asimilace Asie Siung-nuská kočovní říše ( 匈奴) 220 př. n. l. 216 starověký kočovní lid původně žijící na sever od Ordoských krajů. Altınobská horda (na přelomu 1. století) nacházela se v stepiseverně od Černého moře.V. Zlatarski, Izvestieto na Mihail Sirijski za preselenieto na bylgarite. - V: Izbrani proizvedenija, I., S., 1972, s.52 Ve svých spisech se Tacitus zmiňuje, prýjejí území dosahovalo obrysů Kaspického moře. Asie Sia-ťias'ská kočovní říše ( 黠戛斯) 201 př. n. l. 550 říše kterou založil starověký sibiřský lid Raných Kyrgyzů z Ting-lingů, či předkové Jenisejštích Kyrgyzů žijící v Tuvanské kotlině Asie Wu-sunská kočovní říše ( 烏孫) 160 př. n. l. 436 Wu-sunové pobývali kolem řeky Ili a jezerem Issyk Kul Asie Kchang-ťüské království ( 康国) 128 př. n. l. 3. století Kangťüové obývali území mezi Kaspickým a Aralským mořem Shiratori Kurakichi Shiratori Kurakichi Zenshü (Tokyo: Iwanami Shoten, 1970), 48. Původní publikace v Toyo Gakuhō 14, č. 2 (1925).Sogdijci a Buddhismus, p. 5. Mariko Namba Walter. (2006) Sino-Platonic Papers No. 174. Nov 2006. Dept. of East Asian Languages and Civilizations, University of Pennsylvania.Records of the Great Historian, Han Dynasty II", Sima Qian, translated by Burton Watson, Revised edition (1993) Columbia University Press, p. 234. Asie Chuej-movské království ( 基馬克) 100 př. n. l. 3. století které založili předkové Kimäků Christopher I. Beckwith., "Říše hedvábné stezky", 2009, Část první, Prinston University Press, 2009, p. 91Christopher I. Beckwith., "Koguryo, jazyk ...", Leiden, Brill, 2004Christopher I. Beckwith.,., "Metodické poznámky ...", Altaj Hakpo, 2007, 16:199-234Christopher I. Beckwith.,.," ethnolinguistic História ...", Jornal Inner a Ďalekého východu, 2005, 2,2: 34-64 Asie Sien-pejská kočovní konfederace ( 鮮卑克) 93 234 obývali severní Mandžusko a východní Mongolsko Asie Jüe-panské knížectví ( 悅般) 160 490 či Slabí Hunové z Ting-lingů a Severních Siung-nuů Asie Dynastie Čcheng/Chan (16 států) ( 成漢) 303 347 v Číně, stát který založili Tiové z Jižních Siung-nuů Asie Dynastie Pozdní Čao (16 států) ( 北漢) 304 329 či Severní Chan v Číně, stát který založili Jižní Siung-nuové Asie Dynastie Taj (16 států) ( 代) 310 376 v Číně, stát který založili Tabgačové ze Sien-piů Asie Dynastie Wej (Ting-lingové) ( 魏) 338 392 v čase Šestnácti států v Číně, stát který založili Ting-lingové Zizhi Tongjian, Vol. 107. Asie Dynastie Pozdní Čchin (16 států) ( 前秦) 351 395 v Číně, stát který založili Tiové z Jižních Siung-nuů Eurasie Hunská říše ( 匈人)Turkicko-Hunské říše 375 469 Asie Dynastie Západní Čchin (16 států) ( 西秦) 385 431 v Číně, stát který založili Tabgačové ze Sien-piů Asie Dynastie Pozdní Liang (16 států) ( 前涼) 386 403 v Číně, stát který založili Tiové z Jižních Siung-nuů Asie Dynastie Severní Wej(Tabgačové) ( 北魏朝) 386 535 či Toba Wej v čase 16 států v Číně, stát který založili Tabgačové ze Sien-piů Asie Dynastie Jižní Liang (16 států) ( 南凉) 397 414 v Číně, stát který založili Tabgačové ze Sien-piů Asie Dynastie Severní Liang (16 států) ( 北凉) 397 439 v Číně, stát který založili Jižní Siung-nuové Asie Dynastie Sia (16 států) ( 夏) 407 431 či Tchie-fu v Číně, stát který založili Jižní Siung-nuové Asie Říše Bílých Hunů ( 嚈噠人) 420 552 či Heftalitů Asie Tie-lejská kočovní konfederace ( 敕勒) 487 541 nebo Kao-keové z Ting-lingů Duan, "Dingling, Gaoju a Tiele", s. 11-12.Pulleyblank, "Střední Asie a ne-čínské národy starověké Číny", s. 21 až 26 VII. v jeho průběhu – 8-Oguzů-Tatarůa 9-Oguzů Asie Kábul-šáhské království ( 夏希王朝)Devanagari: शाही 500 1010–1026 či Turk-šáhové Středověk a éra Islámu Světadíl Název útvaru Vznik Zánik Poznámky Asie Kaganát Jenisejských Kyrgyzů( 黠戛斯) 550 924 ze Sia-ťias'ů Eurasie Turkucký kaganát (Turkuti)( 前突厥) 552 582 v jeho začátku – 5-Oguzů v jeho průběhu – rozdělení Oguzů na západní a východní. Nástupnické státní útvary a území: Východoturkucký kaganát ( 東突厥) (583–630) v jeho průběhu – 12-Oguzů (východní) Západoturkucký kaganát ( 西突厥) (583–657) v jeho průběhu – 10-Oguzů a 3-Oguzové (oba západní). Po zániku kaganátu – 30 Oguzů-Tatarů (východní) Kutlukský kaganát (Modří Turci) ( 後突厥) (681–744) po jeho zániku 6-Oguzů Evropa Avarská říše( 阿瓦尔人)Avaři a Turkici 567 804 Asie Se-jentaovský kaganát( 薛延陀) 628 646 či Sır-Tardušové obývali oblasti od Altaje k Velkému Chinganu a od pouště Gobi k Bajkalu Pulleyblank, "Střední Asie a ne-čínské národy starověké Číny", s. 21 až 26 VII.Duan, "Dingling, Gaoju a Tiele", s. 370. Eurasie Chazarská říše() 630 965 ze Západoturkuckého kaganátu – jako první z turkiců přijali za své náboženství judaismus Evropa Onogurský chanát( 大保加利亚 (中世纪)) 632 668 či "Magna Bulgaria" ze Západoturkuckého kaganátu, stát který založili 10-Ogurové, – tengrismus. Nástupnické státní útvary a území: Volžsko-bulharský chanát ( 伏尔加保加利亚) (7. století-1240) stát který založili Ogurští Utigurové, – tengrismus a později islám Dunajsko-bulharský chanát ( 保加利亚第一帝国) (681–1018) stát který založili Ogurští Kutrigurové – tengrismus,slovanská mytologie a později ortodoxní křesťanství Asie Tocharistánský jabguluk( 吐火罗叶护政权) 658 759 z Ašınovských Turkutů, nelze jej zaměňovat z Tochary Asie Kangarská unie( ) 659 750 či Kchang-ťüové nebo také Kanglyové. Asie Türgešský kaganát( 突騎施) 699 766 stát který založili 10-Oguzové (západní) ze Západoturkuckého kaganátu Asie Kimäcko-Kypčacký chanát( 基马克) 7431220 či Kimäcký chanát který založili Čchu-mu-kunové z Jüe-panů Asie Ujgurský kaganát( 回鶻) 744 848 či Druhá Ujgurská říše kterou založili 9-Oguzové Asie Karlucký jabguluk( 葛羅祿葛羅祿) 766 840 knížectví které založili 3-Oguzové (západní) Asie Kyrgyzský kaganát( 柯尔克孜族) 840 1293 stát který založili Jenisejští Kyrgyzové ze Sia-ťias'ů Asie Karachánský chanát() 840 1042 stát který založili 3-Oguzové, jako první z turkiců přijali za své náboženství islám Východní Karachánský chanát ( ) (1032–1210)