Plemeno (rasa) je populace zvířat téhož druhu a shodného fylogenetického původu s charakteristickými vlastnostmi a znaky, které přenáší na potomstvo, schopná se reprodukovat.Plemenářský zákon Plemeno je uměle vytvořenou taxonomickou jednotkou pro potřeby zootechniky. Vzniklo kvůli velké variabilitě hospodářských zvířat v rámci druhu. Plemena hospodářských zvířat vznikla na základě cíleného výběru člověkem při reprodukci z primitivních divokých předků nebo plemen. Později vyšlechtěna plemena vznikla také kombinačním křížením již existujících plemen.
Podobný význam jako slovo plemeno má výraz rasa (pro lidi a psy se užívají zaměnitelně). V ostatních případech sdružuje podle některých zdrojů plemeno jedince stejného druhu, kdežto rasa znamená poddruh (subspecie).Encyklopedie Universum, hesla plemeno a rasa
Dělení plemen Plemena zvířat můžeme obecně rozdělit na plemena hospodářských zvířat, u kterých sledujeme přímý hospodářský užitek (potraviny, suroviny, zdroj energie) – např. skot, prasata, ovce, lama) plemena domácích zvířat – zvířata domácí žijí spolu s člověkem a nesleduje se u nich přímý hospodářských užitek, např. pes domácí, kočka domácí, lama, kůň. Některá zvířata, nelze striktně zařadit a proto za určitých okolností mohou být jak hospodářská tak domácí (např. lamy chované na maso, či práci x lamy jako domácí mazlíčci; koně na tah x závodní koně)
Plemena hospodářských zvířat Plemena hospodářských zvířat můžeme dělit podle různých hledisek, zejména: podle původu podle stupně prošlechtění podle užitkovosti podle geografického rozšíření podle teritoriálního rozšíření
Dle původu Důležitým znakem, pro určování zvířat dle původu je utváření jejich kostry a lebky (kraniologie). Zvířata se dělí na monofyletická (odvozená od jednoho předka – kur, králík, husa, krůta, kočka), zvířata difyletická (odvozená od dvou předků – skot) a zvířata polyfyletická (odvozená od tří a více předků – ovce, koza, prase, kůň).
Dle stupně prošlechtění náhled|vpravo|Tamwort - primitivní plemeno odvozené z prasete divokého evropského (Sus scrofa scrofa)
Dle stupně prošlechtění dělíme zvířata na:
primitivní – jsou to plemena, která vykazují vysokou odolnost vůči podmínkám daného prostředí, avšak mají velmi nízkou užitkovost. Jsou důležitým zdrojem genů pro další šlechtění, a proto se chrání jako genové zdroje. Ochrana většinou spočívá v dotovaných chovech. V rozvinutých zemích se s nimi setkáme už jen v udržovacích chovech, zato v rozvojových zemích mají stále nezadržitelnou pozici. Patří sem např. prase kadeřavé (mangalica, bagon), tamworth, uherský stepní skot, mongolský kůň, ovce nordické…
přechodná (zušlechtěná) – jsou ta plemena, kde se setkáváme již s vyšší užitkovostí nežli u plemen prošlechtěných. Mezi přechodná plemena se řadí i tzv. krajová plemena. Jsou cenným zdrojem genů a vlády jednotlivých zemí v Evropě je zahrnují do svých programů na ochranu genových rezerv, kdy buď dotují chovy těchto zvířat, nebo uchovávají zmražená vajíčka a spermie tohoto skotu. S těmito plemeny se v rozvinutých zemích příliš nesetkáváme, zato v rozvojových zemích je jich mnoho a jsou zde základem pro šlechtění na vyšší užitkovost (např. holštýnizace). Využívá se jejich přizpůsobení na dané podmínky. Z českých plemen sem např.: huculský kůň, česká červinka, chebská červinka, přeštické černostrakaté prase, česká slepice zlatá kropenatá, husa česká, ovce valašská… Genetické zdroje a ich podpora v Česku
kulturní (ušlechtilá) – plemena jsou silně prošlechtěná a vykazují vysokou užitkovost, ale nízkou odolnost proti prostředí. Proto chovatel musí zajišťovat výživu a krmení, správnou zoohygienu a ustájení. Tato plemena převažují v rozvinutých zemích (zejména Evropa, USA, Austrálie). Setkáváme se s nimi i v rozvojových zemích. Zde mají ale tato zvířata problémy s podnebím a proto se spíše kříží s místními odolnými přechodnými a primitivními plemeny skotu (např. holštýnizace). Tato plemena většinou vznikla v Evropě (Anglie, Francie, Německo), ale některé druhy pocházejí i ze Spojených států (např. „Holštýni“). Tato plemena vznikají hlavně díky selekci a metodám křížení. Patří sem např.: holštýnsko-frýzský skot, hereford, duroc, leghornka bílá…
Dle užitkovosti Podle užitkovosti dělíme plemena na:
specializovaná – tato plemena jsou náročná na své prostředí, protože se jedná o plemena kulturní. Dělí se dle užitkovosti a druhové příslušnosti na: dojná – převažuje mléčná užitkovost skot (holštýnský skot, jerseyský skot, ayrshirský skot) ovce (východofrízská ovce, ovce syrská – awassi) kozy (sánská koza, anglonubijská koza) buvoli masná – převažuje masná užitkovost skot (limousinský skot, charollaiský skot, herefordský skot) prasata (durocské prase, hampshirské prase, pietrainské prase ) ovce (suffolk, kent, texel) kozy (koza burská) drůbež kur (kornyška, brahmánka, wyandotka bílá) kachny (kachna pekingská, kachna pižmová) husy (čínská husa, emdenská husa) krůty buvoli králíci (belgický obr, francouzský beran) sádelná – převažuje využití na sádlo či jiný tuk prasata (mangalica, cornwall) husy (toulouská husa) ovce (tlustozadká a tlustoocasá plemena z Afriky a Asie poskytují cenný lůj) vlnařská, neboli srstnatá – převažuje produkce vlny (rouna) ovce (merinová plemena) kozy (koza angorská, koza kašmírská) lamy (lama alpaka) nosná – převažuje produkce vajec kur (česká zlatá kropenka, leghornka bílá, vlaška koroptví) kachny (khaki campbell, indický běžec) křepelky kožichová – poskytují hrubší kožešinu, užívanou na výrobu kožichů, plášťů, zimních čepic aj ovce (romanovská ovce) kozy (baškirská černá koza) kožišinová – poskytují jemnou kožišinu, často z mladých jedinců, užívanou na podšívky, límce a doplňky. ovce (karakulská ovce) kozy (koza moxoto) králíci (činčila velká, liščí králík, durynský králík) nutrie plodná – vynikají zvýšenou plodností, pro kterou jsou chovány ovce jezdecká – jsou využívána k jízdě a závodům koně (český teplokrevník, arabský kůň, achaltekinský kůň) osli velbloudi pracovní – jsou využívána k tahu, nošení břemen nebo jiné práci koně (norický kůň, hafling) osli (poitouský osel) kříženci osla a koně (mula, mezek) skot (uherský stepní skot, zebu) jaci buvoli velbloudi lamy psi (sibiřský husky, bernardýn) společenská – jsou využívána jako domácí mazlíčci psi (jorkšírský teriér, pražský krysařík) kočky (většina plemen) králíci (zakrslá plemena) koně (fallabella) plemena s kombinovanou užitkovostí maso-mléčná – spíše produkují mléko (český strakatý skot) mléko-masná – spíše produkují maso maso-sádelná sádelno-masná
Dle geografického rozšíření Dle geografického rozšíření dělíme zvířata na: stepní – kůň Převalského, uherský stepní skot nížinná – holštýnský skot horská – skotský náhorní skot, český strakatý skot severská – shetlandský pony, shetlandská husa, švédská modrá kachna
Dle teritoriálního rozšíření Dle tohoto rozdělení se zvířata dělí podle jednotlivých zemí nebo regionů, např. plemena z Česka, Slovenska, Shetland.
Plemena domácích zvířat Domácí zvířata opět dělíme podle řady hledisek. Patří sem např. domácí mazlíčci, okrasná zvířata a zvířata používaná pro záliby sportovního a soutěžního charakteru (sporty s účastí koní, chrtí dostihy, sokolnictví, myslivost, kohoutí zápasy). Tyto účely se však často prolínají, někdy souvisí i s hospodářským využitím (psi v myslivosti, opice pro sklizeň plodů, kormoráni pro rybolov). Obliba různých druhů domácích zvířat se geograficky velmi liší a souvisí s kulturními tradicemi a místní dostupností.
Ne vždy se u domácích zvířat jedná o speciální plemena, často jsou to pouze barevné formy nebo zvířata se zvláštním výcvikem.
Nejpřirozenější je proto dělení podle biologické klasifikace. Pro nejběžnější domácí zvířata pak vypadá dělení takto: savci šelmy: Pes domácí, kočka domácí, fretka zajícovci: Králík domácí hlodavci Morče domácí, křeček zlatý, myš laboratorní, potkan laboratorní, nutrie říční, činčila vlnatá. sudokopytníci: Prase domácí, velbloud jednohrbý, velbloud dvouhrbý, lama krotká, lama alpaka, tur domácí, zebu, jak domácí, gayal, balijský skot, ovce domácí, koza domácí. lichokopytníci: kůň domácí, osel domácí a jejich kříženci (mula, mezek)
ptáci běžci: pštros dvouprstý, nandu pampový, emu hnědý pěvci: kanár, chůvička japonská vrubozobí: kachna domácí, pižmovka domácí, husa domácí, husa čínská měkkozobí Holub domácí, hrdlička chechtavá hrabaví kur domácí, perlička domácí, krůta domácí, Páv korunkatý
plazi krokodýli ve farmových chovech terarijní zvířata: želva nádherná, gekončík noční, užovka červená aj.
obojživelníci: drápatka vodní, axolotl mexický, žebrovník Waltlův ryby zlatý karas, kapr koi, bojovnice pestrá, gupka měkkýši: ústřice jedlá, hlemýžď zahradní hmyz bourec morušový, včela medonosná klepítkatci sklípkani, zvláště Avicularia smithi.
Plemena laboratorních zvířata Jedná se o zvířata, která se používají v laboratořích (např. laboratorní myš, králíci, potkani).
český strakatý pes
Zvířata polodomestikovaná Patří k nim zvířata, která poskytují užitek, ale nejsou vázána na člověka tolik jako domestikovaná zvířata. Proces domestikace u nich nebyl ukončen. sob polární daňci a jiní jelenovití ve farmových a oborních chovech kožešinová zvířata: norek americký, liška obecná (stříbrná a další barevné formy), pesec, mýval severní aj. krokodýli ve farmových chovech většina laboratorních zvířat
Do této skupiny patří i zvířata odchycená z přírody a vycvičená pro práci. slon indický kormorán velký a kormorán japonský lovečtí gepardi sokolničtí dravci: sokol stěhovavý, raroh velký, raroh lovecký, jestřáb lesní, orel skalní, káně Harrisova aj.
Dále většina exotických a okrasných ptáků, chovaných v klecích a voliérách, zejména papoušci a drobní pěvci. Patří sem i terarijní zvířata (plazi, obojživelníci, hmyz, pavouci aj.), akvarijní rybičky a bezobratlí živočichové.
Reference
Související články Lidská rasa Plemena drůbeže – plemena slepic, plemena hus, plemena kachen Plemena holubů Plemena koní Plemena koz Plemena koček Plemena králíků Plemena nutrií Plemena ovcí Plemena psů Plemena prasat Plemena skotu
Externí odkazy
Kategorie:Biologická systematika Kategorie:Zootechnika