Wilhelm Alzinger (11. srpna 1928, Vídeň – 2. ledna 1998 tamtéž) byl rakouský archeolog. Zabýval se především architekturou.
Životopis Wilhelm Alzinger studoval od roku 1946 klasickou archeologii na vídeňské univerzitě a v roce 1951, u Hedwigy Kennerové a Arthura Betze, promoval s prací Die römerzeitlichen Hügelgräber in Österreich. Od roku 1952 byl spolupracovníkem Rakouského archeologického institutu (ÖAI) a v roce 1967 byl jmenován státním archeologem 1. třídy. V roce 1970 habilitoval s prací na téma architektury v Efezu a začal vyučovat na vídeňské univerzitě nejprve jako docent a od roku 1978 jako profesor. V roce 1993 odešel do důchodu.
Účastnil se vykopávek v Efesu a Agrigentu. V roce 1956 řídil průzkum v Aguntumu, a v letech 1972 až 1988 v Aigeiře.
Byl také členem Německého archeologického institutu.
Dílo (výběr) Die Stadt des siebenten Weltwunders. Die Wiederherstellung von Ephesos. Vídeň 1962 spolu s Antonem Bammerem: Das Monument des C. Memmius. Vídeň 1971 (Forschungen in Ephesos, 7), Die Ruinen von Ephesos. Koska, Berlín 1972 Augusteische Architektur in Ephesos. Rakouský archeologický institut, Vídeň 1974
Reference
Literatura Fritz Fellner, Doris A. Corradini: Österreichische Geschichtswissenschaft im 20. Jahrhundert. Ein biographisch-bibliographisches Lexikon. Böhlau, Vídeň 2006, , S. 37.
Externí odkazy Wilhelm Alzinger v Německé národní knihovně
Kategorie:Rakouští archeologové Kategorie:Rakouští antropologové Kategorie:Rakouští vysokoškolští pedagogové Kategorie:Pedagogové na Vídeňské univerzitě Kategorie:Narození v roce 1928 Kategorie:Narození 11. srpna Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí v roce 1998 Kategorie:Úmrtí 2. ledna Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Absolventi Vídeňské univerzity Kategorie:Muži Kategorie:Rakouští profesoři Kategorie:Docenti Kategorie:Archeologové 20. století Kategorie:Pohřbení na hřbitově Baumgartner