Suché dny (suché dny postní [zkratka SDPViz např. PEČÍRKA, Josef. Národní kalendář na rok obyčejný 1858. V Praze: Vydáváním, tiskem a nákladem Jaroslava Pospíšila, 1857-1902, s. 7. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:f353fceb-2c95-42f3-adfe-cfe8422e2002, 16. května 2025. (květen)], též kvatembr nebo kvatembrové dny, dříve též quatember, lat. quatuor temporum, slovensky suché dni nebo kántryNárodní kalendár, na obyčajný, 365 dní majúci rok po narodení Krista Pána 1866. V B. Bystrici: Matica Slovenská, 1865. S. 3. Dostupné online.) se v římskokatolické církvi nazývají postní dny středa, pátek a sobota, které se v církevním roce opakují čtyřikrát, a to v týdnu po třetí neděli adventní, po první neděli postní, ve svatodušním týdnu a po svátku Povýšení svatého Kříže. Jednotlivé kvartály, na které je rok suchými dny rozdělen, nejsou stejně dlouhé, nicméně se suché dny víceméně kryjí se začátky jednotlivých ročních období. Původ suchých dní není zcela zřejmý; možná, že původně vznikly v návaznosti na zemědělský rok a souvisejí se sklizněmi na jaře (ozim), v létě (jař) a na podzim (víno),kvatembr v Universu přes COTOJE.CZ. Vznikají asi již ve 3. století, zprvu byly pouze třikrát do roka a jarní termín byl zaveden až v 5. století.BLÁHOVÁ, Marie. Historická chronologie. Praha: Libri, 2001, s. 268. V průběhu času se na ně navázala řada důležitých událostí veřejného života, v českém prostředí třeba zasedání zemského soudu. V církvi byly dříve dny spojeny také s udílením nižších svěcení.
Dominik Ettler uvádí: Quatember (nebo též kvatembr) připadal čtyřikrát v roce (jaro, léto, podzim, zima). Bylo to několikadenní období prosebných a děkovných modliteb. Quatember měl kající ráz. Vždy byl spojen také se zemědělstvím a úrodou. V tyto dny bylo dříve zvykem udělovat jáhenská či kněžská svěcení. Více ke kvatembru viz J. N. Sedlák<ref>SEDLÁK, Jan Nepomuk. Cesta k oltáři Páně: Obřady sedmera svěcení kněžských a konsekrace biskupské. Praha: Haléř sv. Vojtěcha, 1922, s. 82.</ref>
Na severu Itálie, ve Furlansku, existovaly lidové pověry o benandantech, jakýchsi hodných čarodějích, kteří právě o těchto suchých dnech bojovali proti zlým čarodějnicím pomocí fenyklových ratolestí. Když vyhráli, úroda dalšího roku měla být bohatá, a když v tyto suché dny boj prohráli, úroda byla špatná.
Trivia Od suchých dnů je odvozen název polského města Suchedniów.
Souvislosti Páter Karel Method Klement založil na jaře 1928 Quatembrový věstník pro katolický lid (Praha: Haléř sv. Vojtěcha). Časopis vycházel čtyřikrát ročně, také jako Kvatembrový odkaz: vydávaný spolkem „Haléř sv. Vojtěcha“ k podporování kněžského dorostu. (Praha: Haléř sv. Vojtěcha, 1928–1934) a Kvatembrový věstník (Praha: Haléř sv. Vojtěcha, 1935–1941). Vycházel do léta 1941 a páter Method Klement byl po celou dobu jeho zodpovědným redaktorem.ETTLER, Dominik. Legio Angelica – historie a inspirace pro výchovu ministrantů. Praha, 2016, s. 19. Diplomová práce. Ved. práce prof. PhLic. Vojtěch Novotný, Th.D. Univerzita Karlova v Praze, Katolická teologická fakulta, Katedra fundamentální a dogmatické teologie. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/75970/DPTX_2013_2_11260_0_315759_0_152359.pdf?sequence=1&isAllowed=yGÖRIG, Jan. Počátky tiskové prezentace českého salesiánského díla ve třicátých letech 20. století. Olomouc 2020, s. 16. Bakalářská práce. Ved. práce Mgr. Vít Hlinka, Th.D. Univerzita Palackého v Olomouci. Cyrilometodějská teologická fakulta, Katedra církevních dějin a církevního práva. Dostupné také z: https://theses.cz/id/3a0oxj/37739418
Odkazy Související články Prosebné dny
Reference
Literatura
GINZBURG, Carlo. Benandanti. Praha: Argo, 2002. .
Externí odkazy
Suché dny (kvatembr) na Krasaliturgie.cz Mešní liturgie adventní kvatembrové středy na Krasaliturgie.cz
Kategorie:Liturgický rok Kategorie:Katolická liturgie Kategorie:Katolický tradicionalismus