Simargl je východoslovanské božstvo nejasné funkce, případně dva bohové, v tomto případě by jejich jména byl Sim a Rgl nebo Sim a Vorchgl apod., jak to uvádí některé prameny, které jméno rozdělují.Téra, s. 133. Nejčastěji se vykládá jako ekvivalent íránského démona Simurga, bájného ptáka perské mytologie, kterého Sarmati nazývali Simarg. Pokud by to byla dvojice bohů, je nejčastěji přirovnávána k řeckým dioskúrům, čili Sim a Rgl by byli jako oni dvojčaty – Blíženci. Simargl měl být také jedním z idolů, které nechal vztyčit kníže Vladimír na návrší v Kyjevě.

Toto božstvo poměrně brzy z pramenů mizí, což může znamenat, že jeho kult nebyl tak silný jako u ostatních bohů.Téra, s. 134. Dalším možným vysvětlením je, že Simargl byl ctěn zejména příslušníky ruské nobility. Jakmile došlo k oficiálnímu přijetí křesťanství, byl jeho kult v těchto společenských kruzích rychle vystřídán novou vírou.

Simargl je často dáván do souvislosti s hojným počtem vyobrazení ptačích bytostí s psími rysy figurujících na uměleckých předmětech Kyjevské Rusi. Od zvířecího motivu se neupustilo ani v křesťanské době.

Prameny Pověst dávných let uvádí Simargla mezi božstvy, jejichž modly vztyčil v Kyjevě kníže Vladimír: náhled|upright=0.4|vlevo|Motiv zvířete považovaný za Simargla na náramku z Tveru z 12.–13. století náhled|upright=0.7|Motiv zvířete na náramku z Tveru z 12.–13. století vykládaný jako Simargl nebo Simurg

Jakou funkci nebo roli zde Simargl zastával dílo nezmiňuje. V dalších písemných pramenech se vyskytuje mnoho variant jeho jména, jedná se o jména Semarъglъ, Simarъglъ, Sěmarъglъ, Sejmareklъ. Rozdvojená varianta Sim a Rgl je zmiňována s několika dalšími bohy ve východoslovanském kázání Slovo někojego christoljubca, revnitělja po pravoi věre, jež pochází z 11. či 12. století:

Hypotézy náhled|upright=0.8|Símurg na podnose, Persie 9. až 10. století Rozdělení jména v poměrně raném prameni Slovo někojego christoljubca vedlo některé badatele k hypotéze, že se jednalo o dvě božstva. Aleksander Brückner vykládal Sim/Siem od ruského semъja „rodina“ a Rgiel od polského rżysko „žito“, u druhého jména hledal souvislost i s pojmenováním Rujány. Považoval tedy Sima a Rgla za bohy rodiny a úrody. Svou hypotézu o dvou jménech také podpořil poukazem na jména polských bájných knížat Siemowit a Siemomysl a místní názvy jako je Rgielsko. V případně platnosti této hypotézy mohou být chápáni jako božští blíženci, analogie řeckých Dioskúrů, a především indických Ašvinů. Podobným způsobem došel Vittore Pisani k závěru. že Sim byl bohem dobytka a Rgl bohem obilí. Tento výklad však není ostatními badateli příliš přijímán.

náhled|upright=0.5|vlevo|Replika blíženeckého idolu dle originálu z Tollensesee Další hypotéza, zastávaná například Borisem Rybakovem, spojuje Simargla s bájným ptákem s perské mytologie zvaným Simurg nebo Simorg. Úcta k této bytosti byla na Blízkém východě živá ještě ve středověku a její jméno je skutečně podobné jménu Simargl. Bytosti podobné této se vyskytují také ve středověkém ruském umění. Badatelé, kteří zastávají tuto hypotézu, považují Simargla za prostředníka mezi bohy a lidmi. Rybakov jej zároveň považoval za ochránce osetých polí, který byl později v lidovém prostředí znám jako Pereplut, a jeho atributem byl strom života. Problémem tohoto výkladu je koncové -lъ ve slovanském jméně, které nemá v perské výrazu žádný předobraz, a Símurgovi také nikdy nebyly připisovány božské atributy. Kromě toho Pověst dávných let uvádí, že na kyjevském božišti stáli kumiry, čímž jsou pravděpodobně myšleny modly antropomorfní.

náhled|upright=0.6|Andrej Šiškin: Simargl a Ogněbog Vladimir Toporov, navazující na Louise Légera, odvodil s poukazem na polykefalismus slovanských božstev Simarglovo jméno ze staroruského Sedmoro-golvъ „Sedmihlav“. Srovnal jej tak se sedmihlavým božstvem Rujevítem, ctěným kmenem Ránů na Rujáně. V rámci perské teorie poukázal na podobnost Símurga a východoslovanského Diva, což je démonická bytost s věšteckými schopnostmi, v lidových představách se zjevující jako letící pták nebo antropomorfizovaný vítr.Mačuda, s. 28.

Existuje ještě několik hypotéz, které nejsou badateli příliš přijímány. P. Preis považoval Simargla za zkomoleninu jmen bohyň Ašimy a ErgelySnad míněn mezopotámský Nergal. zmíněných v Bibli a N. Gedeonov a Vatroslav Jagić jej vykládali zase jako zkomoleninu jména řecko-egyptského Sema-Hérakla.Pitro, Vokáč, s. 69. Lubor Niederle považoval Simargla či Sima a Rgla za božstvo původu řecko-orientálního původu nebo za pouhou literární fikci.

Poznámky

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Slovanští bohové