Ľudovít Vladimír Rizner (10. března 1849, Zemianske Podhradie – 7. října 1913, Zemianske Podhradie) byl slovenský spisovatel, zakladatel slovenské bibliografie, pedagog, etnograf a historik.
Životopis Jeho otcem byl učitel Karol Ernest Rizner a matkou Mária Kadlečíková. Po vychození lidové (dnes základní) školy v rodném Zemianskom Podhradie, kde ho učil i jeho otec, studoval od roku 1861 na bratislavském Evangelickém lyceu. Následně pokračoval na gymnáziu v Modre a na Vyšším slovenském gymnáziu v Revúci. Tato studia však nemohl jednak z rodinných (kvůli nemoci svého otce) a také z finančních důvodů dokončit. Roku 1869 se proto vrátil do Zemianského Podhradia a začal svému nemocnému otci jako pomocný učitel vypomáhat ve škole. A když roku 1870 Riznerův otec zemřel, stal se jeho nástupcem.
náhled|vlevo|Riznerův rodný dům Roku 1873 složil na tzv. „Trnavskej praeparandii“ učitelskou zkoušku. Ve výuce vedle osnovami předepsané učební látky zasvěcoval své studenty i do tajů zeměpisu a historie. Obdivoval Jana Amose Komenského a jeho myšlenky zahrnoval do svého pedagogického působení. Potřebné pomůcky do výuky si sám vyráběl, vzdělával se a o svém osobním volnu (během prázdnin) navštěvoval známé knihovny či si dopisoval se zahraničními bibliografy.
Vedle učitelského působení se věnoval také dalším aktivitám. Zakládal knihovny, spolky a staral se o vědomostní osvětu nejen svých školáků, ale i ostatních obyvatel svého regionu. Pro svou činnost byl ovšem (především pro podporování názoru o panslavismu) pronásledován uherskou církevní vrchností.
Dne 29. ledna 1872, kdy mu bylo 22 let, se v rodném Zemianském Podhradí oženil s Alžbetou Poláčkovou a z jejich manželství vzešly čtyři děti.
Jeho bratrem byl kněz Karol Rudolf Rizner (18. dubna 1838 Horní Ozorovce – 26. října 1919 Nové Mesto nad Váhom), který podporoval československou vzájemnost, nakloněn byl pokrokovým metodám v zemědělství a skládal rovněž hudební nápěv k církevním písním. Karlovou dcerou byla Ľudmila Podjavorinská.
Když český spisovatel Alois Jirásek sbíral materiál před sepsáním svého románu Bratrstvo, pobýval v tu dobu často u Riznera v Zemianském Podhradí.
Literární činnost Rizner v letech 1877 až 1885 redigoval „Knižnicu slovenského ľudu“ a následně mezi roky 1891 a 1899 odborný časopis „Obzor“. Přispíval do slovenských i českých kalendářů, které tehdy (vedle dnes obvyklých týdenních plánů) obsahovaly i další – vzdělávací – informace. Své příspěvky zasílal též do časopisů a vědeckých publikací a podílel se i na Ottově slovníku naučném. Za jeho nejvýznamnější dílo je pokládána šestisvazková „Bibliografia písomníctva slovenského na spôsob slovníka od najstarších čias do konca roku 1900“, ke které připojil i archeologickou, historickou, místopisnou a přírodovědeckou bibliografii. Díky tomu, že vycházela ve druhé polovině 19. století, tedy v době útlaku slovenského národa ze strany Uhrů, působila buditelsky na slovenský lid. Dílo vycházelo v letech 1917 až 1927 díky nakladateli Jaroslavu Vlčkovi a roku 1919 opětovně díky Vlčkovi znovu první díl.
O Riznerově vlasteneckém cítění svědčí i jeho citát:
Z dalších děl: básnická sbírka „Od srdca k srdcu“ „Zo života mladých“ „Dialektický sborník Bošáckej doliny“ „Materiál k topografickému slovníku“ „Denník“
Tvorbu pro děti podepisoval uměleckým pseudonymem „Strýčko Slavoš“.
Riznerova činnost měla vliv na dílo jeho neteře, slovenské spisovatelky Ľudmily Riznerové–Podjavorinské.
Památka Ľudovíta Vladimíra Riznera náhled|vlevo|Základní a mateřská škola v Bošáci Na Riznerovu počest byla 3. října 2009 u příležitosti výročí 50. let od svého otevření přejmenována škola v Bošáci na „Základní školu s mateřskou školou Ľudovíta Vladimíra Riznera“.
A Riznerovo jméno nese i knihovna v Novém Městě nad Váhom.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Narození v roce 1849 Kategorie:Narození 10. března Kategorie:Úmrtí v roce 1913 Kategorie:Úmrtí 7. října Kategorie:Slovenští spisovatelé Kategorie:Slovenští básníci Kategorie:Slovenští encyklopedisté Kategorie:Pohřbení v Zemianském Podhradí Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Zemianském Podhradí Kategorie:Úmrtí v Zemianském Podhradí