Jan Vilém Joseph Janaz Falcký, též zvaný Jan Wellem (19. dubna 1658, Düsseldorf – 8. června 1716, tamtéž), pocházel z mladší neuburské linie Wittelsbachů a byl od roku 1679 jako Jan Vilém II. vévodou jülišským a bergským a od roku 1690 také kurfiřt-falckrabě.
Život Jan Vilém se narodil jako nejstarší syn kurfiřta Filipa Viléma Falckého a byl vzdělán Jezuity. Již roku 1686 mu byl udělen Řád Zlatého rouna a 2. září 1690 převzal po svém otci kurfiřtskou hodnost. Nesídlil ovšem v Heidelbergu, který byl notně poškozen za devítileté války. Jeho sídlem se stal na celou dobu jeho vlády, tj. léta 1690–1716 Düsseldorf.
Rijswijkskou mírovou smlouvou, která roku 1697 ukončila válku o falcké dědictví, kurfiřt zajistil navrácení falckých území okupovaných Francouzi. Zavázal se, že francouzská opatření k rekatolizaci Falce nebudou zrušena (tzv. Rijswijkská klauzule), což pro oddaného katolíka Jana Viléma nebylo obtížné přijmout. Byl to ovšem hlavní důvod, proč ve Falci a mezi protestanty tento kurfiřt byl méně oblíbený než ve vévodství Jülich-Berg. Jeho letním sídlem se stal zámek ve Schwetzingenu, který dal roku 1697 přestavět. Mezi jeho nejvýznamnější úspěchy patřila propagace umění a kultury. Jeho velkolepé stavební projekty, rozšíření düsseldorfského paláce a extravagantní dvorní život zajistily zakázky pro řadu výtvarných umělců, řemeslníků, hudebníků i divadelníků. Ve svém hlavním městě Düsseldorfu založil Düsseldorfskou uměleckou galerii, která vystavila obrazy Petra Pavla Rubense, a položila základ pro rozvoj města v uměleckou metropoli. Tato sbírka spolu s uměleckými poklady ze zámku Bensberg (včetně děl Antonia Bellucciho, Giovanniho Antonia Pellegriniho, Jana Weenixe a Domenica Zanettiho nyní tvoří jednu z hlavních sbírek Staré pinakotéky v Mnichově. Dvorními malíři Jana Viléma byli Jan Frans van Douven a mezi léty 1708–1716 nizozemská malířka zátiší Rachel Ruyschová. Barokní operní dům, významný hudebním a historickým odkazem, byl otevřen již v roce 1696. Na kurfiřtově dvoře byl častým hostem Georg Friedrich Händel. Arcangelo Corelli věnoval knížecímu páru své Concerti Grossi 2. března 1705 kurfiřt inicioval založení Státní banky Jülich-Berg se sídlem v Kolíně nad Rýnem. 29. září 1708 obnovil Řád svatého Huberta a stal se jeho velmistrem. Aby uhradil vysoké náklady s tím vším spojené, dal knížeti-biskupovi z Würzburgu do zástavy boxberský okres 300 000 zlatých.
Manželství a potomci
Jan Vilém se poprvé oženil 25. října 1678 ve Vídeňském Novém Městě s arcivévodkyní Marií Annou Habsburskou (1654–1689), dcerou císaře Ferdinanda III. Ta mu porodila dva syny, kteří však oba zemřeli v den svého narození (v roce 1683 a 1686).
Podruhé se Jan Vilém oženil 5. června 1691 v Ulmu s toskánskou princeznou Annou Marií Louisou (1667–1743), dcerou velkovévody Cosima III. Toto manželství zůstalo bezdětné. Antropologický průzkum jejich ostatků z roku 2013 prokázal, že kurfiřt zemřel na syfilis a jeho manželka na nádor prsu.Archeology.org, zpráva z 14.2.2013
Společenské styky 2.-6. července 1697 kurfiřt uspořádal svatbu své švagrové Anny Marie Františky Sasko-Lauenburské, hraběnky z Neuburgu s bratrem své druhé manželky (tedy rovněž švagrem), toskánským vévodou Gianem Gastonem Medicejským.
Vývod z předků
Památky Bronzový jezdecký pomník na Tržním náměstí v Düsseldorfu vytvořil Gabriel Grupello roku 1711. Na jeho počest se od roku 1955 jmenuje jedno z düsseldorfských náměstí Jan-Wellem-Platz.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Jan Vilém Falcký Jan Vilém Kategorie:Vévodové z Jülichu Kategorie:Vévodové z Bergu Kategorie:Němečtí sběratelé umění Kategorie:Němečtí římští katolíci Kategorie:Narození v roce 1658 Kategorie:Narození 19. dubna Kategorie:Narození v Düsseldorfu Kategorie:Úmrtí 8. června Kategorie:Úmrtí v roce 1716 Kategorie:Zemřelí na syfilis Kategorie:Úmrtí v Düsseldorfu Kategorie:Pohřbení v Düsseldorfu Kategorie:Muži