vpravo|náhled|300px|Popis kostry psa: žlutě: lebka fialově: krční páteř okrově: hrudní koš tmavě modře: bederní páteř červeně: křížová kost olivově: ocasní páteř A 1 kohoutek A 2 hrudní páteř A 3 bederní páteř A 4 křížová kostB 1 lopatka (růžově)B 2 hrudní kostB 3 pažní kostB 4 loketní kloubB 5 kosti předloktí B 6 klouby nadpstí a prstůB 7 zápěstní kůstkyB 8 kosti nadprstí C 1 pánevC 2 stehenní kostiC 3 kolenní kloubC 4 kosti bérceC 5 první článek prstuC 6 křížová kostC 7 ocasní obratleC 8 poslední ocasní obratelC 9 hlezenní kloub – patní kostC 10 kosti nártuC 11 druhý článek prstu C 12 drápová kost Kostra psa představuje soubor kostí, chrupavek a vazů, které vytvářejí pevnou oporu psího těla, určují jeho tvar a mechanicky chrání měkké vnitřní orgány.
Bez ohledu na plemeno se kostra psa skládá z 271 až 282 kostí. Kosti jsou tvořeny pevnou, kompaktní kostí na povrchu a vnitřní, houbovitou kostí, spongiózou. Uvnitř kosti je kostní dřeň. U štěňat je červená kostní dřeň, ve které probíhá krvetvorba, uvnitř většiny kostí. Později je nahrazována žlutou kostní dření, která je tvořena tukovou tkání, a červená kostní dřeň přetrvává pouze v hrudní kosti, žebrech, v pánvi a kosti stehenní. Kostru tvoří dva hlavní typy kostí, a to kosti dlouhé (kosti končetin) a kosti ploché (lebeční kosti, lopatka, pánev). Na povrchu kostí je okostice, která umožňuje přirůstání kosti do šířky a hojení zlomenin. Růst kosti do délky probíhá v místě růstové ploténky blízko konců kosti. U štěněte jsou růstové ploténky chrupavčité, chrupavka má schopnost růstu a její přírůstky postupně kostnatí. U většiny psů je růst dutých kostí dokončen po 10. až 12. měsíci věku.
Jednotlivé kosti jsou navzájem spojeny klouby, které umožňují jejich vzájemný pohyb. Na konci kostí je pružná hladká chrupavka, která ve spojení s kloubním mazem (synoviální tekutinou) snižuje tření mezi součástmi kloubu. Ten je uložen v kloubním pouzdře a dále fixován okolními vazy, které určují a omezují celkový rozsah jeho pohybu. Některé klouby jsou natolik zpevněné vazy, že jsou prakticky nepohyblivé, jako je spojení pánve a křížové kosti. Pevné, vazivovaté spojení kostí, švy, u psa spojují kosti lebky.
Lebka náhled|vlevo|Lebka psa – kresba
Lebka psa je tvořena dvanácti plochými kostmi. Kosti lebeční utváří dutinu lebeční, ve které je uložen mozek psa. Lebeční klenba psa je klenutá a tvořená kostí čelní, párovou kostí spánkovou, kostí temenní a kostí mezitemenní. Středovou linii lebeční klenby prochází výrazný kostěný šíjový hřeben,crista sagittalis externa , na který se upínají žvýkací svaly. Je dobře hmatný i na živém zvířeti, i když ve výraznosti hřebene i jeho utváření existují velké meziplemenné rozdíly. Vzadu končí šíjový hřeben na mezitemenním výběžku, processus interparietalis, vepředu se rozdvojuje a plynule přechází v linea temporalis.
Spánková kost je kost složitého tvaru. Její největší část, šupina, tvoří stěnu lebeční dutiny mezi křídly os basisphenoidale (viz dále) a temenními kostmi. Hlavní část, kost skalní, tvoří kostěnou schránku pro sluchové a rovnovážné ústrojí, přičemž vchod do zvukovodu (porus acusticus externus) je lemován kostí bubínkovou, která ve své spodní části tvoří bubínkovou výduť (bulla tympanica). Bubínková výduť psa je menší než u srovnatelně velkého vlka. Spánková jáma je vyplněná mohutným spánkovým svalem (m. temporalis), na kterém je položen chrupavčitý štítek a tukové těleso ušního boltce. Na štítku odstupují a upínají se na něj uchohybné svaly.
V čelní kosti je vytvořená dutina, která komunikuje s dutinou nosní – jedná se o čelní paranazální dutinu, sinus frontalis. Je jednotná a sahá od kořene nosu až do poloviny čelní krajiny.
V místech spojení tří a více kostí se nacházejí fontanely, které během porodu umožňují deformaci lebky pro snazší průchod porodními cestami. U štěňat se ve 3 až 6 týdnech po porodu vyskytuje velká čelní fontanela, fonticulus frontoparietalis, na spojení čelní kosti s kostmi temenními. Normálně se definitivně uzavírá na konci druhého měsíce života. U krátkolebých psů jsou patrné další dvě fontanely, které přetrvávají po celý život zvířete – jedná se o malou týlní fontanelu mezi temenní a týlní kostí a postranní fontanelu mezi týlní a spánkovou kostí.
Kostmi spodiny lebeční je týlní kost s týlním hrbolem, párová spánková kost, nepárová základní klínová kost, os basisphenoidale a předklínová kost os presphenoidale, které jsou obdobou lidské klínové kosti, a kost čichová s párovým čichovým labyrintem, což je soustava kostěných výběžků, které přecházejí v nosní skořepy a zvyšují plochu čichové sliznice, a s drobnými otvory v ploténce lamina cribrosa, kudy prochází do mozku čichový nerv.
Obličejová část hlavy je tvořena kostí řezákovou a párovou nosní kostí, horní čelistí, kostí patrovou, kostí slzní, kostí lícní a kostí křídlovitou, dále nepárovou radličnou kostí a párovou dolní čelistí.
náhled|Lebka buldoka – zkrácená horní čelist vede k předkusu
Čelní a nosní kost tvoří strop dutiny nosní a podmiňují utváření stopu a hřbetu nosu psa. Ze stran je nosní dutina vzadu ohraničena malou párovou kostí slzní, která tvoří též část vnitřní strany očnice, lícní kostí a horní čelistí, její dno a současně tvrdé kostěné patro je tvořené vpředu malou řezákovou kostí, horizontální ploténkou patrových kostí a patrovým výběžkem horní čelisti, vzadu při lebeční bázi též radličnou kostí. Nosní dutina je ve středové linii rozdělena chrupavčitou nosní přepážkou a obsahuje tři páry nosních skořep, spodní, os conchae nasalis ventralis, která vychází z horní čelisti, a střední a horní nosní skořepy (conchae nasales media et dorsalis), které vycházejí z čichového bludiště čichové kosti. Při zkracování lebky u krátkolebých plemen je podstatou tohoto zkrácení snižování délky horní čelisti – brachygnathia superior, v důsledku čehož se horní řezáky dostávají za spodní a vzniká předkus. náhled|Jařmový oblouk (žlutě) 1 Processus temporalis ossis zygomatici 2 Processus zygomaticus ossis temporalis 3 Processus frontalis ossis zygomatici 4 šev mezi čelní a lícní kosti 5 Meatus acusticus externus 6 Crista supramastoidea
Z orbity vede průchod canalis infraorbitalis, kanálek v horní čelisti, který začíná v orbitě a ústí na přední straně otvorem zvaným foramen infraorbitale. Průchodem vedou stejnojmenné cévy a nerv.
Jařmový oblouk psa je tvořen jařmovým výběžkem spánkové kosti a spánkovým výběžkem kosti lícní. Je kostním podkladem líce psa. Očnice je kostní jáma, ve které je uložena oční koule a přídatné orgány oka. U psa je tvořena nahoře kostí čelní, mediálně kostí slzní a dole kost lícní. Protože jařmový výběžek čelní kosti a čelní výběžek lícní kosti jsou u psa krátké a navzájem k sobě nedosahují, není vchod do očnice zcela ohraničen kostí, ale na stranách je tvořen vazem lig. orbitale.
Dolní čelist, mandibula, je jedinou pohyblivou kostí psí lebky. Se zbytkem lebky je spojena dvěma klouby, kde se spojuje párová hlavice dolní čelisti (caput mandibulae) s jamkou ve spánkové kosti. Na dolní čelisti rozlišujeme tělo (corpus mandibulae) a párové větve (ramus mandibulae), mezi kterými se nachází úhel dolní čelisti, angulus mandibulae. Tělo dolní čelisti (corpus mandibulae) je víceméně ploché, na svém horním okraji nese zubní lůžka jeho lůžkový okraj, margo alveolaris, spodní okraj je hladký, margo ventralis. Přibližně pod prvním třenovým zubem je bradový otvor (foramen mentale), kterým vystupují nervy a cévy z canalis mandibulae, které začíná na vnitřní ploše větví mandibuly a kterým prochází tepna, žíla a dolní větev trojklaného nervu. Párová větev dolní čelisti vybíhá nahoru do dvou výběžků: předního a velmi výrazného processus coronoideus a zadního processus condylaris, který zapadá do kloubní jamky na spodině lebeční. Mezi oběma výběžky je zářez (incisura mandibulae). Z angulus mandibulae dále dozadu vybíhá hákovitý výběžek, processus angularis.
Osový skelet
Osová kostra představuje osu těla, jejím úkolem je přestavovat pevný bod pro pohyb končetin, tvoří také významnou mechanickou ochranu zranitelných vnitřních orgánů. Je tvořena páteří a kostrou hrudníku, žebry a hrudní kostí. U psa je tvořen 75-78 kostmi.
Krční páteř psa je tvořena sedmi obratli. První krční obratel, atlas, též nosič, a druhý obratel čepovec, umožňují pohyb hlavou nahoru, dolů a do stran. Křídla nosiče (ala atlantis) tvoří hmatný bod na krku psa. Čepovec má výrazný, hřebenovitý trnový výběžek. Hrudních obratlů je třináct, mají výrazné dlouhé, mírně dozadu směřující trnové výběžky a na každý z nich je tuhým kloubem napojeno žebro. Trnové výběžky 4.-5. hrudního obratle tvoří společně s horním okrajem lopatky kohoutek, u většiny psů nejvyšší bod hřbetu. Hrudní koš psa je tvořen třinácti páry žeber, z nichž devět je žeber pravých, které se napojují na hrudní kost. Poslední čtyři páry jsou společně spojeny chrupavkami a tvoří žeberní oblouk.
Bederních obratlů je sedm, mají kratší a dopředu směřující žeberní výběžky a tvoří pružnou část páteře psa, která má při pohybu velký význam k přenosu hybné síly z pánevních končetin na končetiny hrudní. Křížové obratle jsou tři a jsou srostlé v kost křížovou, ke které se tuhým kloubem připojuje pánev. Na křížovou kost navazují ocasní obratle, kterých je individuálně a též v závislosti na plemeni 20-23.
Obratle jsou navzájem spojeny klouby, páteř je proto pohyblivá, a mezi jejich těly jsou meziobratlové ploténky. Zvláště u jezevčíků věkem dochází k degeneraci a následnému zvápenatění ploténky, které končí prasknutím anulus fibrosus a vystřelením ploténky do páteřního kanálu a neurologickými potížemi, jako je bolest, ztráta citlivosti nebo ochrnutí. Odborně se jedná o výhřez meziobratlové ploténky typu Hansen 1. U jezevčíků je daleko nejčastější ze všech plemen, ale postižena mohou být i další plemena, jako je bígl, pekingský palácový psík, shi-tzu, lhasa-apso nebo velškorgi. Vyklenutí ploténky, kdy se střed ploténky posune směrem k míše a anulární prstenec zůstane víceméně celistvý, se vyskytuje u starších větších psů.
Končetiny náhled|Kostra hrudní končetiny psa (bez lopatky) Kostra hrudní končetiny je u psa tvořena 26 kostmi. Z kostí pletence má pes pouze plochou trojúhelníkovitou lopatku, která je k hrudníku připojena jen svaly. Její vnitřní plocha je hladká, na víceméně plochá, tvořící podlopatkovou jámu pro úpon podlopatkového svalu a plochu pro úpon svalu pilovitého, na vnější ploše je lopatka rozdělena v poměru 1:1 kostěným hřebenem lopatky (spina scapulae), který ji dělí na nadhřebennou a podhřebennou jámu, vyplněnou svaly stejného jména. Na lopatce je též kloubní jamka pro ramenní kloub.
Ramenní kloub psa je jednoduchý, kulovitý a volný kloub umožňující pohyblivé spojení mezi lopatkou a pažní kostí. Kulovitá hlavice pažní kosti v něm zapadá do kloubní jamky chrupavky. Kloubní pouzdro je zpevněno glenohumerálními vazy (ligg. glenohumerale laterale et mediale), jiné vazy, které by fixovaly kloub v okolí nejsou, stabilizaci kloubu zajišťují okolní svaly. Na vnitřní straně s kloubním pouzdrem srůstá s úponovou šlachou podlopatkového svalu. Uvnitř kloubního pouzdra (intrakapsulárně) prochází odstupová šlacha dvojhlavého pažního svalu. Její poranění může vést ke kulhání z ramenního kloubu. Kloubní pouzdro se dále vychlipuje a obaluje šlachu dvojhlavého svalu jako šlachová pochva.
Pažní kost psa je poměrně štíhlá, na svém průběhu mírně spirálovitě stočená dlouhá kost. Z kostí volné končetiny je nejmohutnější. Její hlavní součástí je hlava (caput humeri), tělo (corpus humeri) a konečně hrbol (condylus humeri), na kterém se dá rozlišit na vnější straně kladka (trochlea) a na vnitřní straně hlavička pažní kosti (capitulum humeri). Kladka slouží ke skloubení s předloketními kostmi. Nad kladkou se nachází velký nadkladkový otvor (foramen supretrochleare), kam se při maximální flexi loketního kloubu vkládá okraj hlavice vřetenní kosti.