Ilarion Curkanovič, ukrajinsky Іларіон Юрійович Цурканович, Ilarion Jurijovič Curkanovyč, též Harion Curkanovič (12. nebo 13. lednaLidové noviny, 12. 1. 1938, s. 2.Moravská orlice, 13. 1. 1938, s. 2. 1878 Davidivci – 1947 Praha), byl rusínský právník a novinář, československý politik a meziválečný senátor Národního shromáždění ČSR za Karpatoruskou stranu práce malorolníků a bezzemků (takzvaná trudová strana).
Biografie Narodil se roku 1878 v obci Davidivci v Bukovině.Parlamentní zastoupení Čsl. národní demokracie v III. voleném Národním shromáždění, Národní listy, 10. 11. 1929, s. 1. Pocházel z rodiny chudého zemědělce. Studoval gymnázium v Černovicích a pak absolvoval (práva) Černovickou univerzitu. Ač původem Rusín, orientoval se již od studentských let velkorusky a patřil k proruské, promoskevské části rusínské populace. Od mládí se účastnil veřejného a politického života. Počátkem roku 1914 vydával v Černovicích noviny Ruska pravda. V roce 1911 kandidoval za velkoruský blok na Bukovinský zemský sněm (uváděn jako redaktor Curkanovič).
Začátkem první světové války byl zatčen, vězněn ve Vídni a odsouzen pro rusofilské aktivity k trestu smrti. Po nástupu císaře Karla I. byl v roce 1917 amnestován a odešel na území pozdějšího Československa. Bojoval za republiku na Slovensku. V květnu 1919 byl členem rusínské delegace, která v Praze vyhlásila připojení Podkarpatské Rusi k Československu. Pak sloužil v Československé armádě.
Patřil mezi zakladatele Karpatoruské strany trudové. V letech 1918–1919 podporoval Antona Beskida. Po roce 1939 žil v Praze, zemřel patrně koncem 40. let 20. století.
Koncem 20. let se uvádí jako redaktor listu Ruska zemlja v Užhorodu.
V parlamentních volbách v roce 1929 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění za ruský národní blok, který ve volbách utvořil koalici s Československou národní demokracií. V senátu setrval do roku 1935. Po větší část svého senátorského mandátu byl hospitantem v klubu Československé národní demokracie. Po jejím odchodu z československé vlády do opozice se ovšem s národními demokraty rozešel. V parlamentních volbách v roce 1935 kandidoval neúspěšně jako člen trudové strany na kandidátce Československé strany národně socialistické.
Dílo Reč' senatora I.Ju. Curkanoviča proiznesennaja im 16-go dekabrja 1930 g. v Senate Narodnago Sobranija po slučaju bjudžetnom debaty, Užgorod : Karpatorusskaja trudovaja partija, 1930 (Škol'naja pomošč') Reč' senatora J.Ju. Curkanoviča proiznesennaja im 18-go dekabrja 1931 g. v Senate Narodnago Sobranija po slučaju bjudžetnoj debaty, Užgorod : Izdanije karpatorusskoj trudovoj partii, 1931 (Škol'naja pomošč') Reč' senatora J.Ju. Curkanoviča, proiznesennaja im 20-go dekabrja 1933 g. v Senate Narodnago Sobranija po slučaju diskussii nad gosudarstv. bjudžetom, Užgorod : Karpatorusskaja trudovaja partija, 1933 (Škol'naja Pomošč') Ideové směrnice karpatoruských politických stran, Praha : Tiskový odbor Ú[středního] S[vazu] Č[eskoslov.] S[tudentstva], 1931 Russkaja grammatika v sokraščeniji dlja učaščich i učaščichsja = Stručná mluvnice ruského jazyka, Praga, Knigoizdatel’stvo Chutor, 1946
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Ilarion Curkanovič v Národním shromáždění v roce 1930
Kategorie:Ukrajinští právníci Kategorie:Ukrajinští novináři Kategorie:Senátoři československého Národního shromáždění Kategorie:Českoslovenští politici rusínské národnosti Kategorie:Členové Karpatoruské strany práce malorolníků a bezzemků Kategorie:Narození v roce 1878 Kategorie:Narození 13. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1947 Kategorie:Muži