Štěkeň

Štěkeň je městys v okrese Strakonice v Jihočeském kraji. Leží na řece Otavě, asi šest kilometrů východně od Strakonic. Žije zde obyvatel.

Historie První písemné zprávy o vesnici pocházejí z let 1313–1318, kdy byl majetkem Baška ze Štěkně. Roku 1622 byla Štěkeň zkonfiskována Janu Malovcovi z Malovic a roku 1648 ji koupili Losyové z Losinthalu (Švýcarsko) a na místě staršího sídla zbudovali raně barokní zámek. Po vymření rodu vesnici získal hrabě Josef Mikuláš z Windischgrätze.

V roce 1784 se obec stala městysem. Windischgrätzové zdejší statek vlastnili až do roku 1919. Ve dnech 4. až 7. září 1905 se v okolí Štěkně konaly rozsáhlé vojenské manévry za přítomnosti císaře Františka Josefa I.

Od 12. dubna 2007 byl obci vrácen status městyse.Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007

Přírodní poměry Štěkeň stojí na okraji ploché údolní nivy řeky Otavy v Českobudějovické pánvi. Jihovýchodně od městyse leží přírodní památka Štěkeň vyhlášená na ochranu biotopu tesaříka obrovského.

Obyvatelstvo

Správa městyse Místní části Nové Kestřany Štěkeň Vítkov

Znak Znakem Štěkně je na červeném štítě doprava obrácená stříbrná vlčí hlava s krkem. Tento znak používá obec od 17. září 1540, kdy jej obec obdržela od krále Ferdinanda I.

Vlajka Vlajka byla městysi udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 11. dubna 2008.

Pamětihodnosti

Raně barokní zámek byl postaven na místě tvrze ze 14. století Janem Antonínem Losym z Losinthalu. Kolem zámku se rozkládá anglický park. Zámek koupily v roce 1922 řádové sestry Ústavu anglických panen a zřídily zde klášter řeholnic. Působily zde i v době komunismu (objekt byl využíván jako domov důchodců). Kostel svatého Mikuláše byl postaven na místě původně gotického kostela Máří Magdalény, který zanikl v době husitské a za třicetileté války. Barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1725. Kopie je umístěna u zámeckých schodů, originál se nachází v zámku. Asi dva kilometry západně od městečka se na břehu Otavy dochovalo tvrziště Srdov, které je pozůstatkem středověké tvrze ze třináctého až šestnáctého století.

Osobnosti Narodil se zde Alfons Ferdinand Šťastný (1831–1913), agrární filosof a politik. V roce 1869 se zde narodil Alois Pašek, první biskup starokatolické církve. Dne 16. července 1923 na zámku kláštera Anglických panen zemřel spisovatel Karel Klostermann. Ten zde s rodinou pobýval už v mládí mezi roky 1860 a 1862. Josef Klostermann († 1875), otec Karla, byl v těchto letech osobním lékařem knížete Alfreda Windischgrätze, který poslední roky života trávil právě ve Štěkni. Po Windischgrätzově smrti se Klostermannovi přestěhovali do Kašperských Hor. Karel Klostermann se v závěru života do Štěkně vrátil. Jako učitel a předseda okresní učitelské jednoty tu působil Miloš Pastejřík. Byl členem organizace ÚVOD (Ústřední vedení odboje domácího), rozbité nacisty roku 1942. Dne 8. března 1943 byl odsouzen k trestu smrti a 13. července téhož roku popraven na berlínském předměstí Plötzensee. Za činnost v odboji mu prezident republiky 20. října 1945 in memoriam udělil Československý válečný kříž 1939.

Odraz v literatuře V povídce Dvě gardy ze sbírky Pošumavské rapsodie popsal Karel Klostermann humoristickým tónem historku z revolučního roku 1848, kdy se strakonická městská garda rozhodla potrestat knížete Windischgrätze (který v roce 1848 potlačil pražské povstání) tažením na jeho zámek ve Štěkni.

Galerie

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Městyse v Čechách Kategorie:Obce v okrese Strakonice Kategorie:DSO Dolního Pootaví Kategorie:Svazek měst a obcí okresu Strakonice Kategorie:Městyse v okrese Strakonice Kategorie:Sídla v Blatenské pahorkatině Kategorie:Sídla v Českobudějovické pánvi Kategorie:Sídla na Otavě