Starý albrechtický zámek stával ve Městě Albrechticích, západně od autobusového nádraží.
Historie vlevo|náhled|perokresba zámku z roku 1846, autor Franz Biela Albrechtice jsou poprvé zmiňovány roku 1377 jako majetek Linharta z Rovna. Zda už v té době stála tvrz, která předcházela zámku, není známo. Dá se ale předpokládat, že někdy kolem toho roku převzala funkci hradu Luginslandu. Na začátku 15. století získal panství slezský rod Stošů z Kounic a roku 1429 pravděpodobně na albrechtické tvrzi upsal císař Zikmund Půtovi III. z Častolovic 400 kop grošů. Za česko-uherských válek podporoval Jiří Stoš z Kounic krále Jiřího z Poděbrad. Na konci srpna 1474 tvrz vypálilo uherské vojsko. Jiří Stoš byl zajat a o jeho propuštění se musel přimlouvat vratislavský biskup Rudolf z Rüdesheimu. Panství však zůstalo ve vlastnictví uherského krále Matyáše Korvína.
Od roku 1492 vlastnil panství se zámkem Adolf Mrakota ze Studnice, poté od roku 1498 Arnošt Mrakota ze Studnice. V roce 1492 obdržel Adolf Mrakota od uherského krále Vladislava Jagellonského městská práva a od toho roku se uvádí Město Albrechtice. Roku 1503 se novým majitelem stal Jan Sup z Fulštejna. Renesanční zámek vznikl jako nová stavba na půdorysu původní tvrze a částečného rozšíření. V roce 1582 zámek zdědila Alžběta Supová z Fulštejna a po ní její syn Jan Kryštof z Valdštejna, jenž se v letech 1618–1620 během stavovského povstání postavil proti císaři. Po Bílé hoře byl vyhnán ze země a zkonfiskovaný majetek císař Ferdinand II. roku 1622 postoupil arcivévodovi Karlovi, biskupu vratislavskému a brixenskému a velmistru řádu německých rytířů. Ten roku 1623 majetek přenechal jezuitské koleji v Nise. Po připojení větší části Slezska k Prusku v roce 1742 směnili niští jezuité Albrechtické panství s opavskými jezuity a v jejich vlastnictví bylo panství až do zrušení řádu v roce 1773. Jezuité na zámku provedli pouze drobné barokní úpravy. Po zrušení řádu se zámek a město staly majetkem Studijního fondu nadačního a roku 1824 panství odkoupil Karel Traugott Skrbenský z Hříště, v roce 1825 se novými majiteli stávají opavští podnikatelé se železem Vincent Tlach a Vincent Keil, kteří v té době vlastnili Ondřejovice. Ve městě postavili nový zámek a ten starý pronajali státu, který tu měl nejprve vojenské skladiště a poté zde byl zřízen Slezský zemský ústav pro choromyslné (1873–1889) a Slezská zemská polepšovna (90. léta 19. století) a nakonec bytové jednotky. V roce 1945 potomci Vincenta Tlachy na základě Benešových dekretů o zámek přišli a ten využíval státní statek a ČSAD. V roce 1956 bylo zničeno opevnění a v roce 1980 došlo také ke zboření zchátralého zámku. Ze zámeckého areálu se dochovala pouze část bývalého pivovaru Albrechtice, jedna z hospodářských budov dvora a stáje.https://mapy.com/s/fakeceloju
Popis Šlo o patrovou čtyřkřídlou budovu, která spíše než svojí podobou byla zajímavá opevněním. Opevnění tvořil dvojitý příkop, mezi nimiž se nacházel val. Korunu valu spojoval se zámkem na západě úzký spojovací trakt. Uprostřed ramen vnějšího příkop se nacházely dva až čtyři zemní rondely, které se nacházely na vstupní straně a tudíž je možné je interpretovat jako barbakán.
Odkazy
Reference
Externí odkazy zámek na castles.cz
Kategorie:Zaniklé zámky v okrese Bruntál Kategorie:Barokní zámky v okrese Bruntál starý zámek Kategorie:Zbořeno v Česku 1980 Kategorie:Albrechtické panství