Kolpingovo dílo je mezinárodní nezisková organizace, která byla založena v roce 1850 blahoslaveným Adolphem Kolpingem. Historicky vznikla za účelem sociální podpory tovaryšů (dnešních učňů), kteří se nacházeli v nouzi, především za účelem jejich vzdělávání. Organizace podporuje rodiny, děti, seniory, lidi ohrožené závislostí a klienty s duální diagnózou prostřednictvím sociálních služeb, vzdělávacích a komunitních aktivit. Sdružuje místní Kolpingovy rodiny a organizace po celém světě i v České republice a usiluje o rozvoj solidarity, dobrovolnictví a mezigenerační spolupráce.

V České republice pod Kolpingovým dílem fungují tyto sociální a další služby: Centrum primární prevence Spektrum Adiktologická ambulance Kolping Terapeutická komunita Sejřek Rodinné centrum Srdíčko Family Point Žďár nad Sázavou Rekreační zařízení Vyhlídka Kontaktní a poradenské centrum Kolping Terénní program Kolping Následná péče Kolping Azylový dům pro matky s dětmi v Praze Dům rodin Smečno

Kolpingovo dílo má své národní svazy ve více než 40 státech a celkem působí zhruba v 60 zemích, v některých zemích pod zkráceným názvem Kolping. Základní organizační jednotkou je Kolpingova rodina. Ty se ve státech s větším počtem Kolpingových rodin ještě sdružují do diecézních nebo oblastních svazů.

Historie Bl. Adolph Kolping se narodil do chudé katolické rodiny. Jako čtvrté dítě pastýře ovcí neměl vyhlídky na vzdělání, po kterém nicméně velmi toužil. Vyučil se obuvníkem a jako tovaryš prožil v Kolíně nad Rýnem několik strastiplných let. Sám na sobě poznal všechny obtíže, které dělníkům přinášela expandující industriální společnost v materiálním i duchovním ohledu. Neutěšené bytové poměry, špatné pracovní podmínky a nízké mzdy, dlouhá pracovní doba, vykořisťování ze strany podnikatelů, ztráta víry v Boha, úpadek mravů, alkoholismus, prostituce. Tyto zkušenosti jej ve věku 23 let přiměly k rozhodnutí stát se knězem a svůj život zasvětit práci směřující k řešení sociálního problému nižších vrstev společnosti. Během těchto let v něm dozrálo rozhodnutí stát se knězem a v létě roku 1841 začal studovat teologii v Mnichově. Dne 13. dubna 1845 byl vysvěcen v Kolíně, který se stal centrem jeho působnosti.

Kolpingovo pojetí kněžství nebylo obvyklé. Duchovní v jeho podání se musí přiblížit k lidem, jít do společnosti a vidět její problémy zblízka. Tak se také stalo v jeho prvním působišti, Wuppertalu-Elberfeldu, kde začal působit mezi tovaryšstvem (učňovskou mládeží), kterému chtěl pomoci vytvořit lepší podmínky pro život. To se stalo jeho životním posláním. Práce s mladými lidmi, jejich vzdělávání, sdružování a vedení v křesťanském duchu – to byly myšlenky, které se snažil šířit i na svých cestách a ve svých článcích.

Na základě získaných zkušeností v Elberfeldu napsal Kolping roku 1849 dílo Tovaryšský spolek – určen všem, kteří to s blahobytem lidu myslí opravdově. V roce 1849 byl Adolph Kolping jmenován vikářem v kolínském chrámu a založil tovaryšský spolek, který se v budoucnu stal centrem všech katolických tovaryšských spolků v Evropě a severní Americe. Na mnoha cestách získával kontakty, které napomáhaly rozšíření jeho práce. Jeho dosavadní životní cesta skýtala optimální podmínky pro intenzivní styk s tovaryši (učni), kteří žili díky zrušení cechů a živnostenské svobodě v těžkých poměrech. Dokázal jako nikdo druhý to, že se jejich osobnosti dále rozvíjely, prezentovali své zájmy na veřejnosti a uvědomovali si také svou společenskou odpovědnost. Adolph Kolping tak podnítil vnitrocírkevní diskusi o sociálních otázkách.

Dílo Adolpha Kolpinga se neobyčejně rychle rozšiřovalo. Dokázal zapálit tisíce mladých lidí pro myšlenku organizované pomoci k svépomoci a nabídnout jim domov v tovaryšských spolcích. I přesto, že na budování díla mu bylo vyměřeno z důvodu dlouhodobé nemoci (rakovina plic) pouhých 15 let, dokázal rozšířit své hnutí i daleko za hranice vlasti. V roce jeho smrti (1865) mělo 25 000 členů ve 400 spolcích v Evropě a severní Americe.

Kolpingovo dílo ve světě Již za života A. Kolpinga přesáhly jeho myšlenky a dílo hranice Německa a rozšiřovaly se do okolních zemí. Kvůli válkám ve střední Evropě bylo ale další rozšiřování neustále brzděno. Po II. světové válce bylo v komunistických zemích střední a východní Evropy zakázáno. Kolpingovo dílo se ale přesto rozrůstalo dále.

Mocným impulsem k prudkému rozvoji bylo generální shromáždění Mezinárodního Kolpingova díla v roce 1968 v Salcburku. Zde se odpovědní představitelé národních svazů, inspirováni encyklikou papeže Pavla VI. Populorum Progressio, rozhodli obrátit pozornost Kolpingova díla k sociálním otázkám mezinárodního charakteru a k pomoci rozvojovým zemím.

V následujících třech desetiletích se Mezinárodní Kolpingovo dílo prudce rozrůstalo. V roce 1974 byl v Brazílii založen první národní svaz mimo Evropu. Následovaly svazy v Africe a Asii.

Po pádu komunistických režimů ve střední a východní Evropě v roce 1989 byly i zde založeny nové národní svazy, popřípadě obnovena jejich dlouho zakázaná činnost. Od konce 20. století Mezinárodní Kolpingovo dílo věnuje zvýšenou pozornost dokončení výstavby existujících struktur, zakládání dalších Kolpingových rodin v rámci národních svazů a vytvoření sítě mezinárodní solidarity.

Na konci roku 2003 sdružovalo Mezinárodní Kolpingovo dílo půl milionu členů z 56 zemí všech kontinentů.

Kolpingovo dílo v České republice Historie Kolpingova hnutí je v Čechách spjata s názvem Jednota katolických tovaryšů. Koncem 19. a začátkem 20. století vzniklo ve světě více než tisíc jednot, resp. Kolpingových domů. V českých zemích byla většina z nich založena v letech 1848-1898. Celkem vznikly přibližně v 60 městech, z toho nejvýznamnější působily v Praze, Brně, Kroměříži a Znojmě.

Tyto jednoty naplňovaly Kolpingovu myšlenku pomoci mladým tovaryšům přicházejícím do města na zkušenou, poskytovaly jim střechu nad hlavou a zázemí. Usilovaly o zdravý růst mladých lidí a jejich zapojení do sociálně prospěšné a společenské činnosti. Kolpingovy domy se staly vyhledávanými středisky studující, služebné a řemeslnické mládeže. Spojovaly je křesťanská výchova a společné zájmy jako přednášky, poutě, ochotnické divadlo apod.

Po dlouhém a nuceném přerušení činnosti v důsledku zákazu nacistickým a později komunistickým režimem byla činnost organizace (již pod novým názvem „Kolpingovo dílo") znovu obnovena. Občanské sdružení Kolpingovo dílo České republiky (KD ČR) vzniklo 21. října 1992 a hlásí se k odkazu Jednot katolických tovaryšů. KD ČR bylo 13. února 1993 přijato do Mezinárodního Kolpingova díla.

Sídlem centrálního svazu se stává Kolpingův dům ve Žďáru nad Sázavou. Základním článkem Kolpingova díla jsou Kolpingovy rodiny, kterých je v současnosti na území České republiky registrováno 31.

Aktivity Kolpingova díla Aktivity Kolpingova díla se ve světě i v České republice odvíjí od faktu, že je to organizace křesťanská a křesťanské hodnoty se snaží svou činností šířit do světa. Její zaměření se od doby tovaryšských spolků proměnilo stejně jako společenská situace ve světě. Stále jsou v jejím zřeteli mladí lidé, děti, kterým chce nabídnout prostor pro vzdělávání, sdílení a vytváření společenství. Organizace zřizuje a provozuje sociální služby, které jsou zaměřeny na pomoc lidem ohroženým závislostí (Adiktologická ambulance Kolping ve Žďáře nad Sázavou, Havlíčkově Brodě a Bystřici nad Pernštejnem, Kontaktní a poradenské centrum Kolping ve Žďáře nad Sázavou, Terénní program Kolping v Havlíčkově Brodě) a se souběžnou diagnózou duševní nemoci a závislosti, tzv. duální diagnóza (Terapeutická komunita Sejřek, Následná péče Kolping). V souladu s odkazem Adolpha Kolpinga, který považoval rodinu za základní pilíř osobního i společenského života, organizace dlouhodobě rozvíjí aktivity zaměřené na podporu rodin a posilování mezigeneračních vztahů. Tuto činnost realizuje například prostřednictvím Rodinného centra Srdíčko a Family Pointu ve Žďáru nad Sázavou.

Základní jednotkou Kolpingova díla je Kolpingova rodina. Toto označení navazuje na rodinné prostředí, které se A. Kolping snažil vytvořit pro tovaryše v tovaryšských spolcích, které jim tak trochu rodinu nahrazovaly. Rodina je to ale také proto, že Kolpingovo dílo podporuje rodinu jako takovou a klade důraz na její rozvoj a udržení. Na této základní rovině se aktivity organizace zaměřují na volnočasové aktivity pro děti, mládež, rodiny, se kterými pracují dospělí dobrovolníci.

Kromě volnočasových aktivit některé Kolpingovy rodiny zřizují i zařízení, která provozují služby pro veřejnost. Např. v Praze 8 jde o Azylový dům pro matky s dětmi;, Kolpingova rodina Smečno provozuje Dům rodin, které slouží k rekreaci a rodinným programům a věnuje se pomoci rodinám s dětmi se spinální svalovou atrofií a vzácnou Duchennovou svalovou atrofií.

Kolpingovy rodiny se ve větších státech (jako například Německo) sdružují v tzv. diecéze, které pak tvoří centrální svaz. V České republice centrální svaz tvoří přímo Kolpingovy rodiny.

Diecéze a Centrální svazy vyvíjejí činnost také zaměřenou na mladé lidi, ale už s obecnějším zřetelem. Kolpingova díla mají své školy, rodinná centra, azylové domy a věnují se i jiným sociálním službám veřejně prospěšným. A. Kolping řešil sociální otázky své doby, stejně tak dnešní Kolpingovo dílo působí v této oblasti.

V rámci Kolpingova díla funguje Náboženské společenství Adolpha Kolpinga. Zřizuje dvě školy, které Kolpingův odkaz naplňují v oblasti práce s učňovskou mládeží a středoškolského vzdělávání:

Biskupské gymnázium ve Žďáře nad Sázavou

Střední škola Adolpha Kolpinga ve Žďáru nad Sázavou

Na mezinárodní úrovni se Kolpingovo dílo zabývá humanitární pomocí a sociálními projekty v rozvojových zemích.

Reference

Externí odkazy

Mezinárodní Kolpingovo dílo Kolpingovo dílo České republiky

Kategorie:Křesťanské organizace Kategorie:Katolictví Kategorie:Sociální nauka církve Kategorie:Organizace založené roku 1850