X. Mistrovství světa jezdců a 2. ročník poháru konstruktérů zahájila 10. května Grand Prix Monaka a po 9 závodech 12. prosince při Grand Prix USA byl znám nový mistr světa. Mistrem světa pro rok 1959 se stal jako první Australan Jack Brabham a v Poháru konstruktérů zvítězil tým Cooper.
Pohled na sezónu Odchod týmu Vanwall, který byl pravděpodobně důsledkem vysoké úmrtnosti v sezóně 1958, zanechal Ferrari jako jediný tým, který vyhrál závod v mistrovství. Stejně tak odchod Juana Manuela Fangia a Mika Hawthorna znamenal, že poprvé v historii na startu nebyl žádný mistr světa. Revoluční vozy Cooper s motorem uprostřed poháněné kompaktním Coventry-Climax o objemu 2,5 litru vyhrály pět závodů s jezdci Jackem Brabhamem, Stirlingem Mossem a Brucem McLarenem. Tým BRM také zaznamenal své první vítězství díky Jo Bonnierovi. Aston Martin představil vůz, který byl zastaralý a příliš těžký ve srovnání s Cooperem.
Grand Prix Německa se konala podruhé na vysokorychlostním okruhu AVUS, kde Jean Behra z týmu Ferrari zahynul při nehodě během nesouvisejícího závodu sportovních vozů, když řídil Porsche.
Tony Brooks z týmu Ferrari vedl boj proti vozům Cooper a před posledním závodem mohl titul získat buď on, Moss nebo Brabham. Moss odstoupil ze závodu a Brabham tak převzal vedení. Jemu však v posledním kole došlo palivo, ale dotlačil svůj vůz přes cílovou čáru na čtvrtém místě. Brooks nedokázal dosáhnout lepšího než třetího místa, a tak se Brabham stal prvním australským mistrem světa, zatímco Cooper získal titul konstruktérů.
Pravidla
Bodovalo prvních pět jezdců podle klíče: 1. místo – 8 bodů 2. místo – 6 bodů 3. místo – 4 body 4. místo – 3 body 5. místo – 2 body 1 bod získá pilot za nejrychlejší kolo Do konečné klasifikace se započítávalo pouze 5 nejlepších výsledků z 9 závodů, které jsou v rámci mistrovství světa.
Týmy a jezdci TýmKonstruktérŠasiMotorPneumatikyJezdciZávody Dr Ing F. Porsche KGBehra-Porsche-PorscheRSKPorsche 547/3 1.5 F4Dunlop Maria Teresa de Filippis1Porsche718 RSK 718/2 Wolfgang von Trips1, 6 Equipe Nationale BelgeCooper-ClimaxT51Climax FPF 1.5 L4Dunlop Lucien Bianchi1 Alain de Changy1 Jean LucienbonnetCooper-ClimaxT45Climax FPF 1.5 L4Dunlop Jean Lucienbonnet1 Owen Racing OrganisationBRMP25BRM P25 2.5 L4Dunlop Harry Schell1, 3–8 Jo Bonnier1, 3–8 Ron Flockhart1, 4–5, 7–8 Cooper Car CompanyCooper-ClimaxT51Climax FPF 1.5 L4Dunlop Bruce McLaren1, 4–9 Jack Brabham1, 3–9 Masten Gregory1, 3–7 Giorgio Scarlatti8 R.R.C. Walker Racing TeamCooper-ClimaxT51Climax FPF 2.5 L4Dunlop Stirling Moss1, 3, 6–9 Maurice Trintignant1, 3–9 British Racing PartnershipBRMP25BRM P25 2.5 L4Dunlop Stirling Moss4–5 Hans Herrmann6Cooper-ClimaxT51Climax FPF 1.5 L4 Ivor Bueb1Cooper-BorgwardBorgward 1500 RS 1.5 L45 Chris Bristow5 High Efficiency MotorsCooper-MaseratiT45Maserati 250S 2.5 L4Dunlop Roy Salvadori1, 4, 9 Jack Fairman8Cooper-ClimaxT45Climax FPF 2.5 L45 LotusLotus-Climax16Climax FPF 2.5 L4Dunlop Graham Hill1, 3–8 Pete Lovely1 Innes Ireland3–4, 6–9 Alan Stacey5, 9 John FisherLotus-Climax16Climax FPF 1.5 L4Dunlop Bruce Halford1 Scuderia FerrariFerrari246 156Ferrari 155 2.4 V6 Ferrari D156 1.5 V6Dunlop Jean Behra1, 3–4 Phil Hill1, 3–4, 6–9 Tony Brooks Cliff Allison1, 3, 6, 8–9 Olivier Gendebien4, 8 Dan Gurney4, 6–8 Wolfgang von Trips9 Scuderia UgoliniMaserati250FMaserati 250F1 2.5 L6Dunlop Giorgio Scarlatti1, 4 Carel Godin de Beaufort4 Monte Carlo Auto SportMaserati250FMaserati 250F1 2.5 L6Dunlop André Testut1 David Brown CorporationAston MartinDBR4Aston Martin RB6 2.5 L6Avon Roy Salvadori3, 5, 7–8 Carroll Shelby3, 5, 7–8 Ecurie MaarsbergenPorsche718 RSKPorsche 547/3 1.5 F4Dunlop Carel Godin de Beaufort3 Scuderia Centro SudCooper-MaseratiT51Maserati 250S 2.5 L4Dunlop Ian Burgess4–6, 8 Colin Davis4, 8 Hans Herrmann5 Mario Araujo de Cabral7Maserati250FMaserati 250F1 2.5 L6 Asdrúbal Fontes Bayardo4 Fritz d'Orey4–5 Vandervell ProductsVanwallVW 59Vanwall 254 2.5 L4Dunlop Tony Brooks5 J.B. NaylorJBW-Maserati59Maserati 250S 2.5 L4Dunlop Brian Naylor5 Ace Garage – RotherhamCooper-ClimaxT51Climax FPF 1.5 L4Dunlop Trevor Taylor5 Alan Brown EquipeCooper-ClimaxT45Climax FPF 1.5 L4Dunlop Mike Taylor5 Peter Ashdown5 Gilby EngineeringCooper-ClimaxT43Climax FPF 1.5 L4Dunlop Keith Greene5 United Racing StableCooper-ClimaxT51Climax FPF 1.5 L4Dunlop Bill Moss5 R.H.H. ParnellCooper-ClimaxT51 T45Climax FPF 1.5 L4Dunlop Henry Taylor5 Tim Parnell5 David FryFry-ClimaxF2Climax FPF 1.5 L4Dunlop Mike Parkes5 Dennis TaylorLotus-Climax12Climax FPF 1.5 L4Dunlop Dennis Taylor5 Dorchester Service StationLotus-Climax16Climax FPF 1.5 L4Dunlop David Piper5 Jean BehraBehra-Porsche-PorscheRSKPorsche 547/3 1.5 F4Dunlop Jean Behra6 Ottorino VolonterioMaserati250FMaserati 250F1 2.5 L6Dunlop Giulio Cabianca8 Leader Cards Inc.Kurtis Kraft-OffenhauserMidgetOffenhauser 1.7 L4Firestone Rodger Ward9 OSCA AutomobiliCooper-OSCAT43OSCA 2.0 L4Dunlop Alejandro de Tomaso9 Camoradi USATec-Mec-MaseratiF415Maserati 250F1 2.5 L6Dunlop Fritz d'Orey9 Taylor-Crawley Racing TeamCooper-ClimaxT45Climax FPF 2.5 L4Dunlop George Constantine9 Blanchard Automobile Co.Porsche718 RSKPorsche 547/3 1.5 F4Firestone Harry Blanchard9 Connaught Cars-Paul EmeryConnaught-AltaCAlta GP 2.5 L4Dunlop Bob Said9 Ecurie BleueCooper-ClimaxT51Climax FPF 2.5 L4Dunlop Harry Schell9 Phil CadeMaserati250FMaserati 250F1 2.5 L6Dunlop Phil Cade9
Závody započítávané do MS DatumGrand PrixNáhledAkceJezdecVůzStav MS1. GP 10. květen Monako Circuit de Monaco
(Výsledky)80x80pixelůZávod Jack BrabhamCooper-Climax T51 Jack BrabhamKolo Jack BrabhamCooper-Climax T51Pole Stirling MossCooper-Climax T512. GP 30. květen Indy 500 Indianapolis
(Výsledky)80x80pixelůZávod Rodger WardWatson-OffenhauserKolo Johnny ThomsonLesovsky-OffenhauserPole Johnny ThomsonLesovsky-Offenhauser3. GP 31. květen Nizozemsko Zandvoort
(Výsledky)80x80pixelůZávod Jo BonnierBRM P25Kolo Stirling MossCooper-Climax T51Pole Jo BonnierBRM P254. GP 5. červenec Francie Remeš
(Výsledky)80x80pixelůZávod Tony BrooksFerrari D246Kolo Stirling MossCooper-Climax T51Pole Tony BrooksFerrari D2465. GP 18. červenec Velká Británie Aintree
(Výsledky)bezrámu|83x83pixelůZávod Jack BrabhamCooper-Climax T51Kolo Stirling MossCooper-Climax T51Pole Jack BrabhamCooper-Climax T516. GP 2. srpen Německo AVUS
(Výsledky)bezrámu|80x80pixelůZávod Tony BrooksFerrari D246Kolo Tony BrooksFerrari D246Pole Tony BrooksFerrari D2467. GP 23. srpen Portugalsko Monsanto
(Výsledky)bezrámu|83x83pixelůZávod Stirling MossCooper-Climax T51Kolo Stirling MossBRM P25Pole Stirling MossCooper-Climax T518. GP 13. září Itálie Monza
(Výsledky)80x80pixelůZávod Stirling MossCooper-Climax T51Kolo Phil HillFerrari D246Pole Stirling MossCooper-Climax T519. GP 12. prosinec USA Sebring
(Výsledky)bezrámu|80x80pixelůZávod Stirling MossCooper-Climax T51Kolo Phil HillFerrari D246Pole Stirling MossCooper-Climax T51 Monako V prvním závodě sezóny, který se jel v ulicích Monaka, zvítězil Australan Jack Brabham, poté, co Stirling Moss, který do té doby vedl většinu závodu, nedokončil, protože mu v 81. kole odešla převodovka. Na druhém místě dojel Tony Brooks a poslední příčku na stupních vítězů získal Maurice Trintignant.
Indianapolis 500 Na oválu v Indianapolis si pro vítězství dojel bývalý armádní pilot z druhé světové války Rodger Ward. Druhý dokončil Jim Rathmann a Johnny Thomson, který i přes pole position a nejrychlejší kolo nedokázal dokončit lépe než třetí.
Nizozemsko Právě 1 den po závodě Indianapolis 500 se jela Velká cena Nizozemska, kterou ovládl Švéd Jo Bonnier. Byla to jeho první a také poslední výhra ve Formulu 1, po celou dobu jeho desetileté kariéry. Druhý Jack Brabham navýšil vedení na Tonyho Brookse a Stirlinga Mosse, kteří oba nedokončili. Třetí dojel Američan Masten Gregory.
Francie Na jednoduchém a rychlém okruhu Reims-Gueux ve Francii byl s přehledem nejrychelší Tony Brooks, který získal pole position a vedl každé kolo v zavodě. O Grand Slam ho ve 40. kole připravil Stirling Moss s nejrychelším kolem. Druhý skončil Phil Hill a třetí Jack Brabham.
Velká Británie Stejný výkon jako Tony Brooks ve Francii, předvedl Jack Brabham ve Velké Británii. Po zisku pole position také vedl všechna kola, ale bod za nejrychlejší kolo si rozdělil Stirling Moss a Bruce McLaren, kteří zajeli na setinu sekundy stejné kolo. Oba také skončili na pódiu, Stirling Moss druhý a Bruce McLaren třetí.
Německo Velká cena Německa se pořádala na velmi specifické trati AVUS, která měla pouze 4 zatáčky, které byli na kocích 2 velmi dlouhých rovinek. Jedna z rovinek byla zakončena ikonickou "Zdí smrti", která byla klopená zatáčka natočená o 43 stupňů. Na této extrémně nebezpečné trati, která se téměř pořád jela na plný plyn, zvítězil Tony Brooks a za ním 2 Američani, Dan Gurney a Phil Hill.
Portugalsko Svou jedinou účast v kalendáři neměl pouze AVUS, ale také okruh v Portugalsku poblíž stejnojmenného města Monsanto. Po celý závodní víkend dominoval Stirling Moss, když v kvalifikaci nadělil druhému Jacku Brabhamovi celé 2 sekundy. V závodě získal nejrychlejší kolo a po startu z pole position vedl také každé kolo. V závodě předjel všechny jezdce alespoň o kolo a získal svůj jediný Grand Slam. 2 jezdci z USA doplnili pódiové umístění, jímž byli Masten Gregory a Dan Gurney.
Itálie Na trati v Monze zvítězil Stirling Moss a přiživil své šance na titul. Druhý dokončil Phil Hill a třetí Jack Brabham.
USA 4 měsice museli jezdci čekat na rozhodující závod o zisku titulu ve Formuli 1 sezóny 1959. Do závodu šel Jack Brabham jako vedoucí šampionátu o 2.5 bodu před Stirlingem Mossem a 5 bodů před Tony Brooksem. Šance Stirlinga Mosse však v pátem kole zhatily potíže s převodovkou. Na třetí trati sezóny, která se už ve Formuli 1 vícekrát neběvila zvítězil Bruce McLaren, druhý byl Maurice Trintignant a třetí Tony Brooks. Pouze 4 body pro Brookse znamenaly že se Jack Brabham stal, s náskokem čtyř bodů, šampion Formule 1.
Konečné hodnocení Mistrovství Světa Prvním pěti závodníkům byly v každém závodě uděleny mistrovské body v rozmezí 8–6–4–3–2, přičemž další bod byl přidělen jezdci, který zajel nejrychlejší kolo závodu.