Státní korporace pro kosmické aktivity „Roskosmos“ (, oficiální zkrácený název Roskosmos), je státní korporace zodpovědná za ruský kosmický program. Řízení ruské kosmonautiky převzala roku 2016, jako nástupce Federální kosmické agentury, která používala stejné zkrácené jméno, Roskosmos. Agentura sídlí v Moskvě, současným ředitelem je Dmitrij Bakanov.

Starší názvy a právní formy náhled|Ruští kosmonauté u lodi Sojuz (2018) náhled|Nauka připojená k ISS (2022) náhled|Modul evropsko-ruské mise ExoMars V Sovětském svazu byl od roku 1965 kosmický průmysl a výzkumné instituty soustředěn v ministerstvu všeobecného strojírenství. Koncem roku 1991 s rozpadem Sovětského svazu ministerstvo zaniklo a řízení kosmického odvětví převzala nově vzniklá Ruská kosmická agentura při vládě Ruské federace. V dalším období se názvy a právní formy organizace měnily: vládní agentury 1992: Ruská kosmická agentura při vládě RF (RKA, , Rossijskoje kosmičeskoje agentstvo pri Praviteľstve RF) 1992–1999: Ruská kosmická agentura (RKA, , Rossijskoje kosmičeskoje agentstvo), založena 25. února 1992 dekretem prezidenta Ruské federace č. 185 během reorganizace vládních struktur Ruska po rozpadu Sovětského svazu 1999–2004: Ruská letecko-kosmická agentura (Rosaviakosmos, , Rossijskoje aviacionno-kosmičeskoje agentstvo) 2004–2016: Federální kosmická agentura (Roskosmos, Federaľnoje kosmičeskoje agentstvo). Výraz Roskosmos byl do roku 2015 jen zkrácený název organizace, zatímco od roku 2016 je to už hlavní část jejího názvu. akciová společnost vlastněná státem 2014–2016: Sjednocená raketo-kosmická korporace (ORKK, ). Do korporace byly z Roskosmosu vyčleněny podniky vyrábějící raketovou a kosmickou techniku. státní korporace od 2015: Státní korporace pro kosmické aktivity „Roskosmos“

Současný program Rakety a kosmické lodě Agentura provozuje nosné rakety Sojuz, které vynášejí kosmické lodě Sojuz a nákladní lodě Progress. Rakety Proton M jsou používány k vynášení bezpilotních nákladů. První start rakety Sojuz 2 se uskutečnil roku 2004 a tento typ nahradil všechny starší rakety od roku 2019. První znovupoužitelná raketa Sojuz 7 (Amur) by měla vzletět roku 2026. Roku 2014 se uskutečnily první lety raket Angara.

ISS Roskosmos je partner v programu Mezinárodní vesmírné stanice ISS a přispěl základními moduly Zarja a Zvezda, které byly poté spojeny modulem Unity agentury NASA. Nyní na ISS provozuje šest modulů a vyslal tam již devět vesmírných turistů, kteří za let zaplatili 20-40 milionů dolarů. V červenci 2021 byl ke stanici připojen nový laboratorní modul Nauka.

Rusko původně plánovalo ISS nahradit ROS (Ruská orbitální stanice), která se měla budovat od roku 2027. První astronauti na ní měli pobývat od roku 2028 a plně dostavěna měla být v polovině 30. let. Z těchto plánů ale sešlo a v současné době (konec roku 2025) Rusko plánuje využít svoje stávající moduly ISS jako samostatnou Ruskou orbitální stanici po konci projektu ISS.

Plány do budoucna Ve spolupráci s ESA se Roskosmos podílel také na průzkumu Marsu v rámci projektu ExoMars. Na rok 2022 byla naplánována druhá část mise, při které měla raketa Proton-M dopravit na jeho povrch evropský rover a ruský stacionární modul. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu však ESA oznámila ukončení této spolupráce a k vyslání mise na Mars tak nedojde.

Roskosmos také projevil zájem podílet se na budoucím projektu výstavby vesmírné stanice Gateway na oběžné dráze kolem Měsíce. Dohoda s ostatními agenturami, které se na projektu podílejí, však nebyla dosažena a Roskosmos se tohoto projektu účastnit nebude.

V několika programech také úzce spolupracoval s ESA. Poslední společný projekt se týkal studie na novou pilotovanou loď ACTS, která nahradila zamýšlený projekt malého raketoplánu Kliper. Tato studie však nakonec zůstala pouze projektem ESA a Roskosmos začal pracovat na vlastní kosmické lodi Orjol. První zkušební let této lodi byl naplánován na rok 2023 z kosmodromu Vostočnyj, později odložen na 2024 a nyní (začátek roku 2026) se počítá s rokem 2028.

V budoucnosti plánuje rozšířit nabídku vesmírných výletů také na oblet Měsíce za odhadem 100 milionů dolarů. Plánuje se návrat na Měsíc programem Luna, který sestává ze čtyř misí (první Luna 25 v srpnu 2023) a výstavby robotické základny na Měsíci. Na plánovaných misích Luna se podílela také Evropská kosmická agentura, v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu se ale rozhodla tuto spolupráci ukončit. V dlouhodobém horizontu se plánuje návrat na Venuši sondou Veněra-D.

V červnu 2025 oznámil ředitel Roskosmosu plány na vynesení 1000 satelitů (886 pro širokopásmový internet a 114 pro dálkový průzkum Země). Zároveň má být do vesmíru vysláno 102 satelitů pro řízení dronů. Nicméně navzdory ambiciózním plánům je současný počet startů nejnižší za celou dobu postsovětské historie (5 startů v roce 2025).

V lednu 2026 oznámil Roskosmos projekt, který má být "ruský zabiják Starlinku". Oficiální jméno je Zorkij. Sériová výroba bude zahájena už v roce 2026 a do roku 2027 rozmístí Rusko na oběžnou dráhu více než 300 takových satelitů.

Správa náhled|Nová budova Roskosmosu v Moskvě náhled|Středisko řízení letů Roskosmosu v Koroljovu u Moskvy Vedení Roskosmosu sídlí v Moskvě, ale starty probíhají zejména z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Lety kosmických lodí a družic řídí specialisté střediska řízení letů CUP v Koroljovu u Moskvy. Na starty vojenských družic je primárně určen kosmodrom v Plesecku, spravovaný armádou. V provozu je také zatím jediná rampa pro rakety Sojuz na novém kosmodromu Vostočnyj. Od roku 2011 má Roskosmos k dispozici jednu rampu na kosmodromu v Kourou, která byla vybudována ve spolupráci s ESA.

Organizace zaměstnává asi 300 lidí. Většina prací je zajišťována externě. Hlavním dodavatelem je společnost RKK Energija. Od roku 2009 převzal Roskosmos řízení Středisko přípravy kosmonautů J. A. Gagarina. Generálním ředitelem byl Dmitrij Rogozin, který nahradil Igora Komarova (od ledna 2015 do května 2018). Funkci zastával od května 2018 do poloviny července 2022, kdy jej vystřídal Jurij Borisov. Tržby společnosti v Rusku v roce 2021 dosáhly 10 miliard rublů.. V únoru 2025 byl prezidentem Ruské federace Vladimírem Putinem odvolán ředitel Jurij Borisov. Novým ředitelem se stal Dmitrij Bakanov, který působil jako náměstek ministra dopravy a ředitel pro digitální transformaci ministerstva dopravy.

Odkazy

Reference

Související články Sovětský kosmický program Ruský lunární program Starty ruských raket Seznam nosných raket

Externí odkazy

Portál Roskosmosu Stručný popis historie Roskosmosu

Kategorie:Kosmické agentury Kategorie:Kosmonautika Ruska Kategorie:Organizace v Rusku Kategorie:Organizace založené roku 2015 Kategorie:Organizace v Moskvě