Jodid hlinitý je hlinitá sůl kyseliny jodovodíkové. Podobně jako většina jodidů je dobře rozpustný ve vodě. Stejně jako u chloridu a bromidu hlinitého jde o silnou Lewisovu kyselinu, která by neměla být vystavena atmosféře.
Struktura Pevný jodid hlinitý vytváří dimerní molekuly, Al2I6, podobně jako bromid. V plynné fázi najdeme monomerní i dimerní formu. Monomer, AlI3, je trigonálně planární s délkou vazby 2,448(6) Å. U dimeru jsou délky vazeb (při 430 K) 2,456(6) Å (terminalní) a 2,670(8) Å (můstkový). Struktura dimeru odpovídá grupě symetrie D2h.
Výroba Jodid hlinitý lze připravit reakcí kyseliny jodovodíkové (HI) s hliníkem (Al) či oxidem hlinitým (Al2O3): 2 Al + 6 HI → 2 AlI3 + 3 H2 Al2O3 + 6 HI → 2 AlI3 + 3 H2O
Lze jej připravit i přímou reakcí jódu a hliníku: 2 Al + 3 I2 → 2 AlI3
Tato reakce je exotermní, proto se zvyšuje rychlost reakce, jelikož dochází ke zvyšování teploty a následné sublimaci jódu. Při této reakci vzniká fialový dým, což vytváří pěkný efekt. Avšak právě kvůli fialovému dýmu není tento postup vhodný do laboratorního prostředí, jelikož snadno ulpívá a tím vše zašpiní. Tyto skvrny lze ale odstranit za pomocí ethanolu či diethyletheru.náhled|280px|Reakce hliníku s jodem|středJodid hlinitý vzniká společně s kyslíkem při rozpadu jodnanu, jodečnanu či jodistanu hlinitého, či disproporcionací jodidu hlinného. 3 AlI → 2 Al + AlI3
Použití Jodid hlinitý se používá jako katalyzátor, a velice zřídka na výrobu organických sloučenin, například reakcí s butyllithiem vzniká jodid lithný a tributylhliník, ovšem za tímto účelem se spíše používá chlorid hlinitý.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
hlinitý Kategorie:Hlinité sloučeniny