Anglo-powhatanské války byla série konfliktů mezi anglickými kolonisty ve Virginii a Indiány z kmenového svazu Powhatanů. První válka proběhla v letech 1609/1610–1614, druhá v letech 1622–1632 a k třetí došlo v mezidobí 1644–1646. V důsledku válek byla vytyčena jasná hranice mezi anglickým osídlením a domorodci. Tento stav trval až do roku 1677, kdy došlo po tzv. Baconově povstání ke zřízení indiánských rezervací. thumb|Powhatan ve svém náčelnickém dlouhém domě předtím, než k němu byl přiveden zajatý John Smith na výřezu mapy z roku 1612.
Počáteční vztahy, první konflikty Angličané se s domorodci dostali v této oblasti do konfliktu už v 80. letech 16. století, když došlo k založení kolonie u ostrova Roanoke v dnešní Severní Karolíně. Je možné, že na zmizení této "ztracené kolonie" se mohly podílet i kmeny patřící později do Powhatanské konfederace (viz Walter Raleigh).
První anglické trvalé osídlení, viržinský Jamestown založený v květnu 1607, se nacházelo na území mocné a stále se rozpínající "konfederace" několika kmenů vedené náčelníkem Wahunsunnacawhem (někdy též Wahunsonacock) nazývaným Angličany obvykle jako Powhatan.Tento kmenový svaz tvořily v různé míře autonomie a v různých obdobích tyto kmeny: Powhatan, Arrohateck, Appamattuck, Pamunkey, Mattaponi, Chiskiack, Kecoughtan, Youghtanund, Rappahannocks, Moraughtacund, Weyanoak, Paspahegh, Quiyoughcohannock, Warraskoyack, Nansemond, Chickahominy a Accawmacke. Osídlení Jamestownu rozhodně nelze nazvat úspěšným. Kolonisty trápila špatná voda, množství hmyzu přenášející různé nemoci, neochota pracovat a nedostatek zásob. Jamestown potřeboval dobré vztahy s domorodci, aby se kolonie mohla udržet.
Kapitán John Smith, jeden z lídrů kolonie, si představoval, že viržinští Indiáni budou časem dělat všechnu práci za Angličany, ale Powhatan to viděl samozřejmě jinak. Chtěl kolonisty přesunout z pobřežních bažin do jedné z jeho osad zvané Capahosick, kde by Angličané pro Indiány vyráběli kovové nástroje a výměnou za to by je zásobovali jídlem. John Smith se v prosinci 1607 vydal na průzkum, ale byl zajat loveckou výpravou vedenou Opechancanoughem, Powhatanovým bratrem. Smith pak ve svých pamětech popsal, jak byl následně zachráněn Pocahontas alias Matoakou, Powhatanovou dcerou. Historikové se dodnes neshodnou, jak tento čin vysvětlit, pokud tedy k události vůbec došlo. Obvykle se uvádí, že šlo o inscenovaný rituál předem připravený Powhatanem, který měl zahájit mírové vztahy mezi oběma etniky a jistým způsobem naznačit adopci Angličanů mezi místní Indiány, resp. je zařadit jako tributární kmen do Powhatanova kmenového svazu.Hlavním argumentem pro to, že si Smith celou záležitost vymyslel, je fakt, že se o ní zmínil až v pamětech vydaných v roce 1624, nikoli ve svých dřívějších zápiscích z let 1608 a 1612. Učinil tak v době, kdy Pocahontas byla v Anglii slavná, díky své návštěvě královského dvora několik let před vydáním jeho pamětí. Smith byl propuštěn na nový rok 1608, když slíbil, že kolonii přesune do Capahosicku. Smith navíc Powhatanovi tvrdil, že byl synem kapitána Newporta a Newport že je anglický weroance – kmenový náčelník.
thumb|Korunovace Powhatana poddaným anglické koruny velitelem Jamestownu kapitánem Newportem v létě 1608. Je více než jisté, že Powhatan tento rituál chápal zcela jinak než Angličané. Obraz z roku 1835. Nějaký čas se vztahy mezi oběma etniky vyvíjely dobře. Powhatan byl dokonce korunován kapitánem Newportem jako anglický vazal. Powhatan obdržel rovněž množství darů, ale korunovace se přece jen poněkud zadrhla, když si náčelník odmítl před nasazením koruny kleknout. Je otázkou, jak Angličané Powhatanovi význam korunovace vysvětlili, je nepravděpodobné, že mu oznámili, že se tímto aktem stal poddaným anglické koruny. Koncem roku 1608 se situace začala měnit. Hladovějící osadníci si vynutili na domorodcích, kteří měli toho roku slabou úrodu, kukuřici pod pohrůžkou násilí. Na jaře 1609 došlo ke konfliktu kmene Paspahegh a kolonisty z Jamestownu. Jejich náčelník Wowinchopunk však následně uzavřel s Angličany příměří poté, co jimi byl zajat a ze zajetí unikl. Výsledkem bylo, že někteří kolonisté získali i přístup do indiánských osad. V létě 1609 se John Smith pokusil založit nové pevnůstky v indiánském teritoriu, čímž znovu přispěl ke zhoršení vztahů. V říjnu 1609 byl Smith při náhodné explozi střelného prachu zraněn a byl nucen vrátit se do Anglie. Krátce nato Angličané založili druhou pevnůstku Fort Algernon, poblíž vesnice Kecoughtan. Tento akt zřejmě domorodce popudil. V listopadu 1609 přepadli Powhatané několik Angličanů vedených Johnem Ratcliffem, kteří přijeli lodí obchodovat k jejich hlavnímu městu a všechny, kteří se dostali na břeh zabili.
Osadníci odříznutí od domorodých zásob a navíc ohrožováni vzrůstajícím nepřátelstvím ze strany Indiánů, začali trpět hlady tak, že se v květnu 1610 rozhodli Jamestown evakuovat. Nicméně cestou do Anglie potkali lodě lorda De la Warra a vrátili se zpět pod jeho vedením. Lord De la Warr byl typem nekompromisního a tvrdého velitele, který se rozhodl vypořádat s Indiány silou. Poslal Popwhatanovi ultimátum, ať vrátí všechny anglické věci a zajatce, jinak zahájí válku. Když mu po neuspokojivé Powhatanově odpovědi poslal hlavu zajatce z kmene Paspaheghů, bylo jasné, že válce nic nezabrání. thumb|left|Mapa Virginie podle Johna Smithe ukazující stav této oblasti v letech 1607-1609.
První válka První Anglo-powhatanská válka proběhla v letech 1610 až 1614, přičemž někteří historikové kladou její faktický počátek už do událostí z konce roku 1609.
9. srpna 1610 vyslal De la Warr 70 mužů, aby napadli hlavní osadu Paspaheghů, spálili domy a zničili pole s kukuřicí. Výprava zabila asi 70 Indiánů a zajala kromě jiných i náčelníkovu ženu a její děti. Při návratu domů hodili Angličané děti přes palubu a prostřelili jim hlavy. Náčelníkova žena byla zabita v Jamestownu mečem. Paspaheghové se z tohoto útoku nikdy zcela nevzpamatovali a opustili svou osadu. Angličané pak vyslali další útočnou skupinu proti Warraskoyakům. Ti však včas uprchli. Koloniální jednotka alespoň zničila jejich vesnici a kukuřičná pole.
Na podzim 1610 napadli Indiáni skupinu Angličanů v Appomattocu. Krátce poté ustavil lord De la Warr útvar vojáků, kteří zůstali u vodopádů řeky James přes celou zimu. V únoru 1611 byl náčelník Paspaheghů Wowinchopunk zabit při bitce poblíž Jamestownu a o pár dní později naopak Indiáni objevili několik osadníků mimo pevnost a zabili je. V květnu 1611 dorazil do Virginie nový guvernér sir Thomas Dale a hned se snažil rozšířit anglické osídlení. To vedlo k několika dalším střetům. Angličanům se podařilo obsadit ostrov na řece James a ustavit zde opevněné městečko Henricus, navzdory útokům významného válečníka Nemattanewa zvaného Opeřený Jack.Anglicky Jack-of-the-Feather. Nazýván byl tak proto, že do boje chodil vždy pokryt péry a labutími křídly připevněnými na ramena, jako by měl vzlétnout.
Okolo Vánoc 1611 zabrali Angličané Appomattoc a zbudovali zde opevněnou osadu nazvanou Nové Bermudy. Stárnoucí Powhatan na bělošskou expanzi prakticky nereagoval a zdá se, že právě v té době začal ztrácet vůdčí postavení v konfederaci, které se přesouvalo na jeho mladšího bratra Opechancanougha. V prosinci 1612 uzavřel námořní kapitán a jeden z vojenských velitelů kolonie Samuell Argall mír s kmenem Patawomeck. V dubnu 1613 pak zajal Powhatanovu dceru Pocahontas, když mu jí na loď přivedl náčelník Patawomecků Japazaw. To způsobilo okamžité zastavení útoků ze strany Powhatanů. Angličané mezitím expandovali směrem na jih a ustavili osadu v City Point.
Začátkem roku 1609 byl ostrov Jamestown jediným místem, které Angličané kontrolovali. V roce 1613 však kolonisté zabrali již poměrně rozsáhlé území především na dolním toku řeky James. Koloniální vojáci zdecimovali nebo rozprášili několik indiánských skupin a kmenů: Kicoughtan, Paspehegh, Arrohattoc a Quiockohannock.
Pocahontas a mír thumb|Rytina Pocahontas alias Rebeccy vytvořená během její návštěvy Londýna v roce 1616. Mírová jednání točící se okolo návratu zajatců a zbraní trvala téměř rok. Nakonec se v březnu 1614 guvernér Dale spolu s Pocahontas a velkou vojenskou silou vydal najít samotného Powhatana. Útvar přes déšť šípů zpustošil jeho osadu a následně našel Powhatana v jeho novém hlavním městě Matchcot. Došlo k dojednání míru, který byl zpečetěn svatbou Pocahontas (pokřtěné jako Rebecca) s pěstitelem tabáku Johnem Rolfem. Jednalo se o první známý mezirasový svazek ve Virginii. Kmen Chickahominiů, který požíval značné autonomie, pak uzavřel s Angličany vlastní mír, v němž byli domorodci z tohoto etnika prohlášeni za poddané anglického krále Jakuba I., až koncem roku 1614.
Po sňatku následovalo několik mírových let. Toto období bylo nazýváno zlatými léty anglo-powhatanských vztahů, či jako Pocahontasin mír. V roce 1616 dokonce podnikli guvernér Dale a Pocahontas cestu do Anglie. Bohužel při zpáteční cestě tato "princezna" podlehla neznámé chorobě a v březnu 1617 zemřela. Mezitím kmen Chickahominyů odmítl platit tribut Angličanům a přešel pod křídla Powhatanů. V roce 1618 zemřel náčelník Powhatan. Novým velkým náčelníkem se stal Opechancanough, přičemž Nemattanew alias Opeřený Jack se postupně vypracoval na pozici prominentní figury, jakéhosi válečného šamana.
Druhá válka Opechancanough udržoval 4 roky přátelské vztahy s kolonií. Dokonce se sešel s anglikánským duchovním a dal najevo ochotu konvertovat ke křesťanství. Je otázkou, zda již dlouhou dobu plánoval masivní útok anebo se tak rozhodl až v důsledku jistých událostí z let 1619 a 1622. Někteří historikové považují za důležitý podnět útoku to, že Angličanům v roce 1619 připlula loď plná svobodných žen a domorodci tak konečně pochopili, že se s nimi nově příchozí nehodlají mísit a nepřijmou jejich kulturu. Další událostí byla smrt oblíbeného válečníka Nemattanewa. Opeřený Jack byl zastřelen Angličanem poté, co odmítl jít na koloniální úřad vysvětlit smrt jednoho z osadníků, ve které měl zřejmě prsty.Nemattanew sám sebe prohlašoval za nezranitelného anglickými zbraněmi a když umíral, žádal údajně kolonisty, aby ho pohřbili na anglickém území, aby jeho lidi nezjistili, že byl zabit střelnou zbraní. thumb|left|Rytina Matthaeuse Meriana z roku 1628 zobrazující překvapivý indiánský útok na viržinské osady v březnu 1622.