náhled|Gustav VI. Adolf a Lennart Nilsson náhled|Tomáš G. Masaryk v Šechtlově atelieru, 1918

Dvorní fotograf je titul pro člověka (nebo firmu), který má za úkol pracovat jako fotograf pro panovníka nebo panovnický dvůr; v přeneseném významu se výraz užívá i pro fotografa volené hlavy státu.Např. iROZHLAS: Prezidentův dvorní fotograf vzpomíná: Václava Havla v županu nám Francouzi záviděli

Historie K pojmu dvůr se případně může doplnit upřesňující adjektivum, například královský dvůr, papežský dvůr (kurie) nebo dvůr knížecí (v Rakousko-Uhersku c. a k.).

České země náhled|Dvorní fotograf Langhans, inzerát 1905 náhled|Fotografie Klementa Gottwalda vpravo nahoře je od Karla Hájka

Adolph Alphons nosil titul královský bavorský dvorní fotograf. Rudolf Bruner-Dvořák V roce 1891 mu bylo schváleno používání titulu „Momentní fotograf Jeho císařské a královské Výsosti Nejosvícenějšího pana arcivévody Františka Ferdinanda Rakouského z Este“. Díky vztahu s budoucím císařem fotografoval jeho rodinu i ve vysloveně rodinných situacích (zámky, panství, manévry, hony, návštěvy panovníka). Dne 20. prosince 1891 mu bylo schváleno používání titulu „Momentní fotograf Jeho císařské a královské Výsosti Nejosvícenějšího pana arcivévody Františka Ferdinanda Rakouského z Este“. Začal následníka trůnu doprovázet na honech, při zábavách ve Sv. Mořici. Fotografoval jeho rodinu i ve vysloveně rodinných situacích. Snímky zachycující Ferdinandovy děti při hrách jsou přirozené a nenucené. Podobně nekonvenčně a nestrojeně zachycoval také žertovné situace při lovu nebo třeba i při manévrech. Prvorozenou dceru Ferdinanda d’Este fotografoval již asi 14 dnů po narození. Díky vztahu s budoucím císařem fotografoval v devadesátých letech zámky Ferdinanda d'Este na Konopišti a v Chlumu u Třeboně, Rudolfu Lichtensteinovi exteriéry i interiéry na Hluboké. František Fridrich byl královský pruský dvorní fotograf, byl dokonce jmenován dvorním fotografem císařského domu v Brazílii. V roce 1866 po prohrané válce Rakouska s Pruskem požádal o právo dvorního fotografa v Prusku a po kladném vyřízení žádosti pak užíval titul „královský pruský dvorní fotograf“. Jan Nepomuk Langhans (1851–1928) v archivu „Galerie osobností“ jsou portréty prezidentů Tomáše G. Masaryka, Edvarda Beneše a Emila Háchy. Pro Langhanse v Českých Budějovicích pracoval Antonín Wildt. Josef Jindřich Šechtl (1877 –1954) Návrat Tomáše G. Masaryka z exilu, zastávka v Táboře, 21. prosince 1918, portrétoval jej také v ateliéru; Edvard Beneš s chotí 1921. Josef Pírka získal titul Dvorní fotograf vévody nassavského v roce 1888. Václav Cífka (1811–1884) je autorem prvních fotografií členů královské rodiny, například krále Ferdinanda II. Stal se majitelem zřejmě prvního stálého daguerrotypického ateliéru v Lisabonu. Pořádal výstavy a časem získal titul dvorního fotografa portugalského krále. Vznikly tak první fotografie členů královské rodiny, která byla do té doby pouze portrétována malíři. Vztahy mezi Cífkou a panovníkem byly natolik dobré, že jej Cífka doprovázel i na zahraničních cestách. Karel Hájek (1900, Lásenice – 1978, Praha) fotografoval prezidenty Masaryka, Háchu, Gottwaldahttp://www.rscr.cz/kns/vzpominka.pdf a Beneše, kterému dělal osobního fotografa. Emil Bican, český fotograf (6. května 1916, Borovany – 2. srpna 1991) Jiří Rublič, český fotoreportér (7. dubna 1910 – 29. srpna 1969) Karel Mevald Oldřich Škácha (1941–2014) je znám především díky fotografiím Václava Havla a dalších osobností z oblasti politiky a kultury. Jakub Ludvík portrétoval Václava Klause.http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10373936879-jakub-ludvik-fotograf-lidskych-dusi/ Jiří Jírů se v roce 1993 stal osobním fotografem prezidenta Václava Havla. V této roli působil do roku 2000.

Evropa

Slovensko Patrik Jandák (* 1977) od prosince 2001 do června 2004 působil jako oficiální dvorní fotograf slovenského prezidenta Rudolfa Schustera a od června 2004 do dubna 2005 jako fotograf slovenského prezidenta Ivana Gašparoviče.

Rusko Levickij a syn: Rafail Levickij byl profesorem umění a uznávaným umělcem, dvorním fotografem nejvíce známým svými portréty rodina cara Mikuláše II. Alexandroviče, posledního císaře Ruska. Jeden z prvních velkých fotografických ateliérů v Rusku byl ten, který vlastnil a provozoval Sergej Lvovič Levickij. Založil jej po svém návratu z Paříže na podzim roku 1849 v Petrohradu s názvem Светопись (Kresba světlem) 22. října 1849. Do devadesátých let bylo studio společným podnikem otce a jeho syna Rafaila Levického. Fotografie z této doby mají na rubu rozlišovací text Levickij a syn (). Po smrti svého otce v roce 1898 pokračoval v rodinné tradici portrétního studia syn Rafail, pořídil slavné fotografie cara Mikuláše II a carevny Alexandry a jejich dětí Olgy, Tatiany, Marie a Anastasie a Alexeje Nikolajeviče. Fotografie Romanovců byly tak populární, že si vyžádaly zvláštní reprodukované vydání nakladatelství Bon Marché. Karl Bulla fotografoval život rodiny cara.

Karl Bergamasko (1830 — 1896, Petrohrad) byl známý ruský fotograf italského původu, který byl aktivní v 19. století.

Alfred Konstantinovič Feděckij vytvořil četné portréty významných ruských osobností jako byli například: Ivan Ajvazovskij, Petr Iljič Čajkovskij, Jan Kronštadtský a kromě toho portrétoval členy císařské rodiny Romanovců. Byl osobním fotografem vévodkyně Alexandry Petrovny Oldenburské.

Pavel Semjonovič Žukov (1870–1942) – ruský fotograf, který portrétoval V. I. Lenina.

Švédsko Titul Dvorní fotograf byl ve Švédsku poměrně častý kolem roku 1900. Od roku 1899 do roku 1911 bylo ve Švédsku okolo 65. aktivních profesionálních dvorních fotografů.

Prvním švédským dvorním fotografem byl Mathias Hansen (1823–1905). Kolem roku 1860 měl své studio ve Stockholmu, na Regeringsgatanu 28. Dalším průkopníkem fotografem panovníků na královském dvoře ve Stockholmu byl původem Němec Johannes Jaeger, který v období konce 19. století dokumentoval interiéry Stockholmského paláce.

Johannes Jaeger (1832–1908) byl německý fotograf, který měl v druhé polovině 19. století sídlo ve švédském Stockholmu. V roce 1858 založil a provozoval Atelier Jaeger, byl průkopníkem portrétní fotografie panovníků na královském dvoře ve Stockholmu, a také koncem 19. století dokumentoval interiéry Stockholmského paláce. V roce 1890 prodal Johannes Jaeger společnost za 60 000 korun svému zaměstnanci Valentinu Wolfensteinovi. Studio pak zaměstnávalo asi 30 lidí. Poté, co Wolfenstein opustil společnost v roce 1905, se majitelem stal Albin Roosval a zároveň jako hlavní fotograf začínal Herrman Sylwander. Ten převzal celý podnik v roce 1908 a provozoval jej až do své smrti v roce 1948. Právě pod Sylwanderem se studio zaměřilo na portrétní fotografii. Časem se z firmy stalo přední společenské studio ve Stockholmu.Rolf Söderberg (1983), s. 218 Jméno Jaeger si různí majitelé udržovali až do roku 1970, kdy odešel do důchodu dvorní fotograf Herman Bergne. Umělecké nakladatelství Axel Eliasson (Axel Eliassons Konstförlag) mělo práva na reprodukci fotografií ateliéru z královské rodiny a portrétů slavných osobností.

Aron Jonason fotografoval krále Oskara II., doprovázel jej na královské jachtě HMS Drott. Lennart Nilsson portrétoval švédskou královskou rodinu od roku 1940.Lennart Nilsson, hans livs bilder, sida 162

Lina Jonn (1861–1896) byla švédská průkopnice v oblasti fotografického průmyslu.

Erik Liljeroth (1920–2009) byl osobním fotografem krále Gustava VI. Adolfa.

Výběr v abecedním pořadí:

Ernest Florman (1862–1952) Ferdinand Flodin (1863–1935) Curt Götlin (1900–1993) Oscar Halldin (1873–1948) Herman Hamnqvist (1865–1946) John Hertzberg (1871–1935) Selma Jacobsson (1841–1899) Aron Jonasson (1838–1914) Åke Lange (1909–1975) Peter P Lundh (1865–1943) Lennart Nilsson (1922–2017) David Sorbon (1884–1946) Gunnar Seijbold (1955–2020)

Dánsko odkaz=//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d1/Princess_Marie_of_Orl%C3%A9ans.jpg/220px-Princess_Marie_of_Orl%C3%A9ans.jpg|náhled|Carl Sonne: fotografie princezny Marie Orleánské

Georg Emil Hansen (1833–1891) se stal dvorním fotografem asi v padesátých letech 19. století, fotografoval královské rodiny v Dánsku, Anglii, Rusku a Řecku. Byl zvláště úspěšný v prodeji dánské královské rodiny na carte de visite. Odhaduje se, že prodal až 37 000 výtisků mladé Princezny Alexandry, když se provdala za korunního prince Edwarda VII. v roce 1863.Dansk Fotografihistorie, str. 50 Budtz Müller (1837–1884), průkopnický dánský fotograf se studiem Budtz Müller & Co. v Kodani, dvorní fotograf v Dánsku, Norsku a Švédsku Hansen, Schou & Weller ateliér Jens Petersen (1829–1905) byl jmenován dánským královským dvorním fotografem v dubnu 1864 Frederikke Jakobine Federspiel (1839–1913) byla první profesionální fotografkou v Dánsku. Po mnoho let provozovala vlastní fotografický ateliér v Aalborgu a vždy držely krok s nejnovějším vývojem. Mezi její klienty patřily dánské princezny Marie Sofie Dánská a Alexandra, které zaujaly její smaltované fotografické šperky. Ty začala vyrábět v roce 1899, vkládala do nich fotografie pomocí přímého pozitivu vyrobeným fotoaparátem se čtyřmi objektivy. Upravila si zařízení, které dovezla ze Spojených států, aby si usnadnila práci. Šperky předvedla na Vánoční výstavě Kodaňské průmyslové asociace, kde přitáhly pozornost královské rodiny. Mary Steen (1856–1939) fotografovala královskou rodinu v Dánsku, ale také strávila nějaký čas v Londýně, kde fotografovala Královnu Viktorii.Tove Thage, "Mary Steen (1856–1939): Steen, Mary Dorthea Frederikke", Dansk Kvindebiografisk Leksikon. Datum přístupu: 14. února 2010. Rigmor Mydtskovová (1925–2010) Fotograf for Hendes Majestæt Dronningen, známá především mnoha portréty královny Markéty a dalších členů dánské královské rodiny Rudolph Striegler (1816–1876) v roce 1861 jako dvorní fotograf získal medaili Ingenio et Arti. Christian Hedemann (1852–1932) se řadí mezi nejstarších dánské umělce, kteří emigrovali do největší vzdálenosti od domova. Ačkoli absolvoval vzdělání v Dánsku, Kodaň opustil v roce 1878 a usadil se na Havaji. Jeho pozoruhodné fotografie havajské královské rodiny a společenských elit zůstávají v archivu jako jedny z prvních obrazových dokumentů před připojením Havaje k USA.Lynn Ann Davis, "From the King's Peaceful Copenhagen The Work of Danish Amateur Photographer Christian Hedemann in the Hawaiian Islands" , Fund og Forskning, (1981–1990), Bind 29. Retrieved 6 October 2010. Niels Edvard Sinding Harald Paetz (1837–1895) zastával funkci dvorního fotografa po roce 1865 až do své smrti v roce 1895. Carl Sonne (1845–1919) byl královským dvorním fotografem pro dánský, švédský a norský dvůr. Emil Hohlenberg Peter Elfelt (1866–1931) byl dvorním fotografem jmenován v roce 1901. Jeho žákem a následníkem se ve 20. letech 20., století stal Poul Johansen. Bodil Hauschildtová (1861–1951), jedna z prvních profesionálních fotografek, provozovala studio v Ribe Ólafur Magnússon (1889–1954), král Kristián X. navštívil Island v roce 1921 a při této příležitosti byl Ólufur Magnússon jmenován královským dvorním fotografem. Leopold Albert Poul Johansen Klaus Møller (1993) Steen Brogaard (* 1961), pro dvůr pracoval asi od roku 1999. Steen Evald

Německo náhled|Zadní strana fotografie Alberta Meyera ozdobená tituly, 1896

Emilie Bieber (1810–1884) byla průkopnická německá fotografka, která v Hamburku otevřela vlastní studio již v roce 1852. Joseph Albert (1825–1886) byl dvorním fotografem bavorského královského domu. Byl v roce 1857 jmenován dvorním fotografem bavorské královské rodiny a vrátil se do Mnichova. Portrétoval členy královské rodiny, zvláště krále Ludvíka II. Bavorského a dokumentoval řadu jejich stavebních projektů.Castellanos, P. (1999). Diccionario histórico de la fotografía. Madrid: Ediciones Itsmo. pp. 16. .Gernsheim, H.; Gernsheim, A. (1965) (en inglés). A concise history of photography. Londres: Thames and Hudson. pp. 133. OCLC 425560.