Horochiv (, , , ), je město v Luckém rajónu v jižní části Volyňské oblasti na Ukrajině, asi 100 km severovýchodně od Lvova. Město je jedním z nejstarších historicky doložených sídel Volyně.
Žije zde obyvatel.
Horochivská městská územní hromada () je územní hromada s administrativním centrem v Horochivu. Má rozlohu 498,1 km² a v roce 2020 v ní žilo 24 709 obyvatel. V této hromadě je město Horochiv a tato sídla: Bystrovycja (Бистровиця) Desjatyna (Десятина) Dibrova (Діброва) Choloniv (Холонів) Jarivka (Ярівка) Kovbaň (Ковбань) Kozjatyn (Козятин) Krasiv (Красів) Kryžova (Крижова) Kumovišče (Кумовище) Kvasiv (Квасів) Lemešiv (Лемешів) Markovyči (Марковичі) Myrkiv (Мирків) Myrne (Мирне) Myslyni (Мислині) Novosilky (Новосілки) Ochlopiv (Охлопів) Oščiv (Ощів) Ozerci (Озерці) Pečichvosty (Печихвости) Pidberezzja (Підбереззя) Pirvanče (Пірванче) Poljuchne (Полюхне) Pustomyty (Пустомити) Račin (Рачин) Silce (Сільце) Skabarivščyna (Скабарівщина) Skobelka (Скобелка) Sofijivka (Софіївка) Starostav (Старостав) Strilče (Стрільче) Tereškivci (Терешківці) Umanci (Уманці) Vatyn (Ватин) Vatynec (Ватинець) Vilchivka (Вільхівка) Volycja-Družkolipska (Волиця-Дружкопільська) Zelenolužne (Зеленолужне) Zvyňače (Звиняче) Žuravnyky (Журавники)
Historie Město bylo založeno v roce 1240. První písemná zmínka o tomto sídle je v Ipaťjevském letopise. Magdeburské právo bylo Horochivu uděleno v roce 1600.
Během první světové války v letech 1916–1917 Horochivem procházela fronta mezi rakousko-uherskou a ruskou armádou.
V období druhé polské republiky mezi roky 1918–1939 byl Horochiv okresním městem. V roce 1937 zde žilo 7 800 obyvatel, z nichž 40 % tvořili Židé.
24. června 1941 město dobyla nacistická armáda. Ještě v tomto roce zde došlo k násilí na židovském obyvatelstvu. V srpnu 1941 donutilo gestapo a místní policie 300 Židů vykopat si vlastní hromadný hrob, než byli všichni zastřeleni a pohřbeni.
Nacisté v městě vytvořili židovské ghetto, které existovalo do 8. září 1942. Ten den bylo ghetto zlikvidováno a zastřeleno bylo okolo 3 000 obyvatel města.
Během volyňského masakru v letech 1943–1944 se Horochiv stal útočištěm pro zhruba 1200 utečenců z okolních obcí. Nacisté z těchto lidí – převážně Poláků – vytvořili 150členný Schutzmannschaft, který spolupracoval s Banderovou Ukrajinskou povstaleckou armádou.
Doprava, geografie V městě je významná železniční stanice trati Lvov–Luck a zastavují tu autobusy na téže trase.
Horochivem protéká řeka Styr. Ve městě se nachází 200 let starý park s rozlohou 7 hektarů.
Významní rodáci
Jan Bogdan Tarnowski (1805–1850), rakouský politik polské národnosti, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu Jan Dzierżysław Tarnowski (1835–1894), rakousko-uherský politik polské národnosti
Reference
Externí odkazy
Statistické údaje Horochivu Česky psaný web se zmínkou o Horochivu
Kategorie:Města ve Volyňské oblasti Kategorie:Lucký rajón Kategorie:Hromady ve Volyňské oblasti