Valais () či Wallis () je kanton na jihu Švýcarska. Na jihu hraničí s Itálií, na jihozápadě pak s Francií. Vedle převažující francouzštiny je zde úředním jazykem také němčina. V západní části kantonu žije francouzsky mluvící, ve východní části převážně německy mluvící obyvatelstvo. Valais tedy patří jak k francouzsky mluvícímu Švýcarsku (Romandii), tak také k německy mluvícímu Švýcarsku. Hlavním městem je Sion. Rozlohou je Valais třetím největším švýcarským kantonem (po Graubündenu a Bernu) a leží celý v Alpách.
Historie Po roce 57 př. n. l. byla oblast dnešního Valais, kterou Římané nazývali , dobyta a stala se římskou provincií . Kolem roku 888 se Valais stalo součástí Burgundského království. V roce 999 daroval burgundský král Rudolf III. hrabství Valais se všemi jeho právy a výsadami sionskému biskupovi. Od druhé poloviny 15. století až do roku 1798 bylo Valais, zahrnující z počátku jen asi tři pětiny území dnešního kantonu, rozděleno na sedm autonomních desátků, a proto se mu také říkalo Republika sedmi desátků. Zbytek kantonu, tvořený Dolním Valais, byl podřízen této republice od roku 1475 a žádnou autonomii v jejím rámci neměl. Tato republika si v 16. století vymohla nezávislost na sionské diecézi. V roce 1802 Napoleon Bonaparte vyhlásil oblast nezávislou republikou Valais a v roce 1810 francouzským departementem Simplon. V roce 1815 se Valais stalo 22. kantonem, který se připojil ke Švýcarské konfederaci.
Volební právo žen bylo v kantonu Valais zavedeno roku 1970. V roce 2000 došlo k velkým záplavám na řece Rhôně.
Symboly kantonu Vlajka a znak, tehdy ještě bez hvězd, existují pravděpodobně od roku 999, kdy Rudolf III. Burgundský daroval Valais sionské diecézi. Vlajka je písemně doložena od roku 1220 a prameny z konce 15. století uvádějí znaky se 6, 7, 9, 11 a 16 hvězdami. Od roku 1802 bylo hvězd dvanáct, s novým okresem Conthey přibyla 12. května 1815 třináctá, zatím poslední hvězda.
Vlajka Vlajka kantonu je heraldická, tedy tvořená prostým přepisem znaku kantonu na vlajkový list o poměru stran 1:1 (stejně jako u všech ostatních švýcarských kantonů). Vlajka kantonu je tedy tvořena listem se dvěma svislými pruhy, bílým a červeným. Uprostřed bílého pruhu jsou pod sebou 4 červené, pěticípé hvězdy, uprostřed červeného 4 bílé. Na pomezí pruhů je 5 červeno-bílých (svisle rozdělených), pěticípých hvězd s obrácenými barvami pole.
Červená a bílá jsou barvy sionského biskupa. Třináct hvězd (4,5,4) představuje desátky (), což je označení někdejších autonomních částí moderního kantonu, z nichž se později staly okresy kantonu Valais.
Znak Znak kantonu je bílo-červeně polcený štít se čtyřmi červenými, pod sebou umístěnými, pětihrotými hvězdami v heraldicky pravém, bílém poli, a čtyřmi bílými v červeném poli. Na pomezí polcení je 5 červeno-bílých (svisle rozdělených), pětihrotých hvězd s obrácenými barvami pole.
Geografie náhled|vlevo|Dufourspitze, nejvyšší hora Švýcarska Valais (s výjimkou menších oblastí za průsmyky Simplon a Gemmi) tvoří zejména údolí Rhôny (německy ) od Rhônského ledovce (Rhonegletscher) po Ženevské jezero a boční údolí Rhôny. Na severu se rozkládají Bernské a Vaudské Alpy, na jihu Walliské Alpy s nejmohutnějšími a nejvyššími horskými masivy Alp (Monte Rosa, Mischabel a Weisshorn). Padesát zdejších vrcholů převyšuje 4 000 metrů. Nejvyšší hory ve Walliských Alpách a zároveň i ve Švýcarsku jsou Dufourspitze 4634 m n. m. (nejvyšší hora Švýcarska, a tedy i kantonu), Nordend 4609 m n. m., Zumsteinspitze 4563 m n. m., Signalkuppe 4554 m n. m., Dom 4545 m n. m. (nejvyšší hora ležící celá na švýcarském území), Lyskamm 4527 m n. m., Weisshorn 4505 m n. m., Täschhorn 4490 m n. m., Matterhorn 4478 m n. m., Parrotspitze 4432 m n. m., Dent Blanche 4357 m n. m., Ludwigshöhe 4341 m n. m., Nadelhorn 4327 m n. m., Grand Combin 4314 m n. m. a Lenzspitze 4294 m n. m. Ve Valais se nacházejí tři největší ledovce v Alpách: Aletschský ledovec, Gornerský ledovec a Fiescherský ledovec.
Hlavní údolí horního Valais, stejně jako údolí Vispertal, je díky ochraně okolních hor výrazně suché a teplé, se stepním klimatem. Zásobování vodou je na mnoha místech zajištěno vodovody, tzv. (německy) nebo (francouzsky), které v oblastech s nízkými srážkami ve Valais pocházejí přinejmenším z římských dob.
Nejnižší bod ve výšce 372 m n. m. se nachází na břehu Ženevského jezera.
Valais sousedí na západě s Francií, na severozápadě s kantonem Vaud, na severu s kantonem Bern, na východě s kantony Uri a Ticino a jižní hranici sdílí s Itálií.
Obyvatelstvo náhled|vpravo|Katedrála v Sionu K 31. prosinci 2023 žilo v kantonu Valais 365 844 obyvatel. Hustota zalidnění 70 obyvatel na km² je výrazně pod švýcarským průměrem (212 obyvatel na km²). Podíl cizinců (obyvatel přihlášených k trvalému pobytu, avšak bez švýcarského občanství) činil k 31. prosinci 2021 23,2 %, zatímco v celé zemi bylo registrováno 25,7 % cizinců. Ke konci roku 2021 činila míra nezaměstnanosti 2,9 %, na spolkové úrovni pak 2,1 %.
Jazyky Východně od města Sierre, v horním Valais, se mluví německy nebo walliským dialektem (tzv. ). Ve středním Valais, západně od Sierre a v dolním Valais se mluví francouzským nebo částečně franko-provensálským dialektem. Jazykovou hranici severně od Rhôny tvoří malý potok Raspille mezi Sierre a obcí Salgesch. Jižně od řeky Rhôny se jazyková hranice táhne lesem Pfynwald. Úředními jazyky kantonu jsou francouzština i němčina, úředními jazyky jednotlivých obcí jsou francouzština nebo němčina. V roce 2019 hovořilo 67,8 % obyvatel francouzsky a 24,6 % německy. Italštinu uvedlo jako svůj primární jazyk 4,6 procenta obyvatel.
Náboženství Římskokatolická církev (diecéze Sion) a evangelická reformovaná církev ve Valais jsou veřejnoprávně uznány; kromě toho mohou být uznány i jiné denominace.
V roce 2017 se 77,2 % (263 484 osob) z celkového počtu obyvatel kantonu Valais hlásilo k římskokatolické církvi a 5,9 % (20 071 osob) k evangelické reformované církvi (100 %: 341 463 osob). V roce 2019 se 68,9 % z celkového počtu obyvatel kantonu Valais hlásilo ke katolickému vyznání, zatímco 5,6 % k protestantskému.
Kromě římskokatolické a reformované církve nejsou od sčítání lidu v roce 2000 k dispozici žádné údaje o náboženské příslušnosti všech obyvatel kantonu Valais. Spolkový statistický úřad BFS však provádí výběrová šetření, v nichž jsou zaznamenána i další náboženská společenství v kantonu Valais. Ve výběrovém šetření z roku 2017 se 3,3 % respondentů starších 15 let v kantonu Valais hlásilo k jinému křesťanskému vyznání (ani k římskokatolickému, ani k evangelicko-reformovanému), 3,4 % k muslimskému vyznání, 0,7 % uvedlo, že jsou členy jiného náboženského společenství, a 15,3 % bylo bez vyznání.
Emigrace Mnoho lidí z alpských kantonů se alespoň dočasně stěhuje do městských center ve středním Švýcarsku. Tento migrační pohyb se týká i Valais. Každoročně opouští údolí řada převážně mladých lidí, kteří odcházejí za prací jinam nebo absolvují učňovské obory na vysokých školách (univerzity apod.), odborných školách (učiliště apod.) nebo v podnicích. Většina z nich to dělá proto, že možnosti ve Valais jsou omezené. Někteří obyvatelé, žijící mimo kanton, mají vlastní rekreační domy, které využívají k turistice nebo lyžování. Někteří z emigrantů se po několika letech nebo po vyučení vracejí do Valais. Zejména pro absolventy vysokých škol je často obtížné najít ve Valais práci, která by odpovídala jejich vzdělání. Podle statistických průzkumů z roku 2004 přibližně dva ze tří obyvatel Valais s vysokoškolským vzděláním po ukončení studia ve svém domovském kantonu nepracovali. Valais tak každoročně přichází o velký počet vysoce kvalifikovaných pracovníků, a tím i o kapitál (odliv talentů). Kanton ročně investuje přibližně 50 milionů švýcarských franků do vysokoškolského vzdělávání lidí, kteří budou v budoucnu pracovat a žít mimo kanton.
Politika náhled|vpravo|Palais du Gouvernement v Sionu Kanton Valais je dle své ústavy republikou. Současná kantonální ústava pochází z 8. března 1907; od té doby prošla mnoha dílčími revizemi.
Legislativa náhled|vpravo|Logo kantonu Zákonodárným orgánem (parlamentem) je Velká rada (, ). Má 130 členů volených občany na základě poměrného zastoupení na čtyřleté funkční období. Současně s poslanci se volí 130 náhradníků.
O zákonech přijatých Velkou radou se hlasuje, pokud o to do 90 dnů od jejich zveřejnění požádá 3000 voličů (nepovinné referendum). Dílčí a částečné revize kantonální ústavy podléhají povinnému referendu. Lid má také právo požadovat vypracování, změnu nebo zrušení zákona nebo vypracování či změnu ústavy prostřednictvím lidové iniciativy. Pro zákonodárnou iniciativu je zapotřebí podpis 4000 voličů, pro ústavní iniciativu 6000 voličů.
Vláda Nejvyšším výkonným a správním orgánem je Státní rada (), která se skládá z pěti členů. Je volena přímo občany většinovým hlasováním na čtyřleté funkční období. Tři ústavní regiony (Horní, Střední a Dolní Valais) mají nárok na nejméně jedno křeslo ve Státní radě. Klauzule o okresech brání tomu, aby byl jeden okres zastoupen ve Státní radě dvakrát.
Předseda vlády (), jakož i jeho zástupci (zástupci vlády na okresní úrovni) jsou jmenováni Státní radou.
Vláda zasedá v budově v Sionu.
Soudnictví Nejvyšším kantonálním soudem je kantonální soud se sídlem v Sionu. Je odpovědný za občanskoprávní a trestní věci, jakož i za právo sociálního zabezpečení a správní právo. Pro občanskoprávní a trestní věci v prvním stupni existuje devět okresních soudů. Na komunální úrovni existuje komunální magistrát jako rozhodčí orgán a policejní soud.
Správní členění náhled|vpravo|Sion, hlavní město kantonu K 1. lednu 2021 tvořilo kanton Valais celkem 122 samostatných obcí, z čehož sedm obcí s více než 10 000 obyvateli, viz následující tabulka:
Obec Početobyvatel Sion (hlavní město) 34 978 Martigny 20 276 Monthey 17 820 Sierre 16 819 Brig-Glis 13 221 Naters 10 290 Crans-Montana 10 218 Okresy náhled|vpravo|350px|Mapa okresů kantonu Valais Valais má 13 okresů, které vznikly ze 13 menších správních celků. Na kantonálním znaku je znázorňuje 13 hvězd.
Dva „polookresy“ Westlich Raron a Östlich Raron tvořily dříve jeden správní celek a dnes nesou stejné číslo okresu přidělené Spolkovým statistickým úřadem (BFS). Region Okres Početobyvatel Hlavní město Oberwallis(Horní Valais) Goms 4377 Münster Östlich Raron 11 098 Mörel-Filet Westlich Raron Raron Brig 27 360 Brig-Glis Visp 28 547 Visp Leuk 12 434 Leuk Mittelwallis(Střední Valais) Sierre 49 427 Sierre Sion 48 447 Sion Conthey 29 424 Conthey Hérens 10 953 Vex Unterwallis(Dolní Valais) Entremont 15 519 Sembrancher Martigny 48 906 Martigny Saint-Maurice 14 102 Saint-Maurice Monthey 47 912 Monthey Celkem (13) 348 503
Hospodářství náhled|vpravo|Terasovité zemědělství v nížinatých oblastech Valais Nejdůležitějším hospodářským odvětvím ve Valais je cestovní ruch. Mezi hlavní turistické atrakce patří hora Matterhorn poblíž obce Zermatt, oblíbené jsou i další části zdejších hor, například údolí Val d’Anniviers. Vedle turistiky je stále důležité i zemědělství. Zejména vinařství, provozované v nížině Rhôny, má v rámci Švýcarska velký význam.
Zemědělství náhled|vpravo|Walliská černostrakatá koza Na jižních svazích údolí Rhôny se vinná réva pěstuje v Dolním Valais (v celém regionu) a ve Středním Valais (částečně) a na některých místech v bočních údolích až do Horního Valais. Valais je s více než 5236 hektary vinic největší vinařskou oblastí ve Švýcarsku. Bylo prokázáno, že v kantonu Valais se pěstovala vinná réva již v letech 800 až 600 př. n. l. Kromě hlavní odrůdy Fendant se v poslední době stále více používají staré, místně typické odrůdy, jako je Humagne (bílá a červená), Petite Arvine (aromatické bílé víno ze staré autochtonní odrůdy), Amigne, Resi nebo Malvoisie. Ve Visperterminen se nachází nejvýše položená vinice severně od hlavního alpského hřebene, v nadmořské výšce 650 až 1150 m. V údolí Val d’Anniviers se vyrábí ledové víno, a také různé typy oxidativních vín.