Liberecký kraj leží na samém severu Čech. Je tvořen čtyřmi okresy (okres Česká Lípa, okres Liberec, okres Jablonec nad Nisou a okres Semily). Po Praze je druhým územně nejmenším krajem Česka, jeho rozloha zabírá cca 4 % území České republiky. Žije zde obyvatel. Liberecký kraj jako vyšší územní samosprávný celek byl vytvořen v roce 2000. Sídlem a zároveň největším městem kraje je Liberec.
Kraj sousedí s Královéhradeckým krajem na východě, Středočeským krajem na jihu, Ústeckým krajem na západě, německou spolkovou zemí Sasko na severozápadě a Dolnoslezským vojvodstvím v Polsku na severovýchodě.
Historie Poprvé vznikl Liberecký kraj 24. prosince 1948 spolu s dalšími 19 nově vytvořenými kraji v Československu. Vznikly krajské národní výbory. Po 11 letech při další reformě státní správy byl v polovině roku 1960 zrušen, nahradily jej Východočeský a hlavně Severočeský kraj.
Administrativní členění a statistické údaje Liberecký kraj a další české kraje byly vytvořeny ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, a zákonem o krajích (č. 129/2000 Sb.). Administrativně se kraj dělí na čtyři okresy, 10 obvodů obcí s rozšířenou působností a 215 obcí (z toho 36 se statusem města).
OkresPočet obyvatel(1. 1. 2020)Rozloha(km²)Hust. zal.(obyv./km²)Počet obcíČeská Lípa (CL)103 3001 0739657Jablonec nad Nisou (JN)90 66743920635Liberec (LB)175 62698917859Semily (SM)74 09766210664
Území současného samosprávného Libereckého kraje se nachází na území bývalého Severočeského a Východočeského kraje.
Řízení kraje náhled|Budova Krajského úřadu Libereckého kraje
Zastupitelstvo kraje čítající 45 členů je voleným statutárním orgánem. Od vzniku kraje se konaly sedmery volby, v letech 2000, 2004, 2008, 2012, 2016, 2020 a 2024.
Kraj má zřízen svůj krajský úřad, v jehož čele je hejtmanem jmenovaný ředitel. Tento úředník (od roku 2010 René Havlík) plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele, tj. zvoleného zastupitelstva kraje a je nadřízeným všem zaměstnancům krajského úřadu. Nesmí být členem politických stran a hnutí.
Součástí krajského úřadu je 17 odborů. Sídlo krajského úřadu je v ulici U Jezu 642, Liberec 2.
Historie V prvních krajských volbách v roce 2000 zvítězila ODS (13 mandátů), v zastupitelstvu zasedli také zástupci KSČM (9 mandátů), Čtyřkoalice (8 mandátů), ČSSD (7 mandátů), SOS (5 mandátů) a Nezávislých (3 mandáty). Hejtmanem se stal Pavel Pavlík za ODS.
Ve volbách v roce 2004 obhájila své vítězství ODS (22 mandátů) před KSČM (10 mandátů), SOS (7 mandátů) a ČSSD (6 mandátů). Hejtmanem byl zvolen Petr Skokan za ODS.
V krajských volbách v roce 2008 získala stejně jako ve všech ostatních krajích nejvíc zastupitelů ČSSD (15 mandátů), za ní skončila ODS (12 mandátů), KSČM (8 mandátů), Starostové pro Liberecký kraj (7 mandátů) a SOS (3 mandáty).
Zvolené zastupitelstvo si na svém prvním zasedání ve 3. volebním období zvolilo 9 uvolněných členů rady a zřídilo 9 výborů. Hejtmanem kraje byl zvolen Stanislav Eichler za ČSSD. Rada kraje ustavila tři komise. náhled|260x260pixelů|Hejtman Martin Půta, 2016 Ve volbách roku 2012 nečekaně zvítězili Starostové pro Liberecký kraj (13 mandátů), druhá byla KSČM (10 mandátů), třetí politické hnutí Změna (10 mandátů), neúspěšně volby skončily pro čtvrtou ČSSD (7 mandátů) a pátou ODS (5 mandátů). Hejtmanem byl zvolen Martin Půta ze Starostů pro Liberecký kraj, který vytvořil koalici se Změnou. V roce 2015 se zastupitelé Změny rozdělili, jejich část přestala koalici podporovat a novým koaličním partnerem se stala ČSSD.
Volby v roce 2016 přinesly opětovné vítězství Starostů pro Liberecký kraj, kteří počet mandátů navýšili na 18, hnutí ANO 2011 obsadilo 9 mandátů, Změna pro Liberecký kraj, KSČM, ČSSD a ODS po 4 mandátu a koalice SPD a SPO 2 mandáty. Sestavena byla výrazně většinová koalice tvořená Starosty, ANO, ČSSD a ODS.
Hospodářství
Ekonomika Nezaměstnanost v Libereckém kraji se pohybuje kolem 3,1 %, nejnižší je na Jablonecku, Semilsku a ve městě Liberci, nejvyšší pak na Frýdlantsku a Českolipsku. Tradiční průmyslová odvětví jako je textilní (oděvní, vlnařský a pletárenský) průmysl či těžké strojírenství (nákladní automobily aj.) jsou na ústupu. Těžba uranové rudy v oblasti Stráže pod Ralskem je taktéž již minulostí.
Doprava Liberecký kraj jako jediný kraj v Česku nemá ani jednu železniční elektrifikovanou trať, trať na Prahu navíc nevyhovuje současným potřebám. Silniční doprava je zastoupena rychlostní komunikací I/35 Liberec – Turnov (– Hradec Králové – Olomouc); evropskou trasou E65 ve směru (Praha –) Turnov – Harrachov – Szczecin; dále silnicemi první třídy I/13 Frýdlant – Liberec – Děčín – Ústí nad Labem (– Most, Karlovy Vary); I/9 Česká Lípa – Mělník a I/14 Liberec – Vrchlabí – Trutnov. Města Liberec a Jablonec jsou propojena tramvajovou tratí. Na území kraje se nachází také několik menších letišť, z nichž nejvýznamnější jsou v Liberci, Hodkovicích nad Mohelkou a České Lípě. Zajímavostí je někdejší vojenské letiště v Hradčanech u Mimoně. Od roku 2009 je v kraji zaveden dopravní systém IDOL.
Zemědělství Podstatnou složkou rostlinného zemědělství v Libereckém kraji je pěstování obilnin (pšenice, ječmen), brambor, lnu a řepky olejné. V menší míře se zde též pěstuje kukuřice, řepa, ovoce a zelenina. Chován je zde především skot, prasata a drůbež. Známé jsou i drůbežárny v Brništi a Příšovicích.
Průmysl a těžby Stěžejními průmyslovými odvětvími jsou strojírenství, potravinářství a sklářství, díky němuž proslulo ve světě Novoborsko a Jablonecko. Gumárenský průmysl nalezneme v Hrádku nad Nisou, výrobou bižuterie a mincovnou je znám zase Jablonec, Jilemnice výrobou umělých střívek, v Lomnici nad Popelkou se vyrábí známé Lomnické suchary, v Semilech, Mimoni či Zákupech se prosadil dřevozpracující (a nábytkářský) průmysl. V Liberci je zastoupeno mnoho výrobních odvětví, například výroba automobilových komponentů, polygrafický průmysl, sklárna, několik velkých stavebních firem či pivovar. V České Lípě jsou železniční opravny a Turnov zase proslul svými broušenými drahokamy a optickými přístroji.
Na Frýdlantsku a Hrádecku se těží štěrkopísky a stavební písky, na Českolipsku a Novoborsku sklářské písky; stavební kámen je dobýván na Tachovském vrchu na Českolipsku, v Liberci–Ruprechticích, u Frýdštejna a v Košťálově.
Na vrchu Tlustec byla těžba štěrku (čediče) ukončena po aktivitě místních občanů cca v roce 2000. V současnosti (rok 2018) je již technologie dobývání a zpracování demontována a odvezena.
Fyzická geografie
Geomorfologie náhled|Kotel, nejvyšší hora Libereckého kraje Územně kraj náleží k České vysočině, který je jednou z nejstarších částí evropské pevniny. Krajinný reliéf je značně členitý, dominantní jsou zejména Lužické a Jizerské hory na severu a Krkonoše na severovýchodě, výrazné jsou též kužele Ralské pahorkatiny na jihozápadě, úhlopříčně je kraj proťat Ještědsko-kozákovským hřbetem, ve Frýdlantském výběžku se rozprostírá mírně zvlněná Frýdlantská pahorkatina, mírně zvlněný reliéf má též Žitavská pánev, jejíž součástí je i Liberecká kotlina; na jihovýchodě pak do kraje zasahuje severní část Jičínské pahorkatiny. Nejvyšším bodem území je hora Kotel – 1435 m – v Krkonoších, nejnižší bod se nachází na Liberecku a je jím hladina řeky Smědé, když na katastru obce Černousy opouští Českou republiku (208 m).
SystémProvincieSubprovincieOblastCelekNejvyšší bodHercynskýČeská vysočinaKrkonošsko-jesenickáKrkonošská oblastLužické horyLuž (793 m)Žitavská pánevProsečský hřeben (593 m)Ještědsko-kozákovský hřbetJeštěd (1012 m)Frýdlantská pahorkatinaAndělský vrch (572 m)Jizerské horySmrk (1124 m)KrkonošeKotel (1435 m)Krkonošské podhůříKrušnohorskáKrušnohorské podhůříČeské středohoříČeská tabuleSeveročeská tabuleRalská pahorkatinaRalsko (696 m)Jičínská pahorkatina
Vodstvo Oblastí kraje prochází hlavní evropské rozvodí mezi Baltským a Severním mořem.
Vodní toky, vodopády náhled|Jizera v Železném Brodě Z větších českých řek protéká Libereckým krajem pouze Jizera, která protéká např. Semily, Železným Brodem a Turnovem. Menšími řekami jsou Ploučnice, Oleška, Kamenice (přítok Labe) a Kamenice (přítok Jizery). Výčet doplňují říčky, resp. velké potoky, např. Mohelka, Svitavka či Panenský potok. Pramení zde též řeky Lužická Nisa a Smědá.
Na horních tocích potoků a řek je řada vodopádů, např. Jedlový důl, Mumlavský vodopád, Štolpichy či vodopád na Černém potoce.
V srpnu 2010 zasáhly Liberecký kraj bleskové povodně, které napáchaly velké škody včetně několika mrtvých.
Vodní nádrže – přehrady a rybníky náhled|Přehrada Fojtka Na území kraje je řada přehrad, některé s vodními elektrárnami, či sloužícími jako zásobárny pitné vody. Větší jsou vodní nádrž Bedřichov, vodní nádrž Fojtka, vodní nádrž Harcov, vodní nádrž Josefův Důl, vodní nádrž Mlýnice, vodní nádrž Mšeno a vodní nádrž Souš.
Rybníky jsou hlavně na území okresu Česká Lípa. Největším je rybník známý jako Máchovo jezero, nedaleká soustava 23 Holanských rybníků, rezervace Břehyně – Pecopala, velké jsou Hamerský rybník a Novozámecký rybník.
Pedologie Z půdních typů převažují podzoly (Ralsko, Jizerské hory či Krkonoše), zamokřené půdy (značná část Frýdlantska, Českolipska), hnědozemě (Turnovsko) a kambizemě. V okolí vodních toků jsou fluvizemě.
Biogeografická charakteristika
Liberecký kraj oplývá značným přírodním bohatstvím, neboť jeho značná část je pokryta lesy a jeho reliéf je velmi členitý. Do kraje zasahuje několik velkoplošných území, jednak Krkonošský národní park a také pět chráněných krajinných oblastí: CHKO Kokořínsko, CHKO Lužické hory, CHKO České středohoří, CHKO Jizerské hory a CHKO Český ráj. Na území kraje je 8 národních přírodních rezervací (NPR), 8 národních přírodních památek (NPP), 36 přírodních reservací (PR), 68 přírodních památek (PP), 3 chráněné přírodní parky. Do roku 2006 byla v kraji vybudováno 29 naučných stezek.
Města Liberec je krajským městem, dalšími bývalými okresními městy jsou Česká Lípa, Jablonec a Semily.
Seznam měst podle počtu obyvatel V Libereckém kraji se nachází 39 měst. PořadíMěstaPočet obyvatel(1. 1. 2025)Okres1.Liberec 108 090Liberec2.Jablonec nad Nisou 46 209Jablonec nad Nisou3.Česká Lípa 36 815Česká Lípa4.Turnov 14 577Semily5.Nový Bor 11 318Česká Lípa6.Semily 8 022Semily7.Hrádek nad Nisou 8 001Liberec8.Frýdlant 7 379Liberec9.Mimoň 6 387Česká Lípa10.Chrastava 6 315Liberec11.Železný Brod 6 043Jablonec nad Nisou12.Tanvald 5 970Jablonec nad Nisou13.Lomnice nad Popelkou 5 626Semily14.Jilemnice 5 377Semily15.Doksy 5 115Česká Lípa16.Cvikov 4 534Česká Lípa17.Smržovka 3 915Jablonec nad Nisou18.Stráž pod Ralskem 3 839Česká Lípa19.Kamenický Šenov 3 811Česká Lípa20.Nové Město pod Smrkem 3 725Liberec21.Jablonné v Podještědí 3 704Liberec22.Desná 2 999Jablonec nad Nisou23.Hodkovice nad Mohelkou 2 994Liberec24.Zákupy 2 954Česká Lípa25.Český Dub 2 882Liberec26.Rychnov u Jablonce nad Nisou 2 717Jablonec nad Nisou27.Raspenava 2 833Liberec28.Hejnice 2 751Liberec29.Velké Hamry 2 717Náchod30.Rokytnice nad Jizerou 2 478Semily31.Ralsko 2 220Česká Lípa32.Lučany nad Nisou 1 941Jablonec nad Nisou33.Žandov 1 922Česká Lípa34.Dubá 1 672Česká Lípa35.Jablonec nad Jizerou 1 609Semily36.Harrachov 1 388Jablonec nad Nisou37.Rovensko pod Troskami 1 371Semily38.Vysoké nad Jizerou 1 278Semily39.Osečná 1 184Liberec
Městské památkové zóny byly vyhlášeny v 15 městech kraje: Okres Liberec: Liberec, Frýdlant, Hrádek nad Nisou, Český Dub, Hodkovice nad Mohelkou, Jablonné v Podještědí Okres Česká Lípa: Česká Lípa, Nový Bor, Dubá, Kamenický Šenov a Zákupy Okres Jablonec nad Nisou: Jablonec nad Nisou Okres Semily: Turnov, Lomnice nad Popelkou a Jilemnice
Turistické cíle Národní kulturní památky náhled|Zámek Zákupy náhled|Bazilika svatého Vavřince a svaté Zdislavy v Jablonném v Podještědí.