Pecka () je městys v členité krajině Podkrkonoší v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji. V obci žije obyvatel.

Název Název městyse je odvozen od kopce, který svým tvarem připomíná pecku. V minulosti však městečko se nazývalo „městečko pod Peckou“, kdežto hrad nesl jméno „na Pecce“.

Historie náhled|vlevo|Hrad a městečko Pecka, kresba Johanna Venuta z roku 1820

První písemná zmínka o osadě pochází z roku 1322 a již o šedesát let později (roku 1382) byla osada Pecka povýšena na městečko. Městečku bylo uděleno právo na pořádání tří výročních trhů. Roku 1633 pak Ferdinand II. na přímluvu převora kartouzského kláštera Filipa Buschka povýšil městečko na město a přidělil mu znak.

Za třicetileté války však byla obec vydrancována císařským vojskem a vzápětí vypálena Švédy. Další pohroma jej stihla roku 1830, kdy vyhořel i hrad, který již nebyl obnoven v původním rozsahu a následně zpustl. Teprve roku 1940 byly započaty práce, které částečně hrad zachránily.

Roku 1890 bylo město začleněno do jičínského hejtmanství, okres Nová Paka. Měl 197 domů, 1322 českých obyvatel. Ve městě byla radnice, pětitřídka, četnická stanice, poštovní úřad, občanská záložna, mechanická pila, mlýn, výrobna člunků a výrobna rukodílného bavlněného zboží. Svěřený statek s pivovarem a myslivnou měl v držení kníže Karel Trauttmansdorff.

Opodál města stály klimatické lázně „V lázních“, které se zde v současné době již nenachází. Ještě dnes je ale v městečku dochováno několik původních roubených stavení a přímo v centru se nachází barokní kostel svatého Bartoloměje, který byl původně dřevěný, a který byl roku 1603 byl nahrazen kamenným. Jeho dnešní podoba pochází z let 1748 až 1758, kdy byl přestavěn.

Roku 1960 byly k obci připojeny osady Lhota u Pecky a Staňkov. Zbývající místní části pak byly připojeny v polovině sedmdesátých let 20. století. Od 22. června 2007 byl obci vrácen status městyse.Rozhodnutí č. 21 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 22. června 2007

Obyvatelstvo

Správa městyse Místní části Pecka (k. ú. Pecka a Lhota u Pecky) Arnoštov (k. ú. Bukovina u Pecky) – osada poprvé zmiňována roku 1765. Jsou zde zachovalé roubené chalupy typické pro kraj Podkrkonošský. V současné době je osada využívána spíše pro chalupářské účely. Bělá u Pecky (k. ú. Bělá u Pecky) – leží na soutoku tří potoků: Javorka, Zlatnice a Štikovský potok. První zmínka o vsi je z roku 1533. Bukovina u Pecky (k. ú. Bukovina u Pecky) – první zmínka je z roku 1412. Na návsi je roubený rodný domek spisovatele K. V. Raise a socha svatého Jana Nepomuckého. Horní Javoří (k. ú. Horní Javoří) – první zmínka je z roku 1532. Kal (k. ú. Kal) – první zmínka je z roku 1497. Je zde zachována panská kovárna z poloviny 18. století, roubený mlýn a na strmém ostrohu hradiště Valy. Staňkov (k. ú. Staňkov u Pecky) – osada zmiňovaná již v 14. století. Vidonice (k. ú. Vidonice) – první zmínka je z 15. století, je zde farní kostel svatého Jana Křtitele.

Symboly městyse Znak městyse je historický, vlajka byla městysi udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 19. listopadu 2009.

Pamětihodnosti

Hrad Pecka kostel svatého Bartoloměje – barokně přestavěný v letech 1748–1758. Nástropní malby Václava Kramolína, reliéfy křížové cesty od J. Lederera morový sloup z roku 1720 od F. Petrše raně barokní kašna expozice městečka Pecka expozice útrpného práva pohádkové informační centrum Harantovské slavnosti historického zpěvu – od roku 1991 je pravidelně pořádán festival ve dvouletém cyklu vždy v červnu pomník první světové války pomník Kryštofa Haranta Radnice čp. 2 Dům čp. 42

Osobnosti Narození Jan Bohdanecký (1756–1828), katolický kněz, náboženský spisovatel a potomek šlechtické rodiny Bohdanečtí z Hodkova Josef František Kocián-Peckovský (1792–1837), český učitel a prozaik Antonín Linek (1792–1881), učitel Karla Havlíčka Borovského a Václava Zeleného Markus Österreicher (1814–1897), pardubický podnikatel, zakladatel a prvním starostou Židovské náboženské obce v Pardubicích František Rumler (1824–1909), právník, soudce a šlechtic Josef Bonaventura Černý (1838–1889), kněz, provinciál řádu františkánů Ignác Theodor Petera (1840–1904), podnikatel Jan Kuhn (1842–1927), český katolický kněz, publicista v oboru zdravotnictví a v oboru daní Vendelín Kopecký (1844–1899), český skladatel a vojenský kapelník Antonín Krecar (1851–1914), středoškolský učitel, historik, překladatel a politik Jan Štěpán (1858–1914), filolog, lexikograf a středoškolský profesor Josef Postl (1861–1935), ředitel muzea v Chrudimi, odborný publicista František Pover (1862–1943), český středoškolský profesor, autor učebnic a překladů František Koudelka (1863–1939), učitel a spolkový pracovník Jan Vítězslav Krecar (1866–1933), středoškolský profesor, spisovatel, genealog, autor literárních monografií, historických publikací a průvodců Karel Khun (1866–1921), spisovatel a katolický kněz Jindřich Štemberka (1867–1926), advokát a politik Josef Štemberka (1869–1942), lidický farář umučený nacisty Albertina Bendová (1869–1952), varhanice, fotografka, malířka, pocházela z rodu Bendových Jindřich Langner (1870–1956), český katolický vlastenecký kněz, čestný kanovník litoměřické kapituly František Khun (1874–1948), římskokatolický kněz, básník a spisovatel, bratr Karla Khuna Alois Kudrnovský (1875–1956), český kněz, profesor fundamentální teologie, autor teologických publikací Božena Erbrtová (1892–1981), Středoškolská profesorka Jan Vokatý (1892–1943), živnostník a odbojář popravený na Pankráci Jan Raimund (1896–1975), krajinář a malíř historických výjevů Karel Reimont (1901–1982), malíř, bratr Jana Raimunda František Bekr (1913–2000), pilot RAF Zdeněk Roubal (1927–1992), chemik Jaroslav Havelka (1931–2007), český profesor ložiskové geologie Vysoké školy báňské, redaktor časopisu Geologický průzkum Natálie Sekotová (* 2013), mistryně Evropy v enduru juniorů

Úmrtí Barbora Miřkovská ze Stropčic (1607), šlechtična, dědic peckovského panství a manželka Kryštofa Haranta Jan Kryštof Steinberger z Altensteinu (po roce 1634), protestantský a katolický kněz, údajně vysvěcen pražským arcibiskupem Zdeňkem Berkou z Dubé a Lipé Jan Jiří Bořek Dohalský z Dohalic a Pan na Podhorním Újezdě (1663), šlechtic, člen rodu Dohalský z Dohalic Helena Johanna ze Smuczka a z Podhorního Újezda (1663), šlechtična Vendelín Dušek (1849), prozaik, autor zábavných a výchovných povídek, drobných časopiseckých próz, povídek pro mládež a statí vychovatelských Rafael Engelman (1924), učitel a spisovatel

Ostatní Jarek II. ze Železnice (1399–1434), český katolický šlechtic a rytíř z rodu pánů ze Železnice Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564–1621), český šlechtic z rodu Harantů z Polžic a Bezdružic, spisovatel, válečník, diplomat, cestovatel a hudebník Karel Václav Rais (1859–1926), domek prarodičů spisovatele Jaroslav Koch (1910–1979), psycholog

Majitelé peckovského panství

Galerie

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Městyse v Čechách Kategorie:Městyse v okrese Jičín Kategorie:Obce v okrese Jičín Kategorie:Sídla v Krkonošském podhůří Kategorie:Městské památkové zóny v Česku Kategorie:Lázeňský mikroregion Kategorie:Podzvičinsko