Memmingen je bavorské město, které se nachází ve vládním obvodu Švábsko. Území města Území města sousedí na západě s Illerem, hraniční řekou Bádensko-Württemberska a na severu, jihu a východě s zemským okresem Unterallgäu. Město leží 50 km jižně od Ulmu a 100 km západně od Mnichova. Pro svou blízkost k Allgäu bývá město označováno jako „Brána do Allgäu.“ Jeho počátky spadají do římských dob.
Historie
Nejstarší souvislé osídlení je doloženo z období Říše římské na návrší kolem kostela sv. Martina, kde Římané ve 2. století n. l. při silnici založili osadu Cassiliacum a strážní hrad s hranolovou věží (tzv.burgus), jehož zdivo archeologové zdokumentovali roku 1912.
Pravděpodobně kolem roku 800 byl postaven karolínský chrám. První písemná zmínka o obci je z roku 1128. Vysazení tržní a řemeslnické osady na solné stezce je spojeno s antonity, příslušníky řádu augustiniánů kanovníků, jimž císař Fridrich II. udělil patronátní právo, které trvalo až do roku 1562. Již roku 1158 byla obec povýšena na město, a roku 1286 je císař Rudolf I. prohlásil svobodným říšským městem. Kolem roku 1400 město patřilo mezi nejvýznamnější ve Švábsku.
V roce 1445 byl dokončen pás městských hradeb s Ulmskou bránou a čtyřmi věžemi. V roce 1478 Peter Fort při řece Iller postavil papírnu. V roce 1480 založil Albrecht Kunne z Duderstadtu tiskárnu, která do roku 1520 vydala kolem 200 tisků, v jednom z nich byl již v roce 1519 termín Amerika použit jako název nového kontinentu.
Císař Maxmilián I. rád navštěvoval město jako svou celu spánku a odpočinku a zdejšího malíře Bernharda Strigela jmenoval svým dvorním portrétistou. Tehdy byl postaven chór kostela sv. Martina se síťovými klenbami, jedna z nejvýznamnějších architektonických památek té doby.
Lidové hnutí náboženské reformace z let 1513-1525 vyústilo do německé selské války. Roku 1525 zde bylo sepsáno Dvanáct článků „stížností, reforem a politických manifestů za lidská práva“, na svou dobu velmi progresivní. Kostnický církevní reformátor Ambrosius Blarer vytvořil z Memmingenu náboženské centrum Švábska a Allgäu. V roce 1579 podepsal starosta Melchior Stebenhaber Lutherovu reformu. Za třicetileté války v roce 1630 do města vstoupilo vojsko Albrechta z Valdštejna a na několik týdnů uklidnilo vřavu. V roce 1647 bylo podepsáno příměří v Ulmu a v listopadu švédská posádka kapitulovala. V roce 1702 město dobyli Bavoři, v roce 1803 připadlo bavorskému kurfiřtství.
V 19. století nastal hospodářský úpadek, až v roce 1862 jej zastavila výstavba železniční trati Neu-Ulm-Kempten. V letech 1927–1929 byl v Memmingenu postaven kostel sv. Josefa, největší církevní stavba meziválečného Německa. Likvidaci synagogy a židovských obyvatel za vlády nacistů připomíná jen pamětní kámen na místě synagogy. Letecká základna Luftwaffe Memmingerberg byla cílem spojeneckých náletů.
Současnost Memmingen je prosperujícím městem. V roce 2000 se zde konaly Valdštejnské slavnosti. Nové nádraží bylo otevřeno v roce 2001. V roce 2007 bylo otevřeno letiště Memmingen, které se nachází v obcích Memmingerberg, Benningen a Hawangen. 11. dubna 2009 byla na Theaterplatz představena městská hymna Memmingen Blooms.
Politika Starostové
Památky
Marktplatz (Tržní náměstí) je centrem starého města, kolem něj jsou soustředěny hlavní historické stavby. Kostel sv. Martina luteránské církve, na základech z 9. století stojí trojlodní bazilika s pětibokým závěrem, z let 1325-1500, významná gotická architektura z konce 14. století, se síťovými klenbami; chórové gotické lavice vznikly kolem roku 1500, bývalý klášter křižovníků Frauenkirche – původem gotický Kostel Panny Marie Bettelturm – (Žebrácká věž), součást městské hradby z roku 1471 Radnice – renesanční stavba s barokními úpravami fasády a interiérů Steuerhaus – renesanční budova bývalého daňového úřadu s podloubími; malby na fasádě z konce 19. století Zunfthaus – barokní cechovní dům kramářů Siebendächerhaus (Sedmistřechový dům) – měšťanský dům s hrázděnou konstrukcí Hermansbau – městský palác rodiny Hermanů z roku 1766, nyní Městské muzeum
Slavní rodáci Bernhard Strigel (1461–1528), renesanční malíř – portrétista Johann Heiss (1640–1704), barokní malíř Amalie von Peter (1805–1853), malířka Holger Badstuber (* 1989), fotbalistar
Partnerská města
Galerie
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Města v Bavorsku Kategorie:Svobodná říšská města