náhled|busta Jaroslava Horejce na domě v Trojické ulici v Praze, autor busty: Zdeněk J. Preclík, 1983 Jaroslav Horejc (15. června 1886, PrahaMatrika narozených, P. Marie Sněžná, 1884–1896, snímek 77 – 3. ledna 1983, Praha) byl český sochař, návrhář uměleckořemeslných předmětů, šperkař a medailér, přední představitel dekorativismu art deca, a výtvarný pedagog.
Život Narodil se v Praze na Novém Městě v Jungmannově ulici čp. 739/IIPobytová přihláška pražského magistrátu; rodina se několikrát stěhovala jako druhé ze tří dětí hodinářského obchodníka Aloise Horejce (1853–1927) a jeho ženy Františky, rozené Suché (*1859). Mladší sestra Marie zemřela ve 12 letech, starší bratr Jan v 36 letech.Policejní přihláška rodiny Aloise Horejce,*1853 Ve čtrnácti letech ho rodiče přivedli do litografické dílny, odkud po několika týdnech odešel do učení na gravírníka (rytce kovů) a cizeléra na Odborné škole pro klenotníky, zlatníky, stříbrníky, ryjce kovu a pasíře v Praze. Ve volném čase navštěvoval kurzy dalších řemesel. V letech 1906 až 1910 studoval na pražské Uměleckoprůmyslové škole u Emanuela Nováka, Stanislava Suchardy a Josefa Drahoňovského. Pro zajištění financí pracoval při studiu jako štukatér při výzdobě novostaveb.Světozor 1941, Jaroslav Horejc
V roce 1918 byl na Uměleckoprůmyslové škole jmenován profesorem, vedl ateliér pro umělecké zpracování kovů. V roce 1948 odešel do důchodu, ale zůstal i nadále umělecky činným. V letech 1943 – 1983 bydlel a pracoval v Podskalí v domě čp. 386/II na rohu Trojické ulice a Rašínova nábřeží, kde je umístěna jeho pamětní deska s bronzovou portrétní bustou.
Je pohřben na Olšanských hřbitovech (část 004, oddělení 10, číslo hrobu 128). Dědičkou autorských práv k dílu Jaroslava Horejce je Dagmar Dományová.Spor o postavu filmového Golema vrcholí, ČT24, 18. 5. 2009
Spolková činnost člen sdružení Artěl (od 1909) člen Spolku výtvarných umělců Mánes (od 1911) člen Svazu československého díla (od 1914) člen pražské zednářské lóže Sibi et posteris
Ocenění Roku 1966 byl jmenován zasloužilým umělcem Byl nositelem Řádu práce
náhled|Jaroslav Horejc: Mříž jižního portálu katedrály sv. Víta, (1930–1955, Praha) náhled|Jaroslav Horejc: Sedící dívka (1965, Praha-Štvanice)
Dílo Je předním představitelem českého art deca. Jeho rané práce stylem vycházejí ze secese, brzy se přiklonil k novoklasicismu a vytvořil si charakteristickou stylizaci protáhlé a přitom zavalité lidské figury s oválným obličejem, štěrbinovýma očima a úzkým nosem (Orfeus). Často spolupracoval s architekty.
Příklady výtvarných děl kamenné domovní znamení U kamenného stolu na novostavbě domu čp. 550/II v Praze na Karlově náměstí (1911) Dvě travertinové alegorické sochy žen pro fasádu budovy čp. 376/II Ministerstva zdravotnictví v Zítkových sadech a jedna socha na spojující zdi budovy čp. 375/II Ministerstva práce a sociálních věcí na Palackého náměstí v Praze (architekt Bohumil Hübschmann), Praha 2 (1929) Dřevěná oltářní plastika v Kůrové kapli katedrály Sv. Víta, Praha (1929) Poslední soud – reliéf pro schodiště kolumbária, Husův sbor (Vinohrady) v Praze 2, (1956) Reliéf Madony s dítětem na náhrobku rodiny Bedřicha Spáčila na kroměřížském hřbitově Výzdoba katedrály sv. Víta v Praze: tři bronzové figurálními motivy z legendy o sv. Ludmile na vstupní mříži kaple sv. Ludmily a 12 na Zlaté bráně katedrály sv. Víta;Jiří Kuthan, Jan Royt, Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha, svatyně českých patronů a králů. NLN Praha 2011, s.155 náhled|vlevo|Socha z průčelí ministerstva práce, (1929) Praha 2 – Palackého náměstí
Umělecké mříže 12 figurálních kompozic zemědělských prací roku pro mříž jižního portálu Zlaté brány katedrály Sv. Víta v Praze (1930–1955), autorem návrhu nříže byl arch. Jan Sokol 3 figurální kompozice na mříži kaple sv. Ludmily v katedrále sv. Víta (1938) mříž s tepanými reliéfy exotických zvířat – sbírka Uměleckoprůmyslového muzea v Praze mříž v Baťově vile ve Zlíně (rekonstrukce Jan Kotěra, 1918) mříž ve vile architekta Františka Kavalíra Na Kavalírce v Praze 5 (1926) mříž a tři alegorické plastiky pro schodiště budovy Tabákové režie v Praze (1929) mříž arch. Františka Kavalíra se šesti alegorickými plastikami vstupních dveří vily Hřebenka čp. 107/39 v Praze na Smíchově figurální kompozice na mříži pro kapli s hrobem Jana Ámose Komenského v Naardenu, Nizozemí (1937) vlevo|náhled|Dívka s amforou, Praha
Umělecké řemeslo Od roku 1912 se věnoval návrhům keramiky, skla, broží a hraček pro pražský Artěl. Pro Artěl navrhl v roce 1922 tzv. Pražský pohár u příležitosti vzniku tzv. Velké Prahy, realizovala jej sklářská firma Johann Oertel & Co. z Nového Boru. Pro firmu J. & L. Lobmeyr's Neffe Stefana Ratha z Kamenického Šenova (pobočky vídeňské firmy J. & L. Lobmeyr) navrhl čtyři skleněné broušené poháry, které patří k nejpozoruhodnějším příspěvkům českého sklářství 20. let 20. století. Jde o poháry Bakchus / též název Víno (1920–1921), Kanaan, země blahobytu a plodů / též název Podzim nebo Bohatství přírody (1922), Tanec (1923), Tři bohyně / též název Paridův soud (1924). Tyto poháry byly oceněny Grand Prix v kategorii skla na Mezinárodní výstavě dekorativních umění v Paříži v roce 1925. Pro československý pavilon tamtéž navrhoval s Pavlem Janákem lustry, které po skončení výstavy Československý stát věnoval Mezinárodní organizaci práce v Ženevě pro interiéry jejich nově budovaného ředitelství (dnes sídlo Mezinárodní obchodní organizace). V roce 1937 realizoval obří skleněný reliéf na téma Země a lidé, původně navržený pro Palác národů v Ženevě, který nikdy nebyl do Ženevy doručen a dnes je ve sbírkách Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Pro organizaci Sokol navrhl skleněný pohár s postavou sokolníka pro delegaci jugoslávské sokolské župy na Všesokolském sletu v roce 1920. V roce 1932 navrhl medaili pro Závody československé obce sokolské, která se používala pro ocenění Sokola až do začátku druhé světové války. V roce 1948 navrhl pamětní medaili XI. všesokolského sletu v Praze. V roce 1933 navrhl plaketu lyžařských přeborů Slávie. náhled|Domovní znamení U Kamenného Stolu
Jiné Navrhoval pamětní medaile a mince: desetikoruna (1928–1933), dvacetikoruna (1933–1934) Navrhl stříbrné brože pro pařížskou výstavu Arts décoratifs (1925), celkem devět jich bylo realizováno ve stříbře a v tombaku Artělem a prodáváno jak ve Francii, tak v Družstevní práci v Praze a v Brně, vlastnoručně tepaná stříbrná brož s tanečnicí z roku 1924 byla určena pro tanečnici Annu ČekanovouOtakar Hejtmánek: Jaroslav Horejc. Praha 2015, text i foto, s. 105-106 V roce 1930 navrhl zednářské klenoty činovníků pražské zednářské lóže Sibi et Posteris, také zednářské medaile Je autorem návrhu figury Golema z filmu Císařův pekař - Pekařův císař z roku 1952 S Jaroslavem Křičkou spolupracoval jako výtvarník na tanečním představení Anky Čekanové (1928) pro Komorní divadlo v Praze Dívka s amforou je socha v Nosticově zahradě v Praze
Dílo Jaroslava Horejce je zastoupeno ve sbírkách Uměleckoprůmyslového musea v Praze, Národního muzea, Galerie hl. m. Prahy,Galerie hl. m. Prahy: Horejc Jaroslav Moravské galerie v Brně, muzea keramiky v Bechyni, MAK – Rakouského muzea pro užité / současné umění ve Vídni, Metropolitního muzea umění v New Yorku,Metropolitní muzeum, Jaroslav Horejc: Pohár Podzim Muzea dekorativních umění v Paříži,Musée des arts décoratifs, Jaroslav Horejc: Váza Tanec Musea skla v CorninguCorning Glass Museum, Jaroslav Horejc: Paridův soud v USA, ve sbírce Tomáše Hejtmánka a dalších.
Výstavy 1934 100 kreseb Jaroslava Horejce, Krásná jizba Družstevní práce, Praha 1971 Jaroslav Horejc: Výběr z díla, k 85. narozeninám, autorka Jana Horneková, Uměleckoprůmyslové muzeum, Praha 1976–1977 Jaroslav Horejc: Sochařské dílo, Staroměstská radnice, Praha 1982 Jaroslav Horejc: Výběr z kreseb, Malá galerie sbírky moderního sochařství, Praha–Zbraslav 2015 Jaroslav Horejc: Ve znamení Merkura, Galerie výtvarného umění v Náchodě, Kabinet kresby, grafiky a fotografie, Náchod 2015–2016 Jaroslav Horejc 1886–1983 (Nejen sochař), Arthouse Hejtmánek, Praha 2016–2017 Jaroslav Horejc: Mistr českého Art deca, Galerie hlavního města Prahy – Dům U Kamenného zvonu
Odkazy
Reference
Literatura ŠTECH, V. V. V zamlženém zrcadle. Praha : Československý spisovatel, 1969, str. 198 HORNEKOVÁ, Jana, Jaroslav Horejc. Výběr z díla k 85. narozeninám. UPM Praha, 1971. Nová encyklopedie českého výtvarného umění, 1, ed. Anděla Horová, Academia Praha 1995, s. 282. BAŤKOVÁ, Růžena a kolektiv, Umělecké památky Prahy, díl 2, Nové Město a Vyšehrad. Academia Praha 1999. HEJTMÁNEK, Otakar: Jaroslav Horejc 1886–1983 (Nejen sochař), Arthouse Hejtmánek, Praha 2015. MALÁ, Olga, LEHMANNOVÁ, Martina, NEUMANNOVÁ, Eva, HNÍDKOVÁ, Vendula, Jaroslav Horejc (1886–1983). Mistr českého art deca. Praha 2016.
Externí odkazy
Galerie hl.m.Prahy
Jaroslav Horejc – stránky věnované tomuto umělci (ve výstavbě)
Kategorie:Čeští sochaři Kategorie:Absolventi Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze Kategorie:Pedagogové na Vysoké škole uměleckoprůmyslové Kategorie:Artěl Kategorie:Čeští šperkaři Kategorie:Art deco Kategorie:Čeští svobodní zednáři Kategorie:Narození 15. června Kategorie:Narození v roce 1886 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 3. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1983 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Olšanech Kategorie:Muži