náhled|300px|Mapa fyzickogeografických regionů v Polsku (od megaregionů po mezoregiony), zvýrazňující hierarchii náhled|300px|Mapa fyzickogeografických mezoregionů v Polsku srovnávající utváření terénu se správním členěním náhled|300px|Mapa fyzickogeografických mezoregionů v Polsku na podkladě správního členění
První pohled na geomorfologické členění Polska se objevil v díle Jana Długosze. Výrazné oživení v této oblasti nastalo na přelomu 19. a 20. století. Objevily se publikace řady geografů, mj. Stanisława Staszice, Wincenty Pola, Antoniho Rehmana, Wacława Nałkowského, Stanisława Lencevicze nebo Ludomira Sawického. Každý z nich měl vlastní koncepci členění Polska na fyzickogeografické oblasti.
Změna státních hranic Polska po druhé světové válce přinesla nové otázky a problémy spojené s fyzickogeografickým členěním. Tento problém byl vznesen v roce 1946 na 1. Celopolském geografickém sjezdu.
Nejvíce se o řešení této problematiky zasloužil Jerzy Kondracki. Počátky jeho práce sahají do roku 1955, kdy publikoval v Przeglądu Geograficznem článek Problematyka fizycznogeograficznej regionalizacji Polski. Kondrackého práce je postavená na desetinném číslování fyzickogeografických oblastí světa, navrženém v roce 1964 na Mezinárodním geografickém kongresu v Londýně. Návrh byl upraven o dva roky později na mezinárodním sympóziu zorganizovaném Polským Towarzystwem Geograficznym a Katedrou fyzické geografie Varšavské univerzity. V roce 1987, po doplnění a opravách byly názvy regionů standardizovány Komisí pro sjednocení místních názvů a obecně zeměpisných objektů při Úřadě rady ministrů a následně byly oficiálně publikovány jako Nazwy Geograficzne Rzeczypospolitej Polskiej (1991).
K malým úpravám geomorfologického členění došlo o několik let později na mapě Regiony fizycznogeograficzne autorů Jerzyho Kondrackého a Andrzeje Richlinga, publikované v Atlasu Rzeczypospolitej Polskiej (1993–1997, Warszawa: Główny Geodeta Kraju).
Členění podle Kondrackého je čistě vědecké a v některých případech se odchyluje od všeobecně přijímaných regionů (chybí např. Mazowiecké nížiny, Velkopolské nížiny nebo Suwalské pojezeří). Proto chtěl Jerzy Kondracki vypracovat také verzi svého členění pro obyčejné lidi a především vhodnou pro školy. Náhlá smrt mu však nedovolila tento záměr realizovat.
Kondrackého členění je jediným komplexním členěním Polska, které je přijímáno širší obcí polských geografů. Na rozdíl od geomorfologického členění používaného v některých jiných zemích je sice dobře definován i jeho přesah do dalších oblastí Evropy, nicméně je dobré mít na paměti, že výsadní postavení má pouze uvnitř polských hranic a členění sousedních států na něj může, ale nemusí dobře navazovat. Např. Kondrackého členění Polska dělí Bieszczady na Západní a Východní, zatímco podle ukrajinského členění se Bieszczady dělí na Západní, Střední a Východní.
Níže uvedené členění vychází z práce Jerzyho Kondrackého a úprav Andrzeje Richlinga. Zahrnuje geomorfologické jednotky těchto úrovní: Provincie (první dvě číslice) Subprovincie (první tři číslice) Makroregion (první číslice za tečkou; přibližně odpovídá geomorfologické oblasti v českém členění) Mezoregion (dvě číslice za tečkou; přibližně odpovídá geomorfologickému celku v českém členění)
31 Nizina Środkowoeuropejska (Středoevropská nížina) 313 Pobrzeża Południowobałtyckie (Jihobaltské pobřeží, Jihobaltické pobřeží)
313.2-3 Pobrzeże Szczecińskie (Štětínské pobřeží) 313.21 Uznam i Wolin (Uznam a Wolin) 313.22 Wybrzeże Trzebiatowskie 313.23 Równina Wkrzańska (Równina Policka) 313.24 Dolina Dolnej Odry (Dolina Dolní Odry, Dolní Poodří) 313.25 Równina Goleniowska 313.26 Wzniesienia Szczecińskie (Štětínské výšiny) 313.27 Wzgórza Bukowe 313.28 Równina Wełtyńska 313.31 Równina Pyrzycko-Stargardzka 313.32 Równina Nowogardzka 313.33 Równina Gryficka
313.4 Pobrzeże Koszalińskie (Koszalinské pobřeží) 313.41 Wybrzeże Słowińskie 313.42 Równina Białogardzka 313.43 Równina Słupska 313.44 Wysoczyzna Damnicka 313.45 Wysoczyzna Żarnowiecka 313.46 Pradolina Redy-Łeby
313.5 Pobrzeże Gdańskie (Gdaňské pobřeží) 313.51 Pobrzeże Kaszubskie (Kašubské pobřeží) 313.52 Mierzeja Helska 313.53 Mierzeja Wiślana 313.54 Żuławy Wiślane 313.55 Wysoczyzna Elbląska 313.56 Równina Warmińska 313.57 Wybrzeże Staropruskie
314-316 Pojezierza Południowobałtyckie (Jihobaltské pojezeří)
314.4 Pojezierze Zachodniopomorskie (Západopomořanské pojezeří) 314.41 Pojezierze Myśliborskie 314.42 Pojezierze Choszczeńskie 314.43 Pojezierze Ińskie 314.44 Wysoczyzna Łobeska 314.45 Pojezierze Drawskie 314.46 Wysoczyzna Polanowska 314.47 Pojezierze Bytowskie
314.5 Pojezierze Wschodniopomorskie (Východopomořanské pojezeří) 314.51 Pojezierze Kaszubskie 314.52 Pojezierze Starogardzkie
314.6-7 Pojezierze Południowopomorskie (Jihopomořanské pojezeří) 314.61 Równina Gorzowska 314.62 Pojezierze Dobiegniewskie 314.63 Równina Drawska 314.64 Pojezierze Wałeckie 314.65 Równina Wałecka 314.66 Pojezierze Szczecineckie 314.67 Równina Charzykowska 314.68 Dolina Gwdy 314.69 Pojezierze Krajeńskie 314.71 Bory Tucholskie 314.72 Dolina Brdy 314.73 Wysoczyzna Świecka
314.8 Dolina Dolnej Wisły (Dolní Povislí) 314.81 Dolina Kwidzyńska 314.82 Kotlina Grudziądzka 314.83 Dolina Fordońska
314.9 Pojezierze Iławskie (Iławské pojezeří)
315.1 Pojezierze Chełmińsko-Dobrzyńskie 315.11 Pojezierze Chełmińskie 315.12 Pojezierze Brodnickie 315.13 Dolina Drwęcy 315.14 Pojezierze Dobrzyńskie 315.15 Garb Lubawski 315.16 Równina Urszulewska
315.3 Pradolina Toruńsko-Eberswaldzka (Toruňsko-Eberswaldské praúdolí, Pradolina Toruňsko-Eberswaldská) 315.31 Kotlina Freienwaldzka 315.32 Kotlina Gorzowska 315.33 Dolina Środkowej Noteci 315.34 Kotlina Toruńska 315.35 Kotlina Płocka
315.4 Pojezierze Lubuskie (Brandenbursko-Lubuskie) 315.41 Lubuski Przełom Odry 315.42 Pojezierze Łagowskie 315.43 Równina Torzymska 315.44 Bruzda Zbąszyńska (Obniżenie Obrzańskie)
315.5 Pojezierze Wielkopolskie (Velkopolské pojezeří) 315.51 Pojezierze Poznańskie 315.52 Poznański Przełom Warty 315.53 Pojezierze Chodzieskie 315.54 Pojezierze Gnieźnieńskie 315.55 Równina Inowrocławska 315.56 Równina Wrzesińska 315.57 Pojezierze Kujawskie
315.6 Pradolina Warciańsko-Odrzańska 315.61 Dolina Środkowej Odry 315.62 Kotlina Kargowska 315.63 Dolina Środkowej Obry 315.64 Kotlina Śremska
315.7 Wzniesienia Zielonogórskie (Zelenohorské výšiny) 315.71 Wzniesienia Gubińskie 315.72 Dolina Dolnego Bobru 315.73 Wysoczyzna Czerwieńska 315.74 Wał Zielonogórski
315.8 Pojezierze Leszczyńskie 315.81 Pojezierze Sławskie 315.82 Pojezierze Krzywińskie 315.83 Równina Kościańska 315.84 Wał Żerkowski
317 Niziny Sasko-Łużyckie (Sasko-lužické nížiny)
317.2 Obniżenie Dolnołużyckie (Dolnolužická sníženina) 317.23 Kotlina Zasiecka
317.4 Wzniesienia Łużyckie (Lužické výšiny) 317.46 Wał Mużakowski
317.7 Nizina Śląsko-Łużycka (Slezsko-lužická nížina) 317.74 Bory Dolnośląskie 317.75 Równina Szprotawska 317.76 Wysoczyzna Lubińska 317.77 Równina Legnicka 317.78 Równina Chojnowska
318 Niziny Środkowopolskie (Středopolské nížiny)
318.1-2 Nizina Południowowielkopolska (Jihovelkopolská nížina) 318.11 Wysoczyzna Leszczyńska 318.12 Wysoczyzna Kaliska 318.13 Dolina Konińska 318.14 Kotlina Kolska 318.15 Wysoczyzna Kłodawska 318.16 Równina Rychwalska 318.17 Wysoczyzna Turecka 318.18 Kotlina Sieradzka 318.19 Wysoczyzna Łaska 318.21 Kotlina Grabowska 318.22 Wysoczyzna Złoczewska 318.23 Kotlina Szczercowska 318.24 Wysoczyzna Wieruszowska
318.3 Obniżenie Milicko-Głogowskie (Milicko-głogowská sníženina) 318.31 Obniżenie Nowosolskie 318.32 Pradolina Głogowska 318.33 Kotlina Żmigrodzka 318.34 Kotlina Milicka
318.4 Wał Trzebnicki (Třebnický val) 318.41 Wzniesienia Żarskie 318.42 Wzgórza Dalkowskie 318.43 Obniżenie Ścinawskie 318.44 Wzgórza Trzebnickie 318.45 Wzgórza Twardogórskie 318.46 Wzgórza Ostrzeszowskie
318.5 Nizina Śląska (Slezská nížina) 318.51 Wysoczyzna Rościsławska 318.52 Pradolina Wrocławska 318.53 Równina Wrocławska 318.54 Dolina Nysy Kłodzkiej 318.55 Równina Niemodlińska 318.56 Równina Oleśnicka 318.57 Równina Opolska 318.58 Płaskowyż Głubczycki (Opavská pahorkatina) 318.59 Kotlina Raciborska (Ratibořská kotlina)
318.6 Nizina Północnomazowiecka (Severomazowiecká nížina nebo Severomazovská nížina) 318.61 Wysoczyzna Płońska 318.62 Równina Raciąska 318.63 Wzniesienia Mławskie 318.64 Wysoczyzna Ciechanowska 318.65 Równina Kurpiowska 318.66 Dolina Dolnej Narwi 318.67 Międzyrzecze Łomżyńskie
318.7 Nizina Środkowomazowiecka (Středomazowiecká nížina) 318.71 Równina Kutnowska 318.72 Równina Łowicko-Błońska 318.73 Kotlina Warszawska 318.74 Dolina Dolnego Bugu 318.75 Dolina Środkowej Wisły 318.76 Równina Warszawska 318.77 Równina Kozienicka 318.78 Równina Wołomińska 318.79 Równina Garwolińska
318.8 Wzniesienia Południowomazowieckie (Jihomazowiecké výšiny) 318.81 Wysoczyzna Bełchatowska 318.82 Wzniesienia Łódzkie 318.83 Wysoczyzna Rawska 318.84 Równina Piotrkowska 318.85 Dolina Białobrzeska 318.86 Równina Radomska
318.9 Nizina Południowopodlaska (Jihopodlaská nížina) 318.91 Podlaski Przełom Bugu 318.92 Wysoczyzna Kałuszyńska 318.93 Obniżenie Węgrowskie 318.94 Wysoczyzna Siedlecka 318.95 Wysoczyzna Żelechowska 318.96 Równina Łukowska 318.97 Pradolina Wieprza 318.98 Wysoczyzna Lubartowska
33 Masyw Czeski (Česká vysočina) 332 Sudety z Przedgórzem Sudeckim (Krkonošsko-jesenická subprovincie)
332.1 Przedgórze Sudeckie (Krkonošsko-jesenické podhůří) 332.11 Wzgórza Strzegomskie 332.12 Równina Świdnicka 332.13 Masyw Ślęży 332.14 Wzgórza Niemczańsko-Strzelińskie 332.15 Obniżenie Podsudeckie 332.16 Obniżenie Otmuchowskie 332.17 Przedgórze Paczkowskie (Žulovská pahorkatina a Vidnavská nížina)
332.2 Pogórze Zachodniosudeckie 332.25 Obniżenie Żytawsko-Zgorzeleckie 332.26 Pogórze Izerskie 332.27 Pogórze Kaczawskie 332.28 Pogórze Wałbrzyskie
332.3 Sudety Zachodnie (Krkonošská oblast) 332.34 Góry Izerskie (Jizerské hory) 332.35 Góry Kaczawskie (Kačavské hory) 332.36 Kotlina Jeleniogórska (Jelenohorská kotlina) 332.37 Karkonosze (Krkonoše) 332.38 Rudawy Janowickie (Janovické rudohoří)
332.4-5 Sudety Środkowe (Orlická oblast) 332.41 Brama Lubawska 332.42 Góry Wałbrzyskie 332.43 Góry Kamienne 332.44 Góry Sowie 332.45 Góry Bardzkie 332.46 Obniżenie Noworudzkie 332.47 Obniżenie Ścinawki 332.48 Góry Stołowe 332.51 Pogórze Orlickie 332.52 Góry Orlickie (Orlické hory) 332.53 Góry Bystrzyckie 332.54 Kotlina Kłodzka (Kladská kotlina)
332.6 Sudety Wschodnie (Jesenická oblast) 332.61 Góry Złote (Rychlebské hory) 332.62 Masyw Śnieżnika (Králický Sněžník) 332.63 Góry Opawskie (Zlatohorská vrchovina)
34 Wyżyny Polskie (Polské vysočiny) 341 Wyżyna Śląsko-Krakowska (Slezsko-krakovská vysočina)
341.1 Wyżyna Śląska (Slezská vysočina) 341.11 Chełm 341.12 Garb Tarnogórski (Tarnogórský hrást/hrb) 341.13 Wyżyna Katowicka 341.14 Pagóry Jaworznickie 341.15 Płaskowyż Rybnicki
341.2 Wyżyna Woźnicko-Wieluńska 341.21 Wyżyna Wieluńska 341.22 Obniżenie Liswarty 341.23 Próg Woźnicki 341.24 Próg Herbski 341.25 Obniżenie Górnej Warty 341.26 Obniżenie Krzepickie
341.3 Wyżyna Krakowsko-Częstochowska (Krakovsko-čenstochovská vysočina, Krakovsko-čenstochovská jura) 341.31 Wyżyna Częstochowska (Čenstochovská jura) 341.32 Wyżyna Olkuska 341.33 Rów Krzeszowicki 341.34 Garb Tenczyński (Tenczyńský hrást/hrb)
342 Wyżyna Małopolska (Malopolská vysočina)
342.1 Wyżyna Przedborska 342.11 Wzgórza Radomszczańskie 342.12 Wzgórza Opoczyńskie 342.13 Próg Lelowski 342.14 Niecka Włoszczowska 342.15 Pasmo Przedborsko-Małogoskie 342.16 Wzgórza Łopuszańskie
342.2 Niecka Nidziańska 342.21 Płaskowyż Jędrzejowski 342.22 Wyżyna Miechowska 342.23 Płaskowyż Proszowicki 342.24 Garb Wodzisławski 342.25 Dolina Nidy 342.26 Niecka Solecka 342.27 Garb Pińczowski 342.28 Niecka Połaniecka