Turanská nížina (též Turánská nížina, Túránská nížina, , Turanskaja nizmennosť, , Tūran ojpaty) je rozsáhlá oblast Střední Asie mezi Kaspickým mořem na západě, Uralem na severu, kazašskými vrchovinami a Ťan-šanem na východě a výběžky Hindúkuše na jihovýchodě. Od Kaspického moře je oddělena plošinou Ustjurt a s ní sousedícími celky. Na severozápadě k ní sahá výběžek uralského systému, rusky zvaný gory Mugodžary. Na severovýchodě je to Ulytau, výběžek Kazašské pahorkatiny. Na východě přechází v Betpak-Dalu („Hladovou step“), poušť Mojynkum a výběžky Ťan-šanu a Pamíro-Alaje. Vrchoviny na turkmensko-afghánských hranicích na jihovýchodě jsou již předhůřím Hindúkuše, na turkmensko-íránských hranicích se pak ostře zvedá Köpetdag.
V Turanské nížině leží vysychající Aralské jezero a velké pouště Karakum a Kyzylkum. Celá oblast má převážně pouštní či polopouštní charakter. Od severu k jihu se dělí na: Turgajskaja ložbina / Torgaj žylgasy Priaral'skie Karakumy / Aral ķaraķúmy Kyzylkum / Ķizilķum Zaunguzskie Karakumy Unguz Central'nye Karakumy
Nadmořská výška klesá až na -81 m v severozápadním Turkmenistánu (vpad Akdžakalaja) a stoupá až na 244 m v severovýchodním Turkmenistánu. V uzbecké části pouště Kyzylkum je ale nížina přerušena osamělými masivy Bukantau (764) a Aktau (922). Celá Turanská nížina je bezodtoká oblast. Řeka Torgaj (Turgaj) na severu se ztrácí v poušti stejně jako další menší toky na okrajích. Oba hlavní veletoky, které nížinou protékají, Amudarja a Syrdarja, končí v Aralském jezeře.
V pliocénu a pleistocénu bylo území současné Turanské nížiny dnem obrovského Turanského moře, které bylo v některých obdobích spojeno se západosibiřským, černým a severodvinským mořem. K rozdělení Turanského moře na moderní Kaspické a Aralské moře došlo před ~ 2–3 tisíci lety.
Reference
Související články Túrán
Kategorie:Geografie Kazachstánu Kategorie:Geografie Uzbekistánu Kategorie:Geografie Turkmenistánu Kategorie:Nížiny