Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka, též Matouš Zoubek O.S.B. (19. září 1618 RajhradMatriční záznam o narození a křtu farnost Rajhrad – 29. dubna 1675 Praha) byl benediktinský mnich a opat u sv. Mikuláše na Starém Městě pražském a ve sv. Janu pod Skalou. První biskup královéhradecký (1659–1668) a arcibiskup pražský (1668–1675).
Stručný životopis Matouš Ferdinand Sobek se narodil v domě čp. 7 v městečku Rajhrad v rodině Václava Sobka (též Zoubka), vrchnostenského purkrabího, a jeho ženy Salomeny. Měl tři sourozence: starší sestru Anežku (* 1613), která vstoupila do cisterciáckého opatství v Předklášteří u Tišnova, a dva mladší bratry: Bohuslava (* 1621) a Benedikta Ferdinanda (* 1625).
Díky studijním předpokladům po absolvování rajhradské klášterní školy pod vedením samotného probošta Daniela Benedikta Kornelia Kavky O.S.B. směl ve studiu pokračovat na broumovském gymnáziu, kde se také stal novicem a roku 1638 vstoupil do řádu. Následně studoval filozofii a teologii na olomoucké univerzitě.
Kněžské svěcení přijal roku 1639 v Olomouci) působil, dříve než se stal převorem kláštera v Broumově a později v rodném Rajhradě, v duchovní správě v Broumově a v nedaleké Polici nad Metují. – Od roku 1649 pobýval v Praze, kde se stal opatem benediktinské komunity u sv. Mikuláše na Starém Městě pražském a od roku 1652 zároveň opatem benediktinské komunity u sv. Jana pod Skalou, kde společně s císařem Ferdinandem III., Ferdinandem IV., broumovským opatem Augustinem Seifertem a převorem Tomášem Sartoriem slavnostně položili základní kámen k novému klášteruJsou vyobrazeni na olejomalbě Založení kláštera od J. Bachmanna z roku 1690, jehož stavbu broumovští v letech 1654–1663 uskutečnili. Díky této aktivitě a sepsání životopisu sv. poustevníka Ivana, který věnoval roku 1656 u příležitosti korunovace novému českému králi Leopoldovi I., byl Sobek téhož roku povýšen do šlechtického stavu s predikátem „z Bílenberka“.
Biskupem nové diecéze v Hradci Králové Po založení královéhradeckého biskupství se stal Sobek jeho prvním biskupem: papež Alexandr VII. potvrdil jeho jmenování 10. listopadu 1664, a tak jej mohl pražský arcibiskup Arnošt Vojtěch kardinál Harrach dne 15. března 1665 v pražské katedrále vysvětit na biskupa.
Pražským arcibiskupem Po smrti Arnošta Vojtěcha kardinála Harracha a jeho nástupce Jana Viléma Libštejnského z Kolovrat, který se ani nestačil ujmout funkce, byl císařem Leopoldem I. jmenován pražským arcibiskupem. Pallium převzal dne 28. dubna 1669 z rukou olomouckého biskupa Karla z Lichtenštejna-Kastelkornu v poutním kostele v Tuřanech u Brna a 4. května se ujal svého úřadu v Praze. Jako pražský arcibiskup pokračoval v konsolidaci hospodaření a správy arcidiecéze, na podnět Bohuslava Balbína vymohl pro pražské arcibiskupy knížecí titul. Došlo k reformě liturgie, opravě katedrály (stavba kaple sv. Vojtěcha), založení Dědictví svatováclavského a znovuzískání příbramského arcibiskupského zámku. Díky šlechtickým dárcům byly založeny františkánský klášter v Hájku u Hostivic a klášter v Havlíčkově Brodě. Arcibiskup se snažil o založení plzeňského biskupství, ale tento záměr neprosadil kvůli odporu místních samospráv, které se obávaly omezení svých pravomocí.
Pohřeb a hrob Zemřel 29. dubna 1675 v Praze. Na základě jeho přání bylo jeho mumifikované tělo (bez srdce, které bylo uloženo před oltářem ve Svatováclavské kapli pražské katedrály, a ostatních orgánů, které byly uloženy v kryptě opatského chrámu sv. Mikuláše na Starém Městě pražském v blízkosti těla jeho matky Salomeny) převezeno do opatského kostela sv. Vojtěcha v Broumově, pro nějž získal roku 1651 vzácnou kopii Turínského plátna.
Jeho kosterní pozůstatky byly objeveny v roce 1994 při uspořádání kosterních ostatků v kryptě pod kapitulní síní, které sem byly přeneseny v roce 1940 z krypty pod kaplí Judy Tadeáše. Tehdy byly přeneseny a za přítomnosti pražského arcibiskupa Miloslava kardinála Vlka a královéhradeckého biskupa Karla Otčenáška uloženy do nového sarkofágu, krytého původním barokním kenotafem v severní boční kapli sv. Rodiny opatského kostela sv. Vojtěcha.
Nad náhrobkem je ve zdi umístěna deska s latinským epitafem. Tentýž epitaf zaznamenal již Antonín Cechner při popisu Sobkova sarkofágu ve svém soupisu památek Broumovska z roku 1930. Nápis na dochované desce zní:
PIIS MANIBVS CELSISSIMI ET REVMI PRINCIPIS AC DÑI DÑI MATTHAEI FERDINANDI EX ABBATE S. IOANNIS ET S. NICOLAI V. P. ET PROTO EPO REGIO HRAD: DEI ET APOST: SEDIS GRATIA ARCHIEPI PRAGENSIS LEGATI NATI &C: QVI 29 APRILIS A. 1675 AETATIS 57 VITAE REGVLARIS 37 REGIM: 7 FATIS PIENTISSIME CONCESSIT ET HVIC PROFESSIONIS SVAE LOCO EX VLTIMA VOLVNTATE SE TRANSSCRIPSIT MAVSOLEVM HOC IN HONORIS ET AMORIS MONVMENTVM BRZEVNOVIENSE MONASTERIVM EXTRVXIT
V českém překladu:
„Zbožné památce nejvznešenějšího a nejdůstojnějšího knížete a pána, pana Matouše Ferdinanda, někdejšího opata svatého Jana a svatého Mikuláše na Starém Městě pražském a prvního biskupa královéhradeckého, z milosti Boží a Apoštolského stolce arcibiskupa pražského, rozeného legáta atd., který dne 29. dubna roku 1675, v 57. roce svého věku, po 37 letech řeholního života a v 7. roce své správy, nejzbožněji podlehl osudu a podle své poslední vůle se dal přenést na toto místo svého řeholního slibu. Toto mauzoleum jako památník úcty a lásky vystavěl břevnovský klášter.“
Odkazy
Reference
Literatura Kettner Jiří, Dějiny pražské arcidiecéze v datech, Praha, Zvon 1993, , s. 224–225. Uhl Karel, Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka, in: Bárta, Josef (red.), Tuřany ve Svornosti, Tuřany, Katolická vzdělávací beseda Svornost 1948, 44-49. Macková, Marie: První královéhradecký biskup. In: Rekatolizace v českých zemích. Sborník příspěvků z konference v Jičíně, konané 10. září 1993. Jičín, Městský úřad 1995, s. 95–100. Kokošková, Zdeňka : Pokusy o zřízení biskupství v západních Čechách v rámci rekatolizačních snah v 17. století. In: Z archivních depozitářů. Praha, Státní ústřední archiv 1998, s. 46–56. Jarešová, Anna : Zpráva o nálezu cínové schránky ze svatováclavské kaple chrámu sv. Víta na Pražském hradě. In: Studies in Postmediaeval Archaeology. = Postmedievální archeologie. [Sv.] 1. Praha, Archeologický ústav AV ČR 1990, s. 263–268
Externí odkazy
Údaje na catholic-hierarchy.org
Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Pražští arcibiskupové Kategorie:Královéhradečtí biskupové Kategorie:Čeští opati Kategorie:Čeští benediktini Kategorie:Osobnosti Broumovského kláštera Kategorie:Narození v roce 1618 Kategorie:Narození 19. září Kategorie:Narození v Rajhradě Kategorie:Úmrtí v roce 1675 Kategorie:Úmrtí 29. dubna Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení v Broumově Kategorie:Pohřbení v katedrále sv. Víta v Praze Kategorie:Muži