Titanosauři, neboli zástupci kladu Titanosauria (či nadčeledi Titanosauroidea) byli skupinou vývojově pokročilých sauropodních dinosaurů. Do této skupiny patří také největší dnes známí suchozemští živočichové všech dob, jako byl Argentinosaurus, Paralititan nebo Futalognkosaurus.https://veda.instory.cz/1219-jak-velky-skutecne-byl-a-co-opravdu-vime-o-nejvetsim-dinosarovi-vsech-dob.html Největší zástupci této skupiny, jako byl například problematický indický rod Bruhathkayosaurus, mohli pravděpodobně dosahovat hmotnosti i přes 100 tun.
Geografické rozšíření Tito zejména křídoví sauropodi žili na všech dnešních kontinentech, a to prokazatelně i na Antarktidě (která byla v druhohorách klimaticky mnohem příznivější než dnes). Hojní byli například i v Evropě (Španělsko, Velká Británie, Francie, Rumunsko a jinde).Vázquez, B. J.; Castanera, D.; Vila, B. (2023). Titanosaurian teeth from the South-central Pyrenees (Upper Cretaceous, Catalonia, Spain). Cretaceous Research. 105753. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2023.105753 Jejich fosilie již byly objeveny například i na území dnešního TuniskaDridi, J. (2019). First Titanosauriform Teeth from the Early Cretaceous of Tunisia. In: Boughdiri M., Bádenas B., Selden P., Jaillard E., Bengtson P., Granier B. (eds) Paleobiodiversity and Tectono-Sedimentary Records in the Mediterranean Tethys and Related Eastern Areas: 45-47. doi: https://doi.org/10.1007/978-3-030-01452-0_11 nebo BulharskaNikolov, V.; et al. (2020). Bone histology reveals the first record of titanosaur (Dinosauria: Sauropoda) from the Late Cretaceous of Bulgaria. Palaeontologia Electronica. 23(1): a10. doi: https://doi.org/10.26879/879.
Objevy fosilních hnízdišť titanosaurů z geologického souvrství Chorrillo na jihu argentinské Patagonie (až kolem 60° j. š.), ale také z území dnešní Kanady a Ruska dokládají, že tito sauropodi dokázali hnízdit i ve vyšších (severních i jižních) zeměpisných šířkách.Tanaka, K.; et al. (2026). Titanosaur eggshells from the latest Cretaceous of Patagonia, Argentina: implications for nesting at high latitude. Royal Society Open Science. 13 (9): 260333. doi: https://doi.org/10.1098/rsos.260333
Význam a popis Titanosauři byli velmi rozšířenou a úspěšnou skupinou sauropodů, jejíž evoluční rozmach a biodiverzitu paleontologové odkrývají teprve v posledních desetiletích.Verónica Díez Díaz (2022). Titanosaur boom. Nature Ecology & Evolution. doi: https://doi.org/10.1038/s41559-022-01677-3 K únoru roku 2018 bylo známo asi 101 druhů titanosaurů.https://equatorialminnesota.blogspot.cz/2018/02/titanosaurs-all-way-down.html První zástupci se objevují již v období střední jury, asi před 168 miliony let, poslední (např. Alamosaurus) se dožili až úplného konce druhohor před 66 miliony let a patřili tedy k posledním žijícím neptačím dinosaurům.https://equatorialminnesota.blogspot.cz/2018/05/titanosaurs-in-time-and-space.html Byla objevena také hnízda a hnízdiště se zkamenělými vejci a zachovanými embryi titanosaurů. Stejně jako ostatní sauropodi byli tito býložravci zavalitými čtvernožci s dlouhým krkem a ocasem a čtyřmi sloupovitými končetinami. Charakteristická je pro tuto skupinu také přítomnost osteodermů, tedy kostěných destiček v kůži, které poskytovaly jistou úroveň ochrany před útokem predátorů.https://equatorialminnesota.blogspot.com/2019/03/titanosaur-osteoderms-introduction.html Mnozí z těchto sauropodů měli tělo chráněno kostěnými štítky, zvanými osteodermy.https://dinosaurusblog.com/2019/12/17/saltasaurus-maly-sauropodni-obrnenec/ Jejich rozmístění na tělech jednotlivých druhů se lišilo.https://equatorialminnesota.blogspot.com/2019/05/titanosaur-osteoderms-part-3-distribution.html Funkcí těchto pevných kožních útvarů mohlo být více – od pasivní a aktivní obrany až po termoregulaci nebo zásobárnu minerálů pro organismus.https://equatorialminnesota.blogspot.com/2019/06/titanosaur-osteoderms-part-4-functions-conclusions.html
Nejstarší dosud známé fosilie kladu Titanosauriformes představují izolované zkamenělé zuby, objevené v sedimentech souvrství Sahakara na Madagaskaru. Pocházejí z období střední jury (geologický stupeň bath), jsou tedy staré asi 168 až 166 milionů let. Předchozí nejstarší známé fosilní pozůstatky těchto sauropodů byly zhruba o 10 milionů let mladší a pocházely tedy z období svrchní jury.Gabriele Bindellini & Cristiano Dal Sasso (2019). Sauropod teeth from the Middle Jurassic of Madagascar, and the oldest record of Titanosauriformes. Papers in Palaeontology (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1002/spp2.1282
Kostra těchto sauropodů byla obvykle výrazně pneumatizovaná, jejich obratle a další kosti byly duté a zabíhaly do nich početné vzdušné vaky, které byly přímou součástí respiračního systému.Tito Aureliano, Aline M. Ghilardi, Bruno A. Navarro, Marcelo A. Fernandes, Fresia Ricardi-Branco & Mathew J. Wedel (2021). Exquisite air sac histological traces in a hyperpneumatized nanoid sauropod dinosaur from South America. Scientific Reports. 11: 24207. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-021-03689-8 Nicméně tento anatomický znak byl u různých skupin vývojově vyspělých titanosaurů (například u zástupců čeledi Saltasauridae) do značné míry variabilní.Zurriaguz, V. L. (2024). Variation in the postcranial pneumaticity in derived titanosaurs (Dinosauria: Sauropoda). Historical Biology (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2024.2377708
Reprodukce a růst Vědecká studie z roku 2017 ukázala, že na kvalitě a tloušťce skořápky vajec titanosaurů (a tedy i na celkové úspěšnosti reprodukčního cyklu) měl významný vliv také ekologický stres, kterým před jejich nakladením procházely samice těchto dinosaurů.Sellés, A., Vila, B., Galobart, A. (2017). Evidence of reproductive stress in titanosaurian sauropods triggered by an increase in ecological competition. Scientific Reports. doi: 10.1038/s41598-017-14255-6https://blogs.scientificamerican.com/laelaps/dinosaur-eggs-under-stress/
Titanosauři rostli relativně velmi rychle a na jejich kostech doložil histologický výzkum cyklický růst a opakování fází růstového spurtu. Zřejmě i díky tomuto vzorci růstu dosahovali někteří zástupci gigantických rozměrů.Romina González, Ignacio A. Cerda, Leonardo S. Filippi & Leonardo Salgado (2019). Early growth dynamics of titanosaur sauropods inferred from bone histology. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1016/j.palaeo.2019.109404
Lebka mláďat byla křehká a poněkud tvarově plastická (docházelo u ní k výrazným anatomickým proměnám). V době líhnutí měli malí titanosauři schopnost binokulárního (stereoskopického) vidění a na čenichu se u nich vyvinul výrazný růžek, kterým se pravděpodobně dostávali ze skořápky.
Fosilní hnízdiště titanosaurních sauropodů již byla objevena na mnoha místech světa, například v Evropě, Indii, Číně, Argentině i Brazílii.Fiorelli, L. E.; et al. (2022). First titanosaur dinosaur nesting site from the Late Cretaceous of Brazil. Scientific Reports. 12: 5091. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-022-09125-9
V roce 2022 byl publikován objev prvního nálezu titanosauřího ovum-in-ovo ("vejce ve vejci", tedy patologická situace, kdy se kolem skořápky vajíčka vytvoří ještě jedna), což dokládá, že tito dinosauři mohli mít podobnou reprodukční soustavu jako dnešní ptáci.Harsha Dhiman, Vishal Verma & Guntupalli V. R. Prasad (2022). First ovum-in-ovo pathological titanosaurid egg throws light on the reproductive biology of sauropod dinosaurs. Scientific Reports. 12: 9362. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-022-13257-3
Zajímavé objevy Fosilie titanosaurních sauropodů z brazilského souvrství Marília (geologický věk maastricht, před 72 až 66 miliony let) dokládají, že těla těchto obřích dinosaurů byla po smrti využívána jako úkryt a potrava nejen obratlovci, ale také velkým počtem různých druhů bezobratlých, například některými druhy saprofágního hmyzu.Voltaire Dutra Paes Neto; et al. (2018). Bioerosion traces on titanosaurian sauropod bones from the Upper Cretaceous Marília Formation of Brazil. Alcheringa. XXX, X–X. ISSN 0311-5518. doi: 10.1080/03115518.2018.1456561
Další objev fosilií titanosaurního dinosaura ze souvrství Adamantina (Brazílie, geologická pánev Bauru) odhalil v cévním systému přítomnost krevních parazitů a kostní choroby osteomyelitidy.Aureliano, T.; et al. (2020). Blood parasites and acute osteomyelitis in a NON-AVIAN dinosaur (Sauropoda, Titanosauria) from the Upper Cretaceous Adamantina Formation, Bauru Basin, southeast Brazil. Cretaceous Research. 104672. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2020.104672
Taxonomie skupiny Titanosauria Andesaurus Atacamatitan Atsinganosaurus Australotitan Austrosaurus Balochisaurus Barrosasaurus Baurutitan Brohisaurus? Campylodoniscus Dreadnoughtus Gobititan Hypselosaurus Iuticosaurus Jainosaurus Jiangshanosaurus Jiutaisaurus Karongasaurus Khetranisaurus Laplatasaurus Lohuecotitan Macrurosaurus Magyarosaurus Malarguesaurus Marisaurus Microcoelus Ninjatitan Normanniasaurus PakisaurusMuhammad Sadiq Malkani (2020). Pakisaurus balochistani (Poripuchia, Slender Titanosauria, Sauropoda) Associated Skeletons Found from the Latest Maastrichtian Vitakri Formation of Pakistan and Referred Fossils from India; Filling of Important Missing Links of Isisaurus colberti Titanosaur Found from Pakistan. Open Journal of Geology. 10(4): 408-447. doi: 10.4236/ojg.2020.104019 Paludititan Puertasaurus Qingxiusaurus Sulaimanisaurus Titanosaurus Uberabatitan Savannasaurus Eutitanosauria Čeleď Argyrosauridae Lognkosauria Lithostrotia
Odkazy
Reference
Literatura Adrián Páramo, Pedro Mocho & Francisco Ortega (2020). Three-dimensional analysis of the titanosaurian limb skeleton: implications for systematic analysis. Journal of Iberian Geology. doi: https://doi.org/10.1007/s41513-020-00139-8 Leuzinger, L.; et al. (2021). Life and reproduction of titanosaurians: Isotopic hallmark of mid-palaeolatitude eggshells and its significance for body temperature, diet, and nesting. Chemical Geology. 120452. doi: https://doi.org/10.1016/j.chemgeo.2021.120452 José L. Carballido, Alejandro Otero, Philip D. Mannion, Leonardo Salgado & Agustín Pérez Moreno (2022). Titanosauria: A Critical Reappraisal of Its Systematics and the Relevance of the South American Record. South American Sauropodomorph Dinosaurs: 269-298. doi: 10.1007/978-3-030-95959-3_8 Saurabh Pal (2023). Fossils Explained 83: Diversity of skull morphology in the Titanosauria. Geology Today. 39 (1): 31-35. doi: https://doi.org/10.1111/gto.12419 Penélope Cruzado-Caballero, Leonardo Sebastián Filippi, Javier González-Dionis and José Ignacio Canudo (2023). How Common Are Lesions on the Tails of Sauropods? Two New Pathologies in Titanosaurs from the Late Cretaceous of Argentine Patagonia. Diversity. 15 (3): 464. doi: https://doi.org/10.3390/d15030464
Externí odkazy
Titanosauria na webu DinoData Článek o osteodermech titanosaurů na webu Equatorial Minnesota
Kategorie:Plazopánví dinosauři Kategorie:Sauropodní dinosauři