Dassault Mirage 5 je francouzský jednomístný nadzvukový útočný letoun vyvinutý v 60. letech 20. století Dassault Aviation. Vycházel z letounu Dassault Mirage III a jeho variantou je izraelský IAI Nešer. Letoun je také schopný nést jaderné zbraně.
Vývoj vlevo|náhled|Prototyp Mirage 5 v roce 1967 náhled|vlevo|Vzlétající Mirage 5BA belgického letectva v roce 1989. Letoun Mirage 5 byl zkonstruován na základě objednávky Chel Ha Avir z roku 1965, které požadovalo letoun Dassault Mirage IIICJ bez radiolokátoru pro útoky na pozemní cíle ve dne a za jasného počasí. Absence radaru ve zúžené přídi a přídavného raketového motoru dovolila navýšit zásobu pohonných hmot a zvětšit počet podvěsné výzbroje.
Prototyp letounu poprvé vzlétl 19. května 1967 a společnost Dassault následně zahájila výrobu 50 kusové série, kterou Izrael objednal v září 1966. Po zákazu exportu zbraní do Izraele generálem Charlesem de Gaullem se Mirage dále vyráběly a Armée de l'Air převzalo 50 letounů označených Mirage 5F. Stroje měly instalován doplňkový radar Aida IIVáclav Němeček, Vojenská letadla 5, Francouzské stíhací letouny, 1982, str. 143 a 144. Dvoumístná varianta nesla označení Mirage 5D, průzkumná Mirage 5RS. A. Genf, Encyklopedie letadel, Dassault Mirage 5, 1998, str. 208. V roce 1968 byla serie kompletní a Izraelci poskytli konečné platby.
Na konci roku 1969 měli Izraelci ve Francii piloty na testy letadel a požádali, zda by letadla nemohla být převedena na Korsiku, aby jim bylo teoreticky dovoleno pokračovat ve výcviku i v zimě. Francouzská vláda začala být podezíravá, když se Izraelci také pokusili získat přídavné palivové nádrže a přesun zrušili. Izraelci se nakonec vzdali snahy letadel dosáhnout a přijali náhradu. Některé zdroje tvrdí, že jejich spolupráce s Francií mimo oči veřejnosti pokračovala a Izrael dostal 50 ks Mirage 5 v bednách od francouzského letectva, které mezitím převzalo 50 letadel původně určených Izraeli jako Mirage 5F.Rabinovich, Abraham. The Boats of Cherbourg: The Secret Israeli Operation That Revolutionized Naval Warfare Seaver Books, New York Oficiálně Izrael prohlašoval, že letadla vyrobil po získání kompletních plánů jako IAI Nešer.Cooper. Tom. "War of Attrition, 1969–1970". Wing Magazine via acig.org, 24 September 2003. Retrieved: 6 December 2010.Baker, Nigel and Tom Cooper. "Dassault Mirage III & Mirage 5/Nesher in Israeli Service." Wing Magazine via acig.org, 26 September 2003. Retrieved: 6 December 2010.
Přes 500 kusů Mirage 5 bylo nakonec úspěšně exportováno do Spojených arabských emirátů (Mirage 5AD), Egypta (Mirage 5SDE), Libye, Gabonu, Pákistánu, Peru, Venezuely (Mirage 5COA) a Zaire (Mirage 5M). Dalších 106 Mirage 5BA a 5BR převzalo belgické letectvo. Část těchto strojů bylo vyrobených z dílů dodaných z Francie, zbytek byl kompletně vyroben v Belgii.
Výkonnější pohonnou jednotku SNECMA Atar 9K-50 o tahu 70,82 kN s přídavným spalováním obdržela verze Mirage 50, sériově vyráběná od roku 1979. Na tento standard mohly být modernizovány i starší letouny Mirage III a 5, jako v případě Mirage 50EV/DV z Venezuely. Nejvýkonnější letouny tohoto typu provozovalo Chile, jehož Mirage 50CN byly modernizovány za pomoci Izraele na verzi Pantera. Chilské letectvo provozovalo rovněž belgické „pětky“ modernizované na variantu MirRSIP a později ElkanDavid Donald, Vojenská letadla, Dassault Mirage III/5/50, 2002, str. 53.
JAR zakoupila pět cvičných Nešerů ke zkouškám pro svůj program stíhače Atlas Cheetah. Všechny letouny byly nakonce modernizovány na standard Cheetah D.
Uživatelé náhled|400px|Současní (modře) a bývalí (červeně) uživatelé Mirage 5. Bývalí uživatelé úzce příbuzného IAI Nešeru (oranžově).
Současní Ekvádor: 6 Mirage 50(darovány Venezuelou) Gabon: 11; 1 operativní Pákistán: 112; modernizovány pod projektem ROSE (v roce 2015 plánovaná náhrada za stroje JF-17, v současnosti ve službě u Pákistánského námořnictva)
Bývalí :32Kolodziej, Edward A. "Making and Marketing Arms: The French Experience and Its Implications for the International System." Princeton University Press, 2014. . pp 347-350. (vyřazeny, prodány do Pákistánu) Argentina: 23, 10 Mirage 5P a 39 IAI Nešer(z Peru a IAI Nešer z Izraele) Belgie: 106Air International, December 1994, p. 322.(vyřazeny v roce 1993, 25 Mirage 5M Elkan prodány do Chile) Chile: 41, 25 Mirage 5M ELKAN a 16 Mirage 50(vyřazeny v letech 2006–2007) Kolumbie: 18 Egypt: 68 Francie: 50Dassault Aviation Mirage III Izrael: 61 IAI Nešer(modifikovaná verze pod názvem IAI Nešer, vyřazeny, některé prodány Argentině) Libye: 110"Air Force: Receipt of a Jet Aircraft squadron "Hawker Hunter" ". Lebanese Army. Retrieved 9 June 2012. (vyřazeny, prodány do Pákistánu) Peru: 41(12 zbývajících letounů vyřazeno 14. června 2008)Supreme Decree No. 010-2008-DE/FAP, 14 June 2008. Venezuela: 25, 7 Mirage 5 a 18 Mirage 50 Jihoafrická republika: 5 IAI Nešer; všechny modernizovány na Atlas Cheetah : 17
Specifikace
Hlavní technické údaje náhled|350px|Dassault Mirage 5F, Armée de l'Air, EC 2/13 „Alpes“, 1981 Rozpětí: 8,22 m Délka: 15,55 m Výška: 4,5 m Nosná plocha: 34,85 m² Hmotnost prázdného letounu: 6600 kg Maximální vzletová hmotnost: 13 000 kg Pohonná jednotka: 1 × proudový motor SNECMA Atar9C o tahu 41,97 kN
Výkony Maximální rychlost: 2350 km/h ve výšce 12 000 m Cestovní rychlost: 956 km/h Bojový rádius: 1250 km Dolet: 2700 km Dostup: 18 000 m Stoupavost: 186 m/s
Výzbroj Kanóny: 2× 30mm kanón DEFA 552 se 125 střelami na zbraň Rakety: 2× kontejner Matra JL-100, každý s 19× raketami SNEB ráže 68 mm a 66 galony (250 litry) paliva Bomby: 4 000 kg nákladu na pěti vnějších závěsnících, včetně různých bomb, průzkumných kontejnerů nebo přídavných nádrží Střely: 2× AIM-9 Sidewinder nebo Matra R550 Magic
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Military Factory – Dassault Mirage V (5) / Mirage 50 Fighter-Bomber Fotogalerie letounů Dassault Mirage 5/50
Mirage 5 Kategorie:Francouzská stíhací letadla Kategorie:Stíhací bombardéry Kategorie:Bezocasá letadla