SK Artis Brno (celým názvem: Sportovní klub Artis Brno a do května 2025 SK Líšeň) je český profesionální fotbalový klub z Brna, od roku 2026 prvoligový. Původní sídlo má v městské části Líšeň a mistrovské zápasy hraje od sezóny 2025/2026 v ShipEx Aréně ve čtvrti Královo Pole, stejně jako FC Zbrojovka Brno.
Klub založený roku 1924 hrál po většinu své historie jen regionální soutěže. Poprvé na sebe více upozornil v říjnu 2007 vyřazením Slavie Praha z Poháru ČMFS po výhře 4:3 (Slavia v té době vedla nejvyšší českou soutěž, měla po vítězném derby se Spartou a byla účastníkem Ligy mistrů UEFA 2007/08, kdežto Líšeň hrála divizi). Roku 2009 SK Líšeň postoupil do MSFL, kterou o deset let později vyhrál, postoupil do druhé ligy, a poprvé se tak dostal na profesionální úroveň. Zde se etabloval a občas i figuroval mezi nejlepšími týmy, a v několika ročnících se také utkával se slavnějším brněnským rivalem Zbrojovkou, která tehdy cestovala mezi 1. a 2. ligou.
Roku 2024 byl klub zakoupen miliardářem Igorem Faitem, s cílem vytvořit z něj druhý velký brněnský klub celostátního významu. To vedlo k radikálním obměnám kádru i realizačního týmu, a během roku 2025 také k úplnému přejmenování na SK Artis Brno a k přestěhování zápasů A-týmu na městský stadion na Srbské (nově ShipEx Aréna), sdílený se Zbrojovkou. V sezóně ChNL 2025/26 se Artis umístil na 3. místě, díky čemuž si zahrál baráž o postup do 1. ligy. Tu sice se Slováckem jednoznačně prohrál, ale díky suspendaci MFK Karviná se klubu následně otevřela možnost postoupit administrativně, kterou 3. července 2026 přijal. Tím byly dovršeny úspěchy sezóny, v níž už předtím díky jasnému vítězství v Divizi D postoupil B-tým SK Artis Brno Líšeň-Žabovřesky do MSFL.
Historie Klub byl oficiálně založen roku 1924, pod názvem SK Československý socialista Líšeň. Jeho předvojem bylo již před válkou sdružení několika mladých líšeňských dělníků a studentů, kteří chtěli, aby se v jejich obci rozvíjel sport. Hrálo se zpravidla o prázdninách. Líšeň tehdy ještě byla samostatným městysem, připojena k Brnu byla až roku 1944.
Roku 1936 byl název zkrácen na SK Líšeň, po válce se krátce jmenoval „Zbrojovka“, většinu komunistického období nesl klub jméno Spartak. Roku 1990 se vrátil k jednoduchému meziválečnému názvu Sportovní klub Líšeň.
Klub hrál většinou různé krajské přebory, během 60. a 70. let se postupně propadl do šesté úrovně (I. A třída Jihomoravského kraje). V 90. letech hrál dokonce až I. B třídu (sedmá liga). Jeho cesta vzhůru započala roku 2002, kdy tuto soutěž vyhrál a během dalších 4 let postoupil o tři úrovně do divize, kde setrval 4 sezóny a roku 2009 z 2. místa postoupil do MSFL (3. liga). Odsud však po třech letech opět spadl do divize. náhled|Budova spolku SK Líšeň náhled|Logo týmu do května 2025
Vzestup ze 4. do 2. ligy Návrat do MSFL Líšni hned v sezóně 2012/13 těsně unikl, ovšem následujícího roku dokázala postoupit ze 4. místa, když několik jiných klubů postup do vyšší soutěže odmítlo (podrobněji zde). I přes tyto šťastné okolnosti postupu se klubu tentokrát ve třetí lize dařilo o poznání lépe a v ročníku 2018/19 Líšeň moravskoslezskou soutěž vyhrála, čímž si zajistila historický postup do druhé ligy (FNL). Trenér Miloslav Machálek, který se o to významně zasloužil, však zároveň ze služeb Líšně odešel, a na jeho postu ho nahradil Milan Valachovič.
V souvislosti s postupem do profesionální soutěže založil jednatel klubu Karel Hladiš akciovou společnost SK Líšeň 2019, vlastněnou dosavadním spolkem SK Líšeň. Ve druhé nejvyšší soutěži se klub velmi dobře ujal a v ročníku 2020/21 dosáhl 2. místa. I v dalších letech se umisťoval v horní třetině tabulky.
Rivalita se Zbrojovkou Hned ve svém premiérovém druholigovém ročníku 2019/20 se Líšeň shodou okolností setkala s tradiční brněnskou fotbalovou jedničkou FC Zbrojovka, která sem právě spadla z první ligy – soutěž tak nabídla „brněnská derby“ (obě utkání vyhrála Zbrojovka, 2:0 a 1:2).
Jelikož Zbrojovka v následujících letech střídavě postupovala do 1. ligy a sestupovala zpět, střetávala se s ní Líšeň i ve většině dalších sezón. Dne 18. března 2022 Líšeň historicky poprvé v ligovém zápase A-tým Zbrojovky porazila, když na jejím hřišti zvítězila 3:1.
V sezóně 2023/24 se oba brněnské týmy opět sešly, a přestože Líšeň na podzim městskému rivalovi podlehla jasně 3:0, v jarní části se Líšeň v tabulce dokonce občas dostávala na vyšší příčku, což z ní činilo momentálně nejúspěšnější fotbalový klub v Brně. Nakonec skončila Líšeň na 10. místě a Zbrojovka se stejným počtem bodů devátá, o pořadí rozhodly vzájemné zápasy. Přestože se pro SK Líšeň jednalo o vůbec nejhorší druholigové umístění, FNL byla v sezóně 2023/24 velmi vyrovnaná a jen bod dělil klub od místa šestého.
V ročníku 2024/25 došlo poprvé k situaci, že Líšeň byla po většinu doby úspěšnějším týmem než Zbrojovka, které na jaře hrozil pád do MSFL. Do domácího jarního derby tak Líšeň poprvé vstupovala jako favorit, ale prohra 1:4 předznamenala následující vývoj, kdy Zbrojovka pod novým vedením zaznamenala šňůru vítězství a podařilo se jí stagnující Líšeň (mezitím přejmenovanou na SK Artis) ve výsledné tabulce o skóre předstihnout. Došlo tak mimochodem k naprosto unikátní situaci, kdy oba kluby skončily v sezonách 2023/24 a 2024/25 se shodným ziskem 39 bodů ve stejném pořadí za sebou.
Napadení na hřišti Dne 22. srpna 2021 při vyhroceném domácím derby se Zbrojovkou vnikli kolem 80. minuty na hřiště dva její fanoušci. Poté, co jeden z nich povalil člena pořadatelské služby a začal do něj kopat, líšeňský hráč Jan Silný přímo na hřišti agresora zneškodnil, za což byl vyloučen pro hrubé nesportovní chování. Líšeň pak v nastaveném čase dostala gól na výsledných 1:2. Trenér Valachovič bezprostředně po zápase odsoudil Silného za nezodpovědné chování, ovšem po posouzení celé situace na videu uznal, že se Silný ničeho špatného nedopustil. Líšeň naopak podala protest proti hráčovu vyloučení. Disciplinární komise nakonec rozhodla, že Silný nijak dále potrestán nebude, ale udělila pokutu 150 tisíc korun líšeňskému klubu za nezvládnutou pořadatelskou službu a 70 tisíc Zbrojovce za to, že výtržnost způsobili její fanoušci.
Nový majitel, krátké angažmá Pavla Vrby a výměna vedení Významné organizační změny přišly v roce 2024, kdy klub také oslavil stoleté výročí. V listopadu se po dohodě s předsedou Hladišem stal novým vlastníkem akciové společnosti SK Líšeň 2019 podnikatel a miliardář Igor Fait. S ním jako nový generální ředitel přišel Libor Kleibl, někdejší ředitel Slovanu Liberec. Fait (který měl předtím zájem i o Zbrojovku) se netají svými ambicemi na první ligu a za tím účelem se mu podařilo angažovat Pavla Vrbu, někdejšího reprezentačního trenéra a několikanásobného trenérského mistra ligy (s Viktorií Plzeň), který v prosinci 2024 nastoupil jako hlavní trenér, zatímco Milan Valachovič se přesunul na pozici manažera A-týmu. Dalším Faitovým plánem bylo zřízení fotbalové akademie, ve spolupráci s FC Svratka Brno.
Pod Vrbovým vedením a s několika novými posilami Líšeň v lednu 2025 sehrála několik přípravných zápasů, ani jednou však nevyhrála. Dne 4. února klub oznámil, že se s Pavlem Vrbou dohodli na jeho odchodu. Důvod nebyl sdělen, spekuluje se o zdravotních problémech. Na post hlavního trenéra se vrátil Milan Valachovič, jako asistent mu k Petru Maléřovi přibyl Vladimír Michal, dosavadní trenér B-týmu (s Valachovičem byli v minulosti společně i ve vedení klubu MSK Břeclav).
Jaro 2025 začala Líšeň nevyrovnanými výkony, kdy dokázala vítězit proti silným týmům i prohrávat s outsidery, přičemž se pohybovala v horní polovině tabulky. Avšak výrazná a nečekaná prohra 1:4 se Zbrojovkou přinesla konec trenéra Valachoviče, který byl 22. dubna definitivně odvolán, po téměř šesti letech působení. Následujícího dne bylo po několika měsících obsazeno místo sportovního ředitele, kam byl jmenován dosavadní skaut Vlastimil Chytrý. Ten jako nového hlavního trenéra přivedl svého bratra Jiřího, který se ujal funkce 29. dubna. Ve funkci asistenta zůstal Petr Maléř, kterého nově doplnil Ivan Kopecký.
Radikální změny roku 2025 – nový název a hřiště Nové ambiciózní vedení řešilo několik zásadních problémů. Případný postup Líšně do první ligy byl komplikován nevyhovujícím domácím stadionem, který od sezóny 2024/25 nesplňoval už ani zpřísněná kritéria pro 2. ligu (chybějící osvětlení a vyhřívání trávníku). Proto se objevily úvahy o přesunu domácích zápasů na lépe vybavený městský stadion na Srbské (kde už je hrála konkurenční Zbrojovka), což se nicméně u příznivců klubu nesetkalo s nadšením. Případné první lize už ovšem nevyhovuje ani toto hřiště, což má být řešeno výstavbou zcela nového městského fotbalového stadionu.
Přes zmíněné rozpaky fanoušků ohlásilo vedení klubu dne 20. května 2025 nejen přesun A-týmu na Srbskou, ale navíc i radikální rebranding včetně úplného přejmenování klubu na SK Artis Brno. Po více než 100 letech existence tak z názvu zmizelo sepětí s domovskou Líšní, což mezi příznivci vyvolalo vlnu nesouhlasu a rozhořčení. Vedení si ale za rozhodnutím stálo a pokládalo ho za nutný krok pro plánovaný celoregionální záběr a postup do nejvyšší ligy.
Aby mohly stadion na Srbské rovnocenně využívat SK Artis i FC Zbrojovka, v červenci byl areál převeden pod neutrální správou městské společnosti „Starez – Sport“, s tím že se zde budou hrát jen mistrovské zápasy obou týmů. Diviznímu B-týmu a mládeži Artisu zůstalo domácí hřiště nadále v Líšni.
Během letní přestávky došlo opět k podstatným změnám v kádru, včetně nákupu řady zahraničních hráčů. náhled|Martin Pospíšil v dresu Artisu na podzim 2025
Sezóna 2025/26 – postup jako cíl Do sezóny 2025/26 vstoupil Artis s deklarovaným cílem dostat se minimálně do baráže o postup do 1. ligy, tedy skončit v tabulce nejhůře třetí. Po nadějné výhře 2:1 nad rezervou Slavie však přišly dvě zdrcující porážky od Vysočiny a Baníku B (součet skóre 0:8), po kterých se klub propadl na spodní příčky a začalo se spekulovat o budoucnosti trenéra Chytrého. Artis však v této situaci projevil vnitřní sílu, neboť v následujícím zápase proti rozjeté Zbrojovce, která do té chvíle neztratila ani bod, uhrál remízu 2:2. Tím se mužstvo konečně „nastartovalo“ a následovala dlouhá šňůra bez porážky (a převážně výher), díky níž se Artis během podzimní části soutěže postupně propracoval až na třetí příčku, 8 bodů za vedoucí Zbrojovkou, ale ještě s jedním odloženým zápasem k dobru.
Poměrně úspěšně si tým vedl i v souběžně hraném poháru FAČR (MOL Cup), kde sice do 3. kola prošel proti třetiligovému Uničovu až na penalty, ale pak v něm vyřadil prvoligový Liberec a v osmifinále se postavil Spartě Praha, jednomu z lídrů nejvyšší soutěže. Té už sice podlehl, ale nijak výrazně – 1:2. Trenér Chytrý ocenil zejména práci obrany. Nejlepším střelcem Artisu a celé podzimní části ligy byl Quadri Adediran (9 gólů).
Během zimní přestávky klub opět výrazně proměnil kádr a angažoval další posily z domova i zahraničí, a to zkušené hráče i nadějné mladíky. Jmenovitě to byli záložníci Radim Breite, Jakub Fulnek a Jan Navrátil, útočníci David Osei a Daniel Toula, obránce David Hamansenya nebo brankář Jiří Borek. Naopak Senegalec Hamidou Kante byl po půlročním hostování prodán do Slavie Praha. Koncem ledna byl oznámen také příchod Dominika Plechatého z FC Liberec.