Arcidiecéze vratislavská (latinsky Archidioecesis Vratislaviensis) je polská římskokatolická arcidiecéze. Je součástí Vratislavské církevní provincie a vratislavský arcibiskup je zároveň metropolitou této provincie, k níž dále patří diecéze lehnická a diecéze svídnická. Vratislavská diecéze byla založena roku 1000; patřila do roku 1821 ke Hnězdenské církevní provincii, poté podléhala přímo Svatému stolci a 13. srpna 1930 byla povýšena na arcidiecézi.
Základní údaje Arcidiecéze se rozkládá v severovýchodní části Dolního Slezska. Nejvýznamnějšími městy jsou vedle sídelní Vratislavi Oleśnica (Olešnice), Oława, Trzebnica (Třebnice) Ziębice, Wołów (Volov). Hlavním patronem arcidiecéze je sv. Jan Křtitel, spolupatrony jsou sv. Hedvika a bl. Česlav.
Hlavním chrámem diecéze je vratislavská katedrála sv. Jana Křtitele na Tumském ostrově, v základní hmotě gotická stavba (1244-72) s pozdně gotickými, renesančními, barokními i novogotickými přístavbami a úpravami. Dalšími významnými chrámy jsou klášterní bazilika sv. Bartoloměje v Třebnici (basilica minor od roku 1943), která je současně poutní svatyní patronky Slezska svaté Hedviky, chrám sv. Jana apoštola v Olešnici (basilica minor od roku 1998), chrám sv. Jiří v Ziębicích (basilica minor od roku 2008), klášterní kostel Nanebevzetí P. Marie v Henrykowě (Jindřichově) a jiné.
náhled|200px|Socha sv. Jana Křtitele, hlavního patrona arcidiecéze, u Katedrálního (Tumského) mostu ve Vratislavi
Historie na českém území
Panství vratislavského biskupství v Rakouském Slezsku Panství vratislavského biskupství Jánský Vrch, Frýdberk, Frývaldov a Cukmantl (německy Breslauer Bistumsherrschaften Johannesberg, Friedeberg, Freiwaldau und Zuckmantel) mělo převážně lesní charakter. V roce 1864 činila jeho rozloha 33 950 ha, z toho z toho 31 245 ha lesní půdy, v roce 1885 celková rozloha mírně poklesla na 33 766 ha, z čehož 30 786 ha připadalo na lesy, 2 155 ha na polnosti a zbytek na louky, zahrady, pastviny a neplodnou půdu.Státní archiv v Opavě: průvodce po archivních fondech, Svazek 4, Archivní správa Ministerstva vnitra, 1961, s. 25-26.
V roce 1912 se panství rozprostíralo na 33 7691,805 ha, z toho bylo 31 824,4553 ha lesů, 1 254,4577 ha polí, 160,3927 ha luk, 29,5064 ha zahrad, 222,5902 ha pastvin, 13,0028 ha připadalo na stavební parcely, 6,8731 ha na neproduktivní půdu a 257,9023 ha na nedaněnou půdu. Panství užíval toho času vratislavský kníže-biskup kardinál Dr. Georg Kopp.Neuester Schematismus der Herrschaften, Güter und Zuckerfabriken in Mähren und Schlesien sowie der auf den Gütern bestehenden Brauereien, Brennereien und sonstigen Industrien, deren Besitzer, Pächter und der dabei angestellten Beamten. Karafiat, Fr., 1912, 12. s. 212.
Sídlo Správa panství Johannesberg (Panský Vrch) Ústřední správa panství, ředitel Dr. Ferdinand Pohl Ústřední lesní správa, lesní rada Karl Bayer Úřad účetní revize, revizor Bruno König Hlavní pokladna, důchodní úřad a úřad purkrabího, hlavní pokladník, důchodní a správce úřadu purkrabího Ferdinand Böse Lesní revír Johannesberg (Panský Vrch), nadlesní Rudolf Hanke Friedeberg (Frýdberk) Účetní kancelář, důchodní Karl Groß Freiwaldau (Frývaldov) Důchodní úřad, důchodní Rudolf Peschke Lesní účetní kancelář, lesní účetní Josef Hanke Zuckmantel (Cukmantl) Důchodní úřad, důchodní Ferdinand Weese Lesní účetní kancelář, lesní účetní Josef Theiner Statek Barzdorf (Bernatice) v pachtu Friedrich Latzel Statek Johannesberg (Jánský Vrch) v pachtu Johann Groß Statek Friedeberg (Frýdberk) v pachtu nejprve Gustav Hohlbaum, po jeho smrti vdova po G. Hohlbaumovi zbytek půdy byl v parcelách propachtován nebo v užívání deputátníků Buchbergsthal (Buchberkstál) Hutní správa a železárny, správce Heinrich Thamm
Vratislavské biskupství na území Československa V březnu 1919 uvalilo ministerstvo zemědělství na velkostatek vratislavského biskupství nucenou správu. Jednalo se o slezská panství Johannesberg (Javorník), Friedeberg (Frýdberk), Freiwaldau (Frývaldov) a Zuckmantel (Cukmantl), sestávající z hospodářských správ: Barzdorf (Bernartice), Johannesberg, Friedeberg a z lesních správ: Johannesberg, Wilmsdorf (Vilémovice), Gurschdorf (Skorošice), Friedeberg, Setzdorf (Vápenná), Rothwasser (Stará Červená Voda), Nicklasdorf, Saubsdorf (Supíkovice), Breitenfurt (Široký Brod), Thomasdorf (Bělá pod Pradědem), Freiwaldau (Zlaté Hory), Lindenwiese (Lipová), Zuckmantel, Grund (Dolní Grunt a Horní Grunt, od r. 1950 Dolní Údolí a Horní Údolí), Hermamnstadt (Heřmanovice), Einsiedel (Mnichov), Gabel (Vidly). K panství patřily též železárny v Buchberkstálu a pivovary. Celková výměra činila 34 666 ha.Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 22.03.1919, 14(70). s. 10.
Generální vikář vratislavského biskupství sídlil od roku 1917 v polské části města Těšína (Cieszyn)Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 07.08.1917, 12(186). s. 7. a tento úřad zde definitivně zanikl v roce 1925 v souvislosti s úpravami hranic mezi ČSR a Polskem. Polská část území pak byla začleněna do nově založené katovické diecéze. Po nařízení o nové demarkační čáře z 3. února 1919 byla část vratislavského biskupství ležící v Československé republice rozdělena na 2 komisariáty: východoslezský (Těšínský) komisariát a západoslezský (Nisský) komisariát. V čele stáli komisaři, kteří měli pravomoc generálních vikářů.Politický kalendář občanský a adresář zemí koruny České na rok. V Praze: Nákladem vydavatelstva Politického kalendáře občanského a adresáře zemí koruny České, 1931, 39(1). s. 370.
Východoslezský komisariát tvořila arcikněžství Frýdek, Fryštát, Jablunkov, Karviná a Slezská Ostrava s 45 farnostmi a 1 expoziturou. Od 24. března 1919 do 2. listopadu 1938 byl spravován Msgre. Stanislavem Weissmannem (1866–1946), který sídlil nejprve v Morávce a od 1. července 1922 jako děkan v Karviné. Západoslezský komisariát tvořila arcikněžství Frývaldov, Jánský Vrch u Javorníku, Vidnava a Cukmantl s celkem 35 farnostmi. Od 1. ledna 1907 jej spravoval Msgre. Josef Neugebauer (1850–1926), od 8. července 1926 Msgre. Rudolf Hofmann (1866–1935) a od 6. listopadu 1935 do 2. listopadu 1938 Msgre. ThDr. František Onderek (1888–1962).Historické listy, vyd. Lidové noviny, 1992.
V lednu 1921 Jednota katolického duchovenstva československého uznala nutnost zřízení nového biskupství v Opavě a žádala, aby zřízení biskupství bylo dotováno statky vratislavské diecése, ležícími v Československé republice.Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 28.01.1921, 16(23). s. 5.Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 06.07.1928, 23(159). s. 5. Novému biskupství měly připadnout všechny dvory a lesy vratislavského biskupství v západním Slezsku.Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 17.01.1930, 25(15). s. 5-6.Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 21.07.1931, 26(168). s. 3. Vratislavský biskup dr. Adolf Bertram vyslovil souhlas s odloučením krajů od vratislavské diecéze, které v Horním Slezsku připadly Polsku, ale jeho stanovisko bylo odmítavé v případě odluky československého území od vratislavského biskupství.Lidové noviny. Brno: Vydavatelské družstvo Lidové strany v Brně, 15.4.1922, 30(190, ranní vydání), 1-2. s. 2. V roce 1928 vstoupila v platnost úmluva Modus vivendi mezi Svatým stolcem a Československou republikou. Jednání o úpravě čsl.-německých diecézních hranic nakonec uvízlo na mrtvém bodě.Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 16.09.1931, 26(216). s. 4. Dne 21. září 1930 se ve vratislavském dómu celebrovalo slavnostní povýšení vratislavského biskupství na arcibiskupství.
Podle soupisu lesní půdy z roku 1848 připadalo na Frýdberk 8 610 ha, na Frývaldov 13 061 ha a na Cukmantl 11 072 ha. Během pozemkové reformy prováděné v roce 1925 a 1927 přidělil Státní pozemkový úřad z této rozlohy 321 ha drobným nabyvatelům, 19 ha propustil vlastníkům, zrovna tak hutě a cihelnu, zbytek včetně čtyř propachtovaných dvorů měl zůstat v záboru. S dalším prováděním pozemkové reformy čekal Státní pozemkový úřad až na provedení delimitace mezi olomouckým a vratislavským arcibiskupstvím. K tomu ale již za první republiky nedošlo.Vlastivěda moravská: Země a lid, Svazek 9, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2004, s. 64.
Církevní správa 1938–1945 Po odstoupení pohraničí na podzim 1938 přešlo Javornicko (Nisský komisariát) do přímé správy vratislavských arcibiskupů. Nisský komisariát sestával z arcikněžství Frývaldov, Javorník, Vidnava a Cukmantl. Hned v říjnu 1938 obsadilo Polsko východní část československého Těšínska. Oblast připadla pod správu katovické diecéze. Tato část Těšínska se skládala z arcikněžství Fryštát, Jablunkov a Český Těšín. Západní zbytek Těšínska (děkanáty Slezská Ostrava a Frýdek) byl postoupen do správy olomouckého arcibiskupství.Josef Pakandl: Nacistická okupace českého pohraničí a Českých zemí a její důsledky pro církevní správu, dipl. práce, 2012.
Církevní správa po roce 1945 a znárodnění majetku Již 21. června 1945 byl správcem československé části vratislavské arcidiecéze jmenován Msgre. František Onderek a od 1. září téhož roku se stal jejím generálním vikářem. Dne 26. června 1947 byla na tomto území zřízena apoštolská administratura se sídlem v Českém Těšíně, podřízená přímo Svatému stolci. Administrátorem byl jmenován dosavadní generální vikář Fr. Onderek. Apoštolská administratura v Českém Těšíně převzala také veškerý majetek, jehož vyvlastnění následovalo v roce 1948 (33 036 ha z celku 33 321 ha). V roce 1949 připadl majetek velkostatku vratislavského biskupství státním statkům a státním lesům. Po smrti generálního vikáře v roce 1962 se bez jakéhokoliv jmenování a pouze na základě komunistické moci ve státě správy ujal ThDr. Antonín Veselý (1918–1983) a řídil ji až do 23. července 1978, kdy bylo celé území definitivně včleněno do olomoucké arcidiecéze.Historické listy, vyd. Lidové noviny, 1992.
Arcibiskupové a biskupové Viz Seznam vratislavských biskupů a arcibiskupů.
Instituce arcidiecéze Metropolitní kurie Metropolitní církevní soud Metropolitní kapitula Kolegiátní kapitula sv. Kříže Papežská teologická fakulta ve Vratislavi Metropolitní vyšší duchovní seminář ve Vratislavi Arcidiecézní archiv Arcidiecézní muzeum (založeno roku 1903) Arcidiecézni vydavatelství a nakladatelství Katolický měsíčník Nowe Życie Katolická rozhlasová stanice Radio Rodzina
Děkanáty Děkanáty a počet farností v nich (k roku 2011) náhled|300px|Mapa vratislavské církevní provincie - Arcidiecéze vratislavská na severovýchodě Borów (9 farností) Brzeg – południe (10 farností) Brzeg – północ (7 farností) Brzeg Dolny (8 farností) Góra – wschód (7 farností) Góra – zachód (7 farností) Jelcz-Laskowice (9 farností) Kąty Wrocławskie (11 farností) Miękinia (8 farností) Milicz (7 farností) Namysłów – wschód (10 farností) Namysłów – zachód (9 farností) Oleśnica – wschód (9 farností) Oleśnica – zachód (9 farností) Oława (12 farností) Prusice (11 farností) Sobótka (10 farností) Strzelin (9 farností) Środa Śląska (10 farností) Trzebnica (11 farností) Wiązów (7 farností) Wołów (9 farností) Wrocław – Katedra (13 farností) Wrocław – Krzyki (10 farností) Wrocław – południe (7 farností) Wrocław – północ I (Osobowice) (10 farností) Wrocław – północ II (Sępolno) (7 farností) Wrocław – północ III (Psie Pole) (9 farností) Wrocław – Śródmieście (11 farností) Wrocław – wschód (8 farností) Wrocław – zachód (Leśnica) (7 farností) Wrocław – zachód (Kozanów) (9 farností) Ziębice (10 farností)
Společnosti zasvěceného života
Domy mužských řádů a kongregací náhled|200px|Cisterciácký klášter v Henrykowě Hospitálský řád sv. Jana z Boha (OH, milosrdní bratři): Vratislav (provincialát) Kongregace bratří Srdce Ježíšova (CFCI): Vratislav