Mladí konzervativci (MK) je neformální politická mládežnická organizace ODS, jejímž cílem je prosazovat konzervativní a liberální hodnoty, určená pro lidi ve věku 15–35 let. Sdružení se v roce 2025 člení na sedm regionálních klubů (RK). Dále je organizace členěna na odborné kluby, a to na klub ekonomický, politologický, zahraniční, technický a sportovní.

Historie Začátky

Myšlenkou na ustavení organizace mladých lidí pravicového zaměření se současně začali zaobírat jak studenti elektrotechnické fakulty v Brně, tak jejich kolegové ze spolku českých právníků Všehrd. Na tomto základě vznikla přípravná skupina, která začala za významné podpory redakce Studentských listů a Občanského institutu během léta 1991 podnikat kroky k založení nové organizace. Informace o ustavujícím kongresu a předběžná verze programového dokumentu připravované organizace, který nesl jméno Charta Mladých konzervativců, byly publikovány ve Studentských listech 24/1991. Ustavující Kongres se sešel 8. prosince 1991 v Radiopaláci v Praze. Prvním prezidentem MK se stal student elektrotechnické fakulty Vysokého učení technického v Brně David Částek, viceprezidenty studentka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Zdena Kašková a manažer brněnské organizace ODS Zdeněk Žák.

Ideové zaměření

Ideové zakotvení MK vycházelo z Charty Mladých konzervativců, ve které byli Mladí konzervativci definováni jako „politické sdružení mladých lidí v České republice, kteří cítí potřebu přihlásit se k liberálnímu konservatismu a přispět k budování a fungování demokratické politické společnosti v naší zemi.“ MK se přihlásili k politickému systému založenému na parlamentní demokracii a volné soutěži politických stran a změně společenského klimatu založeného na autonomii, právu a odpovědnosti jednotlivce. Ke změnám v programovém prohlášení došlo v roce 1998, stávající podobu mu pak dal Kongres v roce 2000. V Programovém prohlášení Mladí konzervativci zdůraznili svoji přináležitost k liberálně-konzervativnímu proudu, stojící na svobodě a zodpovědnosti jednotlivce, minimální, ale silný stát, důležitou roli vzdělání pro rozvoj společnosti a zodpovědnost jednotlivce při jeho dosahování, svobodnou soutěž politických stran, dvoukomorový parlamentní systém, důsledné oddělení veřejné správy a samosprávy, principy volného trhu a minimální zdanění či podporu nestátních organizací sociální pomoci a přestup k fondovému financování důchodového systému. Ocenili členství ČR v NATO a zároveň podpořili integraci České republiky do Evropské unie.

Historie znaku

Původní znak MK se začal rodit bezprostředně po kongresu v roce 1995. Výkonný výbor předložil členům čtyři návrhy kombinující písmena MK a siluetu svatého Václava. Jeden z návrhů pak nahradil do té doby používaný symbol organizace, kterým byla grafická podoba písmen MK. Existovalo ovšem více návrhů – po druhém kongresu diskutovala výkonná rada o dvou návrzích nového symbolu MK – v podobě tučňáka a delfína. Ani jeden z návrhů ale nebyl nakonec přijat. Setkání členů MK v Blansku pak podpořilo v prosinci 1992 jako symbol organizace buldočka v klobouku, symbol se ovšem nedočkal realizace. V roce 2009 bylo logo MK inovováno a dočkalo se současné podoby.

Organizace

Organizační strukturu MK narýsoval již první Kongres. MK bylo tvořeno dvěma stupni: místním na úrovni klubů a centrálním složeným z prezidenta a výkonné rady. Nejvyšším orgánem se stal Kongres, volící prezidenta MK, výkonnou radu, kontrolní a revizní komisi a smírčí výbor. Orgány na místní úrovni byly sněmy klubů, volící předsedu a výbor klubu. Oficiálním sídlem MK se stalo Brno, kde vznikl i první regionální klub. Vzápětí začaly vznikat i kluby v Praze, Olomouci, Frýdku-Místku, Klatovech, Plzni, Ostravě, Třebíči, Písku, Ústí nad Orlicí a Strakonicích, připravováno bylo založení klubu v Českém Krumlově. K založení klubu bylo potřeba pětičlenné přípravné skupiny, která měla vypracovat návrh stanov a uspořádat ustavující sněm. Na sněmu zvolení představitelé klubu pak mohli požádat výkonnou radu o udělení licence. Kromě regionálních klubů začaly později vznikat i odborné kluby (ekonomický, politologický, zahraničně-politický, právnický).

První změna stanov přišla již v roce 1992, kdy byl základní dokument MK rozšířen o institutu kolegia předsedů klubů MK, které mělo představovat poradní orgán výkonné radě. Stanovy se také nově zmínily o hlavní kanceláři MK. V roce 1993 bylo změněno sídlo MK na Prahu a funkce prezidenta MK přejmenována na předsedu. Stanovy zároveň zapovídaly členům MK členství v jiné politické straně než ODS, což ale Kongres v roce 1995 zrušil. V neposlední řadě Kongres zapověděl možnost regionálních klubů schvalovat si vlastní stanovy

K výrazným změnám ve stanovách došlo v roce 1995. Nejpodstatnější změnou se stalo ustanovení, podle kterého nebylo členství ve sdružení vázáno na členství v jednom regionálním klubu, výkonná rada byla přejmenována na výkonný výbor a bylo rozhodnuto, že jeho členy nebude volit kongres, ale bude je jmenovat volený předseda MK. Do stanov byla rovněž zapracována instituce patrona MK.

Další změny stanov měl přinést Kongres v roce 1997, který znovuzavedl funkci prezidenta MK, vrcholného reprezentanta MK pověřeného jednáním s politickými stranami, a výkonného předsedu, který měl organizovat práci sdružení a řídit výkonný výbor. Kompromisní návrh nakonec nepřijal kandidát na prezidenta Tomáš Svoboda a tak tato funkce zůstala neobsazena. Předsedou MK se stal Petr Mach. Stanovy rovněž formulovaly Radu MK jako poradní orgán předsedy.

Následující výraznější změny stanov přinesl Kongres v roce 1998, který zavedl přímou volbu prvního místopředsedy (volba dalších dvou místopředsedů byla zavedena na Kongresu v roce 1999) a reformoval radu MK. Ta se měla skládat z předsedy MK, prvního místopředsedy, čtyř členů volených kongresem a všech předsedů regionálních a odborných klubů. Volení členové rady nadále potvrzovali rozhodnutí předsedy o jmenování a odvolání členů výkonného výboru. Na kongresu v roce 1999 byl potom schválen článek o programové konferenci MK (doposud proběhly čtyři programové konference), na kongresu o tři roky později byl pak rozšířen počet místopředsedů na čtyři a současně navýšen počet volených členů Rady MK na šest. V roce 2003 se počet místopředsedů zvýšil na pět.

K zásadním změnám stanov došlo na Kongresu v roce 2004, který zavedl delegátský systém na účast na Kongresu a schválil třístupňovou vertikální strukturu MK rozšířenou o Krajskou radu. V roce 2008 Kongres prodloužil funkční období všech orgánů MK na dva roky.

V roce 2010 předseda MK Jiří Fremr v Plzni napadl a zbil člověka. Následně byl obviněn ze způsobení těžké újmy na zdraví, výtržnictví a poškozování cizí věci. Podle soudu se dopustil ublížení na zdraví, výtržnictví a poškozování cizí věci. Za tento čin byl plzeňským okresním soudem odsouzen k dvouletému trestu s podmíněným odkladem na dva roky. Odvolací soud potvrdil Jiřímu Fremrovi dvouletou podmínku.

Aktivity

Mezi hlavní aktivity Mladých konzervativců patří pořádání přednášek, seminářů a konferencí, kde se mohou především mladí lidé z celé České republiky setkat s významnými představiteli politického, ekonomického nebo společenské života a diskutovat s nimi aktuální celospolečenská témata.

Mezi hlavní akce MK lze zařadit:

Evropské minority, Praha, 1994: pětidenní seminář za účasti 50 mladých Evropanů z členských zemí European Democrat Students o problematice evropských minorit NATO, Ostrava, duben 1996: konference zaměřená na problematiku rozšiřování Severoatlantické aliance XXth Summer University of the European Democrat Students – Central Europe, an Integral Part of Europe, Praha, Poděbrady, srpen 1996: týdenní program tradiční letní univerzity EDS za účasti 250 mladých lidí z více než 28 zemí Evropy. Na přednáškách a workshopech vystoupili přednášející z nejrůznějších zemí Evropy Tržní hospodářství a sociální politika, CERGE, Praha, říjen 1997: konference zabývající se sociální a ekonomickou transformací ČR a konzervativními přístupy k sociální politice, sociální spravedlnosti a solidaritě Česká republika a NATO: vyhlídky a důsledky začlenění, Brno, 4.–5. dubna 1998: dvoudenní konference zaměřená na otázky vstupu České republiky do Severoatlantické aliance Konzervatismus v informačním věku, Moravská Třebová, 6.–7. února 1998: seminář k problematice transformace institucí industriální společnosti v instituce společnosti postindustriální za účasti politologů i zástupců předních producentů informačních technologií Střet monetární a fiskální politiky: vztah České národní banky a vlády ČR, Praha, březen 1998: celodenní setkání mladých lidí s představiteli ČNB, vlády a zástupci předních bank Ekonomické fórum MK: hospodářsko-politický program české pravice, Praha, květen 1998: jednodenní seminář MK za účasti ekonomických odborníků pravicových politických stran (ODS, ODA, DEU, US), představující v předvolební atmosféře základní varianty hospodářsko-politických programů české pravice Vize komunální politiky v České republice, Český Krumlov, říjen 1998: dvoudenní konference určená mladým lidem se zájmem o komunální politiku za účasti starostů a primátorů velkých i menších měst Evropa pro naši generaci, Opava, Brno, Praha, podzim–zima 1998: třídílná konference na téma evropská integrace a vstup ČR do Evropské unie za účasti více než 200 studentů a pedagogů vysokých škol Letní kempy MK, 1998–dosud: pravidelné každoroční setkání členů MK spojené s diskusemi s významnými politiky, návštěvou pamětihodností a odpočinkem Building Youth Leadership, Olomouc, 2000: mezinárodní seminář Generace 21, 2002–dosud: vzdělávací program určený pro studenty středních škol Brno – město práva, Brno, 2003: konference na téma nejvyšších právních institucí Parlamentní simulace, 2004–2005: simulace jednání PSP ČR za účasti několika desítek členů (ve spolupráci s Mladými křesťanskými demokraty) Koncert pro Kapku naděje, Prostějov, 2004: charitativní koncert pro známou nadaci, který vynesl více než 70 tisíc korun Projekt Čaj o páté, 2004 – dosud: projekt diskusí s politiky ODS Koncert „My mlčet nebudeme“ k 16. výročí 17. listopadu, Praha, 2005: koncert za účasti známých českých interpretů Konference Česká pravice v letech 2008–2012, Praha, duben 2008 Tři roky České republiky v EU, Praha, květen 2007 Německé parlamentní volby 2009, Praha, listopad 2009: konference pořádaná Politologickým klubem MK na půdě Vysoké školy CEVRO Institut Mezinárodní setkání "Dvě dekády demokracie a udržitelný vývoj ve střední a východní Evropě", Praha, září 2011: Mladí konzervativci hostili setkání European Democrat Students20 let MK, Praha, listopad 2011: Mladí konzervativci oslavili na společenském setkání pod záštitou primátora hl. m. Prahy B. Svobody 20 let své existence Přímá volba prezidenta, Praha, červen 2012: konference pořádaná Politologickým klubem MK na půdě Vysoké školy CEVRO Institut

Publikační činnost Prvním magazínem MK byl Zvěstník MK, který vydával regionální klub v Praze v roce 1992. Další list pak začal vycházet v roce 1995 a dostal název Pravý úhel s podtitulem Revue pro konzervativní názory – Zpravodaj Mladých konzervativců České republiky, který vycházel až do roku 2002. Po čtyřleté přestávce pak bylo jeho vydávání obnoveno. Každé číslo se věnuje aktuálnímu zahraničnímu či domácímu politickému tématu, přináší rozhovor s významnou osobností české politiky či portréty spřátelených organizací. O dva roky později pak začal vycházet celostátní Bulletin MK, informující o aktivitách MK.