Herát () je oázové město a třetí největší město Afghánistánu. V roce 2020 mělo město odhadem 574 276 obyvatel a slouží jako hlavní město provincie Herát, která se nachází jižně od pohoří Paropamisus (Silsila-yi Safēd Kōh) v úrodném údolí řeky Hari v západní části země. Starověká civilizace na Hedvábné stezce mezi Blízkým východem, střední a jižní Asií slouží jako regionální centrum na západě země.
Herát sahá až do avestských dob a byl tradičně známý svým vínem. Město má řadu historických památek, včetně citadely Herat a komplexu Musalla. Během středověku se Herát stal jedním z důležitých měst Chorásán. Po dobytí Tamerlánem se město stalo důležitým centrem intelektuálního a uměleckého života v islámském světě. Za vlády Šáha Rukha (1405–1445) sloužilo město jako ohnisko tímúrovské renesance, jejíž sláva se pravděpodobně shodovala s Florencií během italské renesance jako centrum kulturního znovuzrození. Po pádu Tímúrovské říše byl Herát od počátku 18. století ovládán různými afghánskými vládci. V roce 1716 se Afghánci z paštunského kmene Durráníů obývající město vzbouřili a vytvořili svůj vlastní sultanát. V roce 1732 je dobyli Afšarídi. Po smrti Nádira Šáha a nástupu Ahmada Šáha Durráního k moci v roce 1747 se Herát stal součástí Afghánistánu. V první polovině 19. století se stal nezávislým městským státem, čelil několika íránským invazím, dokud nebyl v roce 1863 začleněn do Afghánistánu. Silnice z Herátu do Íránu a Turkmenistánu jsou stále strategicky důležité. Jako brána do Íránu vybírá pro Afghánistán velké množství celních příjmů. Má také mezinárodní letiště. Po válce v roce 2001 bylo město relativně bezpečné před útoky povstalců Tálibánu. V roce 2021 bylo oznámeno, že Herát bude zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.
Dne 12. srpna 2021 bylo město obsazeno bojovníky Tálibánu v rámci letní ofenzívy Tálibánu. vlevo|náhled|320x320pixelů|Páteční mešita v Herátu
Významné památky Citadela Jama Masjid („Páteční mešita“) komplex Mussala hrobka Chódže Abduláha Ansárího
Osobnosti spojené s Herátem Chódže Abduláh Ansárí (1006–1088) – perský súfí Fattáhí (?–1448) – perský básník a kaligraf, zemřel v Herátu. Džámí (1414–1492) – perský filosof a básník, zemřel v Herátu.
Následuje časová osa historie města Herát v Afghánistánu.
Časová osa
Před 15. stoletím 500 př. n. l. – V Arii založeno perské město Artakaena (přibližné datum). 330 př. n. l. – Artakaena dobyta Alexandrem III. Makedonským. 167 př. n. l. – Město se stává součástí Parthské říše. 127 př. n. l. – Město se stává součástí Kušánské říše. 642 n. l. – Obléhání Herátu; Arabové u moci. 1042 – Město obléhá Seldžukem Tughrilem. 1064 – Alp-Arslan u moci. 1102 – Zemětřesení. 1157 – Město bylo zničeno náporem Oghuzů, předchůdců moderních Turkomanů. 1163 – V Herátu vyrobeno Bobrinského vědro. 1175 – Ghuridi u moci. 1197 – Konflikt mezi kovářskými a mědikovářskými bazary. 1201 – Začíná stavba nové Páteční mešity. 1221 – Město vyplenili Mongolové. 1244 – Šáms ál-Din Kurt u moci. 1300 – Heratská citadela opevněna. 1364 – Zemětřesení. 1380 – Město dobyto Tamerlánovými silami.
15.–19. století 1405 – Hlavní město Tímúrovské dynastie přesídleno ze Samarkandu do Herátu. 1410 – Bazary zrekonstruovány. 1425 – Hrob Chwádžy Abdulláha Ansárihi postaven v Gazurgáhu (nedaleko města). 1438 – Postaveno Gawaršádovo mauzoleum. 1448 – Obléhání Herátu. 1460 – Postaven „Královský kanál“. 1469 – Sultán Husajn Mirza Bajkarah u moci. 1482 – Mimo město postavena Ichlasija (vzdělávací a charitativní komplex) (přibližné datum). 1500 – Páteční mešita přestavěna. 1507 – Uzbek Mohamed Šajbani u moci. 1510 – Město dobyl Safíovec šáh Ismá‘íl; Šamluští Turkomanové u moci. 1528 – Safíovec šáh Tahmásp u moci. 1716 – Afghánské povstání Abdálíů. 1729 – Nádir Šáh u moci. 1732 – Afghánské povstání potlačeno. 1750 – Město se stalo součástí Durránské říše. 1801 – Město se osamostatnilo. 1807 – Město je obléháno Íránem 1818 – Město začleněno do Durránské říše. Později téhož roku jsou Durráníové vyhnáni z většiny Afghánistánu, Herát se stává jejich poslední baštou. 1837 – Začíná obléhání Herátu perskými silami. 1842 – Jár Mohamed Chán Alakozaj sesadil Kamrana Šáha a stal se novým vládcem. 1851 – Sa'íd Mohamed Chán u moci. 1852 – Město je krátce obsazeno Peršany. 1855 – Mohamed Jusúf u moci. 1856 – Začíná perské obléhání Herátu, 25. října Peršané město dobyli. 1857 – Perská kontrola nad městem končí na základě Pařížské smlouvy; Sultán Jan ustanoven jako vládce Herátu. 1862 – 27. července město obléháno Mohamedovci. 1863 – 26. května město dobyto silami Dósta Muhammada Chána, Mohamed Jakub Chán u moci. 1880 – Abd ál-Rahmán Chán u moci. 1885 – Na příkaz Amíra byla zničena Mosalla.
20. století 1922 / 1301 SH – Solární kalendář Hegirae oficiálně přijat v Afghánistánu. 1925 – Založeno Herátské národní muzeum. 1947 – Vysílání Rádia Kábul začíná dosahovat Herátu (přibližné datum). 60. léta – Postavena dálnice mezi Kandahárem a Herátem. 1973 – Počet obyvatel: 108 750. 1979 – Povstání, město bombardováno sovětskými silami. 1988 – Počet obyvatel: 177 300 (odhad). 1993 – Odstranění min.
21. století 2010 – Počet obyvatel: 410 700. 2016 – Počet obyvatel: 491 967.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Města v Afghánistánu Kategorie:Města na hedvábné stezce Kategorie:Bývalá hlavní města Kategorie:Hlavní města provincií v Afghánistánu Kategorie:Herát (provincie)