Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (: United Nations Relief and Works Agency for Palestine Refugees in the Near East, zkráceně UNRWA) je organizace OSN. Byla založena v roce 1949 Valným shromážděním OSN. Organizace vznikla kvůli palestinskému exodu zejména během první arabsko-izraelské války a po ní. Poskytuje vzdělání, zdravotní péči, sociální služby a materiální pomoc při mimořádných událostech více než 5 milionům palestinských uprchlíků žijícím v Jordánsku, Libanonu a Sýrii, rovněž poskytuje pomoc na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy. Agentura má přes 30 tisíc zaměstnanců, většina z nich jsou Palestinci.

Jde o jedinou agenturu OSN zabývající se pomocí uprchlíkům z určitého regionu nebo konfliktu, Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) se palestinským uprchlíkům nevěnuje a ani legálně nemůže věnovat. Na rozdíl od UNHCR nemá UNRWA mandát k přesidlování uprchlíků do třetích zemí, jejich integraci a odstraňování statutu uprchlíka.

Rozpočet agentury přesahuje 1 mld. amerických dolarů, většina výdajů je spotřebována na vzdělávání, v roce 2021 navštěvovalo školy provozované agenturou asi 545 tisíc žáků. 89 % příjmů agentury tvoří dobrovolné příspěvky členských státu OSN, když největšími dárci v roce 2022 byly Spojené státy (344 mil. dolarů), Německo (202 mil.), Evropská unie (114 mil.) a Švédsko (61 mil.). Česká republika agenturu finančně nepodporuje.

Historie

náhled|Celkový počet palestinských uprchlíků registrovaných UNRWA v letech 1950–2008) V důsledku vypuknutí občanské války v listopadu 1947 a následné první arabsko-izraelské války v roce 1948 došlo k vysídlení 700 tisíc Palestinců (tj. zhruba poloviny tamní populace) z území Palestiny, ze kterého se stal Izrael. Valné shromáždění OSN v reakci přijalo v listopadu 1948 rezoluci č. 212 (III), kterou byl zřízen fond pro pomoc palestinským uprchlíkům (UNRPR). V prosinci 1948 Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci č. 194, ve které došlo ke zřízení Smírčí komise OSN pro Palestinu (UNCCP). Tato komise dostala mandát k vyjednávání o příměří mezi válčícími stranami včetně mandátu k facilitaci „repatriace, přesídlení a hospodářské a sociální rehabilitace uprchlíků“.

Smírčí komise OSN pro Palestinu však nebyla schopná na diplomatické úrovni dosáhnout pokroků. Konflikt šlo podle nich vyřešit jen politicky. Proto následně doporučila vznik „agentury OSN, která bude navržená tak, aby pokračovala v humanitárních činnostech a iniciovala projekty na vytváření pracovních míst“, dokud nebude konflikt ukončen. Dne 8. prosince 1949 Valné shromáždění OSN na základě uvedeného doporučení schválilo v rezoluci č. 302 (IV) vznik Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA). Zřízení úřadu podpořily všichni tehdejší členové OSN (včetně Izraele, který se stal členem v květnu 1949) kromě Sovětského svazu a Jihoafrické unie, jejichž zástupci se zdrželi.

UNRWA nahradila původní fond pomoci UNRPR a dostala širší humanitární mandát. Její činnost byla podmíněna neutralitou. Reálně začala na místě fungovat v roce 1950, kdy se zaměřila na přímou pomoc a vytváření pracovních příležitostí pro uprchlíky, aby nedošlo k hladovění. Z toho je také anglický název United Nations Relief and Works Agency for Palestine Refugees in the Near East. Mandát UNRWA byl Valným shromážděním OSN rozšířen v prosinci 1950 přijetím rezoluce č. 393 (V). V ní byl UNRWA uložen úkol „zřídit reintegrační fond, který bude použit (...) pro trvalé znovuusazení uprchlíků“.

UNRWA následně stanovila vlastní pomocnou definici uprchlíků, kteří byli oprávněni čerpat humanitární pomoc. Podle definice jsou palestinskými uprchlíky „osoby, jejichž pravidelným místem pobytu byla v období od 1. června 1946 do 15. května 1948 Palestina a které v důsledku konfliktu v roce 1948 ztratily domov i prostředky k obživě“.

Šestidenní válka v roce 1967 způsobila novou uprchlickou vlnu z palestinských území, která začal Izrael okupovat. Tito uprchlíci nespadali do definice palestinských uprchlíků UNRWA. Nicméně od roku 1991 Valné shromáždění OSN vydává každoroční rezoluci o prodloužení účinnosti mandátu UNRWA i na palestinské uprchlíky před válkou z roku 1967. Také potomci uprchlíků podle principu patrilinearity jsou oprávněni požádat o status uprchlíka.

náhled|Pracovník UNRWA utěšuje dítě v uprchlickém táboře Nusajrát v Pásmu Gazy (2025) Služby UNRWA jsou dostupné všem registrovaným palestinským uprchlíkům žijícím v oblastech působnosti, kteří potřebují pomoc. Když UNRWA zahájila v roce 1950 činnost, reagovala na potřeby asi 700 000 palestinských uprchlíků. Do roku 2023 již ale bylo přibližně 5,9 milionu lidí registrováno jako způsobilých pro služby UNRWA (zejména kvůli válce v roce 1967, délce konfliktu a vysoké porodnosti). UNRWA takto působí v 59 uznaných uprchlických táborech v Jordánsku, Libanonu, Sýrii, na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy a v dalších oblastech, kde velké množství registrovaných palestinských uprchlíků žije mimo uznané tábory. Aby byl tábor uznán UNRWA, musí existovat dohoda mezi hostitelskou vládou a UNRWA upravující používání tábora. UNRWA sama neřídí tábory, nemá žádné policejní pravomoci ani administrativní roli, ale pouze poskytuje služby v táboře.

Organizace náhled|Generální komisař UNRWA Philippe Lazzarini při jednání s americkým ministrem zahraničních věcí Antony Blinkenem v Ammánu (2023) UNRWA je podřízeným orgánem Valného shromáždění OSN, zřízeným podle čl. 7 odst. 2 a článku 22 Charty OSN. Jde o jednu ze dvou agentur OSN, které jsou přímo podřízené Valnému shromáždění OSN.https://web.archive.org/web/20201031223629/http://www.unrwa.org/userfiles/201006109246.pdf Udělování mandátu pro UNRWA a jeho prodlužování je zcela v gesci Valného shromáždění OSN. Oproti jiným agenturám OSN, jako jsou Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky nebo Světová zdravotnická organizace, nemá vlastní zřizovací listinu či statut. Mandát pro UNRWA je obnovován každé tři roky, jelikož byl zřízen jako dočasná organizace.

Úřad řídí generální komisař, kterým je od března 2020 Švýcar Philippe Lazzarini. Generální komisař odpovídá za personální řízení a projekty. Je přímo odpovědný Valnému shromáždění OSN. Činnost UNRWA je rozdělena do pěti lokalit, ve kterých se nacházejí palestinští uprchlíci. Jde o Jordánsko, Sýrii, Libanon, Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy. Každá lokalita má svého ředitele. Ústředí UNRWA je v Gaze a v jordánském Ammánu. V Ammánu sídlí zástupkyně generálního komisaře UNRWA, kterou je od roku 2020 Norka Leni Stenseth. Ta má na starosti projekty vzdělávání a zdravotní péče.

V roce 2004 měla UNRWA 25 000 zaměstanců. Většina z nich byli místní Palestinci.https://web.archive.org/web/20090811175024/http://www.un.org/unrwa/publications/pdf/uif-june04.pdf

Poradní výbor Spolu s UNRWA byl v roce 1949 zřízen poradní výbor (AdCom), který měl za úkol pomáhat s naplňováním úkolů UNRWA.https://www.unrwa.org/sites/default/files/302%20%28IV%29.pdf Původně měl čtyři členy (Spojené království, Spojené státy americké, Sýrie a Jordánsko), v roce 2025 má 28 členů. Tvoří je země, ve kterých se nachází palestinští uprchlíci (Jordánsko, Sýrie, Libanon) a hlavní podporovatelé (tj. donoři) UNRWA.

Členy poradního výboru jsou: Austrálie (2005), Belgie (1953), Brazílie (2014), Kanada (2005), Dánsko (2005), Egypt (1949), Finsko (2008), Francie (1949), Německo (2005), Irsko (2008), Itálie (2005), Japonsko (1973), Jordánsko (1949), Kazachstán (2013), Kuvajt (2010), Libanon (1953), Lucembursko (2012), Nizozemsko (2005), Norsko (2005), Katar (2018), Saúdská Arábie (2005), Španělsko (2005), Švédsko (2005), Švýcarsko (2005), Sýrie (1949), Turecko (1949), Spojené arabské emiráty (2014), Spojené království (1949) a Spojené státy americké (1949).

Od roku 2005 jsou členové pouze s pozorovatelským statusem Palestina, Evropská unie a Liga arabských států. V roce 2019 mezi ně přibyla Organizace islámské spolupráce.

Financování Rozpočet UNRWA je stanoven Valným shromážděním OSN a pochází téměř výhradně z dobrovolných příspěvků členských států OSN. Dostává také určité příjmy z běžného rozpočtu OSN, většinou na personální náklady mezinárodních (tj. nepalestinských) pracovníků. Kromě svého běžného rozpočtu dostává UNRWA finanční prostředky na nouzové aktivity a speciální projekty, jako byla nutná reakce na syrskou občanskou válku a pandemii covidu-19.

Historicky většina finančních prostředků agentury pocházela ze Spojených států a Evropské komise;https://www.unrwa.org/sites/default/files/top_20_donors_overall.pdf ale v roce 2019 pocházelo téměř 60 % jeho příslibu ve výši 1 miliardy dolarů ze zemí EU, přičemž Německo bylo největším individuálním dárcem. Dalšími největšími dárci byly EU, Spojené království, Švédsko a Spojené arabské emiráty. UNRWA také navazuje partnerství s nevládními dárci, včetně neziskových „národních výborů“ se sídlem v dárcovských zemích.

Dobrovolný charakter financování UNRWA někdy vedl k rozpočtovým problémům v důsledku aktuálních mimořádných událostí nebo politického vývoje v dárcovských zemích. Například v roce 2009 představitelé UNRWA varovali před „strašnou finanční krizi“, včetně nedostatku financí ve výši 200 milionů dolarů, v důsledku tehdejší izraelské ofenzívy v Gaze. V srpnu 2018 USA, za prezidentství Donalda Trumpa, zastavily své příspěvky s argumentem, že mandát UNRWA by měl být omezen pouze na stále žijící Palestince, kteří získali status uprchlíka v době vytvoření UNRWA. Rozhodnutí USA vedlo ke ztrátě 300 milionů dolarů z celkového rozpočtu 1,2 miliardy dolarů, což přispělo k celkovému deficitu 446 milionů dolarů. Výpadek byl pokryt zvýšenými příspěvky odjinud.

V polovině roku 2019 Nizozemsko, Belgie a Švýcarsko dočasně pozastavily financování UNRWA s odvoláním na etickou zprávu, která uváděla údajné špatné hospodaření, korupci a diskriminaci mezi vedením agentury. Ještě téhož roku došlo k obnovení financování z těchto zemí. V prosinci 2019 Evropská unie zvýšila svůj příspěvek o čtvrtinu. Příspěvek si v prosinci 2019 zdvojnásobil Katar.

Kanada se v roce 2010 rozhodla přesměrovat svůj příspěvek UNRWA přímo Palestinské autonomii.

V důsledku útoku Hamásu na Izrael z října 2023 a následné války Evropská unie v lednu 2024 dočasně pozastavila svůj příspěvek pro UNRWA. Znovu ho aktivovala již v březnu 2024. V roce 2024 pozastavily příspěvek znovu také Spojené státy americké, které ho předtím obnovily po nástupu Joe Bidena. K obnově financování během roku 2024 nedošlo. V roce 2025 zvolený prezident Trump znovu potvrdil pozastavení financování.https://www.reuters.com/fact-check/us-unrwa-funding-already-halted-2024-not-by-trump-2025-order-2025-01-28/

Kritika UNRWA je dlouhodobě kritizována nejen Izraelem, ale i různými vládními i nevládními organizacemi (včetně United Nations Watch — proizraelské organizace kontrolující činnost OSN) za personální napojení na palestinskou teroristickou organizaci Hamás (nejpozději od roku 2009). UNRWA tato obvinění odmítá, nicméně, s palestinskými zaměstnanci ukončila pracovní vztah pouze v případech, kdy tito v hnutí Hamás zastávali politickou funkci. Dále byla organizace v minulosti opakovaně kritizována, že učitelé, které UNRWA zaměstnává a učebnice, jejichž vydávání financuje, hlásají nenávist proti židům a oslavují násilí, mučednictví a terorismus (například teroristku Dalal Mughrabi). V říjnu 2025 Mezinárodní soudní dvůr v Haagu uvedl v poradním stanovisku, že stát Izrael nepředložil pro svá obvinění dostatek důkazů. Naopak úřad UNRWA označil za klíčového aktéra v distribuci humanitární pomoci na Izraelem okupovaných palestinských územích. Zastavení spolupráce s UNRWA a tím snížení dostupnosti pomoci označil za porušení mezinárodního humanitárního práva.