Godfrey Harold “G. H.” Hardy FRS (7. února 1877 Cranleigh – 1. prosince 1947 Cambridge)GRO Register of Deaths: DEC 1947 4a 204 Cambridge – Godfrey H. Hardy, aged 70 byl anglický matematik známý svou prací v oblasti teorie čísel a matematické analýzy.
V roce 1940 napsal esej o estetice matematiky, Obrana matematikova, která je často považována za jeden z nejlepších vhledů do matematikovy mysli napsaného pro laiky.
Od roku 1914 byl učitelem indického matematika Šrínivási Rámanudžana. Hardy velmi brzy rozpoznal jeho genialitu a začal s ním úzce spolupracovat. Když se ho v rozhovoru Pál Erdős zeptal, co bylo jeho největším příspěvkem na poli matematiky, Hardy bez rozmýšlení odpověděl, že to bylo objevení Rámanudžana.THE MAN WHO KNEW INFINITY: A Life of the Genius Ramanujan . Retrieved December 2, 2010.
Biografie
Mládí Hardyho sympatie k matematice se u něho projevovaly už od mala. Když mu byly teprve dva roky, psal si čísla až do milionů a když šel do kostela, bavil se faktorizací čísel církevních písní.Robert Kanigel, The Man Who Knew Infinity, p. 116, Charles Scribner's Sons, New York, 1991. .
Po škole v Cranleighu získal kvůli svému matematickému nadání stipendium na Winchester College. V roce 1896 začal navštěvovat Trinity College na Cambridgeské univerzitě. V roce 1903 získal titul M.A. (Master of Arts), což byl v té době nejvyšší titul na anglických univerzitách. Od roku 1906 pracoval jako profesor, ale pouze šest hodin týdně, takže měl dostatek času na výzkum. V roce 1919 odešel na Oxfordskou univerzitu, ale v roce 1931 se zase vrátil na Cambridge.
Práce Hardy je známý jako reformátor britské matematiky. Zavedl do ní totiž přísnost, která byla dříve charakteristická pro Francii, Švýcarsko a Německo. Britští matematici se většinou po vzoru Isaaca Newtona věnovali aplikované matematice, ale Hardy oproti hydrodynamice, která měla v Cambridgi významnou roli, agresivně prosazoval čistou matematiku.
Od roku 1911 spolupracoval s Johnem Littlewoodem v oblasti matematické analýzy a analytické teorie čísel. Udělali velký pokrok v řešení Waringova problému a také v teorii prvočísel. Spolupráce Hardyho a Littlewooda je jedna z nejúspěšnějších a nejznámějších v dějinách matematiky. Při přednášce v roce 1947 řekl dánský matematik Harald Bohr: „V dnešní době žijí jen tři výborní angličtí matematici: Hardy, Littlewood a Hardy-Littlewood.“
Hardy také v roce 1908 nezávisle na Wilhelmu Weinbergovi formuloval Hardyho–Weinbergův zákon, základní princip populační genetiky.
Sbírka jeho článků byla vydána v sedmi vydáních nakladatelstvím Oxford University Press.
Osobnost Jako dítě byl Hardy velmi stydlivý. Během školních let byl nejlepší ve třídě ve většině předmětů a vyhrál mnoho cen, ale nerad je přebíral před celou školou. Nerad se setkával s neznámými lidmi a nesnesl hledět na sebe v zrcadle.C. P. Snow, Foreword, in: G. H. Hardy, A Mathematician's Apology, Cambridge University Press, 1967.
Bibliografie Obrana matematikova (A Mathematician's Apology, 1940) Hardy, G. H. (1940) Ramanujan, Cambridge University Press: London (1940). Ams Chelsea Pub. (November 25, 1999) .
Odkazy
Reference
Literatura
Snow, C. P. (1967). Variety of Men. London: Macmillan
Externí odkazy
O'Connor, John J.; Robertson, Edmund F., "G. H. Hardy", MacTutor History of Mathematics archive, Univerzita v St Andrews. G. H. Hardy na Mathematics Genealogy Project Citáty G. H. Hardyho Hardyho práce v teorii čísel Weisstein, Eric W., Hardy, Godfrey Harold (1877–1947) ze ScienceWorld.
Kategorie:Matematičtí analytici Kategorie:Teoretici čísel Kategorie:Angličtí matematici Kategorie:Matematici 20. století Kategorie:Členové Královské společnosti Kategorie:Držitelé Copleyho medaile Kategorie:Členové Německé akademie věd Leopoldina Kategorie:Absolventi Univerzity v Cambridgi Kategorie:Angličtí ateisté Kategorie:Narození v roce 1877 Kategorie:Narození 7. února Kategorie:Úmrtí v roce 1947 Kategorie:Úmrtí 1. prosince Kategorie:Muži