Správní obvod obce s rozšířenou působností Krnov je od 1. ledna 2003 jedním ze tří správních obvodů rozšířené působnosti obcí v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji. Rozšířenou přenesenou působnost státu v něm vykonává Městský úřad Krnov. Správní obvod zahrnuje města Krnov, Janov a Město Albrechtice a dalších 22 obcí. Ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Krnov jsou 3 správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (Krnov, Město Albrechtice, Osoblaha).
Seznam obcí Poznámka: Města jsou vyznačena tučně. V závorce jsou uvedeny evidenční části obce, pokud se na ně obec člení.
Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem Krnov Brantice (Brantice, Radim) Býkov-Láryšov (Býkov, Láryšov) Čaková Hošťálkovy (Hošťálkovy, Křížová, Staré Purkartice, Vraclávek) Krasov Krnov (Krásné Loučky, Pod Bezručovým vrchem, Pod Cvilínem) Lichnov (Lichnov, Dubnice) Úvalno Zátor (Zátor, Loučky)
Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem Město Albrechtice Heřmanovice Holčovice (Holčovice, Dlouhá Ves, Hejnov, Jelení, Komora, Spálené) Janov Jindřichov (Jindřichov, Arnultovice) Liptaň (Liptaň, Bučávka, Horní Povelice) Město Albrechtice (Město Albrechtice, Burkvíz, Česká Ves, Dlouhá Voda, Hynčice, Linhartovy, Opavice, Piskořov, Valštejn, Žáry) Petrovice Třemešná (Třemešná, Damašek, Rudíkovy) Vysoká (Vysoká, Bartultovice, Pitárné)
Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem Osoblaha Bohušov (Bohušov, Dolní Povelice, Karlov, Ostrá Hora) Dívčí Hrad Hlinka Osoblaha Rusín (Rusín, Hrozová, Matějovice) Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice (Slezské Rudoltice, Amalín, Koberno, Víno)
Obyvatelstvo
Geografie Poloha SO ORP Krnov se nachází na severovýchodě Česka při státní hranici s Polskem, v podhůří Jeseníků, cca 55 km od ostravské aglomerace. Centrum mikroregionu Krnovsko, město Krnov, má v rámci SO ORP Krnov asymetrickou polohu. SO ORP Krnov tvoří 35 % rozlohy okresu Bruntál a žije v něm 41 % obyvatel okresu Bruntál. Krnovsko má charakter průmyslově zemědělské oblasti.
Fyzickogeografické poměry SO ORP Krnov leží na styku dvou geomorfologických provincií, České vysočiny a Středoevropské nížiny. Většina území patří k provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické (Sudetské), oblasti Jesenické (Východosudetské), celkům Nízký Jeseník, Zlatohorská vrchovina (polsky Góry Opawskie) a Hrubý Jeseník (část Heřmanovic). Část SO ORP Krnov patří k provincii Středoevropská nížina, subprovincii Středopolské nížiny, oblasti Slezská nížina, celku Opavská pahorkatina (polsky Płaskowyż Głubczycki), podcelkům Osoblažská nížina (část Osoblažska) a Poopavská nížina (část Úvalna a část Krnova). Dle publikace Vyšší geomorfologické jednotky České republiky je nejvyšším bodem geomorfologického celku Opavská pahorkatina vrstevnice 340 m n. m. jihovýchodně od vrchu Hradisko/Přední Cvilínský kopec. Vrch Hradisko/Přední Cvilínský kopec má 441 m n. m. a nachází se 2,5 km jihovýchodně od města Krnov v okrese Bruntál.Pavel Boháč, Jaroslav Kolář (1996): Vyšší geomorfologické jednotky České republiky: geografické názvoslovné seznamy OSN-ČR / Major geomorphological units of the Czech Republic: UNO Gazetteers of geographical names-CZ. Český úřad zeměměřický a katastrální, Praha, 1996, 54 s. Hydrologicky patří SO ORP Krnov do povodí Odry, do dílčích povodí Opavy a Osoblahy. Na řece Opavě v obci Nové Heřminovy v SO ORP Bruntál je naplánovaná stavba protipovodňové nádrže Nové Heřminovy.Vše o plánovaném záměru výstavby přehrady Nové Heřminovy, URL: http://www.noveherminovy.eu/vse-o-planovanem-zameru-vystavby-prehrady/d-1011/p1=51
Chráněná území
Chráněné krajinné oblasti (CHKO): Jeseníky. Přírodní rezervace (PR): Džungle, Krasovský kotel, Radim, Velký Pavlovický rybník. Přírodní památky (PP): Liptaňský bludný balvan, Oblík u Dívčího Hradu, Osoblažský výběžek, Staré hliniště. Evropsky významné lokality (EVL): Heřmanovice, Osoblažský výběžek, Staré hliniště. Ptačí oblasti: Jeseníky.
SO ORP Krnov též přímo sousedí s PP Úvalenské louky v okrese Opava, s polskou CHKO Góry Opawskie a s polskými přírodními parky (PřP) Rejon Mokre - Lewice a Las Głubczycki
Jádro a periferie Jádrovou oblastí – hlavním střediskem osídlení – je město Krnov a některé další navazující obce. Okrajovou (periferní) oblastí je Osoblažsko. Osoblažský výběžek je vztahově nekompaktním územím, podléhající střediskům mimo území.Vladan Hruška: Udržitelný rozvoj venkovské krajiny v rozdílných přírodních a sociálních podmínkách. Masarykova univerzita, Brno, 2007, 92 s. URL: http://is.muni.cz/th/77799/prif_m/diplomka.pdf
Rozvojové osy a venkovské oblasti Okres Bruntál byl v usnesení vlády ČR č. 560 ze dne 17. května 2006 pro léta 2007 až 2013 ČR klasifikován jako hospodářsky slabý region, jelikož „na základě ukazatelů hospodářského a sociálního rozvoje vykazuje podstatně nižší úroveň rozvoje, než je průměrná úroveň v České republice“.[Usnesení vlády ČR č. 560 ze dne 17. května 2006, § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů.]
Severozápadní část ORP Krnov patří dle Politiky územního rozvoje ČR 2008 do Specifické oblasti SOB 3 Jeseníky – Králický Sněžník. SOB3 Králický Sněžník – Jeseníky je spojena s Rozvojovou oblastí OB 2 Ostrava v osách Opava – Krnov – Osoblaha (ve vazbě na rozvojovou osu nadmístního významu OS-N1), resp. Opava – Horní Benešov – Bruntál.Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje
Obec Úvalno a město Krnov leží na Regionální rozvojové ose nadmístního významu OS N1 Ostrava - Opava - Krnov. a na Nadregionální rozvojové ose OR1 Olomouc – Šternberk – hranice Olomoucký kraj/Moravskoslezský kraj - Moravský Beroun - Bruntál – Krnov – hranice Česko/Polsko - Opole. Zbytek území ORP Krnov patří mezi periferní venkovské oblasti.Rozvoje venkova v Moravskoslezském kraji v letech 2000 až 2006 (podklady pro diskusi o vymezení venkova)
Sociogeografická regionalizace Geograf Ludvík Mištera charakterizuje Jesenickou podoblast Severomoravského kraje (Smk) jako území vyznačující se převažujícím horským reliéfem, v němž orografické jednotky vymezují pět obvodů. Jesenická podoblast Severomoravského kraje nemá však žádné hlavní středisko a inklinuje proto k ostravské průmyslové oblasti. Obvodními středisky jsou Šumperk, Jeseník, Krnov, Bruntál a Rýmařov.Ludvík Mištera a kol. (1984): Geografie krajů ČSSR, SPN, Praha, 1984, 339 s. Dle sociálního geografa Petra Šindlera zahrnuje pohraniční region severní Morava a Slezsko okresy Šumperk, Bruntál, Opava, Ostrava-město, Karviná a Frýdek-Místek.Petr Šindler (1996): Vývojové tendence sídelní struktury česko-polského pohraničí na příkladu severní Moravy a Slezska. Geografické rozhledy, 6, č. 1/96–97, ČGS, s. 11–12. Dle sociálního geografa Martina Hampla tvoří okresy Šumperk, Jeseník a Bruntál pohraniční region homogenního (zonálního) typu. Tento pohraniční region Jesenicko má regionální spád k vnitrozemskému centru Olomouc, resp. v případě okresu Bruntál i k Ostravě a Opavě.Martin Hampl (2000): Pohraniční regiony ČR: současné tendence rozvojové diferenciace. Geografie-Sborník ČGS, 105, č. 3, s. 241–254. Dle Martina Hampla náleží s. o. ORP Krnov do vyššího mezoregionu Ostrava a v rámci mikroregionálního řádu je podřízen středisku Opava.Martin Hampl a kol. (1996): Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Praha, 395 s.
Obce SO ORP patří dle sociálního geografa Martina Hampla kromě oscilačních území do sociálněgeografického mikroregionu Krnovsko, jenž náleží do sociálněgeografického mezopregionu Ostravsko. V roce 1980 patřila obec Heřmanovice do mikroregionu Jesenicko (sociálněgeografický mezoregion Olomoucko).Martin Hampl, Václav Gardavský, Karel Kühnl (1987): Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR, Praha, Univerzita Karlova, 225 s. V roce 1991 patřily obce Heřmanovice, Petrovice a Janov do sociálněgeografického subregionu ZlatohorskoJan Müller, Zdenka Hamplová: Vymezení spádových obvodů středisek osídlení (mikroregiony): pro potřeby regionální politiky a politiky zaměstnanosti: zpracováno na základě regionalizace České republiky podle pohybu za prací (1994). Terplan, Praha, 1994, 143 s. (sociálněgeografický mikroregion Jesenicko, sociálněgeografický mezoregion Olomoucko). Do sociálněgeografického mikroregionu Krnovsko patřila v roce 1991 i obec Sosnová.Martin Hampl a kol. (1996): Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice. Praha, Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, 395 s. V roce 2001 patřila obec Heřmanovice do sociálněgeografického mikroregionu Bruntálsko (sociálněgeografický mezoregion Ostravsko).Martin Hampl (2005): Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext. Praha, Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, 147 s.
Subregiony V roce 2008 vymezili sociolog Jiří Musil a sociální geograf Jan Müller na území SO ORP Krnov (mikroregion Krnovsko) 9 subregionálních jednotek (subregionů, dříve generelové jednotky). Jsou to subregionální jednotka Krnov (obce Krnov, Býkov-Láryšov, Úvalno, Hošťálkovy), subregionální jednotka Brantice (obce Brantice, Krasov), subregionální jednotka Zátor (obce Zátor, Čaková), subregionální jednotka Lichnov (obec Lichnov), subregionální jednotka Město Albrechtice (obec Město Albrechtice), subregionální jednotka Holčovice (obce Holčovice, Heřmanovice), subregionální jednotka Třemešná (obce Třemešná, Liptaň), subregionální jednotka Jindřichov (obce Jindřichov, Vysoká, Janov, Petrovice) a subregionální jednotka Osoblaha (obce Osoblaha, Slezské Pavlovice, Hlinka, Dívčí Hrad, Bohušov, Rusín Slezské Rudoltice).Jiří Musil, Jan Müller: Vnitřní periferie v České republice jako mechanismus sociální exkluze. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 2008, Vol. 44, No. 2: 321–34. URL: http://sreview.soc.cas.cz/uploads/360b9879307a242a77f75fa065d445567cf12f63_515_2008-2Musil.pdf
Středisková soustava osídlení V rámci Střediskové soustavy osídlení patřila od 70. let 20. století do začátku 90. let 20. století pod středisko obvodního významu (SOOV, SOV) Krnov střediska místního významu (SOMV, SMV) Krnov, Jindřichov, Město Albrechtice, Osoblaha a Zlaté Hory (s nestřediskovým sídlem trvalého významu Heřmanovice). Nestřediskové sídlo trvalého významu (NSTV) Lichnov patřilo pod středisko místního významu Horní Benešov a pod středisko obvodního významu Bruntál.Současné problémy osídlení ČSR, Terplan – Státní ústav pro územní plánování, Praha, 1972, 76 s.
středisko obvodního významu Krnov středisko místního významu Krnov nestředisková sídla trvalého významu: Brantice, Hošťálkovy, Krasov, Krásné Loučky, Úvalno, Zátor, Loučky nestředisková sídla ostatní (NSO): středisko místního významu Jindřichov nestředisková sídla trvalého významu: Janov, Vysoká nestředisková sídla ostatní: středisko místního významu Město Albrechtice nestředisková sídla trvalého významu: Holčovice, Hynčice, Liptaň, Třemešná nestředisková sídla ostatní: středisko místního významu Osoblaha nestředisková sídla trvalého významu: Bohušov, Dívčí Hrad, Hlinka, Rusín, Slezské Rudoltice nestředisková sídla ostatní: středisko místního významu Zlaté Hory nestředisková sídla trvalého významu: Heřmanovice, Ondřejovice, Rejvíz nestředisková sídla ostatní:
Slučování a rozdělování obcí Od roku 1961 do 23. listopadu 1990 byla dnešní obec Slezské Pavlovice částí obce Osoblaha. Od roku 1961 do 23. listopadu 1990 byla dnešní obec Petrovice částí obce Janov. Od 30. dubna 1976 do 23. listopadu 1990 byla dnešní obec Dívčí Hrad částí obce Osoblaha. Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 byla dnešní obec Hlinka částí obce Osoblaha. Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 byla dnešní obec Čaková částí obce Zátor. Od 30. dubna 1976 do 31. prosince 1991 byla dnešní obec Býkov-Láryšov částí obce Krnov pod názvem Býkov.