Pod Trlinou je přírodní rezervace ve správních územích obcí Lesnice a Leština v okrese Šumperk v Olomouckém kraji. Leží na západní straně vrcholu Trlina (524 m n. m.) v Úsovské vrchovině. Součástí jsou různé druhy chráněných živočichů a rostlin. Zahrnuje společenstva pastvin, luk a přírodě blízkých lesů.

Historie

Ochrana území Území je chráněno od 15. června 1998, kdy bylo vyhlášeno přírodní rezervací. Oblast se překrývá s evropsky významnou lokalitou Pod Trlinou, která byla vyhlášena v roce 2013.

Lesní hospodářství Citlivé lesní hospodářství vedlo k zachování cenných společenstev květnatých bučin, avšak část území, zejména v oblasti vrcholu Trlina, byla zalesněna druhy dřevin, které jsou buď nevhodné pro zdejší ekologické podmínky (modřín opadavý, smrk ztepilý), nebo zcela nepůvodní (dub červený a borovice vejmutovka). Lesy ve východní polovině území spadají pod správu Lesů ČR. Západní polovina přírodní rezervace je rozdělena na několik pozemků ve vlastnictví drobných majitelů. Lesy jsou zde tvořeny především náletovými a nepůvodními dřevinami (jasan ztepilý, borovice lesní, modřín opadavý) a v menší míře zbytky dubohabřin. Mezi negativní vlivy patří zalesňování nepůvodními dřevinami a likvidaci odumřelého dřeva. Potenciálně ohrožujícím jevem je také těžba a odstraňování dřevní hmoty, což může negativně ovlivnit vývoj xylofágního hmyzu a hnízdění ptáků.

Zemědělství Počátky osídlení a obhospodařování oblasti v okolí Leštiny a Lesnice sahají do 10. století našeho letopočtu. Zejména západní část území byla dříve více odlesněná než v současnosti. Zemědělské využití krajiny zahrnovalo pastviny, louky, drobná pole a sady. Dnes o plochy bezlesí pečují soukromí zemědělci, kteří zde pravidelně sekají louky a pasou skot. Pravidelná pastva a sečení má pozitivní vliv na zachování pestrých lučních společenstev, naopak intenzivní hospodaření má spíše negativní dopad.

Myslivost Území se skládá ze soustavy lesů, mezí a luk, jež jsou optimálním útočištěm pro drobnou, spárkatou srnčí a černou zvěř. Území spadá do honiteb Lesnice a Dubicko-les. Vysoké stavy spárkaté zvěře ohrožují přirozenou obnovu lesa a způsobují narušení bylinného patra. Budováním zařízení pro přikrmování zvěře dochází k eutrofizaci a rozvoji ruderálních druhů rostlin.

Těžba nerostných surovin Při jižním a západním okraji rezervace jsou dodnes patrné pozůstatky po lokální těžbě stavebního kamene a glazovací hlíny. Nyní zde těžba neprobíhá a opuštěné lomy zarůstají lesem. Potenciálně ohrožujícím jevem je rozšiřování těžební činnosti aktivního vápencového lomu Vitošov, který se nachází v blízkosti přírodní rezervace.

Přírodní poměry náhled|upright|Dubohabřina

Lokalita se nachází v nadmořské výšce 247–524 metrů a jejím nejvyšším bodem je vrchol Trlina. Území přírodní rezervace patří do provincie středoevropských listnatých lesů, hercynské podprovincie a Šumperského bioregionu.

Geologie a pedologie Podloží je tvořeno přeměněnými břidlicemi, fylity nebo svory z období proterozoika až paleozoika. Půdní substrát se skládá z hnědozemě a kambizemě.

Flora Část rezervace tvoří mezofilní ovsíkové louky s hojným výskytem pampelišky srstnaté (Leontodon hispidus) a jetele lučního (Trifolium pratense) se zastoupením ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius), trojštětu žlutavého (Trisetum flavescens), kostřavy červené (Festuca rubra), chrpy luční (Centaurea jacea), štírovníku růžkatého (Lotus corniculatus), zvonku rozkladitého (Campanula patula) a dalších.

Lesy jsou tvořeny převážně květnatými bučinami. Ve stromovém patře dominuje buk lesní (Fagus sylvatica), součástí bylinného patra je svízel vonný (Galium odoratum), svízel lesní (Galium sylvaticum), papratka samičí (Athyrium filix-femina), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), žindava evropská (Sanicula europaea), strdivka jednokvětá (Melica uniflora), violka lesní (Viola reichenbachiana), ostřice chlupatá (Carex pilosa), bika bělavá (Luzula luzuloides).

Částečně se zde setkáme i s hercynskými dubohabřinami, s převahou habru obecného (Carpinus betulus) a dubu zimního (Quercus petraea), také s roztroušeným výskytem lípy srdčité (Tilia cordata) a javoru babyky (Acer campestre). Hlavní složku bylinného patra představuje svízel vonný (Galium odoratum), konvalinka vonná (Convallaria majalis), hrachor jarní (Lathyrus vernus), ostřice prstnatá (Carex digitata), dále se zde vyskytuje okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolium), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), kruštík širolistý (Epipactis helleborine) a lilie zlatohlavá (Lilium martagon).

Z botanického hlediska mají význam především chráněné orchideje, jako je okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) a okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolium). V lesních porostech se vyskytují roztroušeně společně s lilií zlatohlavou (Lilium martagon). V minulosti zde byla vzácně zaznamenána také okrotice červená (Cephalanthera rubra), v severozápadní části území byl sporadicky potvrzen výskyt vemeníku dvoulistého (Platanthera bifolia). Z historických údajů je z této oblasti znám i výskyt vstavače nachového (Orchis purpurea).

Fauna Při zoologických průzkumech bezobratlých byla prokázána přítomnost několika vzácných druhů motýlů, například otakárka fenyklového (Papilio machaon), modráska vikvicového (Polyommatus coridon), bělopáska topolového (Limenitis populi), batolce červeného (Apatura ilia), ostruháčka jilmového (Satyrium w-album), okáče voňavkového (Brintesia circe) a žluťáska jižního (Colias alfacariensis). Mezi významné druhy brouků, kteří zde byli zaznamenáni, patří nosatec (Lignyodes enucleator), nosatec (Thamiocolus viduatus) a (Pelecotoma fennica). Území zároveň poskytuje vhodné prostředí pro různé druhy obratlovců. Mezi hnízdící ptáky na tomto území patří například krahujec obecný (Accipiter nisus), krkavec velký (Corvus corax), holub doupňák (Columba oenas), slavík obecný (Luscinia megarhynchos), lejsek šedý (Muscicapa striata) a lejsek malý (Ficedula parva). Ze savců se zde vyskytuje veverka obecná (Sciurus vulgaris), plch velký (Glis glis), plch lesní (Dryomys nitedula), netopýr stromový (Nyctalus leisleri) a netopýr velkouchý (Myotis bechsteinii). Z obojživelníků je na tomto místě zastoupen mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), z plazů ještěrka obecná (Lacerta agilis) a slepýš křehký (Anguis fragilis).

Ochrana přírody Úkolem přírodní rezervace je chránit a zachovávat přírodě blízká lesní společenstva, fragmenty kulturní krajiny luk, pastvin a mezí, kde se vyskytují různé druhy chráněných rostlin a živočichů.

Mezi cíle dlouhodobé ochrany v této přírodní rezervaci řadíme: udržení přijatelného stavu lučních a lesních společenstev a vyvarování se nežádoucí antropogenní činnosti. K jejich dosažení má vést především: odstranění problémových invazních a ruderálních druhů rostlin, omezení výskytu nevhodných náletových dřevin a s tím související prosazení původních druhů dřevin, pečování o neudržované sady. Tím dojde k zachování biodiverzity, zejména významných a chráněných druhů fauny a flóry.

Přístup náhled|upright|Rozcestník turistických tras na vrcholu Trlina

Severovýchodní okraj přírodní rezervace a vrchol Trlina ( m n. m.) je dostupný po zeleně značené turistické trase z Lesnice.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Přírodní památky v okrese Šumperk Kategorie:Chráněná území v Hanušovické vrchovině Kategorie:Chráněná území v Česku vyhlášená roku 1998 Kategorie:Lesy v okrese Šumperk Kategorie:Lesy v Hanušovické vrchovině Kategorie:Lesnice Kategorie:Leština (okres Šumperk)