Nejvyšší soud Republiky Slovinsko (; VS RS) se sídlem v LublaniUst. čl. 117 zak. št. 94/2007 UL RS, Zakon o sodiščih (uradno prečiščeno besedilo). Dostupné online. (slovinsky) je vrcholným soudním orgánem, který rozhoduje o řádných a mimořádných právních prostředcích a je činný i v dalších zákonem stanovených případech.Ust. čl. 127 Ústavy Republiky Slovinsko (št. 33/1991 UL RS). Dostupné online. (slovinsky)
Historie S koncem první světové války přišlo území Slovinska o nejvyšší soudní těleso, neboť se sídlem ve Vídni, jenž zastával pro oblasti dnešního Slovinska s výjimkou Zámuří funkci nejvyššího soudu, zůstal na území jiného státu. V listopadu 1918 byl zřízen Vrchní zemský soud v Lublani (), který se stal prvním soudem v moderní historii Slovinska, který měl své sídlo ve Slovinsku a vykonával funkce nejvyššího soudu. Takové postavení si však Vrchní zemský soud v Lublani udržel jen krátce, neboť na konci roku 1919 přešla jeho funkce v zásadě nejvyššího soudu na zvláštní úsek soudu v Záhřebu. Ke změně došlo v říjnu 1939, kdy byl zřízen Nejvyšší soud v Lublani (), který se stal skutečně prvním slovinským nejvyšším soudem. Nejvyšší soud fungoval i po italském záboru, jeho činnost však byla zrušena v říjnu 1943 Němci. V období let 1941 až 1943 vykonával svou funkci jen pro území Lublaňské provincie. Část agendy Nejvyššího soudu přešla po jeho zrušení v roce 1943 na Vrchní soud v Lublani. Tento stav trval až do května 1945.
V rámci poválečné Jugoslávie byla zakotvena mimo jiné soustava tzv. řádných soudů tvořená Nejvyšším soudem federace, nejvyššími soudy republik a autonomních oblastí, obvodními a obecními soudy, vojenskými soudy a soudy specializovanými. Ve Slovinsku byly zřízeny jen soudy základní, vyšší a Nejvyšší soud. Činnost republikových nejvyšších soudů byla zahájena v srpnu 1945.
Nejvyšší soud Lidové republiky Slovinsko (LRS) byl upraven v čl. 106 a 112 až 114 Ústavy Lidové republiky Slovinsko z ledna 1947.Ust. čl. 106, 112 až 114 Ústavy Lidové republiky Slovinsko (št. 20/47 UL LRS) Dostupné online. (slovinsky) Podle čl. 112 Ústavy byli soudci a předseda Nejvyššího soudu LRS voleni Lidovou skupščinou LRS.Ust. čl. 112 Ústavy Lidové republiky Slovinsko (št. 20/47 UL LRS) Dostupné online. (slovinsky) Ústava Nejvyšší soud vymezovala jako nejvyšší soudní orgán ve Slovinsku. Pro situace, kdy měl Nejvyšší soud rozhodovat v prvním a kdy ve druhém stupni, odkazovala ústava na prováděcí předpis.Ust. čl. 113 Ústavy Lidové republiky Slovinsko (št. 20/47 UL LRS) Dostupné online. (slovinsky) Zároveň bylo Ústavou vymezeno právo Nejvyššího soudu přezkoumávat zákonnost pravomocných rozhodnutí všech soudů v LRS, pokud nebyla v souladu se svazovými předpisy založena pravomoc federálního Nejvyššího soudu.Ust. čl. 114 Ústavy Lidové republiky Slovinsko (št. 20/47 UL LRS) Dostupné online. (slovinsky)
Nejvyšší soud LRS rozhodoval v trestních a civilních věcech o opravných prostředcích proti rozhodnutí okresních soudů, výjimečně rozhodoval v prvním stupni. Nejvyšší soud také dohlížel na činnost všech nižších soudů, rozhodoval spory o příslušnost, a to nejen mezi slovinskými soudy, ale i mezi soudy a dalšími orgány.
V Socialistické republice Slovinsko fungovaly do 31. prosince 1978 tyto řádné soudy: občinské (), okresní () a Nejvyšší soud. K 1. lednu 1979 se stal účinný zákon o řádných soudech z roku 1977, který zaváděl základní soudy (), vyšší soudy () a Nejvyšší soud. V souladu s republikovou Ústavou z roku 1974 rozhodoval Nejvyšší soud o opravných prostředcích proti rozhodnutím obecných soudů, v některých případech rozhodoval jako soud prvního stupně a rozhodoval také o mimořádných opravných prostředcích. Úkolem Nejvyššího soudu bylo také zajistit jednotné uplatňování právních předpisů republiky.
Současnost Již Základní ústavní listina o samostatnosti a nezávislosti Republiky Slovinsko () z 25. června 1991 určovala, že všechny pravomoci, jimiž disponovaly svazové orgány, přecházejí na orgány republiky.Temeljna ustavna listina o samostojnosti in neodvisnosti Republike Slovenije (Uradni list RS, št. 1/91- I in 19/91- I popravek). Dostupné online. (slovinsky) Nejvyšší soud Republiky Slovinsko tak převzal všechny pravomoci Nejvyššího soudu SFRJ se sídlem v Bělehradě.
Ústava Republiky Slovinsko z prosince 1991 upravuje moc soudní v rámci hlavy čtvrté nadepsané jako státní zřízení. Podle čl. 127 Ústavy je Nejvyšší soud nejvyšším soudním tělesem ve Slovinsku, jež rozhoduje o řádných a mimořádných právních prostředcích, jakož i v dalších zákonem vymezených případech. Zákon o soudech se Nejvyššímu soudu věnuje v ustanovení článků 106 až 113a.Ust. čl. 106 až 113a zak. št. 94/2007 UL RS, Zakon o sodiščih (uradno prečiščeno besedilo). Dostupné online. (slovinsky) Nejvyšší soud zpravidla rozhoduje v tříčlenném senátu, za určitých okolností může mít senát pět nebo sedm členů.Ust. čl. 107 zak. št. 94/2007 UL RS, Zakon o sodiščih (uradno prečiščeno besedilo). Dostupné online. (slovinsky)
Nejvyšší soud vede od roku 1947 evidenci judikatury slovinských soudů a v současnosti také doprovodné judikatury mezinárodních soudů.Ust. čl. 108, zak. št. 94/2007 UL RS, Zakon o sodiščih (uradno prečiščeno besedilo). Dostupné online. (slovinsky) Nejvyšší soud také odpovídá za ustálení judikatury.Ust. čl. 109 zak. št. 94/2007 UL RS, Zakon o sodiščih (uradno prečiščeno besedilo). Dostupné online. (slovinsky)
Zákon také upravuje situace, kdy rozhoduje plénum Nejvyššího soudu tvořené všemi soudci Nejvyššího soudu.Ust. čl. 110, 111 zak. št. 94/2007 UL RS, Zakon o sodiščih (uradno prečiščeno besedilo). Dostupné online. (slovinsky) Plénum přijímá právní stanoviska v otázkách, které jsou důležité pro jednotné uplatňování právních předpisů, přijímá právní názor v otázkách soudní praxe, rozhoduje o iniciativách pro vydání nebo novelizaci zákona, poskytuje prostředky pro sledování rozhodovací činnosti soudů a vykonává další úkoly, které spadají do pravomoci Nejvyššího soudu, pokud to zákon stanoví. Právní názor pléna je závazný pro senáty soudu.Ust. čl. 110 zak. št. 94/2007 UL RS, Zakon o sodiščih (uradno prečiščeno besedilo). Dostupné online. (slovinsky) Plénum Nejvyššího soudu se může platně usnášet za přítomnosti nejméně dvou třetin svých členů, k přijetí rozhodnutí je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů Nejvyššího soudu a většinu soudců oddělení, do jehož gesce daná právní otázka spadá.Ust. čl. 111 zak. št. 94/2007 UL RS, Zakon o sodiščih (uradno prečiščeno besedilo). Dostupné online. (slovinsky)
Předsedové Prvním předsedou slovinského Nejvyššího soudu se 20. srpna 1945 stal dr. Alojzij Žigon. Ten požádal na jaře 1948 o zproštění funkce, a tak byl v květnu 1948 vystřídán dr. Teodorem Tominškem.Zapisnik 1. seje III. rednega zasedanja Ljudske skupštne LRS, ki se je vršila dne 19. maja 1948. Publikováno v UL LRS. Dostupné online. (slovinsky) V červnu 1951 zvolila Skupščina nového předsedu Nejvyššího soudu – dr. France Hočevara, který funkci zastával do října 1957, kdy byl odvolán.Zapisnik 3. seje I. rednega zasedanja Ljudske skupščine LRS drugega sklica dne 8. junija 1951. Publikováno v UL LRS. Dostupné online. (slovinsky)Sklep št. 174/57 UL LRS, o razrešitvi predsednika Vrhovnega sodišča LRS. Dostupné online. (slovinsky) V listopadu 1957 byl pak do funkce zvolen Vladimir Krivic, jenž byl později i předsedou Ústavního soudu Socialistické republiky Slovinsko.Sklep št. 194/57 UL LRS, o izvolitvi predsednika Vrhovnega sodišča LRS. Dostupné online. (slovinsky)
V období Nejvyššího soudu Socialistické republiky Slovinsko zastávali funkci předsedy Lojze Piškur a Jože Pavličič. Od roku 1981 byla předsedkyní Nejvyššího soudu Francka Strmole Hlastec.
Strmole Hlastec funkci opustila na vlastní žádost v lednu 1993. Novým předsedou soudu byl zvolen dr. Boris Strohsack, jenž v lednu 1995 odešel do důchodu. Poté, v době od ledna 1995 do prosince 1997, neměl Nejvyšší soud předsedu a jeho činnost řídili místopředsedové. V roce 1997 byl předsedou Nejvyššího soudu zvolen Mitja Deisinger, v roce 2003 se o funkci opět ucházel, ale Státní shromáždění ho nezvolilo. Předsedou byl pak v roce 2004 zvolen bývalý předseda Ústavního soudu Franc Testen, jenž funkci předsedy Nejvyššího soudu zastával až do února 2010. Jelikož byla v mezidobí přijata nová právní úprava, která měla zabránit opakování situace z let 1995 až 1997, jmenovala jednomyslně Soudní rada – jakmile se po uplynutí mandátu v únoru 2010 nepodařilo hned zvolit nového předsedu – prozatímní předsedkyni Alenku Jelenc Puklavec. Jelenc Puklavec byla v té době také služebně nejstarší soudkyně Nejvyššího soudu. Od 23. listopadu 2010 zastává funkci předsedy Nejvyššího soudu Branko Masleša.
Soudní oddělení Činnost soudu je organizována do šesti oddělení: trestní oddělení () civilní oddělení () hospodářské oddělení () pracovní a sociální oddělení () správní oddělení () oddělení evidence ()
Odkazy
Reference
Související články Ústavní soud Republiky Slovinsko
Externí odkazy
Oficiální stránky
Kategorie:Soudy ve Slovinsku Slovinsko