náhled|Étienne-Jules Marey: Fotoaparát s 12 objektivy Alberta Londeho, 1893 náhled|Výsledná série dvanácti fotografií muže v pohybu náhled|Devět snímků koně v pohybu náhled|Hysterický záchvat, který zmiňoval ve svém díle například Sigmund Freud,http://culturevisuelle.org/icones/67 1885

Albert Londe (26. listopadu 1858 La Ciotat – 1917) byl vlivný francouzský fotograf, lékařský výzkumník a chronofotograf. Je znám svou prací v oboru zdravotní fotografie v nemocnici Salpêtrière v Paříži, kterou financovaly pařížské úřady a jako průkopník v oblasti rentgenových snímků. Během jeho dvou desetiletí v nemocnici Salpêtrière se z Alberta Londeho stal jedním z nejvýznamnějších vědeckých fotografů své doby.

Životopis V roce 1878 Londeho přijal neurolog Jean-Martin Charcot jako lékařského fotografa do nemocnice Salpêtrière. V roce 1882 Londe vymyslel systém na snímání fyzických a svalových pohybů pacientů, včetně epileptických záchvatů. Dosáhl tohoto tím, že používal fotoaparát s devíti objektivy, které byly spouštěny elektromagnetickou energií a s využitím metronomu, který mu umožnil postupně otevírat závěrky. Tímto způsobem pořizoval fotografie na skleněné desky v rychlém sledu. O pár let později Londe vyvinul fotoaparát s dvanácti objektivy pro fotografování pohybu.

Londeho fotoaparát byl využíván pro lékařské studie svalového pohybu u lidí vykonávajících nejrůznější činnosti, od „laní chůze“ až po kovářství. Posloupnost dvanácti fotografií mohla být pořízena v rozmezí od 1/10 sekundy do několika sekund.

Přestože přístroj byl používán primárně pro lékařský výzkum, ale Londe využíval jeho mobilních vlastností a používal jej pro snímání jiných subjektů – fotografoval například koně a jiná zvířata nebo vlny oceánu. Generál Sobert ve spolupráci s Londem vymyslel chronofotografické zařízení používané ke studiu balistiky. Londeho fotografie byly použity jako ilustrace v několika knihách, obzvláště u Paula Richera, jehož knihy byly ve společnosti lékařů a umělců velmi čtené.

S Étiennem Mareyem (1830-1904) Londe absolvoval mnoho fotografických pokusů týkající se pohybu a uspořádání jeho laboratoře v Salpêtrière bylo podobné Mareho proslulé Station Physiologique. V roce 1893 Londe publikoval svou první knihu o lékařské fotografii s názvem La photographie médicale: Application aux sciences médicales et physiologiques. V roce 1898 vydal Traité pratique de radiographie et de radioscope: technique et applications médicales.

Londe vydal šest odborných časopisů s návazností na spolupráci s Dr. Jean-Martin Charcotem, předním francouzským neurologem století. Charcot byl učitelem mladého Sigmunda Freuda.

Od roku 1879 byl Londe členem skupiny Société française de photographie, v roce 1887 spoluzaložil organizaci Société d’Excursions des Amateurs Photographes.

Fotoaparát s 12 objektivy Alberta Londeho z roku 1891 vyšel na obrázku v magazínu La Nature roku 1893.

Publikace Anatomie pathologique de la moelle epiniere (1891), spoluautor: Paul Oscar Blocq V roce 1893 Londe publikoval první knihu na téma medicínská fotografie: La photographie médicale: Application aux sciences médicales et physiologiques. V roce 1898 publikoval Traité pratique de radiographie et de radioscope: technique et applications médicales. 1888: La Photographie moderne, pratique et applications, par Albert Londe. G. Masson, Paris 1888 1893: La Photographie médicale, application aux sciences médicales et physiologiques, par Albert Londe. Gauthier-Villars et fils, Paris 1893 1899: La Radiographie et ses diverses applications, par A. Londe. Gauthier-Villars et fils, Paris 1899 1905: La Photographie à l'éclair magnésique, par Albert Londe. Gauthier-Villars et fils, Paris 1905 1914: La Photographie à la lumière artificielle, par Albert Londe. Octave Doin et fils, Paris 1914

Galerie

Další chronofotografové Eadweard Muybridge (1830–1904) – průkopník chronofotografie Étienne-Jules Marey (1860–1904) – francouzský lékař, fyziolog a fotograf série Muž, který sesedá z kola (1890 –1895) – vynálezce chronofotografické pušky. August (1862–1954) a Luis (1864–1948) Lumièrové vyvinuli roku 1895 kinematograf (z řečtiny pohyblivý zapisovač). Harold Eugene Edgerton (1903–1990) – významný americký inženýr, vynálezce stroboskopu a pionýr vysokorychlostní chronofotografie. Ottomar Anschütz (1846–1907) – německý vynálezce a chronofotograf. Ernst Kohlrausch (1850–1923) – sportovní výzkumník a pionýr filmu. Thomas Eakins (1844–1916) – americký malíř, fotograf a sochař. Anton Giulio Bragaglia (1890–1960) – pionýr italské futuristické fotografie. Jean-Martin Charcot (1825–1893) – pařížský neurolog.

Odkazy

Reference

Související články Guillaume Duchenne de Boulogne Chronologie fotografie Chronofotografie Hugh Welch Diamond Southworth & Hawes Henry Hering

Literatura Corey Keller (Hrsg.), Maren Gröning, Tom Gunning, Jennifer Tucker: Fotografie und das Unsichtbare 1840–1900, Ausstellungskatalog der Albertina, Brandstätter, 1993, dritte überarbeitete Ausgabe 2009, .

Externí odkazy

History of Cinematography Who's Who of Victorian Cinema

Kategorie:Francouzští fotografové Kategorie:Portrétní fotografové Kategorie:Pionýři fotografie Kategorie:Fotografové 19. století Kategorie:Muži Kategorie:Narození v roce 1858 Kategorie:Úmrtí v roce 1917 Kategorie:Narození 26. listopadu