Fenakit (Nordenskjöld, 1833), chemický vzorec Be2SiO4, je klencový minerál. Název je odvozen z řeckého phenakos = lhář, protože jeho bezbarvá varieta se snadno zamění za křemen.
Původ V žulových pegmatitech, také hydrotermální původ a v žílách alpského typu.
Morfologie Krystaly romboedrické, hojnoploché, buď tlustěji až štíhle sloupcovité a zakončené jedním nebo více klenci. Také krystaly čočkovité (u uralských fenakitů) nebo s nízkými klenci (jako u brazilských), často silně rýhované. Méně často krystaly až jehlicovité, do 20 cm délky. Zrnité a radiálně paprsčité agregáty. Penetrační dvojčata vzniklá rotací podle .
Vlastnosti Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 7,5 – 8, křehký, hustota 2,96 – 3 g/cm³, štěpnost zřetelná podle {110}, špatná podle {101}, lom lasturnatý. Optické vlastnosti: Barva: bezbarvý, bílá, žlutá, narůžovělá, růžová, může být i skvrnitý. Lesk skelný, průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp bílý. Chemické vlastnosti: Složení: Be 6,37 %, Si 25,51 %, O 58,12 %, obsahuje malé příměsi hořčíku, vápníku, hliníku a sodíku. V kyselinách nerozpustný, před dmuchavkou se netaví.
Podobné minerály křemen, topaz
Parageneze apatit, beryl, fluorit, chryzoberyl, křemen, muskovit, topaz aj.
Využití Někdy jako ruda Be, jako drahý kámen v klenotnictví — fasetové brusy, kabošony.
Naleziště Řídce se vyskytující minerál.
Česko – Vlastějovice u Zruče nad Sázavou, Nový Rybník u Písku, Žulová u Jeseníku, Vysoký kámen u Horního Slavkova Slovensko – Jezuitské Lesy u Bratislavy Rakousko – Habachtal Rusko – Takovaja USA – Colorado, Maine, Virginie a další.
Odkazy Literatura Dana, E.S. (1892) Dana's system of mineralogy, (6th edition), 462–463 American Mineralogist (1978): 63: 664
Související články Seznam minerálů
Externí odkazy
Fenakit na webu mindat.org (anglicky) Fenakit na webu Webmineral (anglicky) Fenakit v atlasu minerálů (německy) Mineral data publishing (PDF)
Kategorie:Minerály Kategorie:Minerály 8. třídy Kategorie:Nesosilikáty Kategorie:Drahé kameny Kategorie:Šperkařství