Ferdinand Antonín hrabě z Bubna a Litic ( Ferdinand Anton Graf von Bubna und Littitz) (26. listopadu 1768 ZámrskSOA Hradec Králové, Matrika narozených 1730–1784 v Zámrsku, sign. 2309, ukn. 10941, str. 175. Dostupné online, Čechy – 6. června 1825 Milán) byl rakouský generál z českého šlechtického rodu Bubnů z Litic. V císařské armádě sloužil od šestnácti let (1784) a uplatnil se jako důstojník jezdectva. Vynikl během napoleonských válek a jako diplomat byl několikrát pověřen osobním jednáním s císařem Napoleonem (1805, 1809, 1813). V roce 1809 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála, vyznamenal se v bitvě u Lipska (1813) a byl oceněn prestižním Vojenským řádem Marie Terezie. Koncem roku 1813 se proslavil osvobozením Ženevy od francouzské okupace. V závěru kariéry zastával funkci vrchního velitele v Lombardii (1818–1825). Zemřel v Miláně, kde byl také původně pohřben, v roce 1876 byly jeho ostatky převezeny do rodové hrobky v Horním Jelení.

Životopis náhled|vlevo|Zámek Zámrsk, rodiště Ferdinanda z Bubna Pocházel ze starého českého šlechtického rodu Bubnů z Litic,Ottův slovník naučný; díl IV.; Praha, 1891 (reprint 1997); s. 823–825 (heslo z Bubna a z Litic) ISBN 80-7185-089-6 byl jediným synem hraběte Inocenta Mikuláše z Bubna (1739–1790) a jeho manželky Anny Josefy (1748–1826).Rodokmen Bubnů z Litic na webu historickaslechta.cz dostupné online Rodiče byli příbuzní, Anna Josefa byla Inocentovou nevlastní neteří a dcerou Antonína Víta z Bubna (1717–1787).Rodokmen Bubnů z Litic in: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 608–609 Anna Josefa byla po své matce Anně Karolíně, rozené Libštejnské z Kolovrat, dědičkou zámku Zámrsk,BORŮVKA, Vlastimil: Dějiny Rychnova nad Kněžnou a rodu pánů z Kolovrat; Praha, 2000; s. 60 ISBN 80-85228-61-0 kde se Ferdinand Antonín narodil. Kvůli zadlužení panství Zámrsk prodala v roce 1777,Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 549 další část dětství Ferdinand strávil pravděpodobně u příbuzných na zámku Doudleby.

Do císařské armády vstoupil v šestnácti letech jako kadet 57. dělostřeleckého pluku. Po přechodu k dělostřeleckému pluku č. 34 bojoval v letech 1788–1789 ve válce proti Turecku. Několikrát se vyznamenal v různých akcích a při obléhání Bělehradu byl povýšen do hodnosti praporčíka. K Bubnově další rychlé kariéře přispěli jeho nadřízení, kteří rozpoznali jeho talent. Byl to majitel 34. pluku kníže Antonín Esterházy a generál hrabě František Josef Kinský. Dne 16. května 1789 získal hodnost byl povýšen do hodnosti poručíka, následně pak do hodnosti nadporučíka u Kinského 7. jezdeckého regimentu. V roce 1792 bojoval v první koaliční válce proti revoluční Francii pod vedením knížete Jana I. z Lichtenštejna. V roce 1794 byl povýšen do hodnosti kapitána a následující rok se vyznamenal při obléhání Mannheimu (19. říjen – 22. listopad 1795). V roce 1796 se Bubna znovu vyznamenal při ústupu vojska arcivévody Karla od Rýna k Dunaji v bitvě u hornofalckého  Neumarktu 22. srpna 1799. Téhož roku se stal pobočníkem arcivévody Karla a o rok později byl povýšen na podplukovníka (1800). V dalším roce získal hodnost plukovníka (1801).Militär-Almanach 13.; Vídeň, 1802; s. 103 dostupné online

náhled|vlevo|Rytina hraběte Ferdinanda Antonína z Bubny ve sbírkách Rakouské národní knihovny V tažení roku 1805 byl povýšen na generálmajora (2. října 1805) a ještě před prohranou bitvou u Slavkova byl s knížetem Lichtenštejnem vyslán k císaři Napoleonovi s nabídkou uzavření separátního míru, což Napoleon odmítl. V letech 1805–1807 byl Bubna šéfem sekce ve Dvorské válečné radě, do jeho kompetencí spadalo především doplňování koní k jezdeckým jednotkám, souběžně vykonával funkci velitele brigády v Praze.Militär-Almanacch 17.; Vídeň 1806; s. 46 dostupné online Ve válce roku 1809 byl účastníkem bitvy u Aspern a po porážce u Wagramu byl pověřen osobním jednáním s císařem Napoleonem o podmínkách míru. Rozhovory s francouzským císařem vedl 9.–15. září 1809 v Schönbrunnu, odmítl akceptovat francouzské ultimativní podmínky a k převzetí dalších instrukcí poté odjel do Uher k císaři Františkovi I.DOSTÁL, Tomáš: Poslední vítězné tažení císaře Napoleona. Francouzsko-rakouská válka v roce 1809; České Budějovice, 2008; s. 225–226 ISBN 978-80-86829-34-0 Mezitím byl k datu 10. září 1809 povýšen do hodnosti polního podmaršála.SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Kaiserliche und k.k. Generale (1618–1815); Vídeň, 2006; s. 17 dostupné online Po uzavření Schönbrunnského míru zastával znovu post ve Dvorské válečné radě a měl na starosti doplňování stavu koní pro celou rakouskou armádu.Militär-Almanach 22.; Vídeň, 1812; s. 10, 29 dostupné online

Po neúspěšném Napoleonově tažení do Ruska a přechodu Rakouska do protifrancouzské koalice byl znovu v roce 1813 dvakrát vyslán k osobním schůzkám s Napoleonem do Paříže a Drážďan. Jako velitel 2. lehké divize se poté vyznamenal v bitvě u Lipska (16.–19. října 1813) a byl vyznamenán Vojenským řádem Marie Terezie. Se svými jednotkami poté pochodoval do Švýcarska, kde měl zásadní podíl na vyhnání francouzských okupačních vojsk ze Ženevy. V závěrečné fázi napoleonských válek na jaře 1814 obsadil Savojsko a Piemont, kde byl jmenován generálním guvernérem se sídlem v Nice.Přehled představitelů státní správy v Sardinii na webu worldstatesmen.org dostupné online. Po Napoleonově epizodě stodenního císařství tato území znovu okupoval a podílel se na obnovení armády Sardinského království. Od října 1815 byl zároveň dočasným vrchním velitelem v Lombardii (respektive Lombardsko-benátské království). Oficiálním a skutečným velitelem se zde stal v roce 1818 a usadil se v Miláně.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1820; Vídeň, 1820; s. 25 dostupné online. V této funkci se podílel na potlačení nepokojů v severní Itálii souvisejících s nacionálním hnutím. Vzhledem ke své službě v armádě zajížděl do rodných Čech jen zřídka, zaznamenán je nicméně jeho poslední pobyt v roce 1824, kdy navštívil svou matku.KOĎOUSEK, Vilém: Monografie Doudleb nad Orlicí; Doudleby nad Orlicí, 1874; s. 18–20 dostupné online

Zemřel v Miláně 5. června 1825 ve věku 56 let. Zde se také konal slavnostní pohřeb s vojenskými poctami za účasti císařova mladšího bratra arcivévody Františka Karla. Byl pohřben na hřbitově sv. Řehoře (San Gregorio) v Miláně. Autorem projektu náhrobku byl architekt Luigi Cagnola. Když se Lombardie po třetí osvobozenecké válce v roce 1866 stala součástí Italského království, Bubnův hrob přestal být udržován, a proto byly v roce 1876 převezeny do rodných Čech. Jeho rakev byla uložena v rodové hrobce Bubnů v kostele Nejsvětější Trojice v Horním Jelení.Smuteční ceremonie za polního podmaršála Ferdinanda hraběte Bubna v Miláně roku 1825 dostupné online

V roce 1813 se ve Vídni oženil s Wilhelminou von Ahrenfeld (1791–1840) z bohaté velkoobchodnické rodiny z Norimberka. Manželství zůstalo bezdětné, Wilhelmine se jako vdova provdala v roce 1828 za knížete Gustava Batthyányho (1803–1883), který v té době pobýval jako důstojník v Miláně.Rodokmen Batthyányů dostupné online

Tituly a ocenění náhled|vlevo|Původní hrob Ferdinanda z Bubna a Litic v Miláně Užíval šlechtický titul hraběte, který rodina získala v roce 1644. V roce 1801 byl jmenován c. k. komořím a jako velitel v Lombardii obdržel v roce 1816 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staats-Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1817; Vídeň, 1817; s. 53 dostupné online Během kariéry v armádě se stal nositelem několika vyznamenání v Rakousku i v zahraničí,Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1825; Vídeň, 1825; s. 25 dostupné onlineHof- und Staats-Schematismus des österreichischen Kaiserthums für das Jahr 1825; Vídeň, 1825; s. 305 dostupné online především byl držitelem prestižního Vojenského řádu Marie Terezie.Přehled nositelů Vojenského řádu Marie Terezie na webu austro-hungarian-army.co.uk dostupné onlinePřehled nositelů Vojenského řádu Marie Terezie in: Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 43 dostupné online Jeho zásluhy ve Švýcarsku v závěru napoleonských válek připomíná pojmenování ulice Passage de Bubna v Ženevě, kde jeho památku připomínají příležitostné akce z iniciativy českých rodáků.Článek Ženeva uctí východočeského rodáka Ferdinanda, hraběte z Bubna a Litic (5. prosince 2013) dostupné online Pamětní desku má umístěnou také na zdi zámku v Zámrsku, kde se narodil.Pamětní deska Ferdinanda Antonína z Bubna na webu Spolku pro vojenská a pietní místa dostupné online Na zámku Doudleby nad Orlicí, který je stále majetkem rodu, připomíná jeho osobnost vosková figurína v životní velikosti v rámci prohlídkového okruhu v tzv. Ferdinandově pokoji.Oficiální web zámku Doudleby nad Orlicí dostupné online

Rakousko 60x60pixelů rytíř Vojenského řádu Marie Terezie (1813) 60x60pixelů komandérský kříž Leopoldova řádu (1813) 60x60pixelů velkokříž Leopoldova řádu (1821)

Zahraničí 60x60pixelů Řád svaté Anny I. třídy (Rusko) 60x60pixelů Řád červené orlice I. třídy (1813, Prusko) 60x60pixelů velkokříž Řádu sv. Mořice a sv. Lazara (1815, Sardinie) 60x60pixelů velkokříž Konstantiniánského řádu sv. Jiří (1817, Parma) 60x60pixelů Řád zvěstování (1820, Sardinie) 60x60pixelů rytířský kříž Řádu sv. Alexandra Něvského (1821, Rusko)

Galerie

Odkazy Reference

Literatura KŠÍR, Josef , Vzpomínka na českého generála Ferdinanda Antonína Bubnu (1768–1825) v cizině. Genealogické a heraldické listy, roč. 33, č. 3, 2013, s. 67–74 KUDRNA Leopold, SMITH Digby. Bubna von Littitz, Ferdinand Graf, www.napoleon-series.org BUBNA v Agepedia The American encyclopedia of 1851

Externí odkazy

Kategorie:Bubnové z Litic Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Čeští válečníci Kategorie:Rakouští velitelé napoleonských válek Kategorie:Rakouští generálové Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Diplomaté Rakouska Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Vojenského řádu Marie Terezie Kategorie:Nositelé Řádu svatého Alexandra Něvského Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny Kategorie:Nositelé Řádu zvěstování Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara

Kategorie:Narození v Zámrsku Kategorie:Narození v roce 1768 Kategorie:Narození 26. listopadu Kategorie:Úmrtí v Miláně Kategorie:Pohřbení v Miláně Kategorie:Pohřbení v Horním Jelení Kategorie:Úmrtí v roce 1825 Kategorie:Úmrtí 5. června Kategorie:Muži