Dentální nazála je souhláska, která se vyskytuje pouze v některých jazycích. Symbol v IPA je n̪, a symbol v SAMPA je n_d. Charakteristika Její způsob artikulace je zastaven, to znamená že neprochází proud vzduchu hlasivkami. Její místo artikulace je dentální to znamená, že je jazyk na nižších i horních zubech. Její účast hlasu při mluvení je vyjádřená, což znamená že hlasivky vibrují během artikulace. Je nazála, což znamená, že vzduch má povoleno uniknout nosem. Je střední souhláska, to znamená, že je produkovaná vzdušným proudem k tomu, aby šel kolem středu jazyka, spíše než kolem stran. Mechanizmus vzdušného proudu vychází z plic, to znamená, že je vyslovovaná tlačením vzduchu ven z plic a skrz hlasovou plochu, spíše než z hlasové štěrbiny či úst. Výskyt Dentální souhlásky jsou relativně neobvyklé. V románských jazycích je n často dentální. Ať tak nebo onak, nejžádanější kontakt (který dává souhlásce její typický zvuk) je ve skutečnosti alveolární, či dentálo-alveolární; skutečnost je, že přední část jazyka se dotýká zubů, mohla by být víc viditelná, což ale není zvukově nedůležité. Rozdíl mezi románskými jazyky, kde se jazyk dotýká vrcholu úst a angličtinou, kde jde o špičku jazyka (takové zvuky se nazývají apikální, zatímco v románských jazycích těch je plocha jazyka těsně nad típkema vzniká lístkovitý zvuk).
Jazyky s pravými apikálními (či méně často lístkovitými) dentálními n. jsou drávidské jazyky jako tamilština a malajálamština, a v severní Americe mapudgun. Například v malajámské výslovnosti slova „Nārāyanan“ je „n“ nejprve dentální (druhé je retroflexní a třetí alveolární).
Jazyk Slovo IPA Znamená arabštinaNormální قرن století dinka nhiar láska finštinakanto pařez francouzština connexion spojení řečtina άνθρωπος Člověkmalajálamština പന്നി 'prase' polština noga noha portugalština nariz nos ruština ханжой pokrytec (7. pád) španělština antes dříve švédština nod uzel
Reference
Kategorie:Souhlásky Kategorie:Nazální souhlásky